Můj první porod

Za týden budou malému 4 měsíce a já jsem se konečně rozhodla napsat deníček o tom, jak náš Daneček přišel na svět a jaké trable jsme řešili už v porodnici. Psalo se datum 5. 3. 2012, den jako každý jiný, termín porodu jsem měla 17. 3., tak jsem si říkala, kolik ještě nemáme času, i když jsem tušila, že se malý narodí dříve :)

SDC13111.JPG SDC13111.JPG
SDC13111.JPG

Tady mi bylo ještě dobře :)

  • 2
SDC13118.JPG

Daneček chvíli po narození :)

  • 1
SDC13133.JPG

s tatínkem :)

SDC14061.JPG

už se umíme usmívat :)

SDC14021.JPG

ve 3.měsících :)

  • 1

Přede mnou bylo ohromné bříško, na určitých místech se vzdouvající pod náporem Danečkových kopanců. Dopoledne probíhalo klasicky, ráno snídaně mě i příteli, pak nějaký ten úklid a vaření oběda. Kolem 11:30 se začaly ozývat slabé bolesti, nebrala jsem to v potaz, měla jsem za to, že to je jen tvrdnutí bříška.

Den ubíhal a bolesti neustávaly, sice byly pořád každých 30 minut, ale už jsem si říkala, že se to blíží. K večeru se bolesti zkrátily na 5–10 minut, tak jsem vzala tašku, zahlásila, taťko, jedem a šli jsme na tramvaj s myšlenkou, že se určitě ještě vrátíme, jen mě v porodnici prohlédnou :)V porodnici nás přijmuli kolem 20:30, sestra na nás hulákala, tak snad už nerodíme :D

Udělali mi klasická vyšetření, natočení monitoru, kde kontrakce naskakovaly jedna za druhou, ale já dosud cítila jen slabou bolest. Při vyšetření se zjistilo, že jsem otevřená na pouhý 1 cm. Zůstala jsem stát v úžasu, když jsem viděla, jak sestry chystají všechny papíry k podepsání, na ruku jsem dostala nárameček a už si mě vedly na hekačku. S přítelem jsem se v rychlosti rozloučila a šla se uvelebit do postele, s tím, že dnešní noc bude dlouhá. A taky že byla. Moc se toho naspat nedalo, když ostatní maminky kolem bolestí funěly, na porodních sálech se rodilo jak o život (sestry to přikládaly tomu, že je úplněk :D ).

Přišel další den a na mě se přišla podívat doktorka, nevím, co se mnou dělala, vyšetření docela bolelo, pak mi bylo vysvětleno, že mi udělala Hamiltona. Tak jsem si říkala, super, dneska rodíme :) Po hodině začaly kontrakce sílit, já jsem byla otevřená na 2,5 cm, ale ještě se to dalo vydržet, volám příteli, ať vezme tašku a přijede, že dneska rodíme, čas utíkal, a já jsem byla pořád otevřená na 3 cm a říkala si, to není možné, to porodím až za týden. Dostala jsem antibiotika, kvůli streptokokovi, píchli mi plodovku, a pak jela jedna kapačka oxytocinu za druhou.

Bolesti začaly sílit (odporné křížové bolesti), kroutila jsem se jak paragraf, ve sprše, jsem byla prakticky neustále a už jsem si říkala, kdy tohle skončí. Bylo kolem sedmé večer, otevření na 7 cm, tak jsem si říkala, že to musím ještě vydržet, kontrakce byla prakticky jedna za druhou, nemohla jsem ležet, sedět, ani chodit, jak moc to bolelo. Kolem 19:40 mě přišla zkontrolovat PA, už jsem byla otevřená na 9 cm, vzala telefon a někomu volala. Naskákaly sestřičky, doktorka, sanitářka a nevím, kdo ještě, i s přítelem kolem mě bylo 5 lidí :D PA mě poučila, jak mam u porodu dýchat a kdy tlačit, jelikož jsem nechodila do předporodních kurzů (přišlo mi to zbytečné), a šlo se na věc.

Po 10 minutách urputného tlačení, nástřihu (který jsem cítila, bolelo to jak čert) malý vykoukl na svět a položili mi ho na bříško :) Daneček se narodil s mírami 50 cm a 3480 g :) Byla to po 12hodinových bolestech strašná úleva a nepopsatelný pocit štěstí, že máme ten uzlíček už u sebe :) Následovalo šití, které moc příjemné nebylo, a pak už jen odpočinek, večeře, kterou mi sestry donesly, a malého u sebe.

Pak přišla PA s tím, že zkusíme malého přiložit, ale nedařilo se (kdybych jen věděla, jaký boj nás teprve čeká). Po dvou hodinách od porodu jsem šla do sprchy a pak mě sestra převezla na šestinedělí. V noci se nedalo spát, malý byl na novorozeneckém oddělení, a já jsem ležela a koukala z okna, celá se třásla a nemohla usnout. Noc utekla a přišel další den, kdy mi už malého přivezli na pokoj s tím, ať kojím. Snažila jsem se malého přikládat, co to šlo, mléko se ještě netvořilo, ale měl už problémy se přisát.

Sestry pořád chodily, křičely na mě ode dveří: maminko, kojte, já se snažila, co to šlo, ale prostě to nešlo. Za 3 dny od narození dostal malý silnou žloutenku, takže šel na fototerapii a já jsem měla odstříkávat, jenže nebylo co. Byla jsem z toho dost špatná, všichni kojili jak o život, maminka, která se mnou byla na pokoji, měla den po porodu tak nalitá prsa, že by s nimi mohla snad i rozbíjet hlavy :D a já pořád nic. Vyčítala jsem si to, že jsem špatná matka, nedokážu nakrmit vlastní dítě, prsa jsem ždímala, jak mohla a pořád nic neteklo.

Další den se malému žloutenka o cosi zlepšila, tak mi ho sestry vozily na kojení, s tím, ať zkusím, co to jde, a ony ho pak dokrmí. Malý po kojení vůbec nepřibíral, spíš víc padal s váhou dolů, hrozně plakal, trápily ho větry a do toho měl hrozný hlad. Sestry se na mě dívaly, jako co jsem to za matku, že nekojím a málem mě chtěly upálit na hranici.

Nastal den propouštění s tím, že mi dětská doktorka říkala, ať se rozhodnu, co chci, jestli malého kojit (což jsem chtěla, ale nebylo jak), nebo kojit a pak dokrmím, tak jsem na to přistoupila s myšlenkou, ať už jsme doma, že tam to půjde lépe, když na mě nikdo nebude pořád tak naléhat, ale nebylo to o nic lepší.

Přítel naléhal, ať kojím, že když to zvládly ostatní, tak já musím taky, a přišel stres. Nejedla jsem moc, nepila, jen do mě každý hustil, jak je kojení důležité. Za pár týdnů bylo po mléku, které se trochu vytvořilo až po týdnu od porodu, úplně. Přešli jsme na UM, přítel byl pořád naštvaný, že jsem to nezvládla, ale jemu se to řeklo. Tchyně do mě taky hustila, jak je to pro dítě nesmírně důležité a ať to nevzdávám, ale když prostě nebylo, tak nebylo. Hodně jsem to obrečela s tím, že jsem špatná matka, a malému musím UM dávat.

