Nečekaný porod
- Porod
- Veushe
- 26.02.15
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Už je to rok, co se to moje zlatíčko narodilo, ale mně to přijde, jako by to bylo právě včera. Můj porod byl celkem rychlý a hlavně nečekaný...
21.1.2014 Právě jsem se chystala k mé doktorce na monitor. Jenže při chystání mě praskla voda. Vůbec jsem nevěděla, co se děje. Šla jsem za mamkou, že mi asi praskla voda, ale že to nevím jistě.
Mamka naznala, že to plodová voda je a zavolala mi sanitku.
Sanitka mě odvezla dopoledne o půl 12 do nemocnice. Tam mě vyšetřili a natočili monitor. Paní doktorka mě řekla, že se malýmu na svět vůbec nechce. Nebyla jsem vůbec otevřená a ani jsem neměla žádné bolesti. Ale nechali si mě tam.
Sestřička mě odvedla na porodní box, kde jsem se převlékla a vybalila věci. Během chviličky mi dali kapačku s antibiotiky, protože jsem ještě neměla hotové výsledky na streptokoka. Jakmile mi kapačka vykapala, začalo mě svědit celé tělo. Ptala jsem se přítele, jestli mi nezačínají otékat oči (měla jsem takový pocit, jako kdyby jo). On mi řekl, že nic nevidí, ale že jsem červená. Pro jistotu jsem si zavolala doktorku. A byla to alergie. ![]()
Pořád za mnou chodily sestřičky mě kontrolovat, jestli se náhodou něco neděje. Ale malýmu se prostě na svět vůbec nechtělo. Čekalo se do druhého dne, jestli se porod náhodou nerozeběhne.
Celý den mě nechali hladem. Až večer jsem se zeptala sestřičky, jestli mi vůbec dají něco k jídlu. Sestřička byla celkem zaražená, že mi celý den nic nedali.
22.1.2014 Čekala jsem na raní vizitu, kde mi bylo oznámeno, že mě dají vyvolávací tabletku. Tabletku mi dali v 8 hodin ráno. Během půl hodinky jsem začala cítit velmi lehkou bolest jak při začátku MS, jinak nic.
V 11 hodin mi dali druhou, která už porod rozeběhla. Chodila jsem pořád do sprchy, abych ulevila bolestem. Mezi bolestma mi ještě píchli epidural. Ve 13 hodin mě to už nutilo, abych tlačila. A tak se šlo rodit…
Když jsem otěhotněla, tak jsem říkala, že nechci, abych u porodu měla mediky, ale v té chvíli a v těch bolestech jsem si vůbec neuvědomila, že se mě někdo na něco ptá, a tak jsem vše odkývala. Jediné mé přání bylo to, abych prcka už měla u sebe.
Během porodu mě museli nastřihnout. Nebyla jsem schopná protlačit hlavičku. ![]()
Porod byl rychlý, malej se narodil ve 14:10 s krásnými mírami 50 cm a 3000 gramů. ![]()
V tu chvíli, kdy jsem ho uviděla, jsem byla ten nejšťastnější člověk na světě.
Přítel mě po celou dobu porodu držel za ruku a povzbuzoval mě.
Ale jak se říká, že na tu bolest se zapomene, jak porodíte, tak u mě to tak není… Do teď to vše vidím živě
a přijde mi to, jako kdybych porodila včera. ![]()
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1191
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 708
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1232
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 511
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 318
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 19148
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2528
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2756
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2478
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1661
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....