Můj porod
- Porod
- Deni89
- 30.05.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Takže už to mám za sebou, je to 2 měsíce a já už si to vůbec nepamatuji, tu bolest, i když hrozná byla. No porod mi zanechal roztržený čípek, který nemám sešitý a přišlo se na to až teď. Docela šok pro mě, že mi tahali mimi takovou sílou, aniž bych byla otevřená úplně, ale už je to pryč:)
- 1
- 2
Tak už si mohu pomaličku na půl sednout a tak popíši svůj porod nebo se o to alespoň pokusím. Snad nebude moc chyb 
Bylo uterý 19.3 a já byla 39+4. Právě jsem se chystal do poradny, kde jsem měla být na 9 hodinu ráno. Doma jsem si připravila jitrnice na oběd, který jsem chtěla dělat, až přijdu domu, aby měl manžel co jíst . V půl 9 jsem vyrazila do nemocnice.
Přišla jsem do poradny, konkrétně do Vinohradské Nemocnice, dali mi číslo a já si šla sednout. Čekala jsem tak 10 minut a šla na monitor, na něj jsem se moc vždycky těšila, že uslyším srdíčko našeho bobánka, tedy bobinky No, po monitoru mi změřili tlak a já ho měla vyšší. 140/85. Sestra chvilku přemýšlela, ale nic neříkala. Šla jsem tedy do čekárny a čekala na vyšetření. Když mě zavolali, doktorka se mě už ptala na ty neduhy, co jsou spojené s vyšším tlakem.
Tudíž mžiky před očima, což mám, ale přisuzovala jsem to brýlím, a tak jsem to neřešila. No a pak na ty další. Potom mě vyšetřila, otevřená pořád na 2 prsty, a tak si se mnou domluvila další návštěvu s tím, že kdyby se pořád nic nedělo na termín a déle, tak porodím na apríla, že mi porod vyvolají ten den 
No, nakonec mi ještě změřila tlak a kdo by to byl neřekl, už byl 148/90. Hm, na to doktorka řekla: „Změna plánu, už tady zůstanete“. V tu chvíli mě polilo horko, strach a tlak z toho, že je to tak rychlý, jsem se ani nepřipravila A vtipný bylo, že se mi honilo hlavou, že mám doma tu jitrnici, na kterou jsem se těšila a manželovi slíbila k obědu No nic, a tak mě odeslali na porodnické oddělení, kde jsem čekala na vyšetření. Naštěstí jsem byla tak nějak připravená alespoň s dokumenty, které jsem měla komplet vyplněné.
Šla jsem tedy na vyšetření, kde byl moc milý doktor a 2 sestřičky. Abych nezapomněla, už tam ležela i paní, která se chystala rodit, byla tedy úplně v klidu No tak jsem jim předala papíry, vyzpovídali mě snad ze všeho a šla na kozu. Pan doktor mě vyšetřil a udělal toho Hamiltona, toho závodníka No, dobře, odstranil blanku, ty jo, docela to bolelo. To bylo cca 10:30. Poté mě sestřičky přinesly tu jejich nemocniční košili a já se do ní převlékla. Nemusím ani psát, že mi pořád volala a psala mamka, do toho manžel a tak. Byli z toho v šoku snad víc než já
Došlo na výběr pokoje. Chtěla jsem nadstandart, ale nebyl volný:-( A tak mi daly 3lůžkový, ale prázdný, a tak jsem ho měla pro sebe na nějakou dobu. Tak jsem se tam nějak zabydlela a koukala do zdi a vůbec si nepřipouštěla, že už zítra budu mít mimi u sebe. Doktor mi totiž řekl, že pokud se porod nerozjede sám, následující den ho vyvolají. Tlak jsem měla pořád vysoký, prý se tam miminku nelíbilo. Ten den za mnou ještě přišel manžel, přinesl věci a pak i mamka, která snad vykoupila celý obchod a přinesla mi všechno možný.