Po UM se malý zklidnil, z hladem uřvaného miminka se stalo miminko spokojené, naše pediatrička byla spokojená, že malý začal nabírat a já jsem se postupem času uklidnila, a dneska už bych neměnila. Jsme spokojení všichni tři, i když malého ještě teď občas dost trápí větry, ale na to už jsme našli svou metodu, jak se jich zbavit :) Takže chci říct, maminky, kterým nevyšlo kojení, nevyčítejte si to a užívejte si miminka :)

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
VeronikaNel
447
1.7.12 02:01

Moc gratuluji k Danečkovi :srdce:
S tím kojením plně chápu, mě se mléko vytvořilo sice 4.den, ale málo, navíc vpáčené bradavky, takže kloboučky…Po pár dnech boje jsme to zvládli, ale vždy musela následovat UM…Padl třetí měsíc a malá prsa nechtěla, vztekala se a já brečela…Odstříkávala jsem, ale mléko pořád mizelo. Pak už jsem brečela u každého odstříkávání bolestí a také z pocitu, že jí nedávám co potřebuje. Slzy mi vydržely asi 14dní…Pak i zvláštní bolestivý pocit na duši…Dnes je malé 5měsíců a je zdravá a spokojená :srdce:
Nenech si nic vyčítat, když to nejde, tak to nejde. O malého Danečka se postaráš i bez MM, kvůli tomu ROZHODNĚ špatná máma nejsi, miluješ ho a to je hlavní :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
BertaCek
1.7.12 02:53

Ted je moda kojeni dramatizovat, jak pokud matka nekoji, dite bude stonavy zaprtek co neodmaturuje… Prd(; kojeni je nejlepsi, ale neni exklusivni metodou vyzivy deti, jinak by tisice matek deti pohrbivaly. Takze klidek, nepodlehat ani dobre minene propagande, bude to fajn ;)

  • Upravit
Pettule69
1563
1.7.12 06:13

Ta masáž kolem kojení hlavně v porodnici byla šílená, opravdu výčitky jak blázen, že maleho vlastně zabíjím, ale jestli malému pořídíme ještě sourozence, a opět to nepůjde, hrotit to už nebudu…kojení je možná krásné pokud s tím nejsou problémy, ale jak to nejde, tak to prostě nejde…a Laktační ligu bych nejradši poslala někam :pankac:

  • načítám...
  • Zmínit
Mobidick
3239
1.7.12 07:04

Ahoj Peto, gratuluji k Daneckovi. Vubec nic si nevycitej, znam nekolik maminek co vubec nekoji a to se rozhodly samy, ne ze by nemely mleko. Dokonce jsem cetla ze jeste pred 20 lety napriklad ve Francii kojilo jen 20% zen, bylo tam silne hnuti feministek :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
Pettule69
1563
1.7.12 07:08

@Mobidick
Děkuji, já si to dneska už vůbec nevyčítám :), akorát ze začátku jak se mnou tak lomcovaly hormony to bylo šílené, furt jsem jen brečela a nadávala si že nejsem dobrá máma, ale když jsem viděla že malý se zklidnil a přítel dal pokoj s blbýma kecama, dostala jsem se do klidu už taky :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
maxi2408
731
1.7.12 07:30

Ach jo, sbírka předpotopních názorů a předpojatostí, to je věc, co? :cert:
Ať se daří i dále :kytka: :potlesk:

  • načítám...
  • Zmínit
Saroya
17629
1.7.12 08:25

Úplně mě vytočilo, jak na tebe tlačili, to je potom jasné, že o mléko přijdeš :zed: Nemáš si vůbec co vyčítat, jen podmínky pro to nebyly

  • načítám...
  • Zmínit
LadyLada
4624
1.7.12 08:29

Tak to jsme na tom hodně podobně. Porod jsem měla také hodně dlouhý a velmi bolestivý. Malej se po porodu rovněž nepřisál a v porodnici se odehrávalo to samé, co u tebe. Hrůza. Naštěstí můj manžel byl úžasný. Byl s námi v porodni, vážil malého (kolik jsem nakojila), koupil kojeneckou váhu, abychom mohli malého vážit i doma a hlavně mě nestresoval. Kojila jsem opravdu maličko a pouze do 4,5 měsíců. Myslím si, že na kojení měl vliv dlouhý porod a personál na šestinedělí - neublížil, ale ani nepomohl. Spíš mě jenom peskovali co dělám špatně nebo naopak nedělám. Žádné vysvěštlení, trpělivost ani pomoc.

