Nejkrásnější období v životě ženy?

Jak pro koho. Jsem právě ve 21. tt, čekám svou první dceru. A také jsem se rozhodla přispět svým deníčkem o „nejkrásnějším období v životě ženy“. Kolem mě jsou totiž samé dokonalé těhulky, které si to své období nošení potomka naplno užívají a já se mezi nimi cítím trochu zoufale.

Před otěhotnením jsem hodně sportovala, i přes sklony k tloustnutí byla schopna dlouhodobě si udržet dobrou váhu. Nebyla jsem několik let pořádně nemocná, doktory navštěvovala pouze, když jsem si vzpomněla, že už jsem víc než rok nebyla na gyndě nebo u zubaře. Co se týče mojí mysli, patřila jsem mezi věčné optimisty, co i v těch nejhorších situacích dokážou najít nějaké pozitivum.

Nyní popíšu svůj stav (jak fyzický, tak stav své mysli) po vstupu do té zatím nejkrásnější etapy svého života. Přestala jsem sportovat – první tři měsíce mi bylo špatně, byla jsem unavená. Po práci jsem se nejvíc těšila na televizi, gauč a postel. Starání se o domácnost a být milá na hodného a všímavého přítele – i to začalo být problémem.

Ztloustla jsem 8 kg a stal se ze mě pesimista v té nejhorší formě. Před každou návštěvou poradny jsem strachy, co mi řeknou, nejedla, nespala. Před prvním velkým ultrazvukem jsem si představovala, jak zareaguji, až mi doktor řekne, že má plod jen jednu ruku, hydrocefalus nebo že se jedná o zamlklé těhotenství.

Nicméně jsem to zdárně doklepala do druhého trimestru, nevolnost i únava zmizely, všechny kontrolní odběry a ultrazvuk dopadly dobře, žádný gynekologický problém se nevyskytl a já začala být plná nadějí, že se mi podaří přivést na svět zdravého potomka.

To ale jen do doby, než jsem během jednoho měsíce prodělala angínu a chřipku – obě nemoci v solidní formě, s vysokou teplotou a neschopností vstát z postele. O prkotině, jako je bolest kyčle, která mi někdy nedovolí vstát z lehu, se tu ani nebudu rozepisovat, to ke krásnému období přeci patří.

Už zbývá jen zmínit můj žlučníkový kámen, který se náhle probudil po dlouhém spánku a chytne mě i když sním zeleninový salát nebo chleba se sýrem – před otěhotněním o sobě dal vědět maximálně jednou do roka, zpravidla po nějaké divoké jízdě, kdy jsem si alkoholem rozdráždila trávicí trakt a potom měla potřebu sníst něco tučného, smaženého a nejlíp v kombinaci s česnekem (potom je snad špatně i člověku se zdravým žlučníkem).

Co mě uklidňuje je, že větší náchylnost k infekcím dýchacího ústrojí, bolesti pohybového aparátu a zhoršení všech dosavadních mírných obtíží, je v těhotenství přeci zcela normální. To k tomu krásnému období patří a je jen na mně, jak si to „užiji“.

A na co pořád myslím? Na nejhorší. Mám tolik načteno o předčasných porodech, komplikacích při porodu, potratech a vrozených vadách, že bych si mohla založit poradnu. Na miminko se sice strašně těšim, ale pořád nedokážu uvěřit tomu, že by se i mně ten zázrak mohl povést.

Prostě jedním slovem – NÁDHERA, nikdy jsem se necítila líp .

Navíc jsem zjistila, že jsem asi špatná budoucí matka. Nemám totiž potřebu zpívat svému břichu, ani se ho ptát jak se celý den mělo. Ani netrpím pocitem, že kopání je úžasně krásné. Ani jsem nezačla (a nezačnu) poslouchat vážnou hudbu, která může mého potomka velice pozitivně ovlivnit již v prenatálním vývoji (v USA se díky zjištění, že určitý typ vážné hudby pozitivně ovlivňuje IQ dítěte, rapidně zvýšily její prodeje, ale ani to mě nepřesvědčí).

Trochu jsem se rozepsala, je v tom dost ironie i zoufalství. Strašně se těšim, až to všechno bude za mnou, až budu zase „normální“ člověk a nebudu si škrtat dny v kalendáři, kdy tohle hrozný období konečně skončí. A jestli některá prožíváte podobně úžasné těhotenství, nezoufejte, jsme v tom minimálně dvě.

A mimochodem – obdivuji všechny maminky, které v době těhotenství potkaly ty opravdové problémy, kdy šlo o život jim nebo jejich miminku – já bych se totiž asi nervově zhroutila. A to jsem si myslela, že zvládnu hodně!

