Moje těhotenství
- Těhotenství
- finduska
- 20.01.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jak to vše začalo.
Je tu 23. týden těhotenství a jsme zase o krůček dál. Věcičky se nám začínají shromažďovat. Přichází velké těšení se na mimi, které bude májové. Ale před pár měsíci to tak nebylo. 3. ročník vysoké školy, antikoncepce a chybějící měsíčky, diagnóza – těhotenství. Myslela jsem, že je konečná. Vůbec jsem nevěděla, co se bude dít, potrat jsem rozhodně nechtěla, jenže škola, finance atd… Nakonec rozhodlo srdíčko, jakmile jsem ho slyšela tlouci, věděla jsem, že mimi pryč nedám.
Včera jsme museli na pohotovost, našli nám zánět močáku, ale mimi bylo v pořádku, dokonce bylo až moc akční
I pí. doktorka řekla, že tedy pěkně kope
Takže budeme mít asi pěkného divocha. I když mám pořád strach, že se něco může stát, takže to, že mě zlobí a kope, spíše vítám. Je to totiž pomalu jediná známka, že jsem těhu. S pomalu rostoucím bříškem, jinak jsem ani jednou neměla nevolnosti, nic. Jen únava. Asi bych za to měla být ráda, ale dokud jsem necítila pohyby, měla jsem strach, že chybějící nevolnosti jsou známkou toho, že je něco špatně.
Také se nám nějak nedaří zjistit, co vlastně schováváme mezi nožičkama. Jeden den nám řekli, že budeme nejspíš holčička, pak zase, že nejspíš chlapeček, včera tedy řekli opět chlapečka, bylo to i dost vidět, ale raději už s ničím nepočítáme, co když to byla pupeční šňůra ![]()
Jména už tedy vybraná máme, nejspíš to bude tedy Matyáš, pokud se nám ukazovala šňůrka, bude to Valérie. Původně tedy měl být Matěj, ale pak se nám zalíbila menší obměna ![]()
Přečtěte si také
Děti jsem si vysnila. Realita mateřství je pro mě ale velkým zklamáním
- Anonymní
- 09.05.26
- 40
Vždycky jsem chtěla být mámou. Celý život jsem se těšila, až budu mít děti. Také mě stálo hodně úsilí vůbec otěhotnět. Věřila jsem, že mateřství bude krásné a naplňující, přesně tak, jak o něm...
Pokladní okomentovala moje vložky tak nahlas, že se otočila celá fronta
- Anonymní
- 09.05.26
- 67
Chtěla jsem jen rychle nakoupit pár běžných věcí. Jenže když pokladní u pásu nahlas okomentovala balení vložek, které jsem kupovala, otočila se za mnou skoro celá fronta. A já měla chuť z toho...
Shodila jsem prvních pět kilo. Podle manžela je to jen „šroubek z tanku“
- Anonymní
- 09.05.26
- 77
Mateřství mi dalo dvě nádherné děti, ale vzalo mi mou postavu. Po porodu mi zůstalo dvacet kilo navíc. Dvacet kilo, která pro mě nejsou jen číslem na váze, ale těžkým batohem únavy, hormonálních...
Život na vedlejší koleji (4. díl)
- Anonymní
- 09.05.26
- 68
Dva týdny. Přesně tak dlouho trvalo, než se můj život smrskl do dvanácti banánových krabic a jednoho podepsaného papíru s hlavičkou „Dohoda o vypořádání společného jmění“.
Dědictví po tátovi: Jeho družka mi nadává a vyhrožuje. Prý jsem ji okradla
- Anonymní
- 08.05.26
- 1869
Smrt rodiče je chvíle, kdy by se měl čas zastavit, aby člověk mohl v tichosti truchlit. Místo tichého sbohem ale prožívám nejhorší noční můru svého života. Táta zemřel po dlouhé nemoci, a zatímco...
Pět let bydlíme u rodičů a opravujeme dům. Teď nám zakázali i dovolenou
- Anonymní
- 08.05.26
- 2394
Říká se, že stavba nebo rekonstrukce domu je největší zkouškou vztahu. Jenže v našem případě je to i zkouška trpělivosti mých rodičů, u kterých už pátým rokem bydlíme. Jsme tam všichni – já, manžel...
„To už spíte?“ Tchyně nám vtrhla do ložnice v půl osmé večer a budila dceru
- Anonymní
- 08.05.26
- 2031
Můj dům, můj hrad. Znáte to, ne? Tak u nás to včera večer vzalo za své a co k tomu stačilo? No jeden drobný detail. Můj muž zapomněl zamknout vchodové dveře, zatímco sekal trávu na druhém konci...
Po narození vytouženého dítěte se náš vztah začal rozpadat. Tohle nás zachránilo
- Anonymní
- 08.05.26
- 781
Dítě jsme si s Markem přáli dlouho. Tři roky čekání, zklamání, naděje a znovu pády. Když se konečně podařilo otěhotnět a já donosila zdravého chlapečka Tobíska, měla jsem pocit, že všechno zlé je...
Chtěla jsem zvládnout dítě i kariéru. Pak mi práce přestala dávat smysl
- Anonymní
- 08.05.26
- 710
Dítě a kariéra, to přece nemůže být problém. Stačí si vše dobře naplánovat, rozdělit role, nastavit režim a ono to půjde. Takhle jsem o tom přemýšlela ještě předtím, než se mi narodila dcera. Moje...
Rozhodla jsem se, že nebudu kojit. Změnilo mi to život i pohled na mateřství
- Anonymní
- 07.05.26
- 1823
Ještě jako bezdětnou mě vždycky štvalo to neustálé tlačení do kojení. Kojení je jediné správné, nekojící matky jsou méněcenné, nekojené děti budou věčně nemocné. Takové řeči jsem slýchala pořád...