Moje zkušenosti s porody
- Porod
- jitulka-hel
- 13.04.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Chtěla bych se s vámi podělit o své porodní zkušenosti. Rodila jsem 2x v České Lípě, poprvé v roce 2007 a podruhé v roce 2010.
Poprvé to bylo tak, že jsme s manželem přijeli okolo 19. hodiny, že mi praskla voda, byly tam 2 sestřičky (jedna z nich dělala cvičení pro těhotné, a to mě trochu uklidnilo, protože jinak jsem byla strašně vystrašená, protože jsem netušila, co se bude dít), udělaly se mnou vše, co psala PetraJ – tj. zkontrolovaly papíry, udělaly natáčky, klystýr zatím ne, protože to bylo předčasné, ale oholily mě.
Pak jsem byla na takovým minipokojíku a čekala, co se bude dít. Nedělo se nic, a tak manžela poslaly domů s tím, že kdyby něco, tak mu zavolají. Jediné mínus bylo, že mi nemohly dát nic jíst, protože jsem přišla pozdě večer, tak se sestřička obětovala a dala mi svou noční sváču
(jogurt a housku). Do rána jsem moc nemohla spát, a i když jsem dostala provokačku, pořád se nic nedělo, jen kolem prošly dvě maminy, které přišly později než já a porodily dříve (jedna mě dost vyděsila
, protože u toho hrozně řvala a já chtěla utéct
![]()
Při denní směně přišly docela protivné sestřičky, takové starší, které vypadaly, že je to už nebaví, či co, a byly docela nepříjemné, protože nejen že nechodily zjišťovat, zda se něco děje, ale ještě mi nedovolily zavolat manželovi, zda může přijet, ba naopak mi řekly, že ho sem nepustí
Dneska vím, že jsem na tom měla trvat. Mezitím jsem dostala od lékaře další, už celkem třetí, tabletu na vyvolání, aby se začalo něco dít (a další mamina mezitím porodila), a okolo jedné odpoledne jsem začala cítit nějaké ty bolesti. U mě to bylo takové, jako když mám dostat měsíčky. Bolesti se začaly stupňovat, a to jsem od čtvrt do tři čtvrtě na čtyři mluvila s mou mamkou, která se vyptávala, co se děje, že se neozývám, tak jsem jí to popisovala a mezi tím vydýchávala „bolesti“.
Asi po čtyřech hodinách přišla konečně od kafíčka 1 sestra, poslechla si mě, podívala se, jak se otvírám a vynadala mi, že se neozvu, protože mi už vykukuje hlavička mimča. Došly jsme na sál (naštěstí jen asi 20–30 kroků) a za chvilinku už byla malá i s nástřihem, ale i s pomocí sestřičky a jejím tlačením na břicho, na světě. Šití jsem cítila dost, škubla jsem sebou a na noze měla přes 2 týdny obrovitánskou modřinu. Pak už konečně dorazil manžel a dr. ho vzal za malou k inkubátoru na novorozenecké oddělení. Jo a možná díky tomu mi i zapomněly dát klystýr, ale já jsem taková nervóza od přírody, že jsem se vyprazdňovala sama i bez pomoci
A taky pomohlo nejspíše to, že jsem od přijetí do porodnice v sobotu v půl sedmé večer, až do porodu a převozu na pokoj v neděli večer v půl osmé, dostala první jídlo až po 20. hodině, a to ještě díky tomu, že jiná mamina neplánovaně odešla domů o den dříve.
Při druhém porodu jsem věděla, že chci rodit opět v České Lípě a jak jsem pořád „otravovala“ sestřičky i dr., zda už můžu zavolat manžovi, aby mohl být u porodu, tak mohl po noční v 8 ráno přijet; byli jsme spolu nejdříve na normálním pokoji, protože se nic nedělo, a až asi tak za 1 hoďku nás vzali na porodní sál, manžel dostal jejich fialové oblečení, aby mohl na sál a já další „včeličku“ na vyvolání kontrakcí (opět jako u prvního porodu se nic nedělo), a v půl druhé se pan primář rozhodl, že dostanu „dobrůtku“(jak to nazval manžel), čili kapačku s fyziologickým roztokem, ani jsem ho nestihla vypotřebovat celý, jen cca menší půlku. Od podání fyziologického roztoku jsem syna porodila cca do 20 minut opět i s nástřihem.
Jen bych závěrem doporučila mít vždy někoho u sebe. Chování všech sestřiček je mnohem lepší, než když je tam mamina sama, až na pár výjimek ![]()
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1600
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 941
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1642
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 687
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20634
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2609
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2878
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2596
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1755
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....