Narození Jiříčka
- Porod
- resaca
- 01.03.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Popis mého prvního a zatím jediného porodu, při kterém se nám narodil náš milovaný Jiříček. Předběžná data porodu byla 4. 4. a 28. 3., ale přesně pan doktor nevěděl, takže jsme mysleli, že to bude někdy ke konci března.
12. 3. jsem malovala koupelnu, protože jsme s přítelem ještě neměli hotové bydlení. Budovali jsme podkrovní byt z půdy u mých rodičů. Asi od 2 hodin v noci jsem se začala pravidelně každou hodinu budit a v 7 hodin ráno, když už to víc bolelo, tak jsem si myslela, že to jsou poslíčci. Vlezla jsem si tedy do vany, aby to přešlo a ono nic. Tak jsem si nafoukla gymnastický míč a trošku pohopsávala, jestli mě to přejde. Řekla jsem to příteli a v 10 hodin jsme se raději jeli podívat do porodnice.
Vyšla PA a řekla mi, že nevypadám, že bych měla rodit, monitory měli obsazené, tak mě sestra vedla za panem doktorem, jestli se na mě podívá, a on řekl, že ne, ať si počkám na monitor. Čekali jsme asi 20 minut v čekárně. Když se monitor uvolnil, tak mi řekli, že jsem na 2 prsty otevřená a bude to trvat tak do půlnoci. To jsem se zhrozila. Píchli mi injekci na urychlení a šla jsem na klystýr. Přítel se jel zatím domů naobědvat a potom přijel. Po klystýru jsem se vysprchovala a začaly o trošku silnější bolesti. PA mě vzala znovu na monitor a praskla mi voda. Říkala, že to asi stihneme do 18 hodin, tak jsem byla celkem ráda, ale pořád to bylo ještě hodně času, jelikož bylo asi po 13 hodině.
Bolesti trošku sílily a PA mi napustila vanu a zapnula vířivku. Přítel byl úžasný, dopouštěl mi vodu, kontroloval čas kontrakcí a uklidňoval mě. Bolesti byly dost silné. Kroutila jsem se ve vaně sem a tam, ale nejlepší poloha byla na zádech, jak mi poradila PA. Nevím, jak dlouho jsem byla ve vaně, ale určitě to bylo něco přes hodinu. Neměla jsem pojem o čase. A teď zpětně už vůbec nevím. PA mě vždy přišla zkontrolovat, a poté řekla, že až mě to bude nutit tlačit, tak ať ji zavoláme. Zavolali jsme ji. Pomohli mi s přítelem z vany a šli jsme na porodní sál. U porodu byla tahle naše úžasná PA Eva, pan doktor Lidák a nějaká mladá slečna, kterou zaučoval.
Ležela jsem na stole s roztaženýma nohama a strašně mě to nutilo tlačit. PA se šla podívat a řekla, že už vidí hlavičku, a zase někam odběhla. Byli jsme s přítelem oba vykulení, kde jsou. Ale po chvíli přišli a já jsem začala našeho chlapečka tlačit na svět. Tlačila jsem a tlačila a ani jsem nevěděla, kdy jsem měla kontrakce. Nástřih jsem cítila, ale nebylo to nic hrozného. Šlo to všechno strašně rychle. Najednou byl malinký venku, ale nebrečel. Bylo 14:47 hodin. Hned ho odnesli do vedlejší místnosti, ale přítel na něj viděl. Zeptala jsem se, proč nebrečí a přítel mi neuměl odpovědět. Úplně nás zamrazilo, co se děje. Bylo to pár sekund, nanejvýš minuta nebo tak nějak, ale nám se to zdálo jako věčnost.
Jirka se podíval za roh, co tam s naším miminkem dělají, a viděl, že se malý už nadechuje a začíná krásně křičet. PA říkala, že je to normální, že byl porod tak rychlý, že se trošku přidusil a chvíli mu trvalo nadechnout se. Přinesli mi ho k prsu ale ta sestra, která se starala po porodu o Jiříčka, byla tak surová, že mě úplně štípla do prsa a malý se ani nestačil přisát, a hned ho odnesla do inkubátoru. Jirka se šel na malého hned podívat k inkubátoru a já jsem ještě musela ležet 2 hodiny na sále. Potom šel se mnou přítel na pokoj a cestou jsme se stavili za naším zlatíčkem. Byl tak malinký. Měl 47 cm a vážil 2850 g. Bylo to nejkrásnější miminko na světě ![]()
Narodil se o 14 dní dřív, ale nic mu nechybělo. Vypadal tak spokojeně. Sice mu dali při porodu málo bodů, takže musíme dojíždět do rizikové poradny pro děti, ale aspoň si ho proklepnou, říká Jirka. Hned v 17 hodin přijela mamka a ségra. Malinký nebyl u mě na pokoji, ale pořád v inkubátoru. Přinesli mi ho v 19 hodin a nechali mi ho do 23 hodin, a potom zase zpátky do inkubátoru. A ráno v 5 hodin už ho dali napořád ke mně. Bylo to zlatíčko, zkoušeli jsme papat, a docela nám to od začátku šlo. Pořád jen spinkal nebo papal nebo jen tak koukal, a taky pěkně kakal
Ale vůbec nebrečel. Všichni v porodnici byli moc milí. Každý den jsem měla návštěvy (přítele), a tak nám to tam rychle uteklo, a ve čtvrtek ráno jsme mohli jít domů.
Takže porod trval celkem asi 3 hodiny a veliké bolesti jsem měla asi tak hoďku a půl. Bylo to super a za dva dny už jsem říkala, že bych klidně rodila znovu. Všem bych přála tak pohodový porod i nemocniční personál (v Brandýse nad Labem), až na tu nepříjemnou blonďatou dětskou sestřičku. Byla taková chladná a odměřená. Jinak super personál!
Teď už bude našemu malému rok, a je to pěkné kvítko. Už měsíc běhá a je moc šikovný. Milujeme ho nadevšechno na světě, a tak by to asi mělo být ![]()
Díky, že jste dočetli až sem a všem přeji krásné otěhotnění, těhulkovství (to bylo také úžasné, ani jedna nevolnost
), pohodový porod a hodná a hlavně zdravá děťátka ![]()
Přečtěte si také
Milenec mi slibuje rozvod, ale Vánoce chce zase trávit s manželkou
- Anonymní
- 18.11.26
- 812
Už osm měsíců se scházím s ženatým mužem. Tvrdí, že jeho manželství je dávno mrtvé, že spolu žijí jen kvůli dětem a že jsem žena, se kterou chce zestárnout. Jenže pokaždé, když má udělat skutečný...
Je mi 40, ale rodičům se pořád bojím odporovat. Jejich strach mi ničí život
- Anonymní
- 18.11.26
- 572
„Ve čtyřiceti už bys měla být samostatná,“ říkám sama sobě den co den. Jenže já taková být nedokážu. Pořád žiju tak, jak chtějí moji stárnoucí rodiče, a připadám si jako malá holka. Už tolikrát...
Dcera odmítá jezdit k tchyni. Manžel mě obviňuje, že jsem ji proti ní poštvala
- Anonymní
- 18.11.26
- 525
Když se manžel dozvěděl, že naše dcera Eliška zase odmítá jet na víkend k babičce, obrátil se samozřejmě na mě. Podle něj jsem ji proti jeho mámě zmanipulovala a schválně ničím jejich vztah. Přitom...
Kolega mi očumuje zadek a má oplzlé narážky. Šéf ze mě udělal hysterku
- Anonymní
- 18.11.26
- 468
Už mě vážně nebaví chodit do práce s pocitem, že si musím dávat pozor nejen na to, co říkám, ale i na to, jak se otočím, co si obléknu a jestli se zrovna někdo nedívá na moje pozadí. Jeden kolega...
Děti chtějí Vánoce jako spolužáci. Já počítám, jestli zaplatím nájem
- Anonymní
- 18.11.26
- 380
Letos před Vánoci počítám každou stovku. Dárky pro děti koupit chci, ale nejdřív musím odložit na nájem, jídlo a zimní boty. Nejhůř nesu chvíle, kdy odmítnu malou radost a potom zjistím, že jejich...
Chtěla jsem pro svého šikovného syna hlavní roli. Dostal ji totální trouba
- Anonymní
- 17.11.26
- 1154
Každoročně se u nás na vsi odehrává tradice, kterou milují všichni kromě mých pocuchaných nervů – rozsvěcení vánočního stromečku spojené s místní divadelní pohádkou. Režii a casting má pevně v...
Dřel jsem od rána do večera, aby byla žena šťastná. Místo toho si našla milence
- Anonymní
- 17.11.26
- 1582
Největší životní facku jsem nedostal od šéfa ani jsem nepřišel o peníze. Dostal jsem ji od vlastní ženy, když jsem ji jednoho odpoledne přistihl, jak se líbá s cizím chlapem. A víte, co mě štvalo...
Nesnáším podzim a manžel mi vyčítá, že kazím náladu celé rodině
- Anonymní
- 17.11.26
- 568
Zatímco všichni kolem mě obdivují barevné listí, těší se na dýňové latté a plánují podzimní výlety, já bych nejraději přeskočila rovnou do jara. S příchodem září se mi pravidelně zhoršuje nálada,...
Dcera mi pořád cpe svoje nevychované děti na hlídání. Já ale toužím po klidu
- Anonymní
- 17.11.26
- 1081
Vím, že to bude znít, jako bych neměla svá vnoučata ráda. Ale to není pravda. Mám šestiletého vnuka Davida a čtyřletou vnučku Elišku. Miluju je, ale hlídání je pro mě očistec. Dcera je totiž...
Za soukromou školu jsem dala 150 tisíc. Pak jsem zjistila, co syn neumí
- Anonymní
- 17.11.26
- 917
„Mami, já to neumím přečíst.“ Když mi tohle syn řekl nad obyčejnou dětskou knížkou, došlo mi, že jsme možná udělali pořádně drahou chybu. Za jeho soukromou školu jsme totiž každý měsíc platili 15...