Můj vysněný chlapeček
- Těhotenství
- Caty
- 24.11.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Už jsem sem napsala pár deníčků. Některé veselejší a některé smutné. Tenhle bude jedním z mých nejšťastnějších. Chci se s Vámi o své štěstí, které bohužel není přáno všem, podělit.
Dominiček pár minut na světě
V porodnici na pokoji
- 2
Dominiček už doma
Moje dvě štěstíčka
- 4
Snad je spokojený??
- 3
Po mém zamlklém těhotenství v loňském listopadu, kdy jsem miminko hrozně obrečela, jsem si řekla, že prostě další miminko bude, a to hned a taky tak bylo. Sice jsem nevěřila, že se to povede a už vůbec ne tak rychle, ale zadařilo se. Po šestinedělí a první MS jsem si nakoupila OVU testy, kterým jsem tedy vůbec nevěřila, protože i přes pozitivní OVU testy dříve jsem po celé dva roky a půl do těhu stavu nepřišla, a to i přes stojky na hlavě, hodinové ležení a bůhví co ještě. Přes domácí IUI stříkačkou. No, někdy to byla opravdu sranda a manžel se bavil.
Každopádně tentokráte jsem je zkusila znovu a když se mi konečně ukázal pozitivní testík, tak jsem chtěla udělat hezký večer, večeři a ono ejhle. Manžel volal, že jedeme večer do Prahy. Holky, neumíte si představit, jak já jsem byla naštvaná, vytočená a s manželem jsem nemluvila. Byla jsem na něj hnusná a on chudák nechápal proč. Myslel, že budu ráda, že jedeme dřív a ono je to naopak.
Každopádně jeli jsme. Já s pořádně nasr… výrazem ve tváři a manžel s vykulenýma očima, co mi zase přelítlo přes nos.
No, na druhý den opět pozitivní testík, tak jsem se těšila na večír. Namydlila jsem se a voněla jak děťátko 
a povedlo se se vším všudy. No, ale BT stále na bodu mrazu, teplota nevylezla, tak jsem si říkala, je to v háji. Nebylo, deset dní na to byl pozitivní těhu testík. Jak já jsem skákala radostí, to si neumíte představit. Od té doby tvrdím, že ani doktory tak vychvalovaná BT není prostě přesná. Člověk není stroj a nemusí platit vždy vše stejně. BT jsem měla i v 6. tt po potvrzení těhu doktorem stále dole a v grafu ovulka prostě nebyla.
No, ale utíkaly dny a já šla na potvrzení srdíčka. Nemohla jsem jíst, pít ani spát, jak jsem se strašně bála, že zase žádné nebude. Před ordinací jsem vylila kafe, jak se mi klepaly ruce. Ale srdíčko bylo a krásně tlouklo jako o závod.
V tu chvíli ze mě vše spadlo a já byla šťastná a věděla, že tentokrát si své štěstí v životě obhájím. Tohle těhu bylo uplně jiné a já věděla, že to bude chlapeček a taky byl. Na velkém UTZ mi doktor sdělil, že to bude kluk a já byla neskonale šťastná, ale hlavně proto, že je miminko zdravé.
No, utíkaly dny a týdny a já se kulatila a těšila čím dál víc. Porodu jsem se nebála. Porod dcerky byl rychlý a téměř nebolel, takže jem se na něj i těšila, až budu mít svého chlapečka v náručí. Kvůli těhu cukrovce jsme ho vyvolávali dříve. No, jestli porod Barborky nebolel, tak tenhle bolel neskutečně. Bolelo to tak strašně moc, až mi šly oči šejdrem a já, největší hrdinka, která epidural odmítala a jen jsem se mu u dcerky smála a i teď u malého zpočátku, jsem o něj škemrala. Po zavedení tablety se hrozně dlouho nic nedělo, až večer okolo sedmé začaly mírné kontrakce. Ty sílily, ale až po prasknutí vody okolo druhé hodiny v noci a pak to nabralo pěkné grády.
Otevřela jsem se za dvě hodiny až na 10 prstů a malý se už dral ven. Byla to strašná úleva a krásný, nádherný pocit. Když se narodil, byla jsem hned hrozně šťastná, jednak tou úlevou a taky tím, že mám svého chlapečka, že jsem ho přivedla na svět. Brečela jsem docela dlouho a byl to tak krásný pocit štěstí a lásky, stejně jako u malé Barborky. No a hned na sále nás malý počural , to aby o sobě dal vědět.
Narodil se v 37+5 a vážil 3770 g a měřil 51 cm a od té doby jen a jen papká a přibírá. Podařilo se nám i přes menší krizi rozkojit a jsem za to moc ráda. Je to krásný pocit, když se přisaje pusinkou a kouká na mě těma svýma velkýma upřímnýma dětkýma očima. V tu chvilku vím, že nic a nikdo by mě neudělal šťastnější než moje dvě děti.
Barunka bratříčka přivítala skvěle. Dává a krade mu dudany, dává mu od sebe pít, hladí ho, chce ho chovat a vozí v kočárku. A já doufám, že jednou budou správná dvojka a bude se moci spolehnout jeden na druhého až jednou… stejně jako já s mojí milovanou sestřičkou.
To je vše holky, co jsem chtěla. K napsání tohohle deníčku mě vlastně přimělo to, že jsem si přečetla své předešlé a zjistila, že už jsem některé věci zapomněla, a to nechci. Chci si tyto výjimečné dny pamatovat a číst o nich ještě až budu sedět s šedivým drdolem v houpacím křesle, na nohou mi bude ležet psík, vedle bude manžel opatrovat a oprašovat svou sbírku mincí, a budu si prohlížet fotky ze života. Vezmu si k tomu těch pár řádků, co jsem napsala a vrátím se o pár let zpět.
To už tady ale na eMiminu budou uplně jiné maminky, snažilky a těhulky a já budu chodit na server o babičkách, tedy pokud tady nevznikne skupina babiček z eMimina.
Všem přeji krásné Vánoce, zdravé a šťastné dětičky, protože to je na světě to NEJ.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 736
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 461
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 754
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 351
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 216
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 18353
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2455
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2641
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2390
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1572
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
ještě jednou gratuluju k Domčovi 
Ať jste všichni šťastní a zdraví!
gratuluji 
z takovych denicku mivam nejvetsi radost 
..gratuluji k chlapečkovi..at jsou obě děti zdravé a dělají vám jen a jen radost:) 
