Naše snaha o miminko..
- Snažení
- jesterka001
- 13.12.10
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Zatím bez happyendu.
Už několik let si čtu Vaše deníčky i diskuze. Prožívám s vámi vaše starosti, raduju se z vašich úspěchů a držím palce před životními rozhodnutími, před IVF, v těhotenství. I já bojuji jako snažilka několik let. Obklopena kamarádkami, které kolem mě těhotní jen si vzpomenou. Ta má největší má před porodem druhého dítěte, jak jinak než u obou se povedlo hned napoprvé. Všechny mi radí, abych na to nemyslela, abych odjela na dovolenou, abych si našla koníčky, protože to pomůže. Chacha. Koníčky mám, byla jsem už na několika dovolených a světě div se, stále nic.
Začnu ale od začátku. Úderem 18 let jsem se rozhodla s tehdejším přítelem pro miminko. Ano, i já byla z těch, kterým se to povedlo hned napoprvé. Neznalá slov jako ovulace, bazální teplota nebo folikuly, jsem otěhotněla, prošla těhotenstvím ani nevím jak a porodila syna. Po 10 letech nepříliš vydařeného manželství následoval rozvod a pak hledání konečně „toho pravého“. Trvalo to dalších pár let, ale nakonec jsem ho našla 
)
Bylo mi 34 let. Po roce chození jsme se rozhodli, že založíme rodinu. Moc jsem si přála s ním mít miminko. Byla jsem šťastná. Ale nedařilo se. Prvních pár měsíců jsem to moc neprožívala, pořád jsem věřila, že se zadaří. Po roce a půl jsme navštívila gynekologa. Ovulace dle krve a ultrazvuku probíhala, spermiogram v pořádku, ale ani tříměsíční léčba clostilbegytem nezabrala. Byla jsem na vyšetření průchodnosti vejcovodu (jednoho, druhý vejcovod ani vaječník nemám), vše v pořádku. Začala jsem pročítat diskuze o snažílkách, vyznávat se ve vyšetřeních, léčbách, termínech jako IVF, KET, UTZ, CAR, 10DC, ET, OPU, MA, HCG, HSG. Ale ani to mi nebylo nic platné.
Po třech a půl letech snažení jsme navštívili CAR. To mi už bylo 39 let a týden a začal boj s neplodností. Cvičení Mojžíšové, bylinkové čaje, vitamíny. Při vyšetřeních mi našly chlamydie. Přeléčili je antibiotikama a já 14 dnů na to viděla na testu po 20 letech //. Ale v 8. týdnu krvácení, hospitalizace a konec. A já byla opět na začátku. To, co jsem cítila, tu rozepisovat nebudu, leckterá z vás to tu bohužel taky zná. Řekla jsem si ale, že budu bojovat seč mi síly budou stačit, až do konce roku. Pak mi bude už 40 let a to mi pojišťovna už nic neproplatí.
V červenci jsem se odhodlaně s nadějí vrhla na mé první IVF. Negativní výsledek dvou bojovníků a bez mrazáčků. V říjnu 2. IVF, výsledek stejný. Mezitím nález snížené činnosti štítné žlázy, špatná imunita, profuky vejcovodu. Polykání pilulek, pití čajů, cvičení… Rok se s rokem sešel a mě čeká třetí a poslední IVF – koncem prosince. Moje poslední naděje. Jeden jediný cyklus mi zbývá do mého posledního pokusu. Ale já stejně stále a pořád doufám, že se to podaří a já dám tomu svýmu báječnýmu chlapovi pochovat voňavý uzlíček.
Vím, jaké mám štěstí, že už jedno dítě, i když dospělé, mám, ale touha po dalším, je pořád veliká. Všem vám přeji, ať se dočkáte toho, po čem toužíte. Strašně moc. A my se dočkáme (vy i já). Protože jsme silné a dokážeme bojovat! A i to štěstí se jednou unaví a sedne si i na nás. )
Přečtěte si také
Dcera se pokusila o sebevraždu. Žiju v neustálém strachu a vyčerpání
- Anonymní
- 25.05.26
- 1839
Moje šestnáctiletá dcera Anežka je hodně labilní děvče. Problémy jsme s ní měli už od dětství. Když už se ale zdálo, že je z nejhoršího venku, přišla puberta a s ní šílené stavy, které ji dohnaly...
„Za všechno můžou Ukrajinci,“ argumentuje manžel. Jeho názory mi začínají vadit
- Anonymní
- 25.05.26
- 1683
Když začala válka na Ukrajině, manžel patřil k těm solidárním lidem, kteří chtěli pomáhat. Pamatuji si, jak o Ukrajincích mluvil hezky, sledoval zprávy a zajímal se o to, jak může pomoct. Dokonce...
Kamarádka odmítá povinné očkování u dětí. Podle mě je to nezodpovědnost
- Anonymní
- 25.05.26
- 997
Moje kamarádka je taková ta biomatka, která odmítá všechno, co podle jejího názoru není pro dítě dobré. Patří tam samozřejmě očkování, ale i různé další věci včetně jídla nebo pití. To je kapitola...
„Tohle radši nikomu neříkej,“ řekli mi na praxi ve školce. Ztuhla jsem
- Anonymní
- 25.05.26
- 6299
Měla jsem poprvé praxi ve školce a čekala jsem klasiku, kterou jsem znala z dětské skupinky – pomoc učitelkám, hraní si s dětmi, individuální pomoc, trocha chaosu, ale v mezích.
Soused mi roky ničil život. Teprve teď jsem se odhodlala něco udělat
- Anonymní
- 25.05.26
- 3962
Říkala jsem si, že si na to zvyknu. Že hluk, noci bez spánku a neustálé napětí k bydlení ve městě prostě patří. A je to sedm let. Došla mi definitivně trpělivost.
Žiju s ex-tchyní v domě své bývalé ženy. Nemám sílu začít znovu
- Anonymní
- 24.05.26
- 4176
Když tchyně před patnácti lety přepsala dům na mou manželku, bral jsem to jako důkaz obrovské důvěry. Byli jsme mladí, měli jsme plány a já měl chuť do práce. Všechny své úspory, každou volnou...
„Manipuluje vámi,“ řekla mi učitelka o synovi (9) a doporučila další vyšetření
- Anonymní
- 24.05.26
- 7214
Seděla jsem na židli v kabinetě, který byl až nepříjemně stísněný. Ostatně jako celá atmosféra této schůzky. Opět jsem byla na koberečku u paní učitelky. Po kolikáté už?
Já podstupovala IVF, zatímco manžel utrácel v bordelu. Chci rozvod
- Anonymní
- 24.05.26
- 2887
Před třemi lety jsme si řekli, že je čas. Chtěli jsme rodinu. Jenže osud měl jiné plány a přirozená cesta nikam nevedla. Následoval kolotoč vyšetření, hormonálních injekcí, nekonečného čekání v...
Manžel přišel o práci a pořád se válí u televize. Prý si potřebuje odpočinout
- Anonymní
- 24.05.26
- 3954
Už mám dost svého muže, ze kterého se stal absolutně líný a nepoužitelný člověk. Martin býval vždycky pracovitý a akční. Jenže loni na podzim ho vyhodili z práce, kde dělal mnoho let. Nejdřív...
Dcera je podle manžela na sport levá. Nutí ji k pohybu a platí drahé kroužky
- Anonymní
- 24.05.26
- 1096
Naše desetiletá Simonka má talent na zpěv a malování, ale rozhodně ne na sport. Žádný ji nebaví a vlastně jí ani moc nejde. Snažím se ji rozhýbat alespoň na procházkách a cvičíme spolu jógu. Jenže...
Přečetla jsem si tvůj příběh a vidím sama sebe.Je mi 44let,mám 3dospělé děti.Jak říkáš ty,tak i já jsem vždy těhotněla napoprvé a bez problémů.Po 23letém manželství jsem se rozvedla a mám nového,mladšího manžela,kterému bych také strašně ráda porodila mimčo,bohužel se nám taky nevede 
Minulý rok jsem otěhotněla po 4měsíčním snažení,ale bohužel v 11tt missed,tedy těhu zamlklo 
Bylo to pro nás hrozné,ale zkoušíme dál a dál.Nyní nás taky v lednu čeká návštěva v CARu,snad nám ještě dají naději 
Tobě přeju,aby ti ten třetí pokus vyšel a dočkali jste se toho maličkého uzlíčku.Držím palce 
. Jako u nás 