  • načítám...
  • Zmínit
meringa
2028
1.7.12 09:15

Gratuluji k Danečkovi!!! :srdce:
U nás s kojím úplně to samé :(. Nejvíc u nás pomohla moje mamka. Pořád mi říkala - ty jsi vyrostla na UM a je ti něco? :mrgreen: A světe div se, nejsem nemocná a dokonce i ta maturita proběhla :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
Pettule69
1563
1.7.12 09:22

@meringa
tak já byla na UM taky, akorát nemocná jako malá jsem byla často a ve škole blbá jak troky :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: ale pochybuju že za to mohlo UM :P

  • načítám...
  • Zmínit
Gladys
31594
1.7.12 09:33

Teda mě muž kafrat do kojení a případně pak vyčítat, že by to nešlo, to jako by si vyslechl, že by ho ještě za týden brněli uši :evil:
Nejedla, nepila, vystreslá a mlíko se kupodivu ztratilo, jaká to záhada :zed:
Jinak teda druhorozený měl možnost se přicucnout hned po narození, ale jen prso požužlal a pořádně se do toho pustil až když jsme byly tak cca za hodinku v posteli :nevim: Měli jsme na to klid, nějak nechápu to odloučení až do rána, je to škoda, v těch 12h po porodu bývají děti nejvíc snaživé.

Nicméně, když jsi měla ze všech stran takovou „podporu“, tak se není čemu divit, UM má taky nějaké ty výhody, děti často prospí celou noc mnohem dřív jak děti kojené, může pohlídat kdokoliv a přiznejme si, že na veřejnosti se taky elegantněji tahá lahvička než obří nalitá stříkající koza :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
Pettule69
1563
1.7.12 09:40

@Gladys
jojo taky jsem mu říkala at si ho zkusí sám nakojit a uvídí že to nepujde a už byl klid :mrgreen: po tom porodu jsem malého měla 2 hodiny ještě u sebe a pak už mi ho odvezli s tím at si odpočinu a přivezou mi ho až ráno, nevím jestli to na tom taky nemělo nějaký podíl že nám to kojení nevyšlo, ale tak co už, neřeším to :D :D

  • načítám...
  • Zmínit
marrymu
1.7.12 10:12

Já jsem se nakonec rozkojila po 14 dnech a šlo nám to pořádně až po třech měsících. Kojila jsem do 10.měsíce, ale teď zpětně vím, že ty první tři měsíce jsem si pod heslem kojit musim zkazila a miminka si přes ty slzy a depky a bolest neužila. teď čekám druhé a jsem připravená na to že při větším problému přecházím na UM - budu si chtít mimi užít,, ne se trápit!!!

  • Upravit
Elficek
110
1.7.12 10:27

Taky jsem měla s kojením problém, mléko se mi vytvorilo až po 5ti dnech, ale bylo ho tak minimálně, že jsem ani odtříkat nemohla, jelikož to nešlo. Vydržela jsem kojit měsíc a půl, do toho mě tlačila taky doktorka, a vůbec neřešila že mám mléka málo a malá má pořád hlad a taky špatně přibírá na váze. Tak jsem stim sekla uplně, jsme na UM, malá má 6 měsíců a je to zdravá spokojená holčička. Nesnáším lidi, co oduzujou někoho, kvůli tomu že nekojí. A tak nějak se tvářila i dětská doktorka, takže děs!!!

  • načítám...
  • Zmínit
Pettule69
1563
1.7.12 10:36

@Elficek
No ja tu masáž okolo kojení moc nechápu, když to nejde tak to prostě nejde, naštěstí moje doktorka je v klidu a sama říkala že maminky co většinou kojí a pak dokrmí, časem s tím kojením seknou, týden nato jsem to vzdala už i já, protože jsem už neměla nervy na to jak se malý nepřisával, když už se přisál, tak bud jen podudal a pustil nebo rovnou usnul ale žádná snaha…a ještě od ostatních pomalu místo pozdravu jsem slyšela jen a kojíš???a když jsem řekla že né, tak to bylo a proč nééé, to je škoda, zkus tamto a tamto, ale opravdu jsem udělala co jsem mohla…no katastrofa :cert:

