Můj život I
- O životě
- mamcapavca
- 29.12.11 načítám...
Na svět jsem přišla velmi příjemným způsobem, nijak zvlášt poznamenaná. Vcelku rychle a bezbolestně pro moji mamčulku. Kdyby jste si chtěli počíst, podívejte se na deníček https://www.emimino.cz/denicky/vsedobredopadlo8494/
Ahoj jmenuji se Adélka. Počáteční problémy s přibýváním na váze jsme s mámou zdárně zažehnaly. Problém s malými máminými bradavkami jsem si vybojovala a vycucala do podoby dle svých představ, takže mi tam už nestrká ten děsnej materiál. Brácha byl nejspíš línej, tomu to nevadilo a papal i přes kloboučky, ale já jsem holt citlivka, tak jsem si musela pomoct sama ![]()
Začátky s jídlem byly krušné, mamčulka se moc snažila, aby se jí mlíčko vytvořilo, nakonec se jí to podařilo, ale postupem času mi mlíčko přestávalo stačit. Ty dámy v modrých robách mě nutily papat z takové věci a ještě mi do pusy cpaly prst, ale teklo z toho mlíčko, což jsem nějak nechápala a hlava mi to nebrala, ale vždy před tímto maratonem jsem dostala prso. Když jsem nic nepřibrala, musely do mě něco dostat, aby se nám náhodou pobyt v té porodnici neprodloužil.
Nakonec jsme domů odcházely s modrou krabicí se sušeným mlíkem a máma mě cpala tou divnou věcí a prstem i doma
Tak to to šlo celý měsíc. Jednou bylo dobře a stačilo mi jen prso, pak se mámě dařilo i odsávat takovým trychtýřem z prsa do láhve mlíko, tak mi to svoje mlíčko opět divnou metodou cpala do pusy, ale aspoň to chutnalo po mámě. Najednou se přestalo dařit odsávat a já musela začít víc a víc pít z modré krabice, máma tomu říká pan Nutroš. Nakonec toho bylo moc a začala mi dávat lahev. Takže naše snaha s kojením dopadla tak, že nejdřív prso, potom láhev, aspoň nějaký to mlíčko od mámy mám ![]()
Kontroly u té paní, máma jí říká mudra, proč, to nevím, asi je študovaná, dopadají vesměs s úsměvem. Mudře se líbí, jak po panu nutroši přibírám, líbí se jí, jak se na ni culím a jak si i pořvu, když se mnou nepřiměřeně zachází. Takže ona je spokojená, máma taky, že jsem v pořádku, jen prý pokud nezačnu hledět a otáčet se na obě strany, mě straší nějakou metodou, prý Vojtovou, co to bude, to fakt nemám tušení, ale máma se na to netváří nadšeně, tak asi nic příjemného. Snad příští kontrolu bude vše, jak má být, já se snažím, dělám pokroky každý den. Příště mi prý dá včeličky, co to jen bude…
Se spaním problémy nemám, teda v noci vůbec, jen se najím a spím dál. Je fajn, že aspoň v noci se obejdu bez p. nutroše. Přes den už tak shovívavá nejsem. Přece to nebudu mámě ulehčovat
Moc na mě neplatí, když mě odkládá do postýlky či do lehátka, tam větinou chvilku vydržím, ale jakmile mě omrzí hračky a chrastidla, tak spustím a přivolám mámu. Hned. Protože jsem zjistila, že při větším jekotu se mi máma začne věnovat víc než jen podáním dudlu či požvatláním se mnou v mojí řeči. Tak to praktikuji po celý den v hojné míře. Občas se mamince podaří mě uhojdat v křesle, ale jakmile zjistím, že jsem narovnaná jako pravítko v postýlce či v mírném sklonu v lehátku, otevírám oči a spouštím sos
A tak nám dny plynou. Ráno vstanem, dáme prso, čistou plenu mezi nožky a p. Nutroše. Pak se občas oblečeme a vyrazíme na prochajdu, ale většinou až později. No a tak to jde den co den.
1. měsíc mám za sebou. Co ještě přijde?
Přečtěte si také
Tchyně se doma nudí, ale vnoučka nepohlídá. Jí děti taky nikdo nehlídal, říká
- Anonymní
- 06.05.26
- 1089
Moje tchyně by mohla být naprosto ideální hlídací babička. S tchánem mají firmu, kterou už předali mladším, peněz mají dost a času taky. Chápu, že rádi cestují a užívají stáří plnými doušky. Ale...
Místo oběda psychologický výslech: Moje máma rozebrala mou holku na prvočinitele
- Anonymní
- 06.05.26
- 769
Říká se, že matky mají na své syny jakýsi šestý smysl. Ten mámin je ale nastavený na režim „vyhledat a zničit“ jakoukoli ženu, která se ke mně přiblíží na méně než metr. Když jsem se rozhodl, že jí...
Pracuji jako uklízečka a můj dospívající syn se za mě stydí. Prý mu dělám ostudu
- Anonymní
- 06.05.26
- 421
Dlouhá léta jsem byla doma s dětmi na rodičovské. Máme tři děti a kvůli nejmladší dceři stále nemůžu nastoupit na plný úvazek někam do kanceláře. Je často nemocná, pořád běháme po doktorech a ze...
Máma září štěstím. Jenže její mladší partner skrývá tajemství, které znám jen já
- Anonymní
- 06.05.26
- 808
Máma si v pětapadesáti letech našla milence, který je o dvacet let mladší než ona. Na tom by dnes nebylo nic divného, kdyby se ho nerozhodla seznámit se mnou. Jeden polibek a od té doby mám o čem...
Odnáším si drobnosti z obchodů a neumím přestat. Mám vyhledat pomoc?
- Anonymní
- 06.05.26
- 216
Kradu drobnosti, které si můžu bez problémů koupit. Nedělám to kvůli penězům, ale kvůli pocitu – adrenalinu, napětí a zvláštní radosti, která mi vydrží i několik dní. Pak ale přichází stud a...
Šílené rande: Svlékla jsem se do prádla a on mě obvinil z propagace komunismu
- Anonymní
- 05.05.26
- 4900
První máj, lásky čas... tak se to alespoň říká. No, u mě to byl spíš čas totálního vystřízlivění a pocitu trapnosti, který bych nepřála ani největšímu nepříteli. Chodila jsem s Markem asi dva...
Společná dcera (4) nám rozvrací manželství i vztahy s dětmi z minulých vztahů
- Anonymní
- 05.05.26
- 1918
Tohle je téma, o kterém se špatně mluví. Vlastně je to spíš tabu. Určitě nechci vinit malé dítě, které jsem si navíc strašně přála. Po rozvodu jsem si chtěla užívat, cestovat. Měla jsem přítele,...
Máme doma miminko a já se bojím vyjít ven. Partnerova ex mě napadla
- Anonymní
- 05.05.26
- 2284
Vtrhla k nám na zahradu bez varování a během pár vteřin se všechno změnilo. Bývalá manželka mého partnera mě fyzicky napadla – bez předchozího konfliktu, bez vysvětlení. Mám doma novorozeně a další...
Když srdce bloudí: Můj příběh o ztracené lásce a nekonečném hledání
- Anonymní
- 05.05.26
- 576
Ahoj, možná se potřebuji jen vypsat. Prosím, neodsuzujte mě – jsem prostě jen hrozně nešťastná a začínám pochybovat, že ještě někdy budu šťastná. Je mi 23 let, studuji, a přestože bych měla mít...
Deník: Život na vedlejší koleji (3. díl)
- Anonymní
- 05.05.26
- 508
Víkend byl peklo. Znáte to, holky – takový ten hrozivý klid před bouří, kdy se na manžela usmíváte, podáváte mu ovladač, ptáte se, jaký měl den, a v duchu ho přitom porcujete tupým kuchyňským nožem.