L.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
werro
1583
23.2.11 08:28

Ahoj..tak já říkám, že to je nejkrásnější období ženy musel vypustit chlap. Sice jsem měla těhotenství v podstatě ok ale… Taky jsem miminku nezpívala atd…to jsem ráda že jsme aspon 2 :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
iríísek
49
23.2.11 08:36

Lussi tak rozhodně nejsi jediná, která si myslí, že je špatná budoucí matka protože svému bříšku nezpívá. Zrovna nedávno jsem řešila, že jsem hrozná, protože mě nenapadne svému bříšku číst pohádky, povídat si s ním atak. a těhotenství rozhodně nepovažuju za nejkrásnější období ženy :-))) Takže bud v klidu myslím si, že je nás určitě víc.

  • načítám...
  • Zmínit
katule9
2292
23.2.11 08:39

Ted už jsem 3 :-) Skvěle napsaný a výstižný

  • načítám...
  • Zmínit
hovezinahoubach
271
23.2.11 08:47

Ahoj, závodně jsem sportovala, měla dvě práce, otěhotněla,porodila krásnou zdravou dceru, ani nedokojila,otěhotněla znovu - čekáme každou chvíli dvojčátka. Už druhý rok jsem těhotná a těším se, až nebudu, až nebudu kojit a až se budu moci normálně najíst. Ten kdo řekl, že těhu je nejkrásnější čas, tak fetoval, snažil se o to 10 let, nebo to byla stařena a na vše nepříjemé zapoměla. Držím palce, ono mateřství je krásné, ale asi se nesmí nic přehánět. :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
Martrich
12134
23.2.11 08:52

hezky napsaný a souhlas, všude člověk slyší a čte, jak je to úžasné období, kt. je třeba si užívat, ano, je to zázrak a krása, když v člověku roste živý tvor, ale to nijak nevylučuje, jak se ženská cítí, je to strašná zátěž, jak psychická tak fyzická, první půlku těhu bych označila jako neustálý strach o mimíse, první trimestr a všechny ty kontroly,odběry a čekání a druhou zase fyzicky náročnou, s rostoucím břichem přibývá milion neduhů, ale je to zase dobře zařízený, pač díky tomu se člověk těší na porod (ač se já osobně děsně bojim té bolesti a neznáma, tak představa, že se moje postava zase pomalu vrátí do normálu je dost lákavá)…, takže rozhodně nejsi sama, kdo to tak cítí a myslím, že to tak cítí většina těhulí, jen málokdo to veřejně přizná, takže super, že jsi napsala tento deníček :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
sonam
6311
23.2.11 09:26

Ahoj, to som rada, ze nie som sama. Presne toto hovorim celej rodine - kto vymyslel, ze to je najkrajsie obdobie v zivote zeny? Ved to je samy stres. Ma uz srdiecko? Nevadia mu lieky, co som jedla, ked som este nebola tehotna? Ako dopadnu vysledky screeningu? Ma vsetky ruky a nohy?

Dalej - tiez som aktivne sportovala, beh, lyze, lezenie po horach. Teraz? Od zaciatku tehu tri virozy, vratane jednej s teplotami, niekolko oparov, jeden zapal mocovych ciest s antibiotikami. V 8 tt spinenie a musela som lezat. V 17tt mam 4kg navyse, to som zvedava, na com skoncim :)

Samozrejme sa tesim na babatko a tesim sa, ze je v poriadku, dufam, ze to tak aj ostane. :) Kazdopadne budem rada, az uz bude to mrna vonku :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
Sany80s
13048
23.2.11 10:08

Taky nechápu, který magor toto označení vymyslel. První tři měsíce byl strach, že něco bude špatně(otěhotněla jsem přes antikoncepci, takže jsem ji ze začátku brala).
Ve třetím mi popraskala prsa, na začátku pátého boky, na konci pátého břicho. To vše přes poctivé a naprosto nefunkční mazání. Dědičnost prostě neoblafnu a malá a hubená postava prostě s dvojčaty tloustne skokově.
Celou dobu nervy, že to neutáhneme, protože to nebylo plánované a ještě myšlenky, že mě přítel určitě opustí, protože budu hnusná, popraskaná a od mládí vytahaná.
Děti miluju, těhotenství k nim patří, ale kde je spravedlnost, že ty fyzické následky nejdou často i při velké snaze vrátit zpět :twisted: :wink: .

  • načítám...
  • Zmínit
ibolia
363
23.2.11 10:59

Ahoj, podpora velká. Před nějakým časem jsem založila deníček absolutně na stejné téma jako ty („Nemám ráda své těhotensví“).
Ani jednomu prckovi jsem nezpívala a nepouštěla vážnou hudbu. Mé děti se vyvíjeli za podpory KISS, Heloween, Landa, Kabát apod.
Své těhotentsví jsem vpodstatě nesnášela, ale oba prcky miluju.

