Můj pohodový porod
- Porod
- Lucky.O
- 17.06.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ráda bych se s vámi podělila o svůj zážitek z porodu. Ne, že bych měla úplně všechno ukázkové, ale vše maminkám, které ještě nejsou maminky a snaží se nebo těhulkám, které čeká porod, aby měli vše podobně klidné a pohodové jako já.
O miminko jsme se začali snažit s přítelem když mi bylo 22 let.Po vysazení hormonální antikoncepce, jsem přibližně za měsíc otěhotněla. Byla jsem celkem v šoku, ale příjemném, že se nám to podařilo tak brzo, chvilku mi trvalo než jsem tomu uvěřila, že to tak je a brzo budu máma. Doktor mi vypočítal termín porodu na 21. 12. 2009. No jo jsem si řekla, kdoví jak to dopadne, ale na Vánoce bych už chtěla být s mimískem doma.
Moc jsme si přáli holčičku, ale hlavní samozřejmě bylo dítko zdravé. První mi řekl můj gynekolog, že by to mohla být holčička. Moje sestra je postižená, takže jsem musela přibližně ve 12. tt na důslednější vyšetření a to do Brna, kde již podle odběru krve a ultrazvuku řekli, že vše vypadá v pořádku, to samé mi již potvrdili ještě při další návštěvě a to přibližně ve 20. tt. Také nám potvrdili, že bysme se mohli těšit na holčičku. Ihned mě napadlo jméno Terezka po mojí sestře. Jinak těhotenství plynulo dále bez problémů a blížil se tolik obávaný porod.
21. 12. 2009 se ještě miminku nechtělo, no jako správná holka si musela nalakovat nehty a natočit si vlásky
Ten den jsem byla v rizikové poradně se domluvit co a jak když se mimískovi nebude chtít. Paní doktorka z rizikové poradny, sice řekla že už se začíná něco ve mě připravovat na porod, ale ten taky může vypuknout klidně i za týden, jako prvorodička jsem měla největší strach z toho aby porod byl rychlý, nedokázala jsem si třeba představit rodit 24 hodin a více, všechny maminky, kterých se to týká mají můj velký obdiv.
23. 12. 2009 tak v 6 hodin ráno jsem se probudila s menšími bolestmi v podbřišku, šla jsem na malou na záchod a ono ejhle toho ze mě teklo nějak moc
Myslela jsem si, že by to mohla být plodová voda, ale nebyla jsem si jistá…Přítel se mě ptal jestli si ještě může dát kafe. Řekla jsem mu jasně,já si pomalu dobalím věci do porodky a osprchnu se a můžem vyrazit. Přítel měl firemní auto a bohužel zlobilo startování ve velkém mrazu, ale tento den naštěstí nemrzlo, tak jsme mohli v klidu dojet do porodky
Máme to jen kousek, no nicméně bolesti se pomalu stupňovaly jak v kratších intervalech a intenzitě. V 7:30 hodin mě sestřička napojila na KTG,kde jsem seděla do 8 hodin,ale už byl pro mě problém v klídku sedět.
Po prohlídce primářem a zkoušce, že mi odtéká plodová voda, jsme se s přítelem přesunuli na porodní pokoj, s tím že porod může trvat jakkoliv dlouho. Bolesti byli horší a horší, podle PA jsem se otvírala celkem rychle,ale miminku se nechtělo moc sestupovat. A já každou chvíli volala PA jestli už můžu rodit, protože když byla s námi, tak jsem se cítila klidnější. Myslím si, že vydržím hodně co se ohledně bolesti týče, jsem si říkala já nebudu řvát tak, jak některé maminky, tímto se jim moc omlouvám
No stahy jsem měla asi každou minutu,neměla jsem ani chvilku, abych si mezi stahy odpočinula, a tak jsem řvala jak tygr přes celou porodnici až se hory zelenali ![]()
Když přišel čas, že PA řekla tak maminko můžeme jít rodit, tahle slova mi trochu přinesla úlevu. Blížil se čas kdy už uvidím naše miminko. Ikdyž jsem chodila do předporodních kurzů a měla jsem instrukce jak tlačit, mně to prostě nešlo, ikdyž jsem se opravdu snažila. První jsem vytlačila hlavičku a myslela si že už to hlavní je za mnou, že miminko je venku, ale přítel a PA na mě křičeli ještě tlačte ještě ramínka, tak jsem se do toho snažila pořádně ještě opřít a zatlačit a 13:36 se nám narodila Terezka s mírami 3900 g a 53 cm.
Na šestinedělí to bylo taky fajn, již kolem 17 hodin mi Terezku přinesli a já ji měla na pokoji už pořád, až do odjezdu domů. Tímto bych chtěla hrozně poděkovat PA, která měla tento den, 23. 12. 2009 službu v Uherském Hradišti, protože jsem si vůbec nevšimla, jak se paní jmenuje a nestihla jsem jí ani poděkovat za trpělivost se mnou a velkou ochotu, i všem ostatním, kteří u porodu asistovali a byli, opravdu moc děkuji za příjemný a pohodový porod, na který budu ráda vzpomínat. A ještě poslední bude i poděkování personálu, který měl službu na šestinedělí za mého pobytu, to je od 23.12 - 27.12. No jo Terezka si vybrala hezké datum, kdy se vyklubat na svět, sice jsem Vánoce strávila v porodnici, ale dostala jsem ten nejhezčí dárek, jaký můžete pod stromeček dostat. Mimochodem při odjezdu z porodnice už mrzlo a přítel nemohl nastartovat auto, tak musel pro nás holky přijet se sousedem ![]()
Snad jste si ten můj dlouhý zápisek přečetli do konce.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1595
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 939
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1633
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 686
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20607
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2605
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2593
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1753
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....