Trápení s mámou
- O životě
- maky 1993
- 12.10.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Na jednu stranu smutek, trápení a výčitky. Na druhou ale těšení se z našeho malého pokladu, který už bude brzy mezi námi.
Píši svůj první deníček, takže moc nevím kde začít. Naši se seznámili, když jim bylo 20, už tehdy byl taťka takový jako teď (ale k tomu se dostanu), jenže po třech měsících jejich vztahu mamka otěhotněla, a tak se nakonec v prosinci vzali, v květnu se jim narodil můj brácha a o rok později já. Jelikož neměli kde bydlet, tak jim bydlení poskytli mamky rodiče. Tam jsme bydleli až do mých 14 let. Naši se dost hádali, taťka moc s babičkou nevycházel a tak, když mi bylo 12, se odstěhoval. S mamkou se i potom vídali.
Asi rok a půl na to jsme začali rekonstruovat společně rodinný domek, do kterého jsme se před Vánoci nastěhovali, a tak jsme byli zas všichni spolu. Jenže… ono se to postupně vrátilo do starých kolejí. Byly chvíle hezké, ale i ty, kdy táta mamku vyhazoval, na odpověď, že se teda odstěhuje jí řekl: kam bys jako měla chodit. A tak to jde pořád dokola. Teď je to ale ještě horší. On se snad zbláznil, chová se jak puberťák.
S mamkou jsme jezdili k jedné paní, co mamce pomáhala dát se zas dohromady, a ta říkala, že je u něