Můj milý deníčku II.

Alešek napsal pokračování svého prvního deníčku. Tady zřejmě série Aleškovo deníčků bude končit. Ještě máme připravený jeden dlouhý deníček, kde je můj porod zase naopak z mého pohledu a možná pomůže lépe pochopit i tento deníček. Ale to zase až někdy příště.

vzpomínková 2.jpg

Jen si mě taťko podepiš, ať mě nemůžou vyměnit.

Moje úplně první fotečka.

První přiložení...

Už mě oblékají a to se mi moc nelíbí.

Zachumlanej zakukleneček.

Tady už jsem zachumlanej u maminky.

A tohle už je na pokoji druhý den.

Můj milý deníčku… právě jsme někam přijeli. Vzdáleně slyším mamky hlas. Už není tak klidný, jako když jsme byli doma. Ty se něčeho bojíš, mami? Pro mě to teď už tady taky není zrovna příjemné. Já už bych chtěl být asi s Tebou.

Právě okolo mě projelo několik bublinek. Žbluňk. Mamííí, pomoooc. Oni mi vzali skoro všechnu tu teploučkou vodičku. Je tady tak hrozně moc těsno, že se mi tu přestává líbit. V domečku to začíná být víc a víc nepříjemné. Cítím, jak se při každém tom stažení posouvám víc a víc dolů. Něco mě tlačí do hlavičky. Asi to budou ty Tvoje kosti.

Mami, Tebe už to asi hodně bolí viď, ale jsi statečná a slyším tam i taťku, který je s námi. Jsi moc šikovná. Jsem z toho tady hrozně zmatený. Chvilku to se mnou houpe, pak zase cítím hrozné horko, pořád se někam přemísťujeme. Proč si nemůžu v klidu zdřímnout a odpočinout? Ale co to je za divný tlak? Cítíš ho taky? Já Ti trošku pomůžu, co kdybych natáhl ručičku a posunu se ven. Jenže ta ručička se mi nějak zasekla a nějak se nemůžu hnout. Asi jsem to popletl a budeš to mít trošku složitější. Ale jo, jsi statečná a nevzdáváš to, už cítím, jak mi doktor sahá na hlavičku.

Co je to za světlo? A kdo mě to drží za nožičky? Můžu najednou dýchat. Nestříhejte mi tu šňůru. Tu mám moc rád, copak nevíte, že s ní papám? Mamko, kam mě to nesou? Nějaká cizí pani mě utírá a čistí. Kde jste? Jéé, ten hlas znám. Tati jsi to Ty? Jsi nějaký zarostlý a v tomhle oblečení chodíš normálně? Klepou se Ti ruce, ale jen si mě podepiš, já se taky bojím, aby mě někdo nevyměnil. Tady je tak hrozná zima a toho světla. Pořád na mě sahají nějací cizí lidé. Tak já je počůrám. Ať je alespoň nějaká sranda. Kam mě to zase nesou?

Maminko, to jsi zase ty? Já bych chtěl k Tobě. Proč mi cpou tu cizí věc do pusinky? Já se chci jen pomazlit. Už mě zase nesou pryč. Zase ta samá místnost jako předtím, akorát teď se na mě snaží navléct nějaké nepříjemné věci a balí mě ještě do hadrů. Ale zase je mi hned tepleji, tak to jo. A šup, já chci zase zpátky k mamce. No, to je ono. Mamiii, už jeduuu.

Už si na to světlo začínám zvykat a trošku se porozhlížím. Je to divná místnost, doufám, že tady bydlet nebudeme. Proč si mě ale nevezmeš k sobě a necháváš mě ležet v té divné průhledné věci? No, nekoukejte tak na mě. Šup, to mám zase začít brečet, abyste to pochopili? No, konečně. Takže, když začnu brečet, tak si mně začnete všímat, to si musím zapamatovat. Jé a už jsem zase u Tebe, maminko. Tady je takové teploučko. Dáváš mě k sobě pod peřinku a zase mi cpeš tu divnou věc? Ale to vlastně vůbec není divné, ale moc příjemné. Tak mě nechte dudlat a nerušte… nějak se mi chce spát. Dobrou noc, mamko a taťko.

Sledovat eMimino.cz

načítám...

Přečtěte si také

„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti

Anonymní
15.07.26
1593

Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...

Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím

Anonymní
15.07.26
938

Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...

Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících

Anonymní
15.07.26
1629

Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...

Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku

Anonymní
15.07.26
685

Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...

Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let

Amsetka
15.07.26
398

Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?

Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu

Anonymní
14.07.26
20595

Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.

Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii

Anonymní
14.07.26
2602

Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...

Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži

Anonymní
14.07.26
2877

Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...

Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka

Anonymní
14.07.26
2592

Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...

Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku

Anonymní
14.07.26
1751

Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....

Přidat deníček