Bylo večer, tak 22:00 a já si psala s manželem a těšili jsme se na zítřek, že už budeme mít miminko. Poté jsem se snažila usnout a cca v 1 v noci mě začalo bolet v podbříšku, jako při menstruaci. Nastavila jsem si stopky a počítala. Intervaly byly tak cca po 5-7 minutách a trvalo to tak 40-60 sekund. No, to už mi z toho začalo být blbě, že to už asi přišlo. Šla jsem za sestrou, že jsem si počítala bolesti a měla jsem jich cca 20 během hodiny. Sestra neváhala, řekla, ať si sbalím věci a jdu do přípravny. Super, narvat všechno to jídlo do již narvané tašky .
Na přípravně mě vyšetřili, otevřena na 3 prsty, monitor ok, už byly vidět kontrakce, ale zatím slabé. Tak jsem šla na klystýr, který byl úplně ok a pak už jen pochodovala, čekala a sprchovala se a tak pořád dokola. Kolem 4 ráno se bolesti už docela dost stupňovaly, ale pořád šly prodýchat. Tak jsem napsala mamce, že už se to rozjelo. Manžela jsem ještě nechala spát, prý je ještě čas. Pořád a dokola monitor, měření tlaku, sprcha, vyšetření.
V 5:55 mi doktor píchl vodu, daly mi do žíly kanylu a já čekala, co bude. Během půl hodiny to začalo docela fest bolet, to už sranda nebyla. V 6:30 jsem volala manželovi, který byl chudák celý rozespalý a já mu v kontrakci povídám, ať přijede, že už pomalu rodím.
Manžel tak do hodiny přijel a já už fakt trpěla. Prosila jsem doktory o něco na bolest, dali mi něco do žíli, ale jako vůbec do nepomáhalo. Pak mi dali kyslík a musela jsem ležet, což bylo hrozný:-(. Pořád se opakovalo dokola vyšetření, monitor, sprcha, skákání na balonu a podpora manžela byla opravdu obrovská. O bolesti ani nemluvě. Cca ve 11 hodin mě už daly na kozu s tím, že už to bude, to mi říkali už asi 4 hodiny před porodem .
Manžel vedle mě seděl celou dobu, držel za ruku a dával do pusy vatu s vodou. To by člověk ani nevěřil, jak mu uschne pusa, po tom dýchání:-) Přiznám se, měla jsem tak silné bolesti, že jsem na něj byla někdy i nepříjemná, za to se omlouvám, ale pochopil to Bolestí jsem omdlévala a to mě nutili být na boku, kde to bylo ještě horší. Sranda byla, že když mě nutili skákat na balonu, tak jsem během chvilky, kdy nebyly kontrakce, usínala na balonu, fakt jsem spala, bolesti mě tedy zase probraly, ale i tak mě to udivilo, že to jde
CCa ve 12 hodin jsem porušila svůj slib sama sobě, že epidural ne a žádala o něj tak silně, jako o smrt hodiny před tím. No samozřejmě už jsem byla na 8 prstů a tak mi ho nedali. Ale já pořád, že ho chci a že chci císaře, bolesti byly fakt šílené, nikdy jsem nic takového nezažila. Když už se tedy doktor rozmyslel, že už bych mohla rodit, malá se tam nějak zapříčila a rozhodla se, že ven nechce:-(.
Pořád jsem tlačila, to už tak hrozný není, když v kontrakcích tlačíte, docela úleva. Malá pořád nic, a tak doktor vzal vex(zvon) a malou vytáhly za hlavinku :-/ No a přitom jí zlomili klíční kost, ale to se nedá nic dělat. Malou mi nedali na tělo, jelikož nebrečela, hned ji odnesli a já měla strach:-( Manžel za ní po chvilce šel a fotil, a pak ji přinesl a dali mi jí:-) Láska na první pohled To už to šití nebylo takový, i když to bolelo jak čert.
