Můj vysněný chlapeček
- Těhotenství
- Caty
- 24.11.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Už jsem sem napsala pár deníčků. Některé veselejší a některé smutné. Tenhle bude jedním z mých nejšťastnějších. Chci se s Vámi o své štěstí, které bohužel není přáno všem, podělit.
Po mém zamlklém těhotenství v loňském listopadu, kdy jsem miminko hrozně obrečela, jsem si řekla, že prostě další miminko bude, a to hned a taky tak bylo. Sice jsem nevěřila, že se to povede a už vůbec ne tak rychle, ale zadařilo se. Po šestinedělí a první MS jsem si nakoupila OVU testy, kterým jsem tedy vůbec nevěřila, protože i přes pozitivní OVU testy dříve jsem po celé dva roky a půl do těhu stavu nepřišla, a to i přes stojky na hlavě, hodinové ležení a bůhví co ještě. Přes domácí IUI stříkačkou. No, někdy to byla opravdu sranda a manžel se bavil.
Každopádně tentokráte jsem je zkusila znovu a když se mi konečně ukázal pozitivní testík, tak jsem chtěla udělat hezký večer, večeři a ono ejhle. Manžel volal, že jedeme večer do Prahy. Holky, neumíte si představit, jak já jsem byla naštvaná, vytočená a s manželem jsem nemluvila. Byla jsem na něj hnusná a on chudák nechápal proč. Myslel, že budu ráda, že jedeme dřív a ono je to naopak.
Každopádně jeli jsme. Já s pořádně nasr… výrazem ve tváři a manžel s vykulenýma očima, co mi zase přelítlo přes nos.
No, na druhý den opět pozitivní testík, tak jsem se těšila na večír. Namydlila jsem se a voněla jak děťátko
a povedlo se se vším všudy. No, ale BT stále na bodu mrazu, teplota nevylezla, tak jsem si říkala, je to v háji. Nebylo, deset dní na to byl pozitivní těhu testík. Jak já jsem skákala radostí, to si neumíte představit. Od té doby tvrdím, že ani doktory tak vychvalovaná BT není prostě přesná. Člověk není stroj a nemusí platit vždy vše stejně. BT jsem měla i v 6. tt po potvrzení těhu doktorem stále dole a v grafu ovulka prostě nebyla.
No, ale utíkaly dny a já šla na potvrzení srdíčka. Nemohla jsem jíst, pít ani spát, jak jsem se strašně bála, že zase žádné nebude. Před ordinací jsem vylila kafe, jak se mi klepaly ruce. Ale srdíčko bylo a krásně tlouklo jako o závod.
V tu chvíli ze mě vše spadlo a já byla šťastná a věděla, že tentokrát si své štěstí v životě obhájím. Tohle těhu bylo uplně jiné a já věděla, že to bude chlapeček a taky byl. Na velkém UTZ mi doktor sdělil, že to bude kluk a já byla neskonale šťastná, ale hlavně proto, že je miminko zdravé.
No, utíkaly dny a týdny a já se kulatila a těšila čím dál víc. Porodu jsem se nebála. Porod dcerky byl rychlý a téměř nebolel, takže jem se na něj i těšila, až budu mít svého chlapečka v náručí. Kvůli těhu cukrovce jsme ho vyvolávali dříve. No, jestli porod Barborky nebolel, tak tenhle bolel neskutečně. Bolelo to tak strašně moc, až mi šly oči šejdrem a já, největší hrdinka, která epidural odmítala a jen jsem se mu u dcerky smála a i teď u malého zpočátku, jsem o něj škemrala. Po zavedení tablety se hrozně dlouho nic nedělo, až večer okolo sedmé začaly mírné kontrakce. Ty sílily, ale až po prasknutí vody okolo druhé hodiny v noci a pak to nabralo pěkné grády.
Otevřela jsem se za dvě hodiny až na 10 prstů a malý se už dral ven. Byla to strašná úleva a krásný, nádherný pocit. Když se narodil, byla jsem hned hrozně šťastná, jednak tou úlevou a taky tím, že mám svého chlapečka, že jsem ho přivedla na svět. Brečela jsem docela dlouho a byl to tak krásný pocit štěstí a lásky, stejně jako u malé Barborky. No a hned na sále nás malý počural
, to aby o sobě dal vědět.
Narodil se v 37+5 a vážil 3770 g a měřil 51 cm a od té doby jen a jen papká a přibírá. Podařilo se nám i přes menší krizi rozkojit a jsem za to moc ráda. Je to krásný pocit, když se přisaje pusinkou a kouká na mě těma svýma velkýma upřímnýma dětkýma očima. V tu chvilku vím, že nic a nikdo by mě neudělal šťastnější než moje dvě děti.
Barunka bratříčka přivítala skvěle. Dává a krade mu dudany, dává mu od sebe pít, hladí ho, chce ho chovat a vozí v kočárku. A já doufám, že jednou budou správná dvojka a bude se moci spolehnout jeden na druhého až jednou… stejně jako já s mojí milovanou sestřičkou.
