Můj první krásný porod
- Porod
- Renata.H
- 20.08.10
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Všechno začalo 10.6.2010... Venku bylo krásně, užívala jsem si poslední chvilky u bazénu, relax, pohodička... )
Termín porodu jsem měla stanovený na 10.6.2010, ale vzhledem k tomu, že na dopolední kontrole nenaznačovalo nic blížícímu se porodu, nenapadlo mě, že všechno bude jinak..
Jak už jsem psala, bylo odpoledne, relaxovala jsem u bazénu, cpala se zmrzlinama, byla to paráda, teda až do té doby, co mě začalo strašně bolet v podbříšku. Všechno jsem sváděla na močák, myslela jsem si, že jsem asi ofoukla, vůbec mě nenapadlo počítat nějaký intervaly. Zachumlala jsem se do deky a když ani to nepomohlo, vyrazila jsem s přítelem do ulic (jsem si myslela, že to rozchodím =))
Překvapením pro mě bylo, že to pořád bolelo. Bylo devět hodin večer a já pořád dumala nad tím, proč to pořád bolí, proč je to čím dál horší. V tu chvíli mě asi ten nahoře praštil do hlavy a mně se konečně rozsvítilo
)
Došlo mi, že jsou to kontrakce a když jsem změřila jejich interval, byla jsem v šoku - byly po 8 minutách. Pořád s klidnou hlavou jsem to sdělila přítelovi, ten samozřejmě začal šílet, že jedem. Nikam se mi nechtělo, měla jsem hlad, šla jsem se v klidu najíst a oznámit rodině, že asi brzo budeme rodit. Všichni na mě koukali jak na blázna, že místo toho, abych se chystala do porodnice, jdu jíst =) Asi mi to pořád nějak nedocházelo a hlavně jsem nechtěla jet nikam brzy. V klidu jsem se vysprchovala a šla spát. Ráno po třetí hodině jsem se ale bolestí vzbudila, kce po 6 minutách, pak najednou pěti, tak jsem usoudila že jedem. Dojeli jsme do Motola, tam mě vyšetřili, otevřená jsem byla na dva prsty… Dr. mi podávala košili,ať se jdu převlíknout, ale když se tam potom začala hádat s druhou dr., že nemají místo, ať přijedu později, nebo jestli chci, že můžu čekat jen ve sprše, vzdala jsem to a jeli jsme domů. Doma už jsem nespala, nešlo to, vydržela jsem ale až do půl deváte, to byly kce po 3 minutách. Znova na příjmu, to už si mě tam nechali. Na hekárně jsem strávila necelou hodinku a šla rovnou na sál.
Tam mi píchli epidural (nejhorší zážitek z porodu), takže se mi celkem ulevilo. Celkem rychle jsem se otevírala, v podstatě bez bolestí, přítel prodýchával se mnou.
Pak už jsem ale začala křičet, že se asi po**ru =) Ještě že jsem měla tak úžasnej personál, pač můj slovník stál za to. Nakonec přišla krásná věta, tlačte. Tak jsem tlačila
) Potíž byla v tom, že jsem absolutně necítila kce, takže jsem to brala podle monitoru =)
Byl to neuvěřitelně krásnej pocit, když mi sdělili, je to kluk. Dr. mi říká : ,, Maminko, ten má tak 3700 g "
Chudák byl ve stejným šoku jako já, když mi ho donesli zváženýho a změřenýho. Maxíno měl 4150 g a 52 cm
)
Do dneška nechápeme po kom je tak velkej, ale řeknu vám, jak všichni straší s porodem, já můžu říct, že jsem si ho užila, neřekla bych, že je to bolestivej zážitek.
Na konec bych chtěla poděkovat celýmu porodnímu oddělení, děkuju moc za mýho krásnýho synka.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1599
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 940
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1638
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 687
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20619
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2605
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2594
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1753
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....