Můj rychlo-porod
- Porod
- Deninina
- 09.09.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Dnes je to přesně 17 dnů od mého rychloporodu a deníček jsem se rozhodla napsat hlavně proto, abych nezapomněla a mohla si ho připomenout. Ale od začátku...
- 1
- 2
Bylo mi 19 let, odmaturovala jsem a těšila se na prázdniny. Vysoká nebyla v plánu, hledala jsem si práci už půl roku před maturitou a věděla jsem, že to nebude jednoduché. Navíc žít z životního minima taky nebylo nic moc. Bohužel práce nepřicházela, a tak jsem nastoupila na další střední školu a rozhodla jsem se pro vysokou. Při škole jsem si našla brigádu a po nocích jsem pracovala.
S přítelem jsme byli spolu skoro 3 roky a já začala chtít něco víc. Jenže on se ve svých 21 letech na víc necítil, bydlel u rodičů a vyhovoval mu servis od maminky. Obrat nastal po tom, co jsem dostala nabídku odjet do Anglie ke kamarádce. Bylo by to na půl roku, věděla jsem, že to může zničit náš vztah, ale nějak mě tu nic nedrželo. A to byl asi ten impuls. Začal hledat byt a mluvili jsme o miminku. Od doktora jsem věděla, že budu mít problém s otěhotněním, a tak jsme si přestali dávat pozor a brali jsme to tak, že až to přijde, tak to přijde.
A tak přišlo datum 28.listopadu, naše výročí, 3 roky spolu a podepisovali jsme smlouvu na náš byt. To už jsem tušila, že se asi povedlo. A taky že ano. Prvního prosince jsme udělali test a bylo to tam. Prvně jsme byli v šoku, ale potom jsme se začali těšit. Nejtěžší bylo oznámit to rodičům. Můj otec se hodně naštval a dlouho se mnou nemluvil. Bylo mu to ale k ničemu, neživil mě, byla to moje věc. Přítelovi rodiče byli rádi, ale chtěli, ať se vezmeme, což jsem odmítla, a tak mám do teď trošku problém s tchánem.
Čtvrtého ledna jsme poprvé spali v našem bytě a čas začal tak rychle utíkat. Termín jsem měla stanovený na 12.8.2013 a čím více se blížil, tím jsem byla netrpělivější. Celé těhotenství jsem prožila, jako bych těhotná nebyla, kdyby mi to okolí pořád nepřipomínalo. Ke konci už jsem téměř nekomunikovala s okolím, vadily mi ty všechny řeči, jak to nezvládnu, jak si mám užívat klidu, jak mám velké břicho a podobně. Nejvíc mi vadilo, že to řešily moje vrstevnice, které živí rodiče a o dětech slyšely jen v televizi.
Tak jsme došli až k termínu a pořád nic. I můj doktor se divil, protože poslední 3 týdny to vypadalo na porod a ono nic. Tak mě předal do nemocnice, kde se mělo rozhodnout, kdy porod vyvolají. Byl pátek 16.8. objednaná jsem byla na 11, ale od 6 ráno jsem nemohla spát. Dala jsem si dlouhou procházku se psem a udělala si snídani a přitom se to stalo. Ucítila jsem mokro, šla jsem na záchod a zjistila, že mám promočené kalhotky. Řekla jsem si, že to je asi jen vodový výtok, protože toho nebylo tolik, ale pro jistotu jsem zalezla do sprchy, vymydlila jsem se a oholila. Vzbudila jsem přítele a jeli jsme na kontrolu. Pro jistotu jsme vzali i tašku. Po příjezdu jsem šla na monitor, kontrakce nic moc, tak pěkně do kabinky. Doktorce jsem se zmínila o mé ranní nehodě. Řekla, že jsem se asi počůrala, ale ať si teda vylezu na křeslo, že mě zkontroluje. Začala mě vyšetřovat, hlásila druhému doktorovi, že to vypadá dobře, hlavička naléhá a v tom mi praskla voda.
Bylo toho tolik, i doktoři se divili, 15 minut to ze mě vypouštěla. Potom mi dali košili a poslali mě na porodní box. Mezitím přítel běžel pro tašku a převléct se. Na boxe jsem byla přesně ve 12 a začalo mi to docházet. Dostala jsem k sobě milou studentku, která mi udělala přípravu a nechala nás na v klidu. Během první hodiny jsem měla 3 docela nepříjemné kontrakce a v klidu si běhala na záchod. Potom mě poslali do sprchy a snažili se napíchnout oxytocin. Poprvé mi praskli žílu, potom přišla sestřička a dala mi to na hřbet ruky. Přitom jsem si skákala na míči a přítel u toho podepisoval papíry. To už mě přešel smích, kontrakce co 5 minut a při nich už jsem nemohla komunikovat. O půl 3 zpátky do postele a na monitor, to už jsem nemluvila a ani skoro nedýchala. Po 10 minutách přišla doktorka, že zkontroluje, jak na tom jsem. Verdikt zněl na 6 prstů a do 2 hodin bude malý venku.