Příspěvek upraven 23.02.11 v 11:01

  • načítám...
  • Zmínit
Lenczii
6096
23.2.11 11:15

Úplně to chápu,
teď kráčím k druhému trimestru a říkám si pořád, je všechno v pořádku??? Už aby zase byla kontrola, abych věděla, na čem jsem. Navíc nevolnosti zatím stále trvají… 8-o
A manžel se mě pořád ptá, povídáš si s miminkem? Tak mu říkám, že nepovídám, páč mi přijde divný mluvit na někoho, kdo není vidět ani cítit… :nevim:
Ale jsem optimista a říkám si, že určitě bude líp..:palec:

  • načítám...
  • Zmínit
pandicka
3544
23.2.11 11:20

ani nevis jak moc se mi ulevilo po precteni tveho denicku.......a po precteni reakci dalsich maminek…jsem teprve v prvnim trimestru a kazdy den pozivam stres, co jsem zase udelala spatne a jak jsem mohla svemu drobecku ublizit a nejradeji bych chodila na ultrazvuk kazdy druhy den…ted jsem nachlazena, takze taky parada :cert:
dekuji krasne napsane :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
TeaTereza
677
23.2.11 11:23

Ahoj,
pěkný deníček :-) :potlesk: Já musím říct, že těhotenství prožívám bez problému a celé těhotenství si užívám.. i když mě někdy přepadne strach, že strašně přiberu, že celá popraskám, že má postava už nebude to co bývala, že se nebudu líbit manželovi, že budu strašně unavená a strhaná… ale pak je mi zase krásně a těším se až obejmu toho prcka, co provádí neskutečné akrobacie v mém bříšku :hug: :lol: Ale hlavně proč píšu je fakt, že teda taky nečtu pohádky, ani nezpívám a ani nepouštím vážnou hudbu. Myslela jsem si, že jsem nenormální, ale díky Tobě a ostatním, kteří píšou vím, že NE! UFFFFFFFF :lol: :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
23.2.11 12:04

To je hezky a vtipny clanek.
Ale musim vam oponovat, kazdy to proziva individualne, ale ja bych klidne to, ze je to nejkrasnejsi obdobi v zivote zeny podepsala.
Tehotna jsem byla dvakrat, poprve jsem byla dokonce mesic v nemocnici s hrozicim predcasnym porodem, strach jsem sice mela, ale jen takovy normalni, ne nijak paralyzujici a verila jsem, ze vsechno bude dobre. Ale jinak mi bylo dobre, byla jsem naopak jak nabita, brisko jsem pysne ukazovala, ale taky jsem mu nezpivala a takove pitominy, jen jsme ho v ramci mazleni hladili. Ale je fakt, ze jsme na kazde tehotenstvi cekali 4 roky, podstupovali ruzne zakroky, dvakrat jsem potratila, navic jsem genetik a zabyvam se komplikacemi v tehotenstvi, takze jsem byla rada, ze jsem tech opravdu „spatnych“ scenaru usetrena.
Pro me naopak byly katastrofalni obdobi sestinedeli, obe deti byly urvane (asi prdiky?), dcera probrecela cele prvni 3 mesice, syn 2 mesice, nevyspana, clovek jim nemuze nijak pomoct, do toho mi v prvnim sestinedeli umrela necekane mamka, po druhem porodu jsem prestala chodit (potrhane nejake vazy u stydke spony) a dva mesice jsem se davala do kupy a chodila o berlich.
Ale prezili jsme to a hlavne: STALO TO ZA TO.
Tak vydrz, treba jeste bude lip.
Bohunka

  • Upravit
Slzička
29
23.2.11 12:33

Ahoj,

já jsem jedna z těch, kdo opravdu měl „pohodové těhotenství“. Kdyby mi nerostlo bříško, ani bych nevěděla, že jsem těhotná.
Ale možná je to proto, že jsem netrávila čas u internetu a nehltala „moudra“, kterých je všude strašná spousta. Bohužel většina lidí takové informace neumí brát s nadhledem a pokud to u nich neprobíhá tak, jak si přečetli, pak jsou ve stresu a dělají si zbytečné starosti.
Když byla Kačenka ještě v bříšku, taky jsem jí nezpívala, nepouštěla ji hudbu, jedla jsem, co jsem uznala za vhodné, žádnému jídlu ani pití jsem se nevyhýbala a prostě jsem si těhotenství užívala a řídila se zdravým selským rozumem a mám doma 10-ti měsíční zdravou a hlavně „pohodovou“ holčičku, která spinká celou noc bez jediného zabrečení. Je usměvavá, hodná a mazlivá. Prostě největší poklad na světě.
Moje rada zní: přestaň se řídit tím, co se kde píše, ne vždy je to pravda a když už, tak každé těhotenství je stejně úplně jiné. Jediné, čemu věřím je, že když TY budeš v pohodě, bude v pohodě i tvoje miminko, ať už je ještě v bříšku nebo pak bude na světě. A poslední věc, mít nějaké to kilo nahoře k těhotenství prostě patří, není na tom nic špatného, to mi věř :-).
Přeju ti spoustu klidných dnů :-)

