Můj první porod
- Porod
- renat2
- 05.04.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Tak nějak na mě padla nostalgie a já zavzpomínala na porod toho nejkrásnějšího a nejúžasnějšího stvoření na celém světě :) Je to už tři a půl roku, ale mně to přijde stále jako nedávná minulost a mám to v živé paměti.
Těhotenství jsem si užívala od začátku do konce a odměnou mi byl krásný porod. Termínů jsem měla několik, suma sumárum mi stačilo, že jsem věděla, že mimčo bude „listopadové“…ale náš malý nám už v břichu ukázal, že bude po jeho.
29. 10. večer u Růžovky (nesmějte se
) se mě manžel zeptal, jak to vidím a zda si může dát pivečko:D. Mimo jiné také zavtipkoval, že kdyby to náš mladý stihl ještě v říjnu, dostal by navíc jeden měsíc odpočtu na dítko. Nijak jsem na to nebrala zřetel, ale jak se ukázalo později, malý tatínka poslechl
V 23:00 jsem šla s klidem spát s tím, že do termínu máme ještě týden.
V půlnoci mě vzbudilo - na tu dobu - nezvykle silné kopání, převalovala jsem se, ale nakonec jsem usnula…na hodinu.
V jednu opět silné kopání a než jsem se stačila nadechnout, praskla mi voda. V tu chvíli jsem letěla na WC a zcela přirozeně se vyčistila. Pak sprcha, volání na manžela, který když zabere, tak opravdu spí.
Od půl2 to začalo. Kontrakce hned po 5 minutách a stále se zkracovaly.
Nebyl čas řešit, co a jak. Manžel při zařvání RODÍÍÍM vstal a že teda jedeme. Jeho klid mě fakt dojal. Kontrakce po 3 minutách…jedeme.
Do porodnice jsem dojeli ve 2.15, porodní asistentka se na mě podívala a asi si myslela, jak bude mít ještě veget.
Napojila mě na monitor, vyšetřila mě a ejhle, ono to zas takový veget nebude. Nestihli jsem ani vyřídit všechny papíry, ani klystýr, ani oholení a šups na sál. Doktor přišel opravdu na poslední chvíli.
Malý se narodil 30. 10. ve 3:45. Porod byl bez komplikací, nástřih od dr. jsem necítila, při šití asi 4 stehů jsme vtipkovali. Potom přišel manžel a hlavně nám přinesli ten nejkrásnější uzlíček a nechali nás o samotě. Ten okamžik se nedá popsat, protože v tu chvíli je to obrovský nápor lásky a bohužel také strachu o toho malého drobečka.
Ráno jsem šla v půl8 na snídani a všichni se divili, že já jsem ten noční porod a že si mohu sednout.
Uvědomuji si, že jsem v tomto měla ohromné štěstí. Uvidíme, jak to bude v druhém kole
Na to si ještě počkám, holt bude věkový rozdíl trochu větší, ale i tak jsem už zvědavá.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1817
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1069
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1920
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 785
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 460
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 21821
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2676
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2958
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2669
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1799
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....