  • načítám...
  • Zmínit
Elficek
110
1.7.12 10:54

No uplně mi to připomíná sebe. já jsem teda navíc kojila s kloboučkem, tam se mi malá teda aspon trochu přisála, věčně u toho kojení spala, no hrůza. já jem ztoho byla uplně na nervy. A doktorka furt kojte kojte kojte, to se rozjede a malá přibrala 70g za měsíc takže prd se to rozjelo. Došlo to až k hysterickým záchvatům kdy se mi od prsa odtrhávala a věčně plakala boroček hlady. A to už jsem přestala tu naši divnou doktorku poslouchat a šla jsem na umělé.

  • načítám...
  • Zmínit
lucka83
46226
1.7.12 10:58

Co se týče kojení, tak pokud to nejde tak se svět nezboří, dřív to bylo normální, kojit 6týdnů a vzhůru na sunar, UM je asi fakt lepší varianta třeba na noc, než se každou hodinu chodit kojit, na mě to vliv nemělo to UM a mám maturitu a moc nemocná sem nebyla, můj mladší brácha byl kojenej rok a v noci si vyžadoval prso co hodinu, jinak brácha je bývá hodně nemocnej a co se týče školy tak zatím prospívá.
Takže co dodat, jen to že bych tchýni s přítelem poslala do kytek a bylo by to, prostě když to nejde tak to nejde, držím ti palečky at malej prospívá. :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
gladiolka
111
1.7.12 12:32

Moc gratukuji k Danečkovi!!! :) Já jsem sice měla mléka až až, ale jen do té doby než jsem v šetinedělí dostala mastitidu a moje mléko šlo do háje. Snažila jsem se to udržet co nejdéle, ale nešlo to musela jsem začít přikrmovat UM aby se mi malej najedl. Postupně jsem UM dávala přes den a v noci svoje, které se mimochodem tvořilo snad celej den a teď už dávám jenom UM a jsme spokojení. Ze začátku jsem byla taky na vývrat z toho, že nekojím ale teď už je to všechno v klidu. Hlavně že je malej spokojenej… Užívej maminkování!!! :mavam: :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
katule9
2292
1.7.12 13:35

Gratuluji. Měli jsme úplně stejný problém s kojením taky žloutenka sát nechtěla usínala a navíc byla ještě malá, nakonec jsem to vzdala když šla váha pod 2,5 kila a byly jsem pak spokojené obě. Hlavní je štástná maminka pak je štastné i miminko:))

  • načítám...
  • Zmínit
cizova
3409
1.7.12 14:22

Já sem na tom byla stejně jako ty- když sem vytáhla prso tak sestřička jen zahlásila ojéje vy máte moc velke bardavky to asi bude složité a taky že jo malý se po porodu vůbec nepřisál, takže se mi mlíko vůbec nedělalo. dva týdny po porodu i přes odstříkávání každou hodinu(ale tak max 30ml víc sem ze sebe nikdy nevycucla)ze mě netekla ani kapička mlíka. naštěstí sem měla podporu jak u manžela tak u mojí mamky(která měla ten samý problém a ze tří děcek nekojila ani jedno) tak i pak dokonce u dětské dr. (která když sem před ní měla snahu malého nakrmit a zjistila na váze že nevytahl ani ml. tak jen prohlásila no ak když není tak si z toho nic nedělejte maminko:-))ale obrečela sem si to řádně :( takže malý je čistě z UM a je zdravý a nic mu nikdy nechybělo

  • načítám...
  • Zmínit
romannkad
3638
1.7.12 14:26

Gratuluji k Daneckovi, my mame taky Danecka, narodil se 25.4.2012 navic cisarem, prilozen k prsu byl az druhej den. Mam velky prsa a mliko nikde. Taky jsem slysela kojte, ale kdyz to nejde, tak to nejde. Kdyz jsem sla z porodnice, byla to psychicka uleva, i kdyz se stezovat nemuzu, ale doma je doma. Ze zacatku jsem se snazila pomahat odsavackou, klobouckem… Ale neslo to. Malej byl jen zbytecne vzteklej, ze mu nic netece :( a citil i nervozitu ze mne.
Par noci jsem to obrecela, ze jsme spatna mama, ale uz je to za mnou. Jsme plne na UM a oba spokojeni. A vubec si nemyslim, ze bych byla spatna mama. Malyho miluju a to je hlavni.

