Myslela jsem, že to bude milionkrát horší
- Porod
- Simona23
- 23.02.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Po přečtení pár deníčků jsem se taky rozhodla svěřit se se svým příběhem o prvním porodu. Těhotenství jsem měla bez komplikací, užívala jsem si ho úplně na maximum. Termín porodu jsem měla stanovený na 21. 10. 2011. Moje gynekoložka mě po celou dobu těhotenství ujišťovala, že porodím o týden dřív, ale že se nemusím ničeho bát. Nebála jsem se ani tak toho porodu (pořád jsem si říkala, že ta bolest jednou přijde a zase odejde) jako toho, že nepoznám, že rodím. Teď už vím, že je to blbost. Do porodnice jsme jeli s manželem celkem 3x. A až napotřetí jsme opravdu rodili, ale bylo to až 27. 10., trošku se paní doktorka sekla.
Bolesti mi začaly už kolem půlnoci, nevěnovala jsem tomu moc pozornost, spíš jsem si myslela, že mám těžko v žaludku, protože v ten večer jsem ještě snědla bramboráky
Ale když už mě ta bolest vzbudila potřetí, pochopila jsem, že se něco děje. Manžela jsem samozřejmě nechala spát, přece ho nebudu budit takhle brzo ![]()
Ve 3 hodiny ráno už jsem nemohla ležet, a tak jsem si šla napustit horkou vanu. To mi poradil doktor v porodnici, že je to dobré na zahnání poslíčků, pokud by to byli poslíčci, bolest ustoupí. Bolest samozřejmě neustoupila. Manžel se sám od sebe probudil kolem půl páté a jen při pohledu na mě konstatoval, že tentokrát už to nemůže být planý poplach. V 5 hodin jsme dojeli do porodnice. Doktorka mi sdělila, že rodím a jsem otevřená na 2 prsty.
Manžela poslali na hodinu domů, že si mě tu musí připravit. Dali mi Yal gel a nechali mě tam samotnou. Nejhorší na tom bylo slyšet ty jiné maminky, jak rodí a křičí, v tu chvíli jsem začala trochu panikařit
Ale bolesti jsem neměla skoro žádné, tak jsem to pořád brala s úsměvem a uklidňovala jsem se tím, že to jsou jen hysterky (nebyly, taky jsem si párkrát zakřičela).
Po hodině mě poslali rovnou na porodní sál, protože nebyl volný žádný porodní box, což mi celkem nevadilo, protože kvůli zakalené plodové vodě jsem musela být pořád na monitoru. Ani nevím, jaké byly bolesti, jak silné, vím ale, že jsem si myslela, že to bude milionkrát horší.
Samotný porod pak trval pouhých 19 minut. Po tom všem přišla na svět naše milovaná Sofinka, v 11:36, měřila 53 cm a vážila 3760 g. Podle slov doktorky pořádný macek na moji postavu ![]()
Doufám, že se Vám můj deníček líbil
Vzkaz pro budoucí prvorodičky: ničeho se nebojte a doporučuji partnery s sebou. Já jsem měla s sebou manžela a myslím si, že bez něj bych to tak v klidu nezvládla ![]()
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1593
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 938
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1630
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 685
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20596
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2602
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2592
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1751
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....