Můj třetí porod
- Porod
- peluani
- 05.10.15
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ani by mě nenapadlo, že se k napsání porodu dostanu až po 2 letech. :D Ale dříve čas nebyl. :)
Mia se nám narodila 7. 7. 2013 ráno ve 2:17 v porodnici na Mělníku. 
A začalo to nenápadně. Už dva týdny před jsem měla bolesti tzv. poslíčkové, večer jsme byli ještě u známých a dělali si srandu z toho, kdy to konečně vypukne. Už jsem měla 4 dny po termínu.
Večer jsme přišli domů kolem 11. hodiny, doma hlídal děda děti a už spal. Vykoupali jsme se, a jelikož se mi bolesti opakovaly už po 10 minutách, šli jsme si lehnout a byl sex. Po sexu se mi bolesti úplně zastavily. Až 20 minut po sexu se znovu objevily - častější a bolestivější.
Vzbudila jsem přítele, protože ten hned po sexu usnul, že jdu do vany, buď že se porod rozjede nebo ne. Bolesti ve vaně byly pořád stejný. Po asi 20 minutách přišel za mnou přítel a ptal se, jak jsem na tom. Řekla jsem mu, že pojedeme. Už bylo po 1 hodině ranní.
Rychle jsem se oblékla a dala do tašky poslední věci, co jsem potřebovala do porodnice. Přítel mezitím vzbudil a oblíkl děti a odvedl je na hlídání ke kamarádce. Dědovi jsme je doma nemohli nechat, protože ráno vstával do práce a musel tam jít.
Hned, jak jsem vylezla z vany, kontrakce teprve začínaly nabírat obrátky a když se přítel vrátil během chvilky, hned jsme vyrazili do porodnice. Jeli jsme pomalu snad 40 nebo 50 km za hodinu, protože jsme je přes vesnice a pole, kde běhá zvěř z lesa.
Celou cestu jsem měla nejhorší bolesti, ke konci už po třech minutách. Když jsme dorazili, sestřička mi hned řekla, že se podívá, na kolik jsem prstů. Byla jsem skoro na devět prstů otevřená. Hned mi dala porodní košili a řekla, že půjdeme hned na porodní sál.
Tak jsme šli, na porodním lehátku mě dali na monitor a hned odešla, že hned přijde, ale jak zavřela dveře, tak jsem měla takový tlak, že mě to nutilo strašně tlačit, přítel pro ni hned došel, přišla další a zjistili, že kouká hlavička. Tak jsem začala tlačit, vodu mi nepropíchli, malá byla cca za dvě minuty na světě. Měla jsem strašný bolesti, při samotném tlačení jsem si opravdu myslela, že umřu, že to snad nepřežiju.
Malá se narodila 40+5, měla 3380 g a 51 cm.
Rodila jsem třikrát, pokaždý přirozeně. Každý porod byl lepší a lepší, ale můj třetí porad byl nejhorší ze všech. Nejbolestivější, rodila jsem pět minut po příjmu do porodnice, všechny sestry i doktoři si po celou dobu ze mě dělali srandu, že jsme málem rodili v autě. 
Malá od porodnice pořád brečela, od rána do večera, akorát v noci spinkala, nikdo nezjistil proč. Prdíky neměla, doktorka mi řekla, že prostě takové děti se rodí taky a že jsem ty druhé dvě měla hodné, neznamená, že třetí bude taková. Čtyři měsíce brečela pořád, bylo to dost náročné, přítel chodil do práce na směny a já tu měla ještě dvě další děti a tu zlobivku, ale zvládlo se to.
V tý době jsem byla utahaná, nevyspalá, neměla jsem čas se ani pořádně najíst, psychicky oddělaná, ale postupem času jsem ráda, že tohle máme za sebou. Po 4 měsících brečela už jen půl dne, dá se říct do teď, takže teď je to také ještě náročné.
Prostě malá je extrémně ubrečené dítě, aby nebrečela, musela bych jí mít pořád na ruce a hrát si s ní, což taky nejde celý den, někdo taky musí uvařit a uklidit. Hodně mi pomáhá přítel a je to mnohem lepší, mám v něm velikou podporu, co se týče dětí.
Užívám si to, protože za rok touto dobou už budu v práci, malá ve škole, prostřední nastoupí do 1. třídy a starší do třetí. Utíká to jako voda a měli bychom si užít děti dokud jsou malé, neříkám, že jako velké si je užívat nebudeme, ale děti už budou mít jiné starosti a už se s vámi nepřijdou přitulit a tak, proto si užívejte každou minutu s tím, že jste pro ně nejdůležitější osoba na světě, pak už budou mít jiné zájmy.
Konec!
Přečtěte si také
Šéf mě pozval na oběd. Snažil se být vtipný, ale utrhl si pořádnou ostudu
- Anonymní
- 02.06.26
- 116
Na oběd s šéfem? Proč ne, řekla jsem si. Můj šéf je milý chlapík a myslím, že máme hezký kolegiální vztah. Nikdy spolu mimo práci nikam nechodíme, ale v kanceláři nám to klape. Dost mě proto...
Chtěli jsme si užít Den dětí. Místo toho jsme skončili na pohotovosti
- Anonymní
- 02.06.26
- 109
Na Den dětí v naší vesnici jsme se moc těšili. Každý rok ho pořádají místní hasiči a bývá to krásná akce. Různé atrakce, úkoly, sladkosti, hudba, pěna, dobré jídlo a pití. Vyrazila jsem tam s...
„Sbal si svých pět švestek a odejdi,“ řekl mi přítel z ničeho nic po pěti letech
- Anonymní
- 02.06.26
- 189
S Mirkem jsme chodili pět let, z toho jsme tři roky společně žili v jeho bytě. Z mého pohledu bylo vše v pořádku. Věřila jsem, že spolu zůstaneme navždy. Ale on měl jiné plány. Z ničeho nic otočil...
Dceři je deset a přeje si krém na vrásky. Mám pocit, že jsme se zbláznili
- Anonymní
- 02.06.26
- 68
Když jsem byla malá, utrácela jsem kapesné za žvýkačky, samolepky a časopisy o koních. Moje dcera si za něj chce koupit sérum proti stárnutí a pleťovou masku.
Když skončily nevolnosti, myslela jsem, že bude líp. Bylo mi ještě hůř
- Anonymní
- 02.06.26
- 97
Ten den, kdy jsem si poprvé po týdnech ráno neodběhla se zvedajícím se žaludkem k záchodu, jsem si fakt myslela, že je vyhráno. Že to nejhorší mám za sebou. Že teď přijde to „krásné těhotenství“, o...
Myslela jsem, že jsem připravená na porod. Třetí trimestr mě vyvedl z omylu
- Anonymní
- 01.06.26
- 1440
Ty poslední měsíce těhotenství přišly nějak moc rychle. Ještě jsem měla v hlavě, že „je čas“, ale tělo už jelo na úplně jiný režim než moje představy. Najednou jsem se nemohla pořádně vyspat,...
Ex mi po rozchodu poslal fakturu. Prý mu dlužím za večeře, dárky i dovolenou
- Anonymní
- 01.06.26
- 3275
S Davidem jsem se rozešla po čtyřech letech. Nebyl to hezký rozchod, přesto jsem doufala, že ho zvládneme důstojně a třeba si časem zachováme alespoň přátelský vztah. Prožili jsme spolu spoustu...
Celý život závidím krásným ženám. Připadá mi, že mají všechno zadarmo
- Anonymní
- 01.06.26
- 1069
Vždycky jsem chtěla být krásná. Ne jen hezká nebo sympatická. Krásná. Taková ta žena, za kterou se lidé otočí na ulici, která vejde do místnosti a okamžitě na sebe strhne pozornost. Nikdy jsem...
Dva roky lžu manželovi. Myslí si, že chodím na cvičení, ale pravda je úplně jiná
- Anonymní
- 01.06.26
- 2784
Dva roky tvrdím Karlovi, že chodím na pilates. Každý čtvrtek v půl sedmé si sbalím sportovní tašku, rozloučím se a odcházím z domova. Vrátím se kolem deváté s tím, že jsme si po lekci ještě zašly s...
Jak mám vyjít s penězi? Šetřím na jídle, kočce i lécích. A stejně vyjdu tak tak
- Anonymní
- 01.06.26
- 1291
Je mi 54 let, jsem v invalidním důchodu a mám velký problém vyjít s penězi. Musela jsem si najít přivýdělek, jinak bych asi skončila na ulici. Žiju sama, děti nemám a manžel mi před několika lety...
Byť matkou je krásne a ťažké zároveň. Neskúšali ste nosiť v nosiči? Nejaké tie práce sa s ním urobiť dajú, mne to veľmi uľahčilo život po narodení druhého dieťaťa.
, alespoň jste neokusila oxytocin a další chuťovky, co dnešní porodnice nabízejí 
Měli jsme manduku, ale co bylo ještě horší, vůbec nic na ní nefungovalo, až asi ve 2měs zvuk z vysavače na YouTube, když si na to vzpomenu tak se obdivuju že jsme to dali, ale nebýt partnera který mi dost pomáhal nevím jak bych to dělala. Dělá na směny ranní a odpolední, ráno to ještě šlo ale nejhorší když měl odpolední směnu.
To je nějaká povinnost napsat deníček o porodu? já jen abych to nezaspala a dokud si to ještě pamatuju
tak ale pěkné, posílám pozdní gratulaci