Otočili mě zpátky na bok a já chtěla brečet, že už to nevydržím, přítel si sedl ke mně a hladil mě. Během 2 minut jsem začala po něm řvát, ať přivede doktorku, že chci tlačit, že to nevydržím. Chudák nechápal, co to znamená, já šílela, že tam jsem sama. Doktorka přišla a s úsměvem mi tvrdila, že ještě ne, ale tak mě znovu otočili, ona do mě koukla a křikla „Ježíš, vy mi rodíte.“ Zeptala se, jestli se zvládnu jít vyčůrat, já řvala, že ne, že se mi nechce. Tak mi řekla, že mě vycévkují. To jsem chytla panický strach a chtěla ze stolu utéct.
Nepovedlo se a doktorka se mi smála, že mám větší strach z vycévkování než z porodu. Naštěstí jsem to ani necítila. Bylo 15.00, sklopili mi postel, nohy jsem dala do opěrek a dýchala. Měla jsem tlačit, až se mi bude chtít. A nastalo nejhorších 18 minut mého života. Zdálo se mi, že tlačím špatně, ale doktorka mě pořád chválila, že to jde dobře a že už to bude. Po každém tlačení jsem myslela, že omdlím. Měla jsem tmu před očima, hučelo mi v uších, potom už jsem neslyšela, kdo mi co říká. Jen jsem se dívala na doktorku, stála vedle mě a přitlačovala na břicho, abych věděla, kam tlačit. Přítele jsem vůbec nevnímala a při tlačení jsem si pěkně zařvala, až mě bolelo v krku.
Najednou prudké štípnutí až k močové trubici a asistentka mi s úsměvem řekla „Už jen ramínka a je venku.“ Sebrala jsem to poslední, co mi zbylo, zatlačila a najednou neskutečná úleva. Malý začal křičet a hned mi ho dali na břicho, bylo to nádherné. Bylo 15.18, porod trval od příchodu na sál 3 hodiny a 18 minut. Malý měl 3350 g a 50 cm.
Jen nechápu, jak všechny maminky píšou, že cítily příval lásky. Já se na malého podívala a řekla si, že je konečně venku. 
Potom mi ho vzali na ošetření, přítel mi začal děkovat, měl slzy v očích a já nevěděla, co mám dělat. Prostě zmatek v hlavě. Placentu jsem ani nezaznamenala, že jde ven a doktorka řekla, že mě zašije. Tak jsem se jí ptala, jestli mě stříhali a ona, že ne, že to vidí na 4 stehy, aby se neřeklo. U šití jsem začala psát smsky, abych na to nemusela myslet a pak mi dali malého poprvé k prsu. Bylo to nádherné, nechali nás 3 samotné a měli jsme pro sebe 2 hodiny klidu. Potom přišla dětská sestřička a vzala malého na okoupání a já měla jít do sprchy.
To přišel problém. Nemohla jsem se postavit, dělalo se mi zle, a tak mi dali na další 2 hodiny kapačku. Přítel mi potom pomohl ve sprše a šla jsem na pokoj. Tam jsem se hned ptala na malého, přišla dětská a řekla mi, že mi ho dokrmili, protože nevěděli, kdy přijdu a že teď nemá cenu ho nosit a ani nemá čas. Sestřička mi řekla, že stejně musím sama zvládnout sprchu a vyčůrat se a potom se za mě přimluví. Za hodinu jsem to zvládla a čekala. Nakonec mi ho přinesli a nechali až do rána.
Bohužel malý mi akorát celou noc prokřičel, prokroutil se a problil. Jsem přesvědčená, že to je z UM, protože od té noci nemá problém, ale dětská se mi vysmála, že to není možné. Pobyt v nemocnici byl pro mě velký stres. Po dvou dnech jsem prosila o nadstandard, bohužel nebyl volný, ale nakonec se za mě jedna fajn sestřička přimluvila a převezli mě na gynekologii. Tam jsme měli konečně klid a já začala fungovat normálně. Pár dnů po propuštění bylo krutých, ale teď už máme určitý režim, malý mi spí od 20.00 do 6.00 s jedním buzením okolo 2 ráno. Pomalu jsme si na sebe zvykli a jsme šťastní.
Děkuji všem za přečtení a omlouvám se za délku, nějak jsem se rozepsala. 
