(Ne)chtěná dcerka
- O životě
- Janca2105
- 17.01.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
O tom, jak jsem se zamilovala do kluka, který mě měl jenom do postele, pak jsem ho víc než rok neviděla, načež jsem s ním nechtěně otěhotněla a nakonec je z toho láska jako trám.
Seznámili jsme se v mých osmnácti a jeho třiadvaceti, oba jsme byli čerstvě po rozchodu, mladí, neklidní, opilí. On mě začal svádět a ačkoli jsem mu narovinu řekla, že jestli si myslí, že se s ním vyspím po pár hodinách, kdy se známe, tak že se plete, dopadlo to přesně naopak. Ještě ten večer jsem s ním odešla domů.
Po této noci mi párkrát napsal a přijel na návštěvu a já jsem se začala pomalu zamilovávat, na další společné párty jsme spolu opět skončili v posteli a já jsem si myslela, že z toho už bude něco víc. Po pár týdnech už jsem byla beznadějně zamilovaná, jenomže se pořád nic nedělo, bylo to pořád to samé – nezávazný sex, kdykoli na mě kývnul. Ráno mně vždycky zavezl domů, abych se zase mohla týden užírat.
Tak to trvalo asi rok, pak jsem se vztekla a řekla si, že ze sebe nenechám dělat pořád idiota, našla si kluka, kterého jsem ale nemilovala a po třech měsících sem mu dala kopačky, protože to byl evidentně úplně zbytečný vztah, který neměl šanci.
Během této doby i během mého tříměsíčního „vztahu“ jsme se párkrát potkali, ale já jsem byla neoblomná a nepřístupná, ačkoli jsem hrozně trpěla, ale říkala jsem si, že když o mě nestojí, tak já to nezměním. Pak jsme se asi rok neviděli, já jsem se odstěhovala do Zlína, kde jsem bydlela asi půl roku, pak jsem se sice vrátila domů, ale nějak jsme se míjeli, nejsme ze stejné vesnice, takže to nebylo nic zvláštního, až jsme se potkali na narozeninách naší společné kamarádky.
Můj vztek v té době dávno vyprchal a city vychladly, aspoň jsem si to myslela. Fajn jsme si spolu pokecaly a něco vypily, když mě začal znova balit. Ze začátku jsem se mu vysmála, že jestli si myslí, že na mě stačí kývnout a půjdu, tak to se teda plete. Pak z něj vypadlo, že jsem mu chyběla a jestli s ním nechci chodit. Řekla jsem mu, že na to už je pozdě, že moc dobře ví, že u mě měl milion šancí.
Nakonec to dopadlo tak, že jsme se oba nehorázně opili a ve mně to vyvolalo staré city. Opět jsme skončili u něj doma ani jsem toho ráno moc nelitovala a byla skoro ráda. Začala jsem na něho znovu myslet. Za pár dní mi volal, ale já jsem to schválně nebrala a čekala, jestli to zkusí znova nebo co se bude dít. Podruhé jsem mu to taky nevzala a říkala jsem, že jestli zavolá po třetí, tak už to vezmu. Nezavolal. Asi po dalším týdnu jsem mu chtěla zavolat sama s výmluvou, že jsem u něho zapomněla hodinky, ale byl nedostupný.
Ještě ten večer jsme se potkali na jedné zábavě, řekl mně, že ztratil mobil, čímž se vysvětlovalo, proč byl nedostupný a už nezavolal, ale kromě povídání a pár panáku se neodehrálo vůbec nic, o nic se nesnažil a tak jsem si řekla, že to nemá cenu, že se nebudu znova trápit a že na něho prostě zapomenu, čímž bych se taky řídila, kdybych za další tři týdny nezjistila, že jsem těhotná.
Moje první myšlenky byly, že půjdu na potrat a nic mu neřeknu, jenomže to se snadno řekne a hůř udělá. Měla jsem 14 dní před svými 21. narozeninami, kluk, se kterým jsem byla těhotný byl děvkař, který o mě evidentně nestál, matku by asi trefil šlak, a to nemluvím o babičce, přísné katoličce.
Nakonec jsem se rozhodla si miminko nechat, ať už to dopadne jakkoliv, jenomže mě čekal nelehký úkol říct mu to. Nejdřív jsem to řekla naší společné kamarádce, té, co jsme jí tehdy byli oba na narozkách a ta mu to šla oznámit spolu se mnou.
Řekla jsem mu, že jsem z toho stejně v šoku jako on (slabé slovo), ale že pokud nebude chtít, nemusí se s naším dítětem vůbec vídat, že po něm nic nechci, neuvedu ho ani jako otce, ale dítě si nechám, jenom mi přišlo správné ho o tom informovat a tím to pro mě skončilo.
Měsíc jsme se neviděli, jenom si občas napsali něco na Facebooku, ale byly to takové nesmělé konverzace. Po tomto měsíci jsem musela s pravdou ven doma. Přesně dle předpokladů z toho matku málem kleplo, samozřejmě chtěla poznat kluka, se kterým čekám mimino. Neřekla jsem jí, že spolu nechodíme, vlastně jsem jí k tomu neřekla vůbec nic.
Asi po týdnu k nám přijel na návštěvu, seznámit se s matkou a nakonec u nás zůstal na noc. Pořád jsem tomu nepřikládala žádnou váhu a nepočítala s tím, že bychom se dali dohromady, ale postupem času jsme se vídali víc a víc, až jsme spolu začali chodit a po třech měsících mi řekl, že se do mě nakonec zamiloval a že byl idiot, když neviděl, jaká jsem perfektní holka už dávno. Teď máme týden před termínem narození naší dcerky, která bude mít jeho příjmení, bydlíme spolu, strašně se těšíme, až budeme rodiči a moc se milujeme.
Tak snad nám happyend neskončí.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1820
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1070
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1925
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 785
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 460
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 21832
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2676
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2959
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2670
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1799
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
hezkýýýýý! 
gratuluji a přeji teď už snad trochu „normální“ rodinný život 
Držím moc pěsti, aby to dále vydrželo, aby jste byli šťastná rodinka a zvládli jste to 
Užij si konec těhulkování a pak v pohodě porod. 
jinak gratuluji 
držím palce 
@ Janca2105 Ale jinak je fajn, že to tak dopadlo a těšíte se společně na mrňouska. Přeji hodně štěstí 