  • načítám...
  • Zmínit
Dania
2
1.7.12 14:46

Moc gratuluji k Danečkovi :srdce: I já se přidávám, zažila jsem něco podobného, dlouhý a bolestivý porod, který nakonec vyústil v císařský řez, malá se též nechtěla ze začátku přisávat, šla s váhou dolů, do toho stres na odd. šestinedělí, že nejsem schopná kojit i když jsem prsa měla nalitá. Nakonec to dopadlo dobře, koupila jsem si manuální odsávačku a v klidu domova se malá krásně rozkojila. Rozhodně si nic nevyčítat, přeji jen to nej a krásné chvíle s drobečkem :hug:

Příspěvek upraven 01.07.12 v 14:47

  • načítám...
  • Zmínit
Pettule69
1563
1.7.12 15:01

Tak jak to tady čtu děvčata, tak koukám, že s tím je fakt dneska problém aby ženská vůbec kojila…mazec no ale hlavně že ti naši miláčkové jsou spokojeni i na UM a my taky :)

  • načítám...
  • Zmínit
berry4
29577
1.7.12 17:44

Další typický příklad toho, jak „doktoři“ dokážou zprasit celý porod, už od samého příchodu a po oxytocinové smrště atd atd… No pro příště radím vybrat si jinou porodnici, jiný přístup a uvidíš, že to dokáže být i krásný zážitek včetně rozkojení.
Jinak kličík je nádherný, gratuluji! :D :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Pettule69
1563
1.7.12 17:59

@berry4
Na porodnici byl personál super ale co se šestinedělí týče tak to byla hrůza, maleho hrozně bolelo bříško, jak se u udajneho kojení nalokal vzduchu a když jsem dětskou dr. prosila jestli mu na to něco nemůže dát, řekla že je to normální a nechala ho trápit dál…kdybych v těhu neměla problémy tak jsem puvodně chtěla jit do jiné porodnice ale ti berou rodičky jen od ukončeného 36.týdne…snad příště, pokud nějaké bude :jazyk:

  • načítám...
  • Zmínit
rustypipe
1976
1.7.12 19:36

Musím taky napsat. Naše prďolka měla v pátek tři týdny. Přisála se hned na sále a první dny tahala statečně. jenže mě se prostě nenalila prsa a třetí den přišla silná žloutenka. V porodnici na mě začali tlačit s vážením a já se začla hroutit. Na první kontrole u doktorky se zjistilo e zhubla ještě víc než v porodnici a byl mi dopporučený Nutrilon. Vzhledem k tomu, jak se vcšude tlačí na kojení, tak jsem měla pocit, že ji Nutrilon snad zabije. Pořád jsem jen brečela jak jsem neschopná, nutrilon šidila a malá nepřibírala.
SNažila jsem se a nsažím se pro kojení udělat co se dá. Jenže vypije max. 30, odstříkám max 5ku z obou prs. Jedu kolotoč zvážit, nakojt, zvážit, dokrmit Nutrilonem, odstříkat. Mazec. Když jsme v noci zaspali tak, že jsme se vzbudili až za 5 hodin tak jsem brečela, že jsem neshopná rpo ni něco udělat. Ale jsem prostě unavená a nedávám to. Piju meltu, čaje, zkoušela jsem homeopatika. Ale mlíka je prostě pořád stejně. Prďolka ani z prsu moc netahá, protože asi není co. Jak ji na prso přidám stříkačku s mlíkem, tak tahá dobře a jako divá.
Jenže já jsem se s tím pořád nějak nesmířila. Přijde mi, že si všichni myslí, že kdo používá UM tak dítěti nedopřává to nejlepší. Ani prakticky nevím jak s dokrmováním, když bych chtěla vyrazot ven, jak míchat mlíčko někde na návštěvě. Ach jo, kojení je boj.

  • načítám...
  • Zmínit
marhulka13
167
1.7.12 19:52

Tak ja som tiez nekojila vobec, mne zastavili laktaciu kvoli problemom. urcie som za to, ze kojenie je super, no ak to nejde, tak to nejde :)
Pomaly zvazujeme druhe dítko a bola by som stastna, keby som kojila (okrem ineho aj z financnych dovodov), no ak bude musiet byt na UM, budem rovnako v pohode.
Inak vsetky tie clanky co som citala, ze nekojene deti nemaju taky vztah s okolim ako kojene, ze maju nizsie IQ, ze to budu proste nevzdelaní retarďáci :lol: :lol:
az potom mi mama povedala, ze ja som tiez nebola kojena, chora som nebyvala, vztahy su ok a aj IQ je snad v pohode, ked sa mi podarilo aj vysoku skolu si spravit :lol: :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
petulle
339
1.7.12 20:43

To je neuvěřitelné :cert:, dneska se s tím kojením nadělá a maminky se akorád stresují, když nemohou kojit :nevim:. Já jsem nekojila vůbec, né že bych nechtěla, měla jsem to v plánu, ale malý se narodil o 8 týdnů dříve a jelikož to byly šílené stresy tak jsem o mléko přišla v den propuštění :(, snažila jsem se o odstříkávání ale byla to velká bída :roll:. Tak jsme od začátku na UM a je to v pohodě :mrgreen:. Přeji ti aby Daneček krásně rostl a dělal jen samou radost :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Betty1981
278
1.7.12 21:08

No, měla jsem to podobné…taky jsem s kojením bojovala, padala na hubu únavou a matka se ze mně nestala díky kojení, ale naopak díky UM. Přestala jsem být nervózní, unavená, podrážděná a začala si své, konečně klidné a spokojené dítě užívat, začalo se mi líbit mateřství. Půlka doktorů tvrdí, že hypofunkce štítné žlázy může za problémy s tvorbou mléka, druhá půlka, že nikoliv…ale mám tak trochu dojem, že by to mohla být příčina a stres a únava to dokonaly…prostě začarovaný kruh.

  • načítám...
  • Zmínit
Mondík
5135
1.7.12 22:53

Gratuluji k mrnouskovi a presne vidim sama sebe. Mleziva jsem sice mela dost a zacalo se pomalu tvorit mleko, ovsem mala byla od narozeni jedlik a nestacilo ji to. Mam ploche bradavky, Nellinka nemohla poradne otevrit pusinku a u prsa klidne v kuse 15 minut jecela a neprisala se, takze pro obe jen stres. Mela slabou zloutenku, sice mi ji neodnesli, ale musela jsem odstrikavat a dokrmovat UM. Citila jsem se stejne jako ty, ze jsem proste neschopna matka. A ted ti reknu, ze vubec nelituju toho, ze je mala na UM. Ma skoro rok, je to naprosto spokojene a stastne dite, ja jsem nakonec byla diky UM vyrovnana a vyspana, protoze mala byla nasycena a od zacatku, co jsme ji dali UM, jen spala a spala (jednu dobu dokonce 14 hodin v noci a 2-3 hodky pres den). Kdyz se mi priste nepodari kojit, tak budu aspon odsavat, jak jsem to delala i u Nellinky a prcek proste bude na UM a budu bez vycitek. At me nekteri ukamenuji, ale materske mleko podle me neni zase takovy zazrak, umela mleka jsou dnes na hodne dobre urovni a je zajimave, ze kolem me prave kojene deti jsou nejcasteji nemocne… Preji hodne krasnych chvil s prckem! :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Pettule69
1563
1.7.12 22:59

@Mondík
Souhlasím s tebou, taky si myslím že mateřské mléko neni kdejaký zázrak, jen kdy ho je prostě dost proč tím dítě nenakrmit? Bracha byl kojený a stále nemocný, já byla na UM a až na pár nemocí jsem zcela zdravá :)pokud budu mit další mimčo ještě tak už tohle řešit nebudu a jak to prostě nepůjde tak to nepůjde, svět se nezboří a mimča na UM přežijí :)

  • načítám...
  • Zmínit
MyškaB.
4333
1.7.12 23:31

Gratulačka k Danečkovi, je to krásný miminko. Na mě zase tchyně koukala co jsem to za exota, že kojím, ona nekojila, jen asi měsíc, takže jsem byla divná. Prej neměla mlíko, což u někoho bývá, ale jíst utopence, a pak tvrdit, že dítě řve hlady, to je taky špatně. Já to štěstí měla, že jsem kojit, mohla, jsem ten případ maminky co má místo prsou mlíkány na urážení hlav :mrgreen:, ale teď u druhého už to taky tak slavný nebylo od 4. měsíce jsem musela dokrmovat, protože lady byla líná tahat. Ale uklidním tě, asi 10% ženských v populaci, opravdu kojit nemůže kvůli fyzickým dispozicím, prostě mají ty žlázy nějak špatně a tam se nedá nic dělat. Každopádně Ty jsi matka a víš co je pro Danečka nejlepší. Tak ať pěkně rostete :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
Petrlis
1446
2.7.12 13:14

Nic si z toho nedělej, když to nejde tak to nejde. Nejsi první ani poslední, jen nechápu proč do tebe každý hustil a navíc manžel byl na tebe naštvaný místo aby tě podpořil. Každý tím kolem tebe vytvářel stres. Důležité je přeci spokojené miminko a tím i spokojená maminka. :D

  • načítám...
  • Zmínit
amelielie
430
2.7.12 17:41

Ahoj, náš syn se narodil 8.2.2012 a nekojili jsme vůbec, v porodnici jsme to zkoušeli, přes stříkačku, přes klobouček, malej se vždycky vztekal, byl protivnej, měl hlad a já byla taky protivná…prostě jsme přešli na UM. Takže jsme ho fakt nikdy nekojila a nikdo mi to nevyčítal akorát nesnáším do dneška tu otázku: ty nekojíš? odpovídám, Ne, nekojím, prostě to nešlo, majel má nutrilon, chutná mu, je spokojenej a to je nejdůležitější… takže žádné výčitky ke kojení.

  • načítám...
  • Zmínit
madlenka73
2310
4.7.12 22:14

Já také gratuluji k synkovi.
U první dcerky mě také nutili stále kojit, mlíčka bylo strašně málo a musela jsem ji dokrmovat stříkačkou přes prst, byli jsme v porodnici 10 dní, neboť se narodila s 2350g, spadla na 2140g a pouštěli až při váze 2300g. Doma jsem také zápasila, jenže jako nezkušená jsem vůbec nevěděla a po nějaké době jsem se naštvala, koupila Bebu a jeli jsme a najednou byla malinká spokojená.
U druhé dcerky jsem už věděla, že to nejspíš nepůjde, tak jsem hned druhý den prosila o dokrm ale to zase byl problém, musela to schválit dr.,no dali mi ho, první den jsme se trápili stříkačkou a pak jsem si řekla - kašlu na to, manžel donesl flašku a jakpak malinká krásně baštila a už jsme na UM zůstali, obě holky jsou krásné, zdravé, a to MM dostali opravdu minimum.
Půl roku od druhého porodu jsem byla na preventivním sonu prsou a paní dr. mi řekla, že mám prsa samé tukové buňky a že i kdybych dělala, co chtěla, mlíčko se nemělo, kde tvořit, takže mě vlastně týrali s kojením zcela zbytečně…

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář