Můj rychlý porod
- Porod
- weverunka
- 15.08.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jak jsem prožívala porod naší Karolínky, který byl sice dost bolestivý, ale naštěstí rychlý. Na miminko jsme se s manželem moc těšili, vše bylo nachystané, vyprané, nažehlené, já měla sbalenou tašku do porodnice a už se jen čekalo na den D. Termín jsme měli 2. června 2010, ale podle velikosti mého bříška jsme si mysleli, že to bude i dřív, přibrala jsem 25 kg a gynekolog mi několikrát vyhrožoval, že mimi bude mít víc jak 4 kg.
Jenže 2. června nic. Chodila jsem na kontroly do nemocnice, kde bylo vše naštěstí v pořádku. Vždy, když mi natáčeli ozvy, malá v bříšku spinkala a já tam kolikrát strávila i hodinu, než se podařilo něco natočit 
Dny běžely a kromě tvrdnutí břicha jsem necítila žádné náznaky porodu. Zkoušeli jsme všelijaké babské rady: čaj z maliníku, lněné semínko, milování, ale mimi se ven nechtělo.
9. června jsme měli zase kontrolu v nemocnici a při utz se p. doktorovi nezdál pupečník, tak se rozhodl, že se bude porod příští den ráno vyvolávat. Sice jsem z toho nebyla nadšená, ale pro zdraví miminka vše. V nemocnici si mě už nechali a nastalo nekonečné čekání na ranní tabletku. Noc byla děsná a já nemohla spát, v duchu jsem promlouvala k mimi, ať je hlavně v pořádku a že už brzy budeme spolu Trochu mě pobolívalo břicho, ale přičítala jsem to větrům
Ráno vstávat a v 6.30 šup šup zvážit, natočit ozvy a zavést tabletku. Kolem 7. hodiny jsem dolezla zpět na pokoj, že si ještě spočinu. Haha V 7.15 první trochu citelnější bolesti, po 10 min, ale to byla pohodička… 7.30 po 5 minutách, tak jsem zašla do sesterny, že mám po 5 minutách kontrakce, kam mám jít. „Vemte si tašku a hajdy na porodní sál“, to byl tedy fofr. Doplazila jsem se na sál, tam na mě byli moc moc hodní Napojili mě na ozvy a pak šup na holení a všemi oblíbený klystýr. Holení v pohodě, ale klystýr byl hrůza! Jelikož už jsem měla dost velké bolesti, těch x litrů klystýru ve mně navíc, to bylo strašné, opravdu jsem myslela že prasknu a bude „vymalováno“ Sestra poručila: 10 minut nechte působit a pak vykakat. COOOO?! 10 MINUT? JÁ PRASKNU! Nakonec to snížila na 5 min. Naštěstí hned odešla, tak jsem šla prostě hned, nešlo to udržet Bože to byla úleva
Bolesti ale hodně rychle sílily a když už jsem se pomalu otvírala, zavolali jsme manžela. Dorazil v 9 hodin a šel mi pomoci do přikázané horké sprchy. Ta mi udělala dosti zle, tak jsem si raději dala studenou a ta pomohla nejvíc. Ale bolesti byly už takové, že bych nejraději lezla po stropě… Točila se mi hlava, tak mě nechali lehnout si na porodní lehátko, a ještě že tak. Bolesti už byly neskutečné, snažila jsem se je prodýchávat a u toho jsem si pod nosem kňourala, bolestí. Ležela jsem (spíš pololežela) s rukama za hlavou a manžel mi je pevně držel, hodně mi ta poloha pomohla, ač byla nepohodlná, ale tělo si prostě řeklo, jak to chce. V jednu chvíli už se to nedalo skoro vydržet, tak jsem požádala o něco na bolest. Dali mi nějakou kapačku, po které se mi motala hlava, tak ji hned radši zase odpojili. PA vždycky jen na chvíli přišla, koukla dovnitř a zase odešla. Ale bolesti už byly příšerné a já cítila, že začínám nějak samovolně tlačit… PA doběhla, co jako je a když koukla dovnitř, hned volala doktora a že se jde na to Bylo cca 9.30.
Přišel mladinký doktor, šikovný, úplně v pohodě si sedl, usmál se a prý: tak copak se děje? Já skoro úpěnlivě volala, že si mé břicho prostě tlačí samo a já mu chci pomoci 
Usmál se a koukl tam a řekl: tak jo, píchneme vám plodovou vodu a pak budeme tlačit! Píchání jsem necítila vůbec, přes ty šílené bolesti a tlaky jsem cítila jen teplou vodu, co ze mě vytékala, to bylo alespoň na chvíli příjemné… Pak jsme začali tlačit, napoprvé špatně, že prý tlačím do hlavy! Tak jo, tak jo, podruhé: uaaaa… Dýchejte dýchejte! A jedem napotřetí: uaaaaa a pak najednou „žbluňk“ a mimi bylo venku
Bylo právě 9:45 ráno a na svět přišla naše Karolínka Anička, 3,50 kg a 50 cm. Zdravá krásná úžasná… Já byla tak KO, že už si pak jen vybavuji, jak mi ji přiložili a ona se na mě koukla To se nedá popsat, srdce se mi skoro zastavilo a já se rozbrečela štěstím. Tatínek byl nadšený a celou dobu na sále, když jsem byla na pozorování po porodu, si malou choval, fotil, natáčel Já celé 2 hodiny spala. Pak mě převezli na pokoj, malou mi dali k prvnímu kojení a tatínka domů.
Když to shrnu: hodně rychlý, ale zato bolestivý porod. Ale to ty vyvolávané bývají. Teď čekáme druhé mimi a jsem zvědavá, jak to bude probíhat tentokrát, ale to až v únoru
Přečtěte si také
Vyhodili mě z volební místnosti kvůli plačícímu synovi. Mají na to právo?
- Anonymní
- 10.10.26
- 410
Dnes odpoledne jsem si říkala, že si jen na otočku odskočím k volbám. Otázka deseti minut. Vzala jsem s sebou svého čtyřletého syna Olivera – přece nebudu na takovou chvilku shánět hlídání, ani...
„Nesahejte na ni!“ bráním dceru v MHD. Jsem přecitlivělá?
- Anonymní
- 10.10.26
- 984
Sedíme v tramvaji, kola rytmicky drkotají o kolejnice a moje pětiletá dcera Sofinka si prohlíží lidi kolem. Pak se nakloní blíže ke mně a polohlasem, s naprostou vážností v hlase, pronese větu, ze...
V manželově telefonu jsem našla zprávu: „Včera to bylo krásné. Děkuju.“
- Anonymní
- 10.10.26
- 1243
Včera večer byl manžel pryč. Říkal, že má něco pracovního. Já zůstala doma, uspávala děti a vlastně jsem se nad tím ani nepozastavila. Teď mi ale najednou všechno začalo dávat smysl. Neznámé číslo,...
Nejsem automat na sex. Když manžela odmítnu, tváří se, jako bych ho nemilovala
- Anonymní
- 10.10.26
- 386
Mám svého muže Adama ráda. Jenže někdy mi přijde, že kdybychom spolu týden nespali, začal by pochybovat o našem manželství. On totiž moji lásku vnímá podle toho, jestli se s ním mám chuť milovat,...
Na starostu kandiduje můj ex. S obcí to (možná) myslí dobře, mě ale okradl
- Anonymní
- 10.10.26
- 290
Kdybych ho znala jen jako souseda, možná bych mu svůj hlas dala. Zajímá se o dění v obci, má nápady a umí lidi přesvědčit, že mu na nich záleží. Jenže já za něj byla vdaná. A zatímco dnes mluví o...
Stačila jedna pomluva ve školce. Teď jsem ta nejhorší matka ve městě
- Anonymní
- 09.10.26
- 1010
Stačilo, aby jedna maminka zaslechla část mého telefonátu, a po školce se začalo šířit, že nechávám dceru samotnou doma. Nikdo se mě nezeptal, co se opravdu stalo. Zato jsem brzy zjistila, jak...
Dcera pořád ztrácela věci. Přestala jsem jí je hledat a nastolila pravidla
- Anonymní
- 09.10.26
- 1806
Láhev, mikina, klíče, sluchátka, nabíječka, věci do školy. Některé věci jsme doma hledali tak často, že jsem měla pocit, že už vlastně nedělám nic jiného. Pomohla nám až pravidla.
Děti konečně usnuly. A já zjistila, že vlastně nechci být s manželem sama
- Anonymní
- 09.10.26
- 2069
Po celém dni se těším na jedinou chvíli. Až děti konečně usnou, v bytě bude ticho a já si budu moct na chvíli sednout. Jenže poslední dobou jsem si začala všímat něčeho, co se mi přiznává opravdu...
Myslela jsem, že manžel na moji nevěru nepřijde. Udělala jsem ale jednu chybu
- Anonymní
- 09.10.26
- 1014
S manželem jsme spolu přes dvacet let a v posledních asi pěti letech bych řekla, že jsme spíš spolubydlící. Občas se doma potkáme, řekneme si pár vět a tím to hasne. Intimní život je prakticky...
Nejvíc mi do výchovy nemluví tchyně, ale moje vlastní máma. Bolí mě to shazování
- Anonymní
- 09.10.26
- 1066
Čekala jsem, že po narození dětí bude nejvíc komentářů přicházet od tchyně. Jenže ta je nakonec docela v klidu. Nejvíc mě kontroluje, opravuje a shazuje moje vlastní máma. A bolí to víc, protože od...
k princezničce at vám dělá jen a jen samou radot krásnej deníček máš opravdu moc opěkný a i za tu námahu byl krásnej že.
.
tak úplně závidím těm kterým se vydařil..ale mám zdravou dceru tak to je nejdůležitější, 
Určitě bych neměnila. 