  • načítám...
  • Zmínit
Natynka89
1064
23.2.11 13:11

Ahojky,
nejsi jediná, kdo si myslí, že bude špatná máma.
Mimi jsem pustila Mozarta a to jen proto, že jsem ho dostala, bříško hladím, jen proto ,že mě břicho bolí a tak si myslím, že to přestane.Ani mimi nepovídám, protože nevím co :nevim: První 3 měsíce jsem prospala a jelikož jsem přibrala a nic mi není. Se těším, až porodím, nebudu kojit,ale už vím, že moje flámování už skončilo ..na mimi se pomalu začínám těšit, spíš nesnáším sebe, jak vypadám a jak to všechno zvládnu.

  • načítám...
  • Zmínit
fenixana
23.2.11 14:32

Ahoj Lucko,
tak i já musim reagovat. Tvůj nadpis „mě naprosto dostal“! Mám již nyní 1,5leté holčičky(dvojčátka), narodily se v termínu, vše ok, ale…Těhotenství příšerné, hlavně psychicky jsem se cítila naprosto hrozně, a když mi moje jediná sestřenka řekla, ať si to užívám, „ŽE JE TO NEJKRÁSNĚJŠÍ OBDOBÍ V ŽIVOTĚ ŽENY“, měla jsem co dělat, abych jí nedala pěstí mezi oči :lol: Deníček krásně napsaný. Hudbu jsem jim též nepouštěla, protože vážnou hudbu nesnášim(narozdíl od přítele) a ani jsem si s nimi nepovídala…Holky jsou šikovný, zdravý a vše zatim super. Někdy zlobí, brečí, ale proti těhotenství „ráj na zemi“. Lucka

  • Upravit
Luciášek11
4
23.2.11 14:45

Nejkrásnější?

Ahoj Lusi,

koukám, že né všechny maminky jsou nadšené miminkováním, těhulkováním, mimískováním, budulínkováním a nevím ještě čím vším jsem četla :))
Já ti popíši to své, aby si se necítila tak sama. Jsem ve 30 tt. Po 3 letech věčného poslouchání od gynekologa, že bych si měla na děti pospíšit, jinak to pak půjde horko těžko (je mi 27) - mám neprůchozí levý vejcovod a pravý vaječník zjizvený od cyst, které se mi opakovaně dělaly a vaječník mi zjizvují, jsme si loni v květnu řekli, co když má pravdu? A i když už jsem byla rok bez antikoncepce, protože mám duodenogastrický reflux - vrací se mi strava z dvanáctníku zpět do žaludku (což je v těhotenství taky príma) a žádná antikoncepce mi nevyhovovala, aniž by mi ještě více nedráždila již takhle podrážděný a naštvaný žaludek, jsem vysadila i poslední - náplasti, po kterých jsem během 5i měsíců přibrala 8 kilo, přišlo rozhodnutí, že to necháme přírodě. Ta byla na špatnou prognózu poměrně hodně rychlá, protože v srpnu přišla poslední menstruace a já si v září byla pro potvrzení těhotenství…(Jen taková legrace - žluté tělísko v těhotenství vzniklo v levém vaječníků a asi nějak přelétlo do pravého, aby putovalo tím pravým průchozím vejcovodem :))) Do 12 tt mě doktorka strašila, že uvidíme, jestli se vůbec miminko udrží, neodpovídal mi nějak čípek, v 8 tt přišla poměrně solidní chřipka, a když jsme tohle všechno překonali, přišel 1. screening a pozitivní testy - prý počkáme na triple testy. (Jinak první 3 měsíce prozvracené od rána do večera, žádné ranní nevolnosti, celodenní a řádné!!!) Takže další měsíc strachu do 16 tt, kdy jsem šla na odběr a za dva dny mi volali, že se shodou okolností zrovna moje krev - největšího strašpytla a bojínka jehel - ztratila jestli přijdu znovu, aby mi o 4 dny později znova zavolali, ať si přijdu pro žádanku na genetiku. Vyšší riziko Downova syndromu. O dva dny později odběr plodové vody, ať si říká kdo chce co chce, jako odběr krve to rozhodně nebylo, jehla projíždějící kůží byla ještě dobrá, tuk taky šel, ale propichování dělohy? Pardon, ale to opravdu hodně bolí…3 dny naprostého klidu a dalších 14 dní klidový režim, a pak ještě týden strachu, jestli se nestane nic miminku a hlavně jestli bude zdravé. Před vánocemi jsme se dozvěděli, že je vše v pořádku…a tak to vypadalo až do včerejška, co jsem byla na kontrole…začíná se nám v 30 tt krátit čípek a měknout. Takže moje těhotenství je opravdu krásné a ta malá „mrška“ se mi zavrtala úplně dolů k močovému měchýři, takže už 3 dny nespím, protože bych se mohla přestěhovat na záchod a když náhodou usnu, začne kopat penalty jak Antonín Panenka zamlada. Takže Lussi, džusem připíjím na krásné těhulkování a jdu si pustit aspoň já nějakou klasickou vážnou hudbu na uklidnění :D

