Náš malý zázrak
- Porod
- Ivka20
- 19.02.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Vaše deníčky čtu s radostí a smutkem skoro každý den. Proto jsem se rozhodla, že i já napíšu svůj deníček, dnes už 5měsíčního Filípka. S přítelem jsme spolu byli strašně krátce. Za cca 4 měsíce když jsem zjistila že čekáme miminko. Miminko jsem chtěla již snad od 15 let a můžu tedy říct že bylo chtěné.
Celé moje těhotenství probíhalo v úplném pořádku. Termín jsem měla stanovený na 30. 9. 2010. Ale při každém ultrazvuku mi bylo řečeno, že malý (dozvěděli jsme se, že to bude chlapeček) bude větší. Dne 15. 9. jsem šla jakou každou středu na kontrolu a na ozvy našeho pokladu. Paní doktorka mi s úsměvem řekla, že porod můžeme čekat každým dnem. Byla jsem v 37+5 tt.
Ten den se ještě porod nerozjel. Čtvrteční den probíhal jako každý jiný. Přítel měl odpolední, tak jsme se v klidu nasnídali a šli si ještě na chvilku lehnout. Kolem 12 hodiny jsem šla za přítelem (který už se v posteli nudil) do obývaku. Jak si tam stojím, koukám že mi něco teče po nohách. Náhle panika, že mi praskla plodová voda a hurá do porodnice.
V porodnici nás poslali na nahráváni a bylo nám řečeno, že se ještě nic neděje. Ale přesto mě už uložili na předporodní pokoj, kdyby se to rozjelo. Už jsem byla otevřená na 3 cm. Během noci jsem měla snad každou hodinu nahrávání. Pořád nic. Kolem půlnoci mi byl podán prášek, abych se trochu vyspala a nabrala síly na případný porod.
Ráno po vyšetření jsem byla poslaná na oddělení, že porod ještě asi nebude. Kolem 13.00 jsem šla na nahrávání a to už se bolesti objevily po 4 minutách. Doktor mě vyšetřil a nález byl: otevřená na 5 cm. Bolesti byly vážně veliké. Naštěstí přítel přijel ještě před nahráváním, tak tam byl celou dobu se mnou. Opět jsem byla přesunutá na předporodní pokoj. Ve 4 hodiny mně Dr. praskl vodu a vše se ještě více rozjelo.
Následoval klystýr. Sprcha mi nepomáhala, míč také ne, jediné, co bylo možné, bylo chození. Ve 22.30 mě přišel zkontrolovat Dr. A najednou nucení tlačit a šup na sál. Párkrát jsem zatlačila a ve 22.48 se mi na hrudi poprvé ocitl můj zázrak. Slyšela jsem jeho první pláč a do očí se mi vlily slzy štěstí. Věděla jsem, že oni dva jsou můj život. Filípek se narodil dne 17. 9. 2010. Meřil 49 cm a vážil 3600 gramů. Dneska už jsou z nás velcí chlapíci a děláme mámě a tátovi radost. I když jsou dny a noci, kdy nespíme, tak vím, že on mi za to stojí.
Jestli jste dočetli můj deníček až sem, tak moc děkuju. Chtěla jsem se podělit s mým rychlým porodem jako prvorodička ![]()
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1599
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 940
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1638
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 687
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20619
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2605
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2594
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1753
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....