Naše snaha o miminko..
- Snažení
- jesterka001
- 13.12.10
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Zatím bez happyendu.
Už několik let si čtu Vaše deníčky i diskuze. Prožívám s vámi vaše starosti, raduju se z vašich úspěchů a držím palce před životními rozhodnutími, před IVF, v těhotenství. I já bojuji jako snažilka několik let. Obklopena kamarádkami, které kolem mě těhotní jen si vzpomenou. Ta má největší má před porodem druhého dítěte, jak jinak než u obou se povedlo hned napoprvé. Všechny mi radí, abych na to nemyslela, abych odjela na dovolenou, abych si našla koníčky, protože to pomůže. Chacha. Koníčky mám, byla jsem už na několika dovolených a světě div se, stále nic.
Začnu ale od začátku. Úderem 18 let jsem se rozhodla s tehdejším přítelem pro miminko. Ano, i já byla z těch, kterým se to povedlo hned napoprvé. Neznalá slov jako ovulace, bazální teplota nebo folikuly, jsem otěhotněla, prošla těhotenstvím ani nevím jak a porodila syna. Po 10 letech nepříliš vydařeného manželství následoval rozvod a pak hledání konečně „toho pravého“. Trvalo to dalších pár let, ale nakonec jsem ho našla
)
Bylo mi 34 let. Po roce chození jsme se rozhodli, že založíme rodinu. Moc jsem si přála s ním mít miminko. Byla jsem šťastná. Ale nedařilo se. Prvních pár měsíců jsem to moc neprožívala, pořád jsem věřila, že se zadaří. Po roce a půl jsme navštívila gynekologa. Ovulace dle krve a ultrazvuku probíhala, spermiogram v pořádku, ale ani tříměsíční léčba clostilbegytem nezabrala. Byla jsem na vyšetření průchodnosti vejcovodu (jednoho, druhý vejcovod ani vaječník nemám), vše v pořádku. Začala jsem pročítat diskuze o snažílkách, vyznávat se ve vyšetřeních, léčbách, termínech jako IVF, KET, UTZ, CAR, 10DC, ET, OPU, MA, HCG, HSG. Ale ani to mi nebylo nic platné.
Po třech a půl letech snažení jsme navštívili CAR. To mi už bylo 39 let a týden a začal boj s neplodností. Cvičení Mojžíšové, bylinkové čaje, vitamíny. Při vyšetřeních mi našly chlamydie. Přeléčili je antibiotikama a já 14 dnů na to viděla na testu po 20 letech //. Ale v 8. týdnu krvácení, hospitalizace a konec. A já byla opět na začátku. To, co jsem cítila, tu rozepisovat nebudu, leckterá z vás to tu bohužel taky zná. Řekla jsem si ale, že budu bojovat seč mi síly budou stačit, až do konce roku. Pak mi bude už 40 let a to mi pojišťovna už nic neproplatí.
V červenci jsem se odhodlaně s nadějí vrhla na mé první IVF. Negativní výsledek dvou bojovníků a bez mrazáčků. V říjnu 2. IVF, výsledek stejný. Mezitím nález snížené činnosti štítné žlázy, špatná imunita, profuky vejcovodu. Polykání pilulek, pití čajů, cvičení… Rok se s rokem sešel a mě čeká třetí a poslední IVF – koncem prosince. Moje poslední naděje. Jeden jediný cyklus mi zbývá do mého posledního pokusu. Ale já stejně stále a pořád doufám, že se to podaří a já dám tomu svýmu báječnýmu chlapovi pochovat voňavý uzlíček.
Vím, jaké mám štěstí, že už jedno dítě, i když dospělé, mám, ale touha po dalším, je pořád veliká. Všem vám přeji, ať se dočkáte toho, po čem toužíte. Strašně moc. A my se dočkáme (vy i já). Protože jsme silné a dokážeme bojovat! A i to štěstí se jednou unaví a sedne si i na nás.
)
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1609
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 942
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1650
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 689
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 399
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20665
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2613
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2882
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2597
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1757
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....