Můj život je jedna velká katastrofa
- O životě
- Palunka
- 21.03.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jediné, co je na něm pozitivní, je můj syn a manžel. V životě jsem nikdy moc štěstí neměla, a tak doufám, že už se to změní. Nejraději bych vrátila dobu, kdy jsem se měla narodit, a narodila bych se do jiné rodiny.
Ráda bych vám sdělila svůj příběh, začalo to už asi v době, kdy má matka zjistila, že je těhotná. Bylo jí 34 let, 2 děti už měla a po prodělané rakovině děložního čípku jí řekli, že už nikdy neotěhotní, ale neplánovaně otěhotněla. Bylo to v době ještě před rokem 1989, takže se na potrat jen tak jít nedalo. Nezbylo nic jiného než si mě nechat.
Celý můj život mi to bylo dáváno na vědomí. Můj otec je alkoholik a matka, i když má 3 děti, tak má jen jedno dítě, a to je můj prostřední bratr. Ten trpí onemocněním pohybového aparátu, ale i když to není tak hrozné, má matka ho vidí jako největšího chudáčka na světě. On toho však jen využívá. Je mu už 36 let a oni ho stále živí, matka mu pere, vaří a neustále ho financuje.
Od dětství jsem neměla ze života nic, bratr mě už jako malé 5leté dítě osahával, když jsem to řekla matce, tak mě ještě zbila a řekla, že lžu. Život šel dál a bylo stále hůř. Nebyly žádné peníze na jídlo, oblečení, nebyly Vánoce, svátky ani narozeniny, matka dávala všechny peníze otci na alkohol, když mu je dát nechtěla, dělal hrozné věci. Bil nás a rozbíjel věci.
Já už jsem se od svých 12 let starala o dobytek, musela uklízet doma i po svém bratrovi, dělat těžkou práci. Dnes mi z toho zůstala jenom nemocná páteř. V 18 letech mě rodiče vyhodili z domu, bylo mi řečeno, ať se o sebe starám sama, v tu dobu jsem ještě dodělávala střední školu. Nezbylo nic jiného, než chodit na brigády, abych ten rok ještě nějak přečkala. V tu dobu jsem se potkala se svým (už 5 let) manželem. Nastěhovala jsem se k němu a on mě živil.
Bydlel v domě ještě s rodiči, dům už byl ale napsán na něj. Zpočátku se zdálo vše v pořádku, ale jen do té doby než jsme řekli, že se vezmeme. Jeho matka začala dělat problémy. Prý jsem moc mladá, beru si ho kvůli baráku, nemám žádné věno, jsem z rodiny alkoholiků. Pak, když se nám rok po svatbě narodil syn, začalo to být ještě horší. Říkala, že nejsem schopná se o něj starat, udala mě na sociálce, začala mě i fyzicky napadat. Můj manžel tomu nechtěl věřit. Brával si malého k nim domů, já jsem doma brečela a on chodil utěšovat svou matku a na mě křičel a říkal, že jsem hysterka.
Já jsem v tom domě byla jen na úklid a starání se o jeho rodiče, vaření, praní a ježdění po doktorech. Ještě den před porodem na mě tchyně křičela. Divím se, že jsem z toho stresu nepotratila. Potom najednou, když jsem byla v porodnici, tak za mnou chtěla přijet. Já jsem ji tam ale nechtěla. Manžel se proto na mě rozzlobil a zakázal mi veškeré návštěvy a on sám za mnou také nepřijel. Celých 8 dní jsem tam byla sama. Malý měl silnou žloutenku a tchyně ještě napovídala manželovi, že za to můžu já.
První věta, když jsem přišla z porodnice domů, byla, jestli mě to bolelo pořádně, jinak se víc jeho matka nestarala, všude byl nepořádek, s ničím mi nepomohla a jen hledala nějaké problémy. Hned druhý den, kdy jsem byla doma, si vzala na prázdniny děti od dcery, ty tam neustále dělaly nepořádek, křičely a malý nemohl spát, pořád jen brečel.