To je vše holky, co jsem chtěla. K napsání tohohle deníčku mě vlastně přimělo to, že jsem si přečetla své předešlé a zjistila, že už jsem některé věci zapomněla, a to nechci. Chci si tyto výjimečné dny pamatovat a číst o nich ještě až budu sedět s šedivým drdolem v houpacím křesle, na nohou mi bude ležet psík, vedle bude manžel opatrovat a oprašovat svou sbírku mincí, a budu si prohlížet fotky ze života. Vezmu si k tomu těch pár řádků, co jsem napsala a vrátím se o pár let zpět.
To už tady ale na eMiminu budou uplně jiné maminky, snažilky a těhulky a já budu chodit na server o babičkách, tedy pokud tady nevznikne skupina babiček z eMimina.
Všem přeji krásné Vánoce, zdravé a šťastné dětičky, protože to je na světě to NEJ.
Přečtěte si také
Jsem organizovaná, ale iritují mě ženy, co přesypávají mouku do krabiček
- Anonymní
- 23.09.26
- 4702
Občas mám pocit, že bych potřebovala mít život víc pod kontrolou. Pak otevřu sociální sítě a vidím kuchyň, kde má někdo přesypanou mouku do nádoby s popiskem FLOUR, a okamžitě chuť organizovat svůj...
Odmítla jsem opilého šéfa. Od té doby mám v práci peklo a přemýšlím o výpovědi
- Anonymní
- 23.09.26
- 1087
Pracuji v jedné marketingové agentuře. Jsem tu už pár let a vždycky to bylo fajn. Můj šéf je sice trochu zvláštní člověk, ale vždycky jsem s ním tak nějak vycházela. A pak jsme jeli na...
Myslela jsem, že manžel chodí jen s kamarády na pivo. Pak jsem zjistila pravdu
- Anonymní
- 23.09.26
- 1571
Manžel mi roky říkal, že když jde večer ven, sedí s kamarády v hospodě. Nikdy jsem to neřešila. Máme děti, práci, hypotéku a každý občas potřebuje vypadnout z domu.
Měli jsme se nastěhovat k sobě. Po jeho návrhu uvažuji spíše o rozchodu
- Anonymní
- 23.09.26
- 5056
S přítelem jsme spolu dva roky a náš vztah fungoval do teď skvěle. Když přišla řeč na společné bydlení, přišlo mi to jako přirozený posun. Dohodli jsme se, že se přítel nastěhuje ke mně i se svým...
Zjistila jsem, že moje děti mají úplně jinou představu o tom, co je drahé
- Anonymní
- 23.09.26
- 922
Věta „Mami, kup mi to, stojí to jen dvě stovky“ mi nedávno doslova vyrazila dech. Vlastně jsem si do té doby ani moc neuvědomovala, že moje děti žijí v naprosté nevědomosti. Tak nějak jsem myslela,...
„S tou ženskou si jenom kazí život.“ Tchyně mě pomlouvá, ale neví, že to vím
- Anonymní
- 22.09.26
- 3448
„S tou ženskou si jenom kazí život. Kdyby byl sám, mohl mít dávno děti.“ Ta věta mě zastihla ve chvíli, kdy jsem stála v naší kuchyni a skládala nádobí do myčky. Přes zeď jsem slyšela hlas...
Kolegyně přes léto příšerně přibrala. Mám se jí na to zeptat, nebo to ignorovat?
- Anonymní
- 22.09.26
- 6178
Dnes už je povědomí o důvodech nabytí větší hmotnosti daleko rozšířenější než dřív. Když se kolegyně po dvou měsících vrátila do práce s deseti kily navíc, zbystřila jsem.
Kamarádka mi přivezla dárek, který nepotřebuji. Bylo mi hloupé to odmítnout
- Anonymní
- 22.09.26
- 1729
S kamarádkou se známe snad patnáct let, takže už se známe dost dobře. Když mi před časem říkala, že doma vyklízí kuchyň a má nějaké věci navíc, vůbec jsem tomu nevěnovala pozornost. Říkala jsem jí,...
Ve školce je dcera andílek. Doma kvůli maličkostem křičí a kope nohama
- Anonymní
- 22.09.26
- 1266
Učitelky popisují naši pětiletou dceru jako klidnou a poslušnou holčičku. Jenže chvíli po návratu domů přichází pláč, křik a někdy i kopání. Dlouho jsem si myslela, že dělám něco špatně. Pak mi...
Dcera babičce schovala drahý šperk. Ta pak obvinila mě, že jsem ho ukradla
- Anonymní
- 22.09.26
- 1315
Byly jsme s Aničkou na návštěvě u mé babičky. Je jí 85, nohy jí moc neslouží, ale paměť má jako slon. Aničce je pět let a má období, že miluje šperky a vše, co se třpytí. Když jsem odběhla pro...