Přečtěte si také
Tchyně mi tajně vyzvedávala syna ze školky. Pak jsem zjistila, co mu říká
- Anonymní
- 17.10.26
- 6407
Nikdy jsem si nemyslela, že budu řešit problém s tím, že někdo chce trávit čas s mým dítětem. Jenže moje tchyně začala dělat věci za mými zády – a nejhorší nebylo samotné vyzvedávání ze školky, ale...
Našla jsem způsob, jak manžela udržet po sexu vzhůru. Za vším hledej peníze
- Anonymní
- 17.10.26
- 1331
Existuje několik věcí, které jsou po sexu téměř jisté. Člověk je příjemně unavený, spokojený a má pocit, že by svět mohl na chvíli počkat. U mého manžela je ale jisté ještě něco. Usne. Prakticky...
Manžel zastavil rekonstrukci. Vadí mu trvalé bydliště mého bratra v našem domě
- Anonymní
- 17.10.26
- 3093
Žijeme v rodinném domě, který nám darovali moji rodiče. Ti si na stáří pořídili malý byt, můj bratr se osamostatnil, naši mu dali peníze na jeho bydlení a dům zůstal nám s manželem a dětmi. Rodiče...
Manžel jezdí stále častěji na služebky. Když usnou děti, tajně pláču
- Anonymní
- 17.10.26
- 1570
Ještě před pár lety bych si myslela, že mám doma ideálního chlapa. Pracuje, stará se o rodinu, a když musí odjet na služební cestu, přiveze mi čokoládu nebo alespoň nějakou historku z hotelu....
Křičela jsem na dceru kvůli špatnému prospěchu. Místo reakce omdlela
- Anonymní
- 17.10.26
- 2619
Představa, že moje čtrnáctiletá dcera nezvládne přijímačky a zničí si budoucnost, mě v posledních týdnech budila ze spaní. Jenže dnes ráno jsem pochopila, že hranice mezi motivací a nebezpečným...
„Podle numerologie se k sobě nehodíte.“ Babička ničí neteři první lásku
- Anonymní
- 16.10.26
- 2735
Moje patnáctiletá neteř Lucie nedávno prožila to nejkrásnější, co věk dospívání nabízí – poprvé se zamilovala. Kluk se jmenuje Filip, chodí spolu na gymnázium, učí se velmi dobře a chová se k ní...
On chtěl sex bez kondomu. Já řekla ne a najednou jsem byla ta, která prudí
- Anonymní
- 16.10.26
- 3277
„S kondomem mě to prostě nebaví.“ Řekl mi přítel při našem asi čtvrtém milování. Dosud to toleroval, protože jsem mu několikrát vysvětlovala, že antikoncepci užívat nemůžu a nechci.
Učitelka kreslí prvňáčkovi do sešitu prasátka. Po 6 týdnech školu nesnáší
- Anonymní
- 16.10.26
- 5243
Před dvěma měsíci zářil nadšením, do batohu si natěšeně chystal penál a nemohl se dočkat, až z něj bude velký školák. Dnes? Ranní slzy, otrávený výraz a neustálé opakování: „Maminko, já už tam...
Trapas na letišti mě stál místo v letadle. Klidně bych si to ale zopakovala
- Anonymní
- 16.10.26
- 6063
Někdy se dějí věci, které možná ze začátku vypadají jako světové neštěstí, mě se ale jedna taková nehoda opravdu vyplatila. Dnes té katastrofě říkám miláčku.
Manžel už má čtyři vánoční večírky, já nejsem zvaná. Jsem totiž na mateřské
- Anonymní
- 16.10.26
- 7263
Je teprve říjen a já už mám od manžela v kalendáři čtyři termíny vánočních večírků, na které nejsem zvaná. Čtyři! Do Vánoc zbývají dva měsíce, takže se těším, co dalšího se ještě dozvím. Třeba že...
Ale divim se, ze do malyho hned nacpali UM, asi jsou v CR jine zvyky, zijeme v DE A tu se zkousi prikladat, ale dokrmuje se az druhy den kdyz ma miminko hlad, po porodu je prece plnej plodovy vody jeste 
Preju hodne stesticka a zdravicka do budoucna 
mela jsi hezky porod, ja rodila 12h, kontrakce po 2 min a cipek pouze na pul prstu a skoncilo to akutnim cisarem 
k tomu um. me maleho nechali tri dny hlady zas. 
přeji hodně štěstí a zdraví a ať vám to se spaním v noci vydrží 
a vycerpanim usnul. 
nemužu jinak než reagovat na to UM nechapu jak mužou čerstvemu dětatku nacpat hned mliko probuuuuuh vždyt se pravě narodilo 
no nechapu tady ty zvyky 
