Vše dobře dopadlo
- Porod
- mamcapavca
- 29.11.11 načítám...
Minule jsem psala o smůle v celém roce. Snad už s blížícím se koncem nenastane nic, co by předčilo to, co bylo. Leda jen... zrovna mi natéká pusa, ach, blbé osmičky, nevím, který chytrák je do chrupu vymyslel, mě dělají jen samé problémy. Ale ne, tohle je jen pohlazení a třešinka na dortíku. Porod máme s dcerou zdárně za sebou a můžu říct, že jsem si ho náramně užila.
V září onemocněl manžel zámětem mozkových blan, byl téměř měsíc v nemocnici, já jsem měla měsíc před porodem, ale miminko mě drželo po kupě a všechno se zvládlo
Koncem měsíce se nám taťka vrátil domů. Je už zcela v pořádku!
Říjen byl pro nás nejlepší měsíc, jen jsme museli opět řešit finanční situaci, ale kdo ji dneska neřeší?
Vyřešili a já jsem s blížícím se koncem měsíce konečně očekávala, kdy už se prdelinka rozhodne jít ven. Až do 36. tt byla KP, takže jsem byla na vážkách, ale tak nějak vnitřně jsem si říkala, že pokud se neotočí, tak prostě půjde nohama napřed, musí pro to nějaký důvod být, proč se ty mimča neotočí, alespoň, že se dělá ten císař, když už porod KP není možný přirozeně
No ale nám se beruška otočila a umožnila mi tak ještě jednou si prožít porod, krásný, rychlý, téměř bez bolestí, až na poslední půl hodinu, kdy jsem se plazila na křeslo po čtyřech a s podpěrou sester ![]()
25. 10. začal náš den, brzy ráno kolem 2. hodiny mi začala prosakovat voda, jásala jsem, že se konečně něco děje, vlítla jsem do vany, npustila horkou dávku vody a rochnila se asi do 4, pak jsem ještě uvařila oběd mým chlapcům na dva dny, kdyby to náhodou už voda byla a taky že jo. V 7 jsem si to napochodovala pěšky do porodnice, mám ji jen 5 minut chůze, tašku jsem si nechala doma, byla fakt dost těžká ![]()
V 7 hodin příjem, kontrola vložky nějakým tím jejich preparátem a voda to byla, násladovala prohlídka, no na 2 cm otevřená, po těch poslech, které jsem měla celý měsíc, jsem byla tak trošinku zklamaná, že jen 2cm. Pak přišel doktor, jeden mladý porodník (ten mě nakonec i odrodil, má šikovné ručičky) Slovák, prd mu bylo rozumět
Ještě si to tam huhňal pro sebe ,pak došel druhý, naše prý zdejší jednička, velmi příjemný doktor! No tak než jsem se vyprdolila z příjmu, tak jsem šla rovnou na klystýr.
V 9 hodin jsem šupky dupky v pyžámku naběhla na porodní box, začalo sprchování a válení na míči. V půl 10 mi pan doktor píchl vodu, povím vám, byly to doslova Niagáry, přetekla mi i pomalu mísa… V 10 hodin mi natočila moje PA monitor. Moc příjemná, mladá a sympatická slečna, já jsem pomalu začala prodýchávat kontrakce. Slečna byla velmi zkušená, funěla se mnou. Po monitoru a zjištění, že jsem se za půl hoďky dostala na 5 cm, bylo potěšující, odpojila mě a šla jsem se znova rochnit do krásné sprchy, manželovi jsem to nafotila, aby věděl, co mi má jednou pořídit domů, do té naší malé koupleničky bytové ![]()
Dostávám se teda k tématu - TATÍNEK U PORODU - nebyl, nechtěl, nebyl ani u prvního a nebude už nikdy
A já bych ho tam ani nechtěla
U prvního porodu znělo mé přání, že ano, tatínek by u porodu měl být a chtěla jsem ho tam, ale přemluvit se ho nepodařilo a bylo to tak správné. 22 hodin plných bolestí a nepostupující porod mě opravdu vyčerpávalo a jen psychická podpora po telefonu mi absolutně vyhovovala
Ale nakonec se rodit podařilo po injekci na kontrakce a večer v 8 hodin byl synáček venku a pocit úlevy byl neskonale blažený a ještě větší je pocit štěstí, když vám miminko dají do ruky, je to nepopsatelné
A do hodiny za námi tatínek přišel, takhle to vyhovuje i mě a manželovi, teď, při druhém porodu byl doma se synem, tedy nakonec byl synáček u tchyně, jelikož taťuldovi nebylo 2× nejlíp a na sál za námi přišel v roušce, aby nás nenakazil. Chudák ![]()
Pocit štěstí a spokojenosti z prefektního porodu trval měsíc, než nám začal náš Románek dělat starosti svým chováním, ale to je na další zápisek, až jak to dopadne, snad dobře a bude to jen to sourozeneckou žárlivostí ![]()
Přečtěte si také
Rozhodla jsem se, že nebudu kojit. Změnilo mi to život i pohled na mateřství
- Anonymní
- 07.05.26
- 427
Ještě jako bezdětnou mě vždycky štvalo to neustálé tlačení do kojení. Kojení je jediné správné, nekojící matky jsou méněcenné, nekojené děti budou věčně nemocné. Takové řeči jsem slýchala pořád...
Chtěla jsem rodit doma. Skončila jsem na sále a málem přišla o život
- Anonymní
- 07.05.26
- 412
Ještě před pár lety by mě nikdy nenapadlo, že bych chtěla rodit doma. Brala jsem jako samozřejmost, že porod patří do nemocnice, mezi lékaře a přístroje. Jenže když jsem otěhotněla, něco se...
Porodila jsem doma do pěti minut. Záchranář mě seřval a hrozil sociálkou
- Anonymní
- 07.05.26
- 480
Třetí těhotenství má být podle všech příruček „brnkačka“. Už víte, do čeho jdete, znáte své tělo a máte pocit, že vás nic nepřekvapí. Já měla všechno nalinkované. Vybraná porodnice půl hodiny...
Moje dcera má diagnostikovaný autismus. Někteří mě obviňují, že za to můžu já
- Anonymní
- 07.05.26
- 295
Když jsem Karolínku čekala, snažila jsem se dělat všechno tak, jak se má. Byla jsem ta klasická nadšená prvorodička, která si pročítá články, diskuse, doporučení lékařů a řeší každou maličkost. Co...
Syn se před maturitou hroutí. Stydím se za jeho neschopnost
- Anonymní
- 07.05.26
- 289
Vždycky jsem věřil, že úspěch je volba. Celý život jsem dřel, abych své rodině zajistil standard, o kterém se většině lidí jen zdá. Moje děti měly všechno – kroužky, sport, mou plnou podporu a...
Tchyně se doma nudí, ale vnoučka nepohlídá. Jí děti taky nikdo nehlídal, říká
- Anonymní
- 06.05.26
- 2647
Moje tchyně by mohla být naprosto ideální hlídací babička. S tchánem mají firmu, kterou už předali mladším, peněz mají dost a času taky. Chápu, že rádi cestují a užívají stáří plnými doušky. Ale...
Místo oběda psychologický výslech: Moje máma rozebrala mou holku na prvočinitele
- Anonymní
- 06.05.26
- 1767
Říká se, že matky mají na své syny jakýsi šestý smysl. Ten mámin je ale nastavený na režim „vyhledat a zničit“ jakoukoli ženu, která se ke mně přiblíží na méně než metr. Když jsem se rozhodl, že jí...
Pracuji jako uklízečka a můj dospívající syn se za mě stydí. Prý mu dělám ostudu
- Anonymní
- 06.05.26
- 922
Dlouhá léta jsem byla doma s dětmi na rodičovské. Máme tři děti a kvůli nejmladší dceři stále nemůžu nastoupit na plný úvazek někam do kanceláře. Je často nemocná, pořád běháme po doktorech a ze...
Máma září štěstím. Jenže její mladší partner skrývá tajemství, které znám jen já
- Anonymní
- 06.05.26
- 1782
Máma si v pětapadesáti letech našla milence, který je o dvacet let mladší než ona. Na tom by dnes nebylo nic divného, kdyby se ho nerozhodla seznámit se mnou. Jeden polibek a od té doby mám o čem...
Odnáším si drobnosti z obchodů a neumím přestat. Mám vyhledat pomoc?
- Anonymní
- 06.05.26
- 626
Kradu drobnosti, které si můžu bez problémů koupit. Nedělám to kvůli penězům, ale kvůli pocitu – adrenalinu, napětí a zvláštní radosti, která mi vydrží i několik dní. Pak ale přichází stud a...