Nevidím dál

Milé maminky, chtěla bych se jen tak vypovídat i když sama maminkou ještě nejsem. Ráda chodím na tyto stránky a pročítám si vaše deníčky. Nevím jak začít, nejlépe asi od začátku...

Je mi 20 let. Mám velmi slušnou práci a vydělám si celkem slušné peníze. Mám služební automobil a plno výhod. Mám v podstatě vše a přitom nic. Bydlím v domě u rodičů. Jsem jedináček, takže se svými pocity nemám ani kde svěřit. Mám dobré rodiče, ale jsou věci, které by nepochopili tak, jak bych si přála. Zrenovovala jsem si celý svůj pokoj. Od zásuvek, přes radikální změnu barvy až po vybavení. Ještě mi pár drobností chybí, ale to jsou opravdu detaily. Už mám i našetřenou na svoji první dovolenou u moře. Říkala jsem si, že dokud ještě nemám závazky, tak si splním takový malý sen a podívám se k moři. Jedu s parádní ženskou a určo to bude stát za to. Těším se, to ano, i když ve mně hlodá pocit, jak mě chce dostat do letadla :).

Věci mám celkem naplánované a v tom je nejspíše ten problém. Jsem sama. Můj ex momentálně už pije první ligu a nemohu mu zapomenout to, jak se v posledních týdnech našeho vztahu ke mně zachoval. Ale je to už pryč a jsem ráda, že ho denně nemusím nikde potkávat. Jsem svým vlastním pánem. Ale nevidím dál než k prosinci. Ano, v září mám naplánovanou dovču a pak dovybavení pokoje, ale nevím co dál. Mohla bych si pořídit spoustu věcí, ale vím, že mě to nenaplní. A nevím co dál. Něco mi chybí. A není to jen láska.

Ano, je tu muž, se kterým jsme do sebe zapadli jak dva puclíky. Ale jak to bývá, nic se nemá uspěchat. S ním cítím, že je to jiné než to bylo předtím. Jakoby takové cvaknutí. Nevím, jak to popsat. Nemám růžové brýle ze zamilovanosti. Po špatných zkušenostech jsem velmi opatrná, ale něco tam je. Jsem s ním ráda a shodujeme se nejen na základních otázkách života. Ale stále mi něco chybí. Je to bezesporu i miminko, ale zastávám názor, že nejdříve se ti dva musí dokonale znát, pak něco vybudovat a pak mít miminko, až mu můžou dát v rámci možností všechno. Ať se má dobře a má vše potřebné a vyrůstá ve slušném prostředí. Je těžké pocity vypsat na pár řádků. Chtěla bych už moc, aby to vyšlo. Abych i já zažila trochu lásky ze strany chlapa. Zatím jsem nepoznala žádného takového jako on. I když vlastně ano. Ale byli šťastně zadaní. A já nejsem mrcha která by přebrala někomu partnera.

Připadám si jako bych stála na místě a nemohla se hnout, ale přitom bych strašně chtěla. Chtěla bych svůj život posunout o metu dále. Mám sice dobrou práci, ale nejsem kariéristka. Nikdy to nebyl můj sen a nikdy nebude. Netoužím po uznání druhých a řídit svět. Toužím po rodině, po klidném životu. Ale jak správně vykročit, aby to neskončilo jen u snů a přaní?

Nevím jak na to. Možná jsem jen velmi opatrná a nechci se opět spálit. Ale velmi mě trápí to, jak se cítím. A nevím jak si pomoci. Chci své realistické sny žít i v reálném životě. Děkuji maminky, že jste si můj zmatený deníček dočetly až sem. Jste báječné ženské a doufám, že se k vám za pár měsíců také připojím a budu se těšit ještě o to víc s vámi. Držím palečky všem snažilkám, těhulkám a maminkám. Jste užásné. Děkuju za možnost vypovídání.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Verda73
342
11.7.11 10:13

nevěš hlavu.Myslím,že je to přechodný stav.Jsi mladá a máš plno času.Ted si krásně užij dovolenou :kytka: Čas bude plynout dál a další cíle se objeví samy.Vydrž.Základ máš dobrý,máš práci,slušné peníze,nejsi na nikom závislá.Vím,že peníze štěští nepřináší,ale jsou bohužel potřeba a žije se s nimi lépe :dance: :dance: Tak přeju krásnou dovču a držím palce,určitě se vedle tebe brzy objeví ten pravý a život bude hned krásnější :hug: :mavam: :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
elija
308
11.7.11 10:31

Neviděla bych to vůbec tak černě. Jsi mladá, všechno máš ještě před sebou, neboj :-D Začala jsi dobře - máš práci a jsi zajištěná, finančně nezávislá - kdo ve 20 to může říct? A že nevyšel hned první vztah, to je normální, oklepeš se a půjdeš dál. A navíc jak píšeš, tak už se rýsuje i nová láska :palec: Na dítě bych taky nespěchala, nejdřív zázemí a stabilní vztah. Užij si dovču, raduj se z toho, co máš a uvidíš, že časem bude všechno :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
dvojmatka
5278
11.7.11 11:18

takových stavů jsem v životě měla hodně a vždycky se divila, co mi osud přichystal většinou za pár dní poté, co jsem takhle přemýšlela…neboj…ono se něco stane :wink: ale chápu, že je to takový deprimující…neboj život rozhodně není nuda :lol:

a že máš špatnou zkušenost a jsi opatrná? bud ráda, že máš takovou zkušenost takle mladá…říká se, že „každá zkušenost je výsledkem utrpení“

  • načítám...
  • Zmínit
Hanuleena
385
11.7.11 13:59

Taky se přidávám… vůbec nevěš hlavu!! Ve 20 letech jsi na tom skvěle. Co já bych dala za to, mít práci.. ale bohužel se mi ji nedaří sehnat. Tudíž jsem závislá na příteli. Dovolená je super, a určitě tam zažiješ něco nového, potkáš nové lidi.. a třeba přijdeš na jiné myšlenky.
Já jsem nikdy neuměla plánovat.. párkrát jsem to zkusila, ale nikdy to nevyšlo a já z toho byla akorát zklamaná. Užívám si každého dne a jsem ráda za to, co přijde… ikdyž ne vždy to jsou jen ty dobré věci a zážitky, ale i to k tomu patří. Pak si totiž dokáži vychutnat i ty největší maličkosti.

Co se týče lásky.. ne každý vztah prostě vyjde. My jsme byli s přítelem spolu 5 let. Poté, on začal pochybovat a bát se nějakého závazku.. tušil, že už asi půjde do tuhého :-D Na rok jsme se odloučili. Já se přestěhovala zpět k rodičům, on byl doma sám a zjištoval, co vlastně od života čeká.. ale neustále jsme byli v kontaktu, volali si, chodili na večeře, obědy.. ale prostě jako kamarádi. Po roce jsme zjistili, že je nám spolu stále dobře a hezky, vrátili se k sobě a ted se snažíme o miminko..

Jsi mladinká, všechno tě ještě čeká. Přeji Ti, ať jsi v životě šťastná, potkáš toho pravého, a všechny tvé plány se stanou realitou.. :palec:

Příspěvek upraven 11.07.11 v 14:01

  • načítám...
  • Zmínit
jan1610
730
11.7.11 14:26

Neboj ! Jsi mladá našlápnuto máš velmi dobře… pokud toužíš o někoho pečovat pořiď si číču nebo pejska..choď mezi lidi !!!Bav se ,cestuj a užívej života !Ta pravá láska přijde sama …nehledej ji !!!!Ona si tě najde sama!Hlavně nesmutni život je krásný a žiješ jen jednou!Tak žij na plný pecky a raduj se máš všechno před sebou :mavam: :mavam: :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
NikolaVystavelova
18
11.7.11 17:23

Děkuji ti. Pejska mám a je to jako moje miminko. On se i tak chová. Byl nejmenší a bázlivý a toto chování mu zůstalo, takže se na mě velmi upnul. A jsem ráda, že ho mám. Jsem spíše introvert a diskotéky a tak mě nebaví. Takže mám i hodně omezené možnosti někoho potkat. Ale nechávám tomu volný průběh…snad se to jednou zadaří

  • načítám...
  • Zmínit
NikolaVystavelova
18
11.7.11 17:25

Děkuju moc všem…snad bude lépe. :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Verda73
342
11.7.11 17:54

100% bude líp :dance: .Máš spoustu času,nikam nespěchej :mavam: :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
Girly
316
11.7.11 18:54

Pokud Ti chybí v životě fajn chlap, zkus internetovou seznamku. Je to v dnešní době dobrý způsob, jak se jednak seznámit a když ne, tak alespoň potkáš pár zajímavých lidí. Mám kolem sebe hned několik spokojených párů, dokonce obě moje ségry jsou velmi šťastně vdané za své internetové objevy :lol: Držím palce.

  • načítám...
  • Zmínit
NikolaVystavelova
18
11.7.11 19:08

On by tu nový chlap byl. Potkávali jsme se na cestách. Míjeli jsme se. Pak si toho nějak všiml kamarád a poslal mi číslo ať na něho napíšu s nějakou výmluvou. A bylo to číslo na něj. Píšeme si, vídáme se a mám s ním pocit jako kdyby do sebe zapadli dva díly součástky úplně dokonale. Jenže on je strašne jak to říct. No vše pomalu po pořádku, až tomu sama nemohu uvěřit jak se chová. Myslím tím v pozitivním smyslu. Protože dnešní chlapy jsou jak urvaní ze řetězu. A ti co nejsou tak jsou šťastně zadaní a těch volných je jako šafránu. Takže uvidíme. Mám s ním, ale uplně jiné pocity jak z mých dvou bývalých partnerů a známostí kterých nebylo moc, ale také zkušenost. Jako bych ho znala milion let. Jako by mi rozumk a srdce tentokrát shodlo ve všem. Je to pocit který neumím popsat, ale ráda bych věděla co to je?

  • načítám...
  • Zmínit
Cupinka
11.7.11 22:49

No tak to je asi ten pravej,ne??? :dance: :dance: A že nespěchá je jen známka toho že mu na toběě záleží víc než si myslíš. :potlesk:

  • Upravit
ygreen
9904
12.7.11 13:40

tak třeba je to ten pravej, můj manžel byl taky "pomalejů a to proto, že kdybych mu řekla NE, tak že nby mě nechtěl ztratit jako kamarádku. Tak na to šel opatrně.

A co třeba sport? Začni někam chodit, sportovat a nebo co škola, kurz - cokoliv. Min VŠ třeba jen bakalář je cíl na další 3 roky :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
NikolaVystavelova
18
12.7.11 17:08

No sportovala jsem hodně, ale po opakovaném zánětu ledvin se nedokáži dostat zpět…i když se pomalu snažím běhat a cvičit. Ne že bych musela, ale chci. Sport mě vždy bavil, ale tohle mě už celkem trápí. Nejde to jak bych si přála. Teď se věnuji zařizování na dovolenou, ale co bude pak nikdo neví. Aspoň, že mám svoje tři grácie a možná, že i za nějaký čas toho správného partnera

  • načítám...
  • Zmínit
NikolaVystavelova
18
12.7.11 17:12

A navíc mi na gynekologii řekli, že mám změny na děložním čípku. Tudíž častější kontroly a hlídání. Boužel skrz průkaznost bude další stěr cca v Říjnu. I tohle mi moc nepřidává a mám strach. Už tak mám docela dost gynekologických problému a říkám si, že je to snad osud či co. Chtěla bych miminko, ale jestli to vůbec půjde :roll: . Hodně nepravidelná MS, mám snad vše když už ji mám. Silné křeče, křížové bolesti, bolest hlavy, nechuť…toho je. No a to beru HA a že už jsem vyzkoušela věcí na zmírnění. I jiné HA, ale nic nepomohlo. A z čeho mám jednou hrůzu až HA vysadím, tak asi při první MS která mě potká umřu.

  • načítám...
  • Zmínit
Pomka
7323
12.7.11 19:04

Ahoj,
nebudu tě uklidňovat, že to vidíš černě, protože já jsem na tom podobně…
Jediné, co tě opravdu může uklidnit je to, že je ti teprve 20 :wink: a máš hodně před sebou.
Sice mám přítele, ale moc ho nevidím (pracovně vytížený), je mi skoro 29 a dítě taky nemám (a už bych chtěla). Z práce do práce (kde už bych taky potřebovala změnu) a představa, že mě nic nečeká (změna! cíl! :-? ). Chápu tě :kytka:

Příspěvek upraven 12.07.11 v 19:05

  • načítám...
  • Zmínit
zelvicka2003
61
13.7.11 16:36

Ahoj Nikol,
mně už je 39 a ztroskotaných vztahů jsem zažila dost a dost.Ale když teď o tom přemýšlím,jestli bych to změnila,kdybych teď měla na výběr,tak vím že ne.Každej vztah,i ten nejhnusnější, mi něco dal,nějak mě posílil. Neměj strach dopředu,tomu zlýmu stejně neutečeš,jen se budeš dopředu stresovat.Celej život se to prostě střídá,nahoru dolu.Když budeš stát na místě,tak nic nezískáš,tak se neboj a jdi do toho po hlavě.Vždyť víš co chceš,tak si to prostě vezmi :-)

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář