(Ne)chtěná dcerka
- O životě
- Janca2105
- 17.01.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
O tom, jak jsem se zamilovala do kluka, který mě měl jenom do postele, pak jsem ho víc než rok neviděla, načež jsem s ním nechtěně otěhotněla a nakonec je z toho láska jako trám.
Seznámili jsme se v mých osmnácti a jeho třiadvaceti, oba jsme byli čerstvě po rozchodu, mladí, neklidní, opilí. On mě začal svádět a ačkoli jsem mu narovinu řekla, že jestli si myslí, že se s ním vyspím po pár hodinách, kdy se známe, tak že se plete, dopadlo to přesně naopak. Ještě ten večer jsem s ním odešla domů.
Po této noci mi párkrát napsal a přijel na návštěvu a já jsem se začala pomalu zamilovávat, na další společné párty jsme spolu opět skončili v posteli a já jsem si myslela, že z toho už bude něco víc. Po pár týdnech už jsem byla beznadějně zamilovaná, jenomže se pořád nic nedělo, bylo to pořád to samé – nezávazný sex, kdykoli na mě kývnul. Ráno mně vždycky zavezl domů, abych se zase mohla týden užírat.
Tak to trvalo asi rok, pak jsem se vztekla a řekla si, že ze sebe nenechám dělat pořád idiota, našla si kluka, kterého jsem ale nemilovala a po třech měsících sem mu dala kopačky, protože to byl evidentně úplně zbytečný vztah, který neměl šanci.
Během této doby i během mého tříměsíčního „vztahu“ jsme se párkrát potkali, ale já jsem byla neoblomná a nepřístupná, ačkoli jsem hrozně trpěla, ale říkala jsem si, že když o mě nestojí, tak já to nezměním. Pak jsme se asi rok neviděli, já jsem se odstěhovala do Zlína, kde jsem bydlela asi půl roku, pak jsem se sice vrátila domů, ale nějak jsme se míjeli, nejsme ze stejné vesnice, takže to nebylo nic zvláštního, až jsme se potkali na narozeninách naší společné kamarádky.
Můj vztek v té době dávno vyprchal a city vychladly, aspoň jsem si to myslela. Fajn jsme si spolu pokecaly a něco vypily, když mě začal znova balit. Ze začátku jsem se mu vysmála, že jestli si myslí, že na mě stačí kývnout a půjdu, tak to se teda plete. Pak z něj vypadlo, že jsem mu chyběla a jestli s ním nechci chodit. Řekla jsem mu, že na to už je pozdě, že moc dobře ví, že u mě měl milion šancí.
Nakonec to dopadlo tak, že jsme se oba nehorázně opili a ve mně to vyvolalo staré city. Opět jsme skončili u něj doma ani jsem toho ráno moc nelitovala a byla skoro ráda. Začala jsem na něho znovu myslet. Za pár dní mi volal, ale já jsem to schválně nebrala a čekala, jestli to zkusí znova nebo co se bude dít. Podruhé jsem mu to taky nevzala a říkala jsem, že jestli zavolá po třetí, tak už to vezmu. Nezavolal. Asi po dalším týdnu jsem mu chtěla zavolat sama s výmluvou, že jsem u něho zapomněla hodinky, ale byl nedostupný.
Ještě ten večer jsme se potkali na jedné zábavě, řekl mně, že ztratil mobil, čímž se vysvětlovalo, proč byl nedostupný a už nezavolal, ale kromě povídání a pár panáku se neodehrálo vůbec nic, o nic se nesnažil a tak jsem si řekla, že to nemá cenu, že se nebudu znova trápit a že na něho prostě zapomenu, čímž bych se taky řídila, kdybych za další tři týdny nezjistila, že jsem těhotná.
Moje první myšlenky byly, že půjdu na potrat a nic mu neřeknu, jenomže to se snadno řekne a hůř udělá. Měla jsem 14 dní před svými 21. narozeninami, kluk, se kterým jsem byla těhotný byl děvkař, který o mě evidentně nestál, matku by asi trefil šlak, a to nemluvím o babičce, přísné katoličce.
Nakonec jsem se rozhodla si miminko nechat, ať už to dopadne jakkoliv, jenomže mě čekal nelehký úkol říct mu to. Nejdřív jsem to řekla naší společné kamarádce, té, co jsme jí tehdy byli oba na narozkách a ta mu to šla oznámit spolu se mnou.
Řekla jsem mu, že jsem z toho stejně v šoku jako on (slabé slovo), ale že pokud nebude chtít, nemusí se s naším dítětem vůbec vídat, že po něm nic nechci, neuvedu ho ani jako otce, ale dítě si nechám, jenom mi přišlo správné ho o tom informovat a tím to pro mě skončilo.