Ještě 2 hodiny jsem tam ležela a čekala, až mě převezou na pokoj. Poté mi malou přivezli a my se s ní s manželem mazlili na pokoji. Poté už klasika rooming, takže mimi na pokoji a já se o ni už starala:-) Máme problém s kojením, a tak dokrmujeme, ale to nevadí, hlavně, že už ji máme u sebe a jsme totálně zamilovaní
Přečtěte si také
Byl jsem zamilovaný do její kamarádky. Pak přišel první máj a všechno bylo jinak
- Anonymní
- 28.10.26
- 565
Měl jsem v tom naprosto jasno. Byl jsem zamilovaný do Ivety a věřil, že právě ona bude mou první velkou láskou. Na prvního máje jsem jí připravil romantickou schůzku pod rozkvetlou třešní. Jenže...
Sestra chtěla dát sousedům lekci. Kvůli její pomstě skončilo dítě v nemocnici
- Anonymní
- 28.10.26
- 539
Moje sestra už nemohla vystát hlučné sousedy. Vadil jí pláč jejich miminka, nepořádek na chodbě i věčné hádky. Snažila jsem se jí domluvit, jenže jednoho rána jí došla trpělivost. Rozhodla se...
10 let jsem čekala na návrat syna. Pak přijel s manželkou a všechno bylo jinak
- Anonymní
- 28.10.26
- 1481
Deset let jsem čekala, až se syn vrátí ze zahraničí. Když konečně přijel s manželkou, těšila jsem se, že náš dům zase ožije. Jenže Klára si během pár dní získala manžela, psa i kocoura. A já si...
V Turecku jsem se ztratila na obřím bazaru. Manžela jsem našla až po setmění
- Anonymní
- 28.10.26
- 930
Na romantický výlet do Turecka jsme se s manželem těšili několik měsíců. Děti tentokrát zůstaly u babičky a my si konečně mohli užít pár dní bez starostí. Jenže hned druhý den se naše dovolená...
Koupili jsme vysněný dům. Sousedé nám začali dělat ze života peklo
- Anonymní
- 28.10.26
- 501
Mysleli jsme si, že budeme mít klid, grilovat s přáteli a užívat si soukromí. Jenže sousedé odnaproti se s námi rozhodli za každou cenu soutěžit. Ať jsme udělali cokoli, museli nás trumfnout. Brzy...
Měli jsme vztah ve třech. Když jsem nakonec otěhotněla, zůstala jsem sama
- Anonymní
- 27.10.26
- 1885
Když jsem jim oznámila, že jsem těhotná, partner mě objal, ale Klára se zvedla od stolu a odešla do koupelny. Tehdy jsem ještě netušila, že za pár týdnů budu sedět sama v bytě, dívat se na...
Pomohla jsem kolegyni v nouzi. Ona pak mou práci prezentovala jako vlastní
- Anonymní
- 27.10.26
- 1006
Když vás někdy kolega v práci poprosí o laskavost, obvykle v tom nehledáte zradu. Uděláte to s úsměvem a v duchu si říkáte, že v tom přece plaveme všichni společně. Jenže pak narazíte na člověka,...
„To u přijímaček nebude.“ Syn je v devítce a ostatní předměty už neřeší
- Anonymní
- 27.10.26
- 1059
Devátá třída sotva začala a můj syn už má jasno v tom, čemu se bude věnovat. Češtině a matematice. Když přinesl špatnou známku z dějepisu, vysvětlil mi, že ten teď není důležitý. Chtěla jsem mu...
Přisedl si ke mně ten nejhezčí kluk z celé konzervatoře. Jediná věta mě zničila
- Anonymní
- 27.10.26
- 4044
Od září jsem hrdou studentkou Pražské konzervatoře, konkrétně oddělení Klasického zpěvu. A řeknu vám, je to celkem prestižní záležitost, co si budeme nalhávat. Člověk má takový ten hřejivý pocit,...
Manželka začala dostávat květiny. Nevěděla od koho
- Lavi.P
- 27.10.26
- 1144
První kytice přišla ve středu. Velká, krásná a s malým vzkazem, ve kterém stálo jen pár slov o tom, že některé věci stojí za to chránit. Manželka vypadala překvapeně a tvrdila, že vůbec netuší, kdo...
Přeji hodně zdravíčka Tobě i malinké 
Tak hodně zdraví.
gratuluju k holčičce!!!
