Na rande s podzimem
- O životě
- Emilie
- 19.10.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Když někomu řeknu, že mé nejmilejší roční období je podzim, většinou odpoví, že nemá rad plískanice, mlhu, ranní jinovatku. Oč je lepší léto, koupání, večerní táboráčky. Anebo jaro, kdy náhle vysvitne sluníčko a neskutečnou silou udeří na zem, z které vytahuje tulipány a narcisy. A co zima a Vánoce a radovánky na sněhu!
Když jsme včera šli s klukama do školky dubovou alejí, odněkud se mi připomněla jiná alej. Bylo to asi před čtyřiceti kily a asi o stovku kilometrů západněji. Alej, v které mne laskalo podzimní sluníčko a svět byl byl plný barev padajícího listí. Byl i měkký a nádherně šustivý, jak jsem se brodila tím spadaným listím.
Přemýšlela jsem, kam se ten můj podzim ztratil.
Pak mi to došlo. V těch alejích jsem vždycky opouštěla své tělo a nechala jsem se unést a vtáhnout náladou podzimu. A to jsem si prostě poslední roky nějak nemohla dovolit. Stále jsem řešila, kdo má hlad a zimu, kolik je hodin a jak je to ještě daleko domů… a podzim stále marně čekal, až si s ním zase dám rande. Sama.
Podzim je mi souzený. Teď na podzim jsem se narodila a miluji ten klid. Podzim je rušný, plný práce a posledních příprav na zimu, ale nedovolí tolik jako rozjásané léto. Uklidňuje, ale neuspává. Podzim jsem já.
Zastavila jsem se a k nechápaní svých synů, kteří mne vídají spíše v běhu než stoji, nasála vůni podzimu, tlejícího listí a nejedlých hub, roztávající jinovatky, cítila jsem sílu ranního slunce, které pomalu stoupalo nad obzor. Viděla jsem mlhu, jak se válí na zoraném poli, v pavučinách se třpytily kapičky rosy. Sytila jsem se neskutečnými barvami v korunách stromů. Viděla jsem tu krásu a cítila jsem akutní potřebu nechat se podzimem něžně svázat a poddat se mu.
On to věděl a letos na mě trpělivě počkal. Přichystal se na to se vší parádou. Dokonce ještě s trnkami, šípky a lesními jahodami! Nebude to žádné divoké rande, o které ani nestojím. Budeme se spíš jen procházet a povídat si a možná ani to ne. Těším se. Moc se těším. Na příští rande s mým podzimem.
Přečtěte si také
Přítel ztratil práci a přestal o sebe pečovat. Začíná mi být fyzicky odporný
- Anonymní
- 08.06.26
- 4168
Dokud Lukáš pracoval, byl to skvělý chlap, se kterým byla legrace a navíc dobře vypadal. Ještě před pár lety mi ho kamarádky skoro záviděly. Měl energii, sportoval, zajímal se o svět kolem sebe a...
Apokalypsa jménem červen: Výrobky z odpadu o půlnoci a EduPage na infarkt
- Anonymní
- 08.06.26
- 578
Milé maminky, taky máte pocit, že červen vynalezl někdo, kdo upřímně, hluboce a z celého srdce nenávidí rodiče školních dětí? Protože já už regulérně melu z posledního a v kalendáři škrtám dny jako...
Mluvči, dělači a já: Z deníčku ženy, která nesnáší tiskové konference
- SOVIČKA93
- 08.06.26
- 422
Sedím večer u čaje, za oknem se prohání letní vánek, a v hlavě mi zní věta, kterou jsem dneska slyšela snad šestkrát: „To by chtělo udělat.“ Ta věta ve mně spouští zvláštní alergickou reakci. Ne na...
Manžel mě vytáčí i tím, jak dýchá. Kam se poděl chlap, kterého jsem si brala?
- Anonymní
- 08.06.26
- 1262
Jsme spolu s manželem dvanáct let. Máme dvě relativně zdravé děti, hypotéku na krku, auto na leasing a... stereotyp tak hustý, že by se dal krájet motorovou pilou. Sedím v kuchyni, koukám na něj,...
Máma mě od svatby s cizincem odrazovala. Teprve po letech jí dávám za pravdu
- Anonymní
- 07.06.26
- 4445
Když jsem začala chodit s Lucasem, máma mi říkala, že jsem blázen. Lucas je Angličan, ale jeho kořeny jsou mnohem pestřejší. Přišel mi atraktivní, rád cestoval a byla s ním legrace. A tak jsem...
Život v paneláku je peklo. Kvůli financím jsme museli prodat dům a teď trpíme
- Anonymní
- 07.06.26
- 3139
S manželem jsme krátce před důchodem. Děti nemáme a na dům se zahradou už jsme přestávali stačit. Jak finančně, tak fyzicky. Údržba byla rok od roku náročnější a náklady stále vyšší. Nakonec jsme...
SOS: Moje dítě smrdí jako pubertální tchoř a já jsem pro něj biologická hrozba!
- Anonymní
- 07.06.26
- 2250
„Mami, prosím tě, hlavně na mě nemluv před školou. A sundej si ten svetr, děláš mi takovou ostudu, že se chci propadnout do západního Německa.“ Tohle byla moje ranní facka od vlastního...
Instamatky vs. moje realita: Jsem kvůli vyhoření a jedné facce nejhorší máma?
- Anonymní
- 07.06.26
- 647
Znáte ten pocit, kdy se večer unavená na smrt svalíte do postele, otevřete Instagram nebo Facebook a tam na vás vyskočí ty dokonalé bioekorespektující matky? Ty, co mají doma naklizeno jako v...
Přítelovy děti jsem brala jako vlastní. Po rozchodu mi zakázal se s nimi stýkat
- Anonymní
- 05.06.26
- 7793
Milana jsem poznala před deseti lety, když jeho dětem byly teprve tři a pět let. Byl vdovec a po smrti manželky se snažil zvládnout péči o dvě malé děti, jak nejlépe uměl. Nejprve jsme byli jen...
Zmlátil mého muže s kočárkem a zlomil mu nos. Tvrzení proti tvrzení, smál se
- Anonymní
- 05.06.26
- 3817
Člověk si říká, že žijeme v civilizované společnosti. Že když pošlete manžela na obyčejnou odpolední procházku s kočárkem, vrátí se domů s vyvětraným dítětem a dobrou náladou. Minulý týden jsem se...