Měsíc jsme se neviděli, jenom si občas napsali něco na Facebooku, ale byly to takové nesmělé konverzace. Po tomto měsíci jsem musela s pravdou ven doma. Přesně dle předpokladů z toho matku málem kleplo, samozřejmě chtěla poznat kluka, se kterým čekám mimino. Neřekla jsem jí, že spolu nechodíme, vlastně jsem jí k tomu neřekla vůbec nic.
Asi po týdnu k nám přijel na návštěvu, seznámit se s matkou a nakonec u nás zůstal na noc. Pořád jsem tomu nepřikládala žádnou váhu a nepočítala s tím, že bychom se dali dohromady, ale postupem času jsme se vídali víc a víc, až jsme spolu začali chodit a po třech měsících mi řekl, že se do mě nakonec zamiloval a že byl idiot, když neviděl, jaká jsem perfektní holka už dávno. Teď máme týden před termínem narození naší dcerky, která bude mít jeho příjmení, bydlíme spolu, strašně se těšíme, až budeme rodiči a moc se milujeme.
Tak snad nám happyend neskončí.
Přečtěte si také
Mám horečku, sotva stojím na nohou. Jenže děti ani manžela to nezajímá
- AnetaMar
- 20.11.26
- 751
V noci jsem měla skoro čtyřicítku, bolelo mě celé tělo a několikrát jsem se probudila úplně zpocená. Ráno jsem doufala, že se mi aspoň trochu uleví. Jenže pak se otevřely dveře ložnice a ozvalo se...
S manželkou vyděláváme stejně, ale rodinu živím já. Připadám si jako bankomat
- Anonymní
- 20.11.26
- 754
Když mi manželka oznámila, že si chce nově nechávat celou výplatu na vlastním účtu, myslel jsem si, že si dělá legraci. Vždyť jsme manželé, máme společnou domácnost a dosud jsme všechny peníze...
Děti ve školce krmí polotovary a bonbony za odměnu. Co bude po zrušení vyhlášky?
- Dajdulína1993
- 20.11.26
- 372
Upřímně – zprávy o tom, že by se měla zrušit vyhláška o zdravém stravování ve školách a školkách, mě velmi znervózňují a hodně mě to děsí. Už jen při představě, kam se to může posunout, mi...
Na ultrazvuku nenašli srdeční akci mého miminka. Pak šlo o minuty
- Anonymní
- 20.11.26
- 448
Vždycky jsem si přála velkou rodinu, jsem totiž jedináček. Jenže jsem studovala a pak odešla do Prahy za prací a než se nadála bylo mi 28.
Kvůli přijímačkám sedíme každý víkend doma. Manžel zakázal i obyčejné výlety
- AnetaMar
- 20.11.26
- 387
Od chvíle, kdy se syn začal připravovat na přijímačky, se u nás všechno točí kolem školy. Manžel tvrdí, že teď není čas na zábavu a že každý promarněný víkend může rozhodnout o jeho budoucnosti. Já...
Dívám se, jak se syn se snachou uštvou. Pomoc ode mě ale odmítají
- babiMáňa
- 19.11.26
- 1332
Když jsem synovi nabídla, že jim občas pohlídám děti, aby si se snachou mohli někam vyrazit, odpověděl mi, že dneska už se rodiny organizují jinak a že moje rady nepotřebují. Zůstala jsem stát s...
Kamarád mi závidí manželku. Kdyby věděl, jaké peklo máme doma
- Lavi.P
- 19.11.26
- 1622
Minulý týden mi kamarád u piva zase záviděl, jakou mám doma manželku. Prý má štěstí, že se Martina tak stará o děti, vaří, uklízí, nakupuje a ještě mi každé ráno připravuje svačinu do práce. Jenže...
Moje první kolonoskopie aneb Proč bych příště šel jinam
- M_Vladim
- 19.11.26
- 1168
Jak jsem absolvoval jsem a malá recenze pracoviště.
Po smrti maminky jsem nesnesitelná. Vadí mi děti, manžel i celý svět
- AnetaMar
- 19.11.26
- 568
Od smrti maminky jsem pořád podrážděná. Vadí mi hluk, otázky, nepořádek, manželovy poznámky i to, že po mně někdo něco chce. Nejraději bych se zavřela v pokoji a nikoho neviděla. Jenže mám dvě děti...
Porodila jsem v sedmnácti. Dodnes se stydím svléknout před manželem
- AnetaMar
- 19.11.26
- 959
Někdy se na sebe podívám do zrcadla a nejradši bych se zase rychle oblékla. Vadí mi břicho, povolená kůže i prsa, která už dávno nevypadají jako dřív. Je mi jednačtyřicet, mám dvě děti a pořád se...