Život, jaký je
- O životě
- peluani
- 08.04.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Pořád přemýšlím, jestli sem mám napsat, ale rozhodla jsem se, že ano, tak doufám, že si to aspoň někdo přečte. Už mě tady znáte prakticky všechny, víte že jsem to neměla v životě lehké, teď už ale vedu plnohodnotný život.
Mám dvě dcerušky, skoro roční Aničku a skoro 3letou cácorku Lucinku, užívám si s nimi život plnými doušky, nikdy se s nimi nenudím a když si třeba děda vezme Lůcu, tak jsem uplně jiná, jako bez duše.
Teď nedávno a vlastně doteď byli ty moje holky nemocné, zvracely, měly kašel a rýmu, bylo to hrozné, mladší pořád brečela, tak jsem ji měla pořád u sebe, dokonce jsem si ji přestěhovala do postele, nic jiného se dělat nedalo, jinak bych se vůbec nevyspala.
Lůce se ten kašel rapidně zhoršil, tak jsem s ní dneska byla u doktora, dal nám antibiotika a řekl, že to má na průduškách, sice nic vážného, ale i tak jsem dostala děsný strach, prý za týden, pokud se to nezlepší, udělá rentgen a pokud dopadne blbě, půjde do nemocnice.
No a já si díky tomu uvědomila,jaký mám o ty moje cácorky strach, věděla jsem to teda i předtím, ale dneska mě to fakt dostalo, uvědomila jsem si pořádně, že kdybych holky neměla, že by život už pro mě nebyl, že díky nim je život mnohem krásnější a že jsem jen díky nim prežila dost ošemetné situace, které mi život přinesl.
Když to tak vezmu, život jsem nikdy neměla jednoduchý, měla jsem trošku víc divnou mámu, byla to spíš taková kočičí máma, vychovávali mě převážne babí s dědou a tátou, máma ode mně zdrhala, když jsem byla mimčo a starala se málo o celý život, teď se s ní snažím vycházet v rámci možností, ale je to těžké, jelikož ona vždycky něco provede a pak se spolu nebavíme pár měsíců.
Když mi bylo 11, tak se mi zabil brácha, skočil s osvětlovacího stožáru, bylo mi to strašně líto a jsem z toho dodnes špatná, hodně mě to v životě poznamenalo.
Tímto deníčkem bych chtěla poděkovat těm mým zlatíčkám, že je mám a že mi přinášejí samou radost i starost, že je mám na světě nejradši a že jsou moje všechno.
Přečtěte si také
Ze školky mi ho zase poslali domů s rýmou. V práci už nevím, co říct
- Anonymní
- 11.11.26
- 375
Syna jsem po týdnu doma odvedla do školky a za dvě hodiny si pro něj jela znovu. Chápu, že nemocné dítě do kolektivu nepatří. Jen už nevím, kdy je dost zdravý na návrat a jak mám další nepřítomnost...
“Macinka má pravdu,” rýpl si dneska manžel. Zapomněl, že jsem taky hrála hokej?
- Anonymní
- 11.11.26
- 273
Žijeme v době, kdy se o rovnoprávnosti a svobodě volby mluví na každém rohu, ale jakmile přijdete domů za zavřené dveře, často zjistíte, že pod moderním nátěrem se ukrývají názory staré jako...
„Mami, na řízení už jsi moc stará,“ slýchám od dětí. Chtějí mi vzít klíče
- Anonymní
- 11.11.26
- 457
„Mami, myslím, že bys už neměla řídit. V tvém věku je to nebezpečné.“ Tohle mi oznámil můj vlastní syn u nedělního oběda, jako by mi právě sděloval, že mám vysoký tlak. Je mi 67 let, řidičský...
Chtěla jsem pomoct dceři po rozvodu. Dnes bych nejraději vyhodila ji i psa
- Anonymní
- 11.11.26
- 778
„Jestli nám vezmeš Jonatána, už k tobě nikdy nepřijdu!“ vykřikla na mě moje jedenáctiletá vnučka a zabouchla dveře svého pokoje. Stála jsem na chodbě, pod nohama měla další chomáč psích chlupů a v...
Manžel chce pro syna gympl. Já hlavně chci, aby se nebál říct, co chce on
- Anonymní
- 11.11.26
- 195
Ještě jsme nenavštívili jedinou střední školu a už se kvůli jejich výběru doma hádáme. Manžel počítá s gymnáziem, já bych synovi ráda nechala prostor i pro průmyslovku, která ho zaujala. Jenže...
S podzimem mi docházejí síly. Manžel říká, že jsem jen líná
- Anonymní
- 10.11.26
- 1211
Ještě v září jsem po práci zvládala hřiště, nákup i večerní povídání. Teď odemykám byt a přemýšlím, co můžu odložit na zítřek, abych si mohla co nejdřív lehnout. Nevím přesně, co se se mnou děje....
Na Vánoce bude s manželkou. Já zase čekám, jestli mi vůbec napíše
- Anonymní
- 10.11.26
- 987
Čekají mě druhé Vánoce ve vztahu se ženatým mužem. Loni jsem si namlouvala, že ty další už prožiju jinak. Letos pro něj mám koupený dárek a znovu poslouchám, proč se přes svátky skoro neuvidíme....
Je mi 30, nikdy jsem netoužila po sexu. Jsem vadný kus?
- Anonymní
- 10.11.26
- 750
Je mi třicet, nemám partnera a sex mě nikdy nezajímal. Zatímco moje kamarádky už na střední škole řešily první kluky, líbání a později společné bydlení, já jsem přemýšlela úplně o jiných věcech....
Odmítli jsme dům, který nám tchyně vybrala. Vyhodila nás na dlažbu
- Anonymní
- 10.11.26
- 1396
Odstěhovat se k rodičům nebo prarodičům sice zní jako skvělý finanční plán, jak nastartovat rodinný rozpočet, ale málokdy to končí idylicky. Vlastní střecha nad hlavou a svoboda jsou sice k...
Vyhoření: Mám všechno, co jsem v životě chtěla. A nebo ne?
- Anonymní
- 10.11.26
- 669
Každý den žijeme v iluzi, že život má nějaký předepsaný scénář. Splníte položky na seznamu – fajn manžel, dvě děti, práce z domova – a čekáte, že se dostaví pocit naplnění a štěstí. Místo toho se...
mužete se na sebe vždycky spolehnout.
Jak už někdo psal, to co ti nedala tvoje máma, ty určitě holkám vynahradíš, úplně to z tebe vyzařuje. Ať vám příští týden prohlídka dopadne dobře a přeji hlavně zdravíčko. 