  • načítám...
  • Zmínit
janca21peta25
23.2.11 15:13

tak já se taky přidám jsem těhotná po 3 a moje 1 těhotenství bylo super ani jsem nevědděla že jsem těhotná nebýt vysokého tlaku tak by bylo vse normální jenže jsem chodila každě uterý do rizikové poradny ale aspon jsem měla jistotu že je vše v pořádku takže mi to i vyhovovalo.neměla jsem nic nastudované nevěděla co se muže stát a bylo to super nic nevědět.2těhotenství mi bylo zle od rána do rána vyjít ven byla katastrofa značkovala jsem všude cestu nakonec v 10tt skončilo potratem na jednu stranu jsem cítila hrozně velikou ulevu po operaci ale smutek byl větší.tet jsem znova těhotná 7tt a začína mi být špatně ale není to zatím nějak hrozné ale strach je šílený chtěla bych mít doma ultrazvuk a pořád kontrolovat zda je vše ok.ale nejkrásnější období je až držíš mimi v náručí.

  • Upravit
janca21peta25
23.2.11 15:13

tak já se taky přidám jsem těhotná po 3 a moje 1 těhotenství bylo super ani jsem nevědděla že jsem těhotná nebýt vysokého tlaku tak by bylo vse normální jenže jsem chodila každě uterý do rizikové poradny ale aspon jsem měla jistotu že je vše v pořádku takže mi to i vyhovovalo.neměla jsem nic nastudované nevěděla co se muže stát a bylo to super nic nevědět.2těhotenství mi bylo zle od rána do rána vyjít ven byla katastrofa značkovala jsem všude cestu nakonec v 10tt skončilo potratem na jednu stranu jsem cítila hrozně velikou ulevu po operaci ale smutek byl větší.tet jsem znova těhotná 7tt a začína mi být špatně ale není to zatím nějak hrozné ale strach je šílený chtěla bych mít doma ultrazvuk a pořád kontrolovat zda je vše ok.ale nejkrásnější období je až držíš mimi v náručí.

  • Upravit
Jana.Ma
54
23.2.11 15:57

:-)). Já si těhotenství užila, jsem ráda, že ne takhle jako ty, ale opravdu užila. Jasně, že mít bříško je náročný, že je ze sportovce najednou ospalá funící koule, ale je to fajn. Taky jsem ale na bříško nemluvila, taky jsem nebyla paf z pohybů a kopanců:), ale celkově to pro mně bylo krásný období. A fyzicky aktivní jsem zůstala i v těhu 8-) .

  • načítám...
  • Zmínit
VerčaF
23.2.11 16:33

Ahoj, jsem ráda, že je nás asi víc normálních :-D Navíc si někdy oklepávám, když čtu všechny ty patvary názvů typu mimísek, fazolka, těhulka, manža a podobě. Nebo některé zkratky. Pomalu aby na to existoval slovník cizích slov. Každopádně doufám, že mi normálnost zůstane a po porodu nezačnu na mimčo šišlat kraviny :-D

