Moje štěstí Eliška

Moje první IVF, těhotenství a porod. Na začátku bolest a ublížení, na konci ten nejkrásnější pocit v životě ženy.

30032012056.jpg 30032012056.jpg
30032012056.jpg

Po porodu

03042012089.jpg

konečně doma

  • 3
016.jpg

jeden z prvních úsměvů

  • 1
2012-09-03-073.jpg

Tak umím sedět

2012-12-01-131.jpg

Rabování stolu

  • 1

Psalo se datum 26. 9. 2005 a já se po druhé operaci břicha probrala na jednotce intenzivní péče, přišel doktor a oznámil mi, že přirozenou cestou už neotěhotním. Bylo mi čerstvých 18 a v tu chvíli se mi zhroutil svět. Po měsících docházení k psychologovi jsem se s tím srovnala. Ovšem můj partner to nezvládl a opustil mě. Podle jeho slov jsem pro něj už bohužel nebyla 100% žena! Jak šel čas, začala jsem si zjišťovat, jak se vlastně IVF provádí, co je potřeba a tak podobně. Nejhorší pro mě osobně bylo zjištění, že si budu muset píchat injekce do břicha. Já, která při pohledu na jehlu omdlévám.

S nynějším partnerem jsme spolu byly 3 měsíce, když mi můj gynekolog doporučil co nejdříve otěhotnět, protože mi špatně vycházela krev, kvůli hormonům. Přítel (23let) to ovšem vzal dobře a jeho odpověď, že to zkusíme, mě strašně potěšila. Ve 24 letech jsem se začala připravovat na 1 IVF. Vše šlo rychle. Doktor mě dostal do Pronatalu a během měsíce jsem si začala píchat hormony. Kupodivu jsem to zvládala dobře.

Odebrali nám 7 vajíček a všechny oplodnily. Po 4 dnech jsem si pro jednoho broučka jela. Vše vypadalo dobře, dokud jsem 8. den večer nezačala krvácet. Letěla jsem na záchod si udělat test a samozřejmě tam nic nebylo. Celou noc jsem brečela, přítel mě uklidňoval a říkal, že test uděláme ještě ráno a 5 embryí že máme ještě v mrazáku. Jaké ovšem bylo překvapení, když na mě ráno vykoukly 2 čárky ani nedokážu popsat.

Od začátku jsem byla na rizikovém těhotenství. Ve 12. týdnu jsem skončila v nemocnici kvůli hematomu. V 18. týdnu zase v nemocnici kvůli tvrdnutí břicha. Ve28. týdnu opět v nemocnici otevřená na prst a kontrakce. Dostala jsem kortikoidy a po týdnu a půl, kdy se vše dalo dohromady, mě pustili domů, s tím že to může přijít kdykoliv. Termín jsem měla 9. 4. 2012.

Zdárně jsme to spolu zvládly do 38. týdne a já už si přála, aby byla Eliška venku. Všechno mě bolelo, spát jsem nemohla atd. Byl čtvrtek 29. 3. když jsme se s přítelem rozhodly, že ji trošku popostrčíme. Po 9 měsících bez sexu, to byla tedy rychlovka, ale zabrala. Od pěti odpoledne kontrakce po pěti minutách. V devět jsem tedy zavelela, že jedeme. Ovšem v Podolí se jim zdálo, že jedu brzy a poslali mě ještě na 2 hodiny domů do vany. Napustila jsem tedy vanu a po chvíli se kontrakce dostavovaly po 2 minutách a už docela bolely.

V 11 večer tedy cesta zpět do Podolí. Stále otevřená na 2 cm. Paní doktorka mi udělala Hamiltona a poslala nás na pokoj. O půlnoci jsem dostala klystýr a to teprve přišly ty pravé bolesti. Když přišla okolo 1. porodní asistentka, žadonila jsem o epidural, PA na to že mě prohlédne a uvidí se. Vylezla jsem na křeslo a slyším, jak PA říká „jste na 7 cm, píchnu vodu, jo a epidurál se už nestíhá“. Praskla vodu a zase odešla. Za půl hodinky opět kontrola.

Už jsem byla plně otevřená. PA že si na okamžik odskočí a já kdybych cítila tlak, tak si můžu trošku přitlačit. Jen odešla tak jsem cítila tlak, tak jsem trošku přitlačila. Najednou se rozeřval monitor a malá se začala ztrácet. Během okamžiku byl pokoj plný lidí a doktorka mi strčila ruku skoro až do krku. Začali mi zastavovat kontrakce a bylo rozhodnuto pro okamžité ukončení porodu císařským řezem. Měla jsem hrozný strach o malou. Rozloučila jsem se s přítelem a odvezli mě na sál. Pak už si jen pamatuju, jak mě ještě na sále probudili a říkali, že Eliška je v pořádku.

Malou mi pak přinesli v 6 hodin ráno a já jsem celou dobu, kdy jsem ji měla u sebe, láskou k ní probrečela. Byla takový malinkatý uzlíček, 2620 gramů a 48 cm. Byl to ten nejkouzelnější zážitek v mém životě. No a teď tady kolem mě lozí 9měsíční princezna.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Skytafka
4164
14.1.13 07:55

Pěkný deníček :) Jsem ráda, že to dobře dopadlo ;) :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Petra2829
7907
14.1.13 10:50

Pěkný deníček, ale cose stalo nikde nevidím. každopádně dobře že je v pořádku :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
jarutka
586
14.1.13 11:04

Eliška měla na třikrát omotanou šňůru kolem krku a já když zatlačila tak se škrtila.

  • načítám...
  • Zmínit
miska.03
1773
14.1.13 13:26

Krásný. Naši malé jsme na svět pomohl taky trochu večerním milováním :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Sfaticata
1265
14.1.13 16:01

To je nádherný deník. Úplně jsem se u něj rozžnežnila a to mám už dávno po šestinedělí. :D Držím ti moc palečky. Musel to být strašný zážitek a strašný strach o miminko. Zajímalo by mě, co se teda vlastně porouchalo? Co se vlastně stalo? Taky jsem měla prcka. :D 2780 a 48 cm…:D

  • načítám...
  • Zmínit
Borůvka12
2353
14.1.13 16:41

Gratuluji k Elišce a je fajn, že to dobře dopadlo :hug: :hug: :hug:.Já v Podolí také loni, ale v srpnu porodila Elišku :kytka: :kytka: :kytka:,byla jsem moc spokojená.

  • načítám...
  • Zmínit
Denpry
4263
14.1.13 16:44

Krásný deníček, s happy endem! Tak to má být! :potlesk:
Já minulý týden byla v nemocnici taky s tím, že jsem otevřená, naštěstí jen na půl cm, takže mi píchli injekci, dali tabletu a na druhý den domů, ale taky jsem se bála :nevim: Blahopřeji k Elince, přeji hodně štěstí a v budoucnu ještě jedno mimi :*

  • načítám...
  • Zmínit
Mikayla
558
16.1.13 17:49

Gratuluju, je kouzelná :) :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář