Pro ty, které mají strach z porodu
- Porod
- Trolíci
- 29.10.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Je to už 15 měsíců, ale stále mi to připadá jako před týdnem, kdy Lukášek přišel na svět. 15. 7. 2010 jsem měla vypočítaný termín porodu. 14. 7. 2010 jsme byli s přítelem večer v restauraci, kam přítel chodí každý týden po jeho fotbálku s klukama na pivo.
Dobře jsme se bavili a když jsme se loučili byla tam už jen kamarádka. Tehdy pronesla památeční větu „Jsem poslední, kdo tě vidí.“
Odešli jsme k přítelovým rodičům, kde jsme byli na návštěvě. (Mimochodem všude, kam jsme jeli, jsme s sebou tahali tašku, už dva měsíce dopředu, protože jsem měla rodit o dva měsíce dřív), jenže nevím, proč jsme ji tenkrát neměli. Hned jak jsme k nim dorazili, šli jsme spát, přítel ještě tvrdil, že v práci s šéfem četli, že porod vyvolá pohlavní styk ![]()
Ve čtyři hodiny ráno jsem ucítila šílenou ránu do břicha, zdálo se mi, že mi dal přítel pěstí (nevím, co mě to napadlo), vzbudila jsem se, koukla na něj, ale on spal. Ležela jsem a přemýšlela, proč mě ten Lukášek tak kope, nedalo mi to a postavila jsem se, v tu chvíli ze mě začaly vytékat proudy vody. Vzbudila jsem přítele, který pode mě dal nějaká prostěradla a řekl, že se musí jít oholit
Šel se tedy oholit, pak se vrátil za mnou a řekl, že jedeme. Zašel ještě za rodiči a v ty čtyři jim řekl: „tak my jedeme“, hleděli jako blázni a mysleli si, že jedeme domů
Než jim to došlo ![]()
Přítel mě chtěl vézt rovnou do nemocnice, ale já trvala na tom, že pojedeme nejdřív domů pro tašku a pak až do porodnice. Byla jsem pořád klidná a říkala, že nevím, co všechny ženské tak vyvádějí, že to zase tak moc nebolí
Do porodnice jsme přijeli před šestou, a to už se bolesti stupňovaly. Zazvonili jsme protože bylo ještě zamčeno a sestra řekla, že už utíká, trvalo jí to 10 minut
Potom mě na příjmu asi půl hodiny zpovídali a vyplňovali papíry, asi do chvíle, kdy už jsem opravdu nemohla sedět ani stát a sestra se mě zeptala, jestli už je to opravdu tak hrozné.
Vzali mě na sál a řekli, že jak budu něco potřebovat, mám zazvonit na telefonek. Já samozřejmě potřebovala pořád něco, a tak jsem pořád zvonila. Nakonec sestra dala telefonek z mého dosahu, tak jsem chtěla po příteli, aby zvonil. Nakonec přišla dr. a řekla, vždyť už rodíme. Po tatínkovi chtěli, ať se jde podívat na vlásky, moc se mu nechtělo, ale koukl se. Pronesl potom, že už raději bude stát jen u hlavy
Na první zatlačení byl prcek venku, přišlo mi to, jakoby ze mě vyklouzla nějaká ryba. Od prasknutí vody do porodu Lukáška to bylo něco málo přes tři hodiny, a to sestra na příjmu, protože jsem nechodila do žádného kurzu, řekla, že nebudu umět tlačit
Jak to šlo rychle tak to zanechalo i následky, které šikovna dr.zašila do původního stavu.
Ztratila jsem strašně moc krve a nebyla schopná ani po dvou hodinách na sále sednout si natož vstát. Odvezli mě špinavou na vozíku, ale šťastnou
Všichni v oné porodnici byli úžasní a hodní, jak doktoři, tak sestry ![]()
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1599
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 940
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1638
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 687
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20620
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2606
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2594
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1754
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....