  • Upravit
Evinula
23.2.11 16:36

Ahojky,Tak ja si těhu uživala až do doby než mi začali hrozit předčasnym porodem.Byla sem naprosto v pohode naky nevolnosti a unava na začatku byla.Ale když na jedny kontrole doktorka řekla že mam skraceny čipek a hlavička naliha a že mužu každym dnem porodit byla sem hotova.Hned si mě nechali v nemocnici abysem malou udržela co nejdyl.Byla sem 30tt.V nemocnici sem byla strašne ve stresu a tak sem podepsala revers ašla domu,bylo to promě určitě lepši byt doma v poho.Musela sem teda slibyt že budu jen ležet z nohama na hoře.Byla to dlouhy a tak sem začla čist všechno možny o předčasnych porodech a stresovala sem se ješte vic,začala sem se dost sledovat každy pichnuti mě hned vystrašilo.Při každy kontrole mi tvrdili jak mužu porodit i ten den večer měla sem asi od 34t v prukazce sc10.Takže na to obdobi moc rada nevzpominam.Bylo mi lip když už sem měla 34T zasebou a nehrozily velky problemi.Takže tehu mi skazili doktoři jak mě neustale nervovali a ja se přitom na porod vubec necitila.Ke konci když už mě boleli zada ,byla sem neustale nemocna,nervozni a unavena tak sem si už přala porodit a najednou jakoby to bylo věčny.Porodila sem dva dny před terminem porod byl fofr a mam zdravou holčičku.

  • Upravit
Jankaxx
2899
23.2.11 17:57

Určitě nejsi divná, nebo hrozná matka :mrgreen:
Já myslím, že popisuješ tu horší stránku těhotenství a vnímáš to mnohem víc, protože jsi byla třeba dost aktivní a teď se to se.., ale na mimčo se určitě těšíš a nikdo ti nemůže zazlívat, že říkáš nahlas o různých strastech v tomhle náročném období…
Přeji pohodový porod a hodné miminko :srdce:

Ano, znám těhotné, které jsou chodící klid, mír a spokojenost - i maminky jako z učebnice, ale to je tím, že o těch nešvarech se víc mlčí a tak se zdá, že jsou všichni o.k… Moje kamarádka má malé miminko a moc ho miluje, ale je vyřízená, protože stále pláče od narození(má nemocné zažívání). Takže stále běhá po dr., nespí, testuje různá jídla a 100% pečuje o dítě…
Není těhotenství, jako těhotenství a stejně to platí i o mateřství…

  • načítám...
  • Zmínit
Denizah
494
23.2.11 19:01

Nic si z toho nedělej. Každá si myslí že bude špatná matka a o krásném období života se nedá mluvit. Když ti přestanou nevolnosti tak už budeš mít větší břuch a začne překážet. Co se týče sportu tak se furt hlídat :roll: Pořád pročítáš ty blbé články o nemocech a porodech,samozřejmě ty se špatným koncem do kterých se hned vžíváš. Ale mohu tě uklidnit, nakonec vše zvládneš, porod přežiješ :mrgreen: a miminko si začneš užívat. Tak držím palce ať ti vše dobře dopadne. A neboj hodně mamin to prožívá stejně. Byla jsem na tom stejně a teď bych šla klidně do druhého :mrgreen: :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
Lusssi
35
23.2.11 20:09

Díky :-)

Holky, moc děkuju za pozitivní a povzbudivé reakce :-)
Věřte tomu nebo ne, ale fakt se hned cítím trochu víc v pohodě :palec: … A mimochodem, napadla mě další krční mrcha, už skoro nemluvim, tak si po třech dnech v práci zase chvíli poležim doma v posteli a jsem mooooc happy :-D

  • načítám...
  • Zmínit
ginger7
23.2.11 21:06

Lusssi, ikdyz to neni vtipny, rozesmala jsi me, a to z jedineho duvodu- jako bys mi mluvila z duse!!!! :lol:
Ja se v tehotenstvi bala kazde navstevy gyn, presne- myslela jsem, ze mi dr rekne vzdy neco silenyho, busilo mi srdce jako o zavod, tlak mi sestra nikdy ani zmerit nemohla a silene se nad tim podivovala, ze ho mam tak vysokej, ze me vystresovala jeste vic atd. Domluvila jsem se dokonce s doktorem, ze si ho budu merit sama doma a zapisovat. Souhlasil a rikal, ze se to nemam vubec resit, ze nejsem zdaleka jedina, kdo to tak ma. Prodelala jsem chripku a pak jeste navic zacala mirne spinit. Mela jsem tak silenej strach, ze jsem se od toho nedokazala odpoutat a myslela si, ze snad navstivim poprve v zivote nejakyho psychologa. Nikdy v zivote jsem se vic nebala nez tekrat o svoje nenarozeny dite. Kecy lidi okolo, at jsem hlavne v klidu mi fakt nepomahaly, naopak me rozcilovaly. Nakonec jsem to doklepala, a mala se narodila zcela zdrava a jeste jsem nakonec prenasela. Ted je ji rok a pul a kdyz si vzpomenu na tehotenstvi, mam husi kuzi. Hodne lidi mi v te dobe rikalo, at si to krasne obdobi uzivam, a ja mela chut je poslat d pr… !! :mrgreen: Drz se a uvidis, ze vse dobre dopadne!!