Tyto problémy trvaly 3 roky.
Moje tchyně trpí schizofrenii, její stav se začal zhoršovat a začala si nakonec dovolovat i na manžela. Ten už konečně pochopil, že jsem nelhala. Odstěhovali jsme se pryč, ale problémy trvají dodnes. Tchyně mi dělá problémy v práci a vyhrožuje mým známým.
Po roce jsme museli řešit bydlení, smlouva na byt nám končila a s manželovými rodiči žádná domluva nebyla. Chtěli jsme, aby nám dali nějaké peníze za to, co jsme do domu investovali a dům by jim zůstal, nebo jsme je chtěli vyplatit. Jenže oni na nic nechtěli přistoupit. Nakonec jsme chtěli dům prodat i s nimi, abychom získali nějaké peníze a mohli začít někde znovu. Nakonec to dopadlo tak, že jsme je vyplatili a oni se odstěhovali, dům nám tedy zůstal. Problém je v tom, že se od nás odvrátila celá rodina, sousedé a spousta dalších. Já jsem je prý vyštvala a jsem ta nejhorší. Jsem ta, která za vše může.
Začal se mi zhoršovat zdravotní stav, po konfliktech s tchyní jsem končila v nemocnici na kapačkách a na lécích. Proděla jsem rakovinu čípku, nad kterou jsem zvítězila, a do toho mi přestala fungovat štítná žláza. Nyní se snažíme půl roku o druhé mimi, ale neúspěšně. Tento měsíc se to povedlo, ale plod se přestal vyvíjet.
Nevím, co bude dál. Chtěla bych nastoupit do práce, ale malého mi do školky nevzali a hlídání též nemám, budu muset zůstat doma. Nevím, jak dlouho tahle moje životní smůla bude pokračovat. Snad se brzy něco stane a vše se obrátí k dobrému. Nechtěla bych, aby mé děti musely prožít něco podobného, a budu se nažit, abych jim udělala co nejhezčí dětství.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1593
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 938
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1629
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 684
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20594
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2602
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2592
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1751
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
musím,ale říct,že tvoje tchýně za to nemůže..schizofrenie je ďábelská nemoc a když se člověk neléčí je pekelná!!! mám to z první ruky,sousedova maminka je taky nemocná-neléčí se!!veškeré rodinné vztahy jsou na bodě mrazu,má zakázaný přístup k vnoučatům,soused s ní komunikuje,protože už nikoho jiného nemá 
ona ho,ale systematicky ničí,přitom si myslí,že ho chrání před celým světem..musí všem pomáhat,ale jen jak chce ona,jinak je zle a je z ní zlá čarodějnice!!mého manžela zná od mala,takže si vyskakuje i na naší rofinu,nařkla mě,že biju svého syna do obličeje a týrám děti,prý se tomu říká nevyvratitelné bludy..přeji celé tvé rodince jen ZDRAVÍ a ŠTĚSTÍ,brzy miminko v bříšku 
A maminka od tvého muže by měla vyhledat odbornou pomoc. Pořád je to rodina a ta musí stát při sobě. Zkuste jí vyhledat nějakou pomoc. třeba zatím jen sami vyhledat odborníka a poradit se, jak na ni? Obejít jich klidně víc. Když si vyslechte více názorů, lépe pro ni vyhledáte toho pravého odborníka.
. Vůbec jsem neměla tušení, čím vším sis prošla, málokdo má život úplně jednoduchý, ale tohle je opravdu silné kafe. Ale skvělé je, že manžel nakonec poznal, na čí straně je pravda a postavil se za tebe. A neboj, s druhým mimčem se časem zadaří, musíš na tom vidět něco pozitivního, třeba to, že jsi otěhotněla, což je dobrý předpoklad do budoucna, že to vyjde znovu! Moc ti držím pěsti, aby se brzy zadařilo.
To je opravdu nad moje chápání 
