Můj vysněný chlapeček
- Těhotenství
- Caty
- 24.11.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Už jsem sem napsala pár deníčků. Některé veselejší a některé smutné. Tenhle bude jedním z mých nejšťastnějších. Chci se s Vámi o své štěstí, které bohužel není přáno všem, podělit.
Dominiček pár minut na světě
V porodnici na pokoji
- 2
Dominiček už doma
Moje dvě štěstíčka
- 4
Snad je spokojený??
- 3
Po mém zamlklém těhotenství v loňském listopadu, kdy jsem miminko hrozně obrečela, jsem si řekla, že prostě další miminko bude, a to hned a taky tak bylo. Sice jsem nevěřila, že se to povede a už vůbec ne tak rychle, ale zadařilo se. Po šestinedělí a první MS jsem si nakoupila OVU testy, kterým jsem tedy vůbec nevěřila, protože i přes pozitivní OVU testy dříve jsem po celé dva roky a půl do těhu stavu nepřišla, a to i přes stojky na hlavě, hodinové ležení a bůhví co ještě. Přes domácí IUI stříkačkou. No, někdy to byla opravdu sranda a manžel se bavil.
Každopádně tentokráte jsem je zkusila znovu a když se mi konečně ukázal pozitivní testík, tak jsem chtěla udělat hezký večer, večeři a ono ejhle. Manžel volal, že jedeme večer do Prahy. Holky, neumíte si představit, jak já jsem byla naštvaná, vytočená a s manželem jsem nemluvila. Byla jsem na něj hnusná a on chudák nechápal proč. Myslel, že budu ráda, že jedeme dřív a ono je to naopak.
Každopádně jeli jsme. Já s pořádně nasr… výrazem ve tváři a manžel s vykulenýma očima, co mi zase přelítlo přes nos.
No, na druhý den opět pozitivní testík, tak jsem se těšila na večír. Namydlila jsem se a voněla jak děťátko 
a povedlo se se vším všudy. No, ale BT stále na bodu mrazu, teplota nevylezla, tak jsem si říkala, je to v háji. Nebylo, deset dní na to byl pozitivní těhu testík. Jak já jsem skákala radostí, to si neumíte představit. Od té doby tvrdím, že ani doktory tak vychvalovaná BT není prostě přesná. Člověk není stroj a nemusí platit vždy vše stejně. BT jsem měla i v 6. tt po potvrzení těhu doktorem stále dole a v grafu ovulka prostě nebyla.
No, ale utíkaly dny a já šla na potvrzení srdíčka. Nemohla jsem jíst, pít ani spát, jak jsem se strašně bála, že zase žádné nebude. Před ordinací jsem vylila kafe, jak se mi klepaly ruce. Ale srdíčko bylo a krásně tlouklo jako o závod.
V tu chvíli ze mě vše spadlo a já byla šťastná a věděla, že tentokrát si své štěstí v životě obhájím. Tohle těhu bylo uplně jiné a já věděla, že to bude chlapeček a taky byl. Na velkém UTZ mi doktor sdělil, že to bude kluk a já byla neskonale šťastná, ale hlavně proto, že je miminko zdravé.
No, utíkaly dny a týdny a já se kulatila a těšila čím dál víc. Porodu jsem se nebála. Porod dcerky byl rychlý a téměř nebolel, takže jem se na něj i těšila, až budu mít svého chlapečka v náručí. Kvůli těhu cukrovce jsme ho vyvolávali dříve. No, jestli porod Barborky nebolel, tak tenhle bolel neskutečně. Bolelo to tak strašně moc, až mi šly oči šejdrem a já, největší hrdinka, která epidural odmítala a jen jsem se mu u dcerky smála a i teď u malého zpočátku, jsem o něj škemrala. Po zavedení tablety se hrozně dlouho nic nedělo, až večer okolo sedmé začaly mírné kontrakce. Ty sílily, ale až po prasknutí vody okolo druhé hodiny v noci a pak to nabralo pěkné grády.
Otevřela jsem se za dvě hodiny až na 10 prstů a malý se už dral ven. Byla to strašná úleva a krásný, nádherný pocit. Když se narodil, byla jsem hned hrozně šťastná, jednak tou úlevou a taky tím, že mám svého chlapečka, že jsem ho přivedla na svět. Brečela jsem docela dlouho a byl to tak krásný pocit štěstí a lásky, stejně jako u malé Barborky. No a hned na sále nás malý počural , to aby o sobě dal vědět.
Narodil se v 37+5 a vážil 3770 g a měřil 51 cm a od té doby jen a jen papká a přibírá. Podařilo se nám i přes menší krizi rozkojit a jsem za to moc ráda. Je to krásný pocit, když se přisaje pusinkou a kouká na mě těma svýma velkýma upřímnýma dětkýma očima. V tu chvilku vím, že nic a nikdo by mě neudělal šťastnější než moje dvě děti.
Barunka bratříčka přivítala skvěle. Dává a krade mu dudany, dává mu od sebe pít, hladí ho, chce ho chovat a vozí v kočárku. A já doufám, že jednou budou správná dvojka a bude se moci spolehnout jeden na druhého až jednou… stejně jako já s mojí milovanou sestřičkou.
To je vše holky, co jsem chtěla. K napsání tohohle deníčku mě vlastně přimělo to, že jsem si přečetla své předešlé a zjistila, že už jsem některé věci zapomněla, a to nechci. Chci si tyto výjimečné dny pamatovat a číst o nich ještě až budu sedět s šedivým drdolem v houpacím křesle, na nohou mi bude ležet psík, vedle bude manžel opatrovat a oprašovat svou sbírku mincí, a budu si prohlížet fotky ze života. Vezmu si k tomu těch pár řádků, co jsem napsala a vrátím se o pár let zpět.
To už tady ale na eMiminu budou uplně jiné maminky, snažilky a těhulky a já budu chodit na server o babičkách, tedy pokud tady nevznikne skupina babiček z eMimina.
Všem přeji krásné Vánoce, zdravé a šťastné dětičky, protože to je na světě to NEJ.
Přečtěte si také
Chtěla jsem v práci přidat. Šéf souhlasil, ale chtěl za tu jednu malou službu
- Anonymní
- 16.05.26
- 776
Už delší dobu jsem v práci nedostala přidáno. Přitom práce neustále přibývá a většina kolegů bere víc než já. Dlouho jsem váhala, ale nakonec jsem se odhodlala a zašla za šéfem s prosbou o zvýšení...
„To pocítí vaše dítě!“ Učitelka ve školce mi vyhrožovala kvůli prázdninám
- Anonymní
- 16.05.26
- 370
Stála jsem v šatně mateřské školy, v náručí jsem držela mladšího syna a Šimonek si zrovna obouval tenisky. Obyčejné ráno, dokud se ve dveřích neobjevila paní učitelka. V ruce svírala arch s...
„Vydělávej dál!“ Manžel mi zakazuje změnu práce. Má trauma z dětství
- Anonymní
- 16.05.26
- 364
Sedím v obýváku a dívám se na hromadu nevyžehleného prádla, která tu straší už od úterý. Vedle ní leží můj pracovní notebook, do kterého i teď, v sobotu odpoledne, naskakují maily. Můj život je...
„Maminko, ty záříš!“ – 2. část
- PenelopaW
- 16.05.26
- 165
Když mi primářka onkologie zkraje ledna 2025 plánovala léčbu, žila jsem v bludu, že všechno končí operací a ozařování je taková trapná formalita. No, není :). Chvíli to ale trvalo, než mě vyvedli z...
Tchyně mě celý život nesnášela. Po smrti tchána jsem jí začala být dobrá
- Anonymní
- 15.05.26
- 1769
Milena byla vždycky pedantská a odtažitá. Jako bývalá učitelka ze zvláštní školy měla náročné požadavky na všechny kolem sebe. Nikdy jsem se nedivila, že tchán v mládí pil a často se na několik dní...
O manželově nevěře jsem věděla. Když jsem zjistila, s kým spí, byla jsem v šoku
- Anonymní
- 15.05.26
- 3458
S manželem jsme spolu skoro dvacet let. Máme děti, které chodí na druhý stupeň základní školy, a žijeme tak nějak spíš vedle sebe než spolu. Už delší dobu jsem tušila, že někoho má. To žena prostě...
Tohle se mnou udělala antikoncepce. A nemluvila o tom ani moje gynekoložka
- Anonymní
- 15.05.26
- 1287
Nechci tvrdit, že je hormonální antikoncepce špatná úplně. Sama jsem ji roky brala. Jen si čím dál častěji kladu otázku, jestli jsme si nezvykly brát jako normální něco, co nás ale odpojuje od...
„Hnije vám tam mail!“ řvala šéfová. Že byl v pátek státní svátek, ji nezajímalo
- Anonymní
- 15.05.26
- 1299
Sedím v autě před školkou, v hlavě mi ještě doznívá smích dětí z víkendového výletu v horách, ale ruce na volantu se mi třesou. Je pondělí, sedm hodin ráno a můj telefon právě přežil první nálet...
Válka na chodbě: Sousedka mi vyčetla hluk, já jí zase obezitu jejího syna
- Anonymní
- 15.05.26
- 777
Stála tam, rudá v obličeji, s prstem namířeným na mou pětiletou dceru, která se mi schovávala za nohou. Tenhle výstup na chodbě našeho bytového domu jsem opravdu nečekala. Věděla jsem, že sousedka...
„Telefon mi nezvonil,“ lhala jsem šéfovi do ucha. Pak přišel strach z vyhazovu
- Anonymní
- 14.05.26
- 3532
Sedím u kuchyňského stolu, zírají na mě tři monitory a já se nemůžu přestat třást. Moje dlaně jsou zpocené, srdce mi buší až v krku a vzduch v místnosti jako by najednou došel. Ten pocit znám moc...
ještě jednou gratuluju k Domčovi 
Ať jste všichni šťastní a zdraví!
gratuluji 
z takovych denicku mivam nejvetsi radost 
..gratuluji k chlapečkovi..at jsou obě děti zdravé a dělají vám jen a jen radost:) 