  • Upravit
DanMaj
8413
23.2.11 21:31

Buď naprosto v klidu a nic si nevyčítej. Nyní mám své druhé miminko… ale břichu jsem taky nezpívala a povídání mi taky moc nešlo. Nemáme ani žádnou oblíbenou hudbu, natož vážnou… :mrgreen: Že mám žlučník jsem zjistila ihned po šestinedělí po porodu první dcerky. Prodělala jsem několik docela hustých záchvatů a už vím, co je to okusovat bolestí stěny nebo ležet na podlaze a bolestí se nemoct ani hnout, a tak jsem o žlučníček vloni ráda přišla a je klid. A v druhém těhu jsem už taky byla klidnější…už jsem tolik „nežrala“ různé super rady a dělala jsem prostě to, co mi dělalo dobře, jedla jsem, co mi chutnalo, apod. A mám krásné miminko… Takže buď v pohodě. Nic se nemá přehánět… Ale jedna z těch řečí o mateřství je pravdivá… po porodu na všechny strasti brzy zapomeneš…uvidíš, bude líp :palec: :huban:

  • načítám...
  • Zmínit
silvik.sk
9819
23.2.11 22:32

No tak kus pravdy na tom je :palec: ten večný strach, že to nedopadne, prvý trimester bol hrozný a ja som bola presvedčená, že ak toto nedopadne, tak znova do toho už nikdy nepojdem :lol: ale všetko dopadlo OK, až na občasné nevolnosti, migrény, zvracanie, to pre mňa bolo najkrajšie obdobie v mojom živote a hrozne rada na to spomínam a je mi za tým „pupkom“ smutno… pre mňa osobne bolo oveľa horší porod a 6nedelie, to bolo obdobie, ktoré už nikdy nechcem zažiť - kleště, stres, nespavosť, plač, poporodná depresia. Už je to nejaký čas a našťastie je už dobre, ja už som OK, holka je úžasná, zdravá, ale občas si zaspomínam, ako mi bolo s bruchom dobre :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
Ajla
8384
24.2.11 02:07

Naprosta pravda oje nejkrasnejsi obdobi jsem do 5. mesice prozvracela..pribrala jsem 15 kilo, na bocich mam 2 mini strie a kazdy den hledam jeslti neskoci i na bricho, nosim jen leginy do jinych veci se nevejdu, bufy nosim i kdyz je teplo rpotoze kozacky mi jsou tesny, nohy mam jako pumpy, kycel me taky bere, ted jsou 2 hodiny rano a ja po 2 hodinovy snazeni vzdala snahu usnout a v 7 rano mam vstavat k doktorivi…miminku jsme zpivala si jednou ze srandy, kdyz me kopal z prvu mi to prislo krasny a ted taky, ale kdyz uz to trva moc dlouho v noci a prida se k tomu skytavka je to teprve uzasny…taky sem se bala kazdy kontroly, kazdyho zklidneni kopani a vysetreni…je to prsote nejkrasnejsi obdobi v zivote ktery je zakonceny nastrihem, zasitim, nesednutim si, nebo cisarskym rezem, svesenyma prsama a vytahanym brichem..jo proste krasa :-)
yslim ze nejkrasnejsi obdob pro me bude az bude malej zdravej a spokojenej na tomhle svete s nama doma… :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
Denizah
494
24.2.11 14:35

Koukám že se debata pěkně rozrostla. Vidím že to mají všechny stejný. Mě jediné co se na tom těhu líbilo,bylo to že mi praskla voda a já byla happy že už to skončí a budu mít mimíska.Nakonec byl teda císař a to mě přišlo strašně moc líto,hrozně jsem chtěla rodit normálně. Špatně jsem to psychicky nesla,malou viděla až druhý den.A než tam proběhla taková ta radost a to že je miminko moje trvalo pomalu 5 dní. Malá byla v inkubátoru tak jsem si jí chovala až 8 den.Jinak jsem furt brečela. Ale tím tě nechci strašit, šestinedělí je svinstvo :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: vše proběhlo v pořádku a 10den jsme jeli domu. :palec: :palec: Teď si to náramě užíváme, malá roste jak z vody a jsme děsně šťastní :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
Mikeila
2199
24.2.11 22:15

Neboj nic, sama v tom určitě nejsi :-).
Sice se na mimouška hodně těším, to je fakt. Ale, že bych si to nějak užívala, tak to teda ne. Do 5tého měsíce jsem se nehla ze záchodu a jenom jsem zvracela. Pak jsem si to chvíli trochu užívala a te´d už zase bolest zad, kyčlí, pálení žáhy,neustálé chození na malou a bezesné probdělé noci… jsem jak hroch a už nemůžu ani pořádně nikde chodit a návštěva obchodního domu, tak to vůbec nepřipadá v úvahu, je tam děsně přetopeno a mě je na omdlení…
No ale jinak je to vážně nejkrásnější období :D. Hlavně už a´t mám po něm a mám u sebe toho drobečka.....to si vždycky říkám, že to za to asi prostě všechno stojí :-).

