Moje těhotenství a porod

Zdravím všechny maminy. :) Tohle je můj příbéh mého těhotenství a porodu, tak snad se vám bude aspoň trochu líbit.

Všechno to začalo dnem, kdy mi vynechala menstruace. Používali jsem s přítelem kondom, takže jsem si říkala, těhu být nemůžu. Ovšem i já vím, že kondom není stopro, tak jsem pádila k doktorovi. Hup na kozu, šup nohy nahoru a čekám. :-)

„Myslím, že můžu gratulovat, vypadá to na rané těhotenství,“slyším doktora. COŽE, JAK, PROČ, KDY? :-) A doktor dál povídá „Tady vás hezky objednám a za tři týdny budeme vědět víc.“

Tak pádím domů a přemýšlím - mám to říct příteli, ještě není nic jistého. Ne, počkám na další kontrolu. Večer cinkot klíčů, přítel jde z práce. „Zlato, jsem doma, co je k večeři?“ „Jsem těhotná,“vyhrknu. Myslím, že ten den ani nevečeřel.

Dlouho do noci jsme si povídali a přemýšleli, jestli si miminko necháme. Přítel už je starší, 37, takže mimi by chtěl. Ale chci já ve 23 být mámou? Hmm…Po probrání, jak jsme na tom finančně (přítel pracuje, já mám něco našetřeno) jsme se rozhodli do toho jít. Těhu se samořejmě potvrdilo na 100%, rodiče to vzali v poho, tak jsem si mohla hezky začít těhotnět.:-)

No, ne vždy to hezké bylo, dny strávené na záchodě, probdělé noci kvůli pálení žáhy rozebírat nebudu. :-)Jinak jsem si ten jiný stav užívala. A konečně nadešel den D. Už od rána mě pobolívalo břicho, ale nijak jsem tomu nevěnovala pozornost. Až kolem desáté večer se bolesti stupňovaly a bolelo to čím dál víc. Dala jsem si spršku a říkám, uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Přítel dávno chrupal s tím, že kdyby něco, ať ho vzbudím.

O půlnoci se jdu vyčůrat a najednou takový červený mazlavý'něco'. Říkám, aha hlenová zátka, jedem do porodky. Vyburcovala jsem přítele, čapla tašku a jelo se. Tam mě sestra prohlédla a říká „Otevřená na 2 prsty, jestli porodíte, tak až ráno.“ Tak jsem se převlékla a šla na ‚hekárnu‘. Přítel se mnou. Ve 2 ráno mi udělali klystýr, sprcha a opět do postele. Bolesti po 20 minutách, ale daly se rozdýchat.

V 5 ráno mi praskli vodu, to už začaly bolesti po 10 minutách a ty se uz moc rozdýchavat nedaly. Do toho mi přítel povídá, jestli nechci něco vyprávět. Prý abych zapomněla na tu bolest. :-) Po dalších dvou hodinách trápení, kdy jsem bolesti chtěla okusovat tamní zdi, doktor zavelel „Tak mamino, jdem na to.“

Doplazila jsem se s přítelovou pomocí na kozu, hezky mě tam naštelovali a už jsem dostala pokyny, jak tlačit. Poprvé mi to moc nešlo, hodně jsem u toho mručela. Až když mi doktor řekl, ať u toho nemručím, že si ubírám energii, tak mi to šlo krásně. Na čtyři zatlačení byl s váhou 3300 g a mírou 52 cm náš prďoch na světě. Byl celý fialový, uřvaný, ale strašně krásnej a hlavně NÁŠ.

To je konec mého příběhu, snad se vám líbil a omlouvám se za délku. :-D

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
lucive
453
21.8.13 11:47

Ahojky, hezký deníček. Já čtu deníčky, jako mini romány, je super, když je o čem psát a je rozepsanější ;-) Takže za délku se neomlouvej… Snesla bych o hoooodně delší ;-)

  • načítám...
  • Zmínit
tessa2323
914
21.8.13 12:12

Děkuju:-)Mě taky neva delší deníčky. Příště napíšu o mým Oliverkovi, Za dva týdny mu bude už půl roku. A to bude delší:-)

  • načítám...
  • Zmínit
monulinka1007
21.8.13 14:41

Krásný deníček :)A že je dlouhý vůbec nevadí :)

  • Upravit
Šmouli88
7544
21.8.13 21:19

Pěkný deníček ;) a z věku si nic nedělej mě bylo když se malá narodila 23 a 14 dní nato 24 :lol: a přítelovy je 33 a nemyslim si, že jsem moc mladá :nevim:

  • načítám...
  • Zmínit
tessa2323
914
22.8.13 06:57

Děkuju :-).Já si též myslím že je to celkem přiměřený věk na dítě. I když každý to má jinak. Mě vyhovuje i přítelův věk, i když ne vždycky jsou reakce pozitivnì,ale nám to neva. Někdy mi přítel z legrace říká :‚Pojď dcero moje‘ :-D :-D

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář