Můj vysněný porod
- Porod
- mamkyjáryk
- 26.10.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Můj vysněný porod se nějak nepovedl. Myslela jsem si, že bolesti budou menší a všechno zvládnu jako prvorodička skvěle. Ale byla jsem naivní, když jsem si představovala, že to bude šup šup bez bolesti.
Začalo to 12. srpna, dělala jsem si 2 těhotenské testy. Oba pozitivní. 13. srpna 2011, na svatbě bratra přítele, jsme to oznámili. Všichni byli nadšení. 15. srpna mi doktorka řekla, že jsem v 6. tt. Termín byl stanovený na 8. 4. 2012.
Celé těhotenství jsem si užívala, ani žádní poslíčci nepřišli. Plánovala jsem, že to bude holčička, ale přišel chlapeček, nevadí, alespoň že se zadařilo. Chtěla jsem, aby se narodil na Velikonoce, taky nic. Dne 9. 4. 2012 mi doktor řekl, že pokud neporodím, v neděli 15. 4. 2012 mám nastoupit, a pak bychom se domluvily.
Modlila jsem se, abych neporodila v pátek 13. 
V neděli 15. 4. 2012 v 1:15 ráno jsem se vzbudila bolestmi po 10 minutách. V 1:30 jsem probudila přítele, ten volal své mamce, jestli má zavolat záchranku, ta řekla, že určitě ano, poté se ještě hodinu bavili 
Ve 2:30 se mě zeptal, jestli má volat, nebo jestli vydržím do rána , naštěstí zavolal. Ve 3:00 přijela sanitka a už jsem jela Bolesti po 6 minutách.
Ve 3:25 jsem byla v nemocnici, skákala na míči, dělali monitor, klystýr, vyšetření atd. V 5:00 mi musela sestřička píchnout vodu, a to hned začaly bolesti větší. V 6:00 jsem šla na sál. Napíchli mi kapačku, ale s každou kontrakcí jsem začala s kapačkou i s rukou, kde byla píchlá, cloumat, takže hadička plná krve. V 7:00 jsem začala tlačit, přiběhl pan doktor. Ze začátku to nešlo, poté se mi začala sestřička opírat o břicho a tlačit. Hlavička byla venku, ale pak se malý zasekl a dál nešel, začal se dusit.
Tlačila jsem jako o závod, ze všech sil, ale pořád nic, až když sestřička se sestřička vší silou zapřela, tak malej úplně vylítl. Bylo 7:30h Byla jsem ráda, že to mám za sebou. 12 stehů a klučík s váhou 3700 g a délkou 51cm. Poté jsem už jen slyšela, jak doktora říká, že jsem málem zabila svého syna, že jsem neschopná. Ale to co říkala mi bylo v tu dobu fuk. Byla jsem šťastná.
Tímto bych chtěla poděkovat všem sestřičkám na porodním oddělení v nemocnici v Rakovníku, které mi ve dnech od 15. 4. 2012 do 18. 4.2 012 strašně pomáhaly. Vím, že takových příběhů je tu hafo, ale chtěla jsem se vypsat
Přečtěte si také
„Ty můžeš zůstat.“ Protože nemám děti, jsem v práci vždycky ta poslední
- Anonymní
- 16.07.26
- 8
Nikdy jsem netvrdila, že rodiče to mají jednoduché. Naopak. Obdivuju každého, kdo zvládá práci, školku, kroužky, domácnost i probdělé noci. Jen mě už unavuje být automaticky tou, která všechno...
„Nejste na dovolené, slečno.“ Z ordinace gynekologa jsem odcházela se slzami
- Anonymní
- 16.07.26
- 63
Byla to obyčejná preventivní prohlídka. Aspoň jsem si to myslela, když jsem ráno odcházela z domu. Je mi třiatřicet a ke gynekologovi chodím pravidelně. Nikdy to není příjemné, ale beru to jako...
Manžel mě opustil, když jsem onemocněla. Prý už vedle mě nedokázal žít
- Anonymní
- 16.07.26
- 68
Nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu přemýšlet nad tím, jestli mě opustila nemoc, nebo manžel. Možná obojí přišlo ve stejnou dobu. A také bych nevěřila, kolik toho člověk unese, když musí.
Pronesla jsem větu, kterou jako rodič na cestách nesnáším
- Anonymní
- 16.07.26
- 110
Po deseti letech jsme s manželem vyrazili na pořádnou horskou túru jen ve dvou. Těšila jsem se na ticho, klid a čas bez neustálých dětských otázek. Nakonec jsem ale byla právě já ta, kdo položil tu...
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1872
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1111
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1995
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 819
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 489
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 22154
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
,to je ale hnusnej doktor kdyz tohle rekne 
… spousta zbytecnych zasahu, hlavne rychle, rychle.. uplne mi bezi mraz pozadech.. Presne jak pise Alenaxxxx, sprasi porod a nakonec za to muze rodicka.. Kdyz tohle ctu, tak jsem fakt moc rada, ze v cesku rodit nebudu a budu mit moznost prozit prirozeny porod bez zasahu lekaru..
Prece jen to asi neni jednoduche rodit vetsi miminko. A cesti doktori, no, to je sila, to radsi ani nekomentuju, fakt jsou to s prominutim hovada. Rodila jsem v Anglii a toto by tu snad nikdy nebylo mozne, kde to jsme, proboha? Nic si z toho nedelej, vubec za to nemuzes 