  • načítám...
  • Zmínit
Mondík
5135
24.2.11 22:51

Neboj se, rozhodne v tom nejsi sama. Rika se, ze tehotenstvi neni nemoc, ale ony se ty nemoci k tomu velice rady pridruzuji… Ja jsem 15+5 a presne jak pises, tehotenstvi jsem si jeste nezacala uzivat prave kvuli tomu, ze jen ctu, jak kazdy potraci, rodi se mrtva miminka, apod. Pred kazdym ultrazvukem jsem vyplasena, co mi reknou, ale prckovi se zatim dari dobre a to je hlavni :-). O celkove nechuti nezit ani nemluvim. Vzdyt je to tak krasne, roste ve mne novy zivot, ale hormony jsou proste hormony. Uz ani nevim, co to je citit se normalne a mit v pohode zaludek a to mam jeste velky kus pred sebou a zatim mam jen male brisko. To zvladneme a hlavne optimismus!

  • načítám...
  • Zmínit
Klárka82
134
25.2.11 11:47

Mluvíš mi z duše, jsem vyjukaná z každého píchnutí v břiše, pořád se stresuju a pozoruju, a místo abych kolem sebe šířila šťastnou těhotenskou auru, tak jsem protivná i sama sobě, i když se fakt snažím být normální. Jsem ráda že v tom nejsem sama. :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
Leentilkaa
621
28.2.11 14:01

Dobře napsané,myslím že nás ,,špatných matek,, co nezpívají a nepovídají si z břiškem je víc.Přestě takhle tohle období vnímám já a to jsme přesně teprve v polovině.

  • načítám...
  • Zmínit
amanda1979
488
2.3.11 18:33

Se vším souhlasím. K nevolnostem a pálení žáhy bych přidala hemeroidy, neprospané noci, výkyvy nálad, nesnesitelně bloknutá páteř, kterou nechce nikdo spravit, protože jsem těhotná…
S miminkem se nebavím, nečtu mu pohádky a nepřipadalo by mi to ani normální.
Těším se jen na to, až bude mimi venku. Kdysi jsem uvažovala o dvou dětech, ale myslím, že jedno těhotenství mi stačí až nad hlavu.
Nejlepší jsou ještě připomínky od okolí, které mi hlavně v práci říká, jak se budu mít, až se narodí. To nastane to druhé „krásné“ období - šestinedělí.
Někdy mi připadá, že je příroda proti tomu, aby se rodily děti, jinak by to přece těm matkám přinejmenším nějak ulehčila a nedělala by jim ze života peklo.

Příspěvek upraven 02.03.11 v 18:34

  • načítám...
  • Zmínit
capulka01
3
3.3.11 09:05

Nedá mi to a musím reagovat.Své první těhotenství si pamatuju jen matně,je to už 17 let.Na své 8., a konečně úspěšné, těhotenství si pamatuju velmi dobře, nebotˇ máme čtyřměsíčního drobečka.Toto těhu bylo plné strachu, jak to dopadne, první trimestr mi bylo zle a každé bodnutí či zašpinění mě děsilo k smrti. U doktora bych nejradši i bydlela…Byla jsem i v nemocnici kvůlikrvácení a pak musela ležet, protože jsem se v 16. týdnu začala otevírat. Ale jakmile jsem začala cítit pohyby, uklidnila jsem se a začala věřit, že vše dopadne jak má.Taky jsem bříšku nezpívala, ale těšila jsem se moc a mě to kopání přišlo úžasný, ikdyž bylo o půlnoci, protože ten můj drobeček mi dával najevo, že žije, že je v pořádku.Narodil se nám sice o měsíc dříve, ale úplně v pořádku.Můžu říct, že první dny jsem vůbec nemohla uvěřit, že je opravdu můj, že po 15ti letech snažení, doufání i neúspěchů-6ti,mám konečně miminko a že je opravdu naše.A vám, kterým toto období nepřipadá krásné, budu připadat jako vadná, ale mě to bříško chybělo a hlavně to kopání, to je fakt úžasný, tedy mě to tak přijde. Je mi moc líto, že už to nikdy nezažiju, ale tohle miminko si náramně užívám. Všem těhulkám přeju bezproblémové těhu a také takový porod a zdravé mimi.

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář