Můj první superporod
- Porod
- Evuscha
- 23.04.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Deníček pro všechny nastávající maminky, prvorodičky, které se bojí porodu tak, jako jsem se bála já. V roce 2010 jsme se s mým přítelem rozhodli, že si po Novém roce zkusíme pořídit naše první miminko.
Otěhotněla jsem hned druhý měsíc po vysazení antikoncepce, kterou jsem brala 10 let. Těhotenství bylo ukázkové a až na skřípnutý nerv v zádech, což trvalo asi tak měsíc, jsem neměla jediný problém. Brala jsem vše v pohodě, chodila jsem cvičit s těhulkami, plavat, a to až do poloviny prosince. Termíny jsem měla stanovené na 14. a 17. ledna 2012.
Přibližně od začátku třetího trimestru se zvyšoval můj strach z porodu. Bylo to zapříčiněné mimo jiné i tím, že pan doktor mi předpovídal, že moje miminko bude dost velké, nejspíš přes 4 kg. Dost mě to vyděsilo, ale snažila jsem se to brát tak, jak to je a moc se tím nestresovat. Přečetla jsem i několik deníčků zde na eMiminu. Některé z nich mě vystrašily, jiné uklidnily.
Byl 11 leden a já jsem byla na kontrole u svého doktora. Prohlédl mě, natočil ozvičky a že prý to na porod nevypadá. Nicméně jestli neporodím do pátku 13., tak se mám na pondělí na kontrolu objednat už do porodnice. V pátek se nic nedělo, a tak jsem se objednala na 10:45 hodin. Od pátku od večera jsem měla šílený průjem, teplotu a zvracela jsem (chytla jsem to od svého přítele, nějaká viróza, která byla provázená křečemi v břiše). Bylo to dost nepříjemné, ale zvládla jsem to.
16. 1. jsem se vzbudila kolem 7 hodin, šla jsem na WC (zase průjem), dala jsem si sprchu a měla jsem malinko křeče, myslela jsem si, že od toho průjmu, nebolely, byly slabé. Jenže, najednou byly po 15 minutách, a to celkem 4. No… šla jsem vzbudit přítele, že už musíme vyrazit na tu kontrolu (cca 45 minut cesty) a že mám asi poslíčky. Než jsme se oblékli a vyrazili, byly po 10 minutách, pořád slabé. Nasedli jsme do auta a najednou po křečích ani památky. Tak jsem si říkala, no jo, poslíčci, a vyjeli jsme. Po 20 minutách zase ty křeče, ale silnější, a to po 5 minutách a celou cestu. Na kontrolu jsem dorazila v 10:42 a říkám sestře, že mám asi kontrakce po 5 minutách. A ona že prý mám jít přímo nahoru na porodnici. Vyběhla jsem 3 patra, při tom prodýchala kontrakci.
Abych to zkrátila. Přišla jsem do porodnice, dr. mě prohlédla a říká mi, že jsem otevřená na 6 cm. Cože? Po 3 hodinách slabých kontrakcí? Takže rovnou na sál, bylo 11:20, lehnout a natočit monitor. Ležení bylo nepříjemné, raději bych chodila, ale byla jsem na monitoru, tak to nešlo. Kontrakce trochu zesílily, ale pořád to nebylo hrozné. Prý že jsem už na 7–8 cm, tak mi píchli vodu. Měla jsem si jít sednout na WC. Tak jsem seskočila z lůžka, v pohodě, přítel na mě koukal jako na simulanta, prý jak to, že minutu jsem v křečích a bolí mě to, najednou nic a běžím na WC po svých a s úsměvem
To bylo kolem 12 hodin.
Na WC jsem prodýchala asi 5 kontrakcí, ty byly už docela silné a hlavně se mi špatně sedělo a bolela mě záda, raději bych chodila, ale prý ať sedím, aby ta voda vytekla do záchodu. Ve12:15 jsem si zase měla lehnout, byla jsem na 10 cm a že půjdeme na to. Přišla doktorka, které jsem tipovala tak 18 let, ale ona mi řekla, že už je doktorkou půl roku – no to mě moc neuklidnilo, ale zasmály jsme se. Byla moc fajn, povídaly jsme si mezi kontrakcemi a smály se.
Šla jsem tlačit, ale museli mi píchnout oxytocin, protože malá vždycky po kontrakci zalezla. No trvalo to celkem 30 minut, byla to makačka, ale zmákla jsem to
Nástřih jsem cítila, ale nebolel. Šití mi opíchali a skoro jsem to necítila, jen občas to zatáhlo. Doktorka mě chválila, že jsem se nebála, a proto to šlo tak rychle. No a malá měla 3970 g a 51 cm, takže doktor se nespletl. Maminky, hlavně se nebojte a vše dobře dopadne!
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1593
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 938
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1630
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 685
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20596
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2602
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2592
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1751
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Hezky denicek, gratuluji k mimcu. Souhlasim, ze psychika u porodu dela hodne… kde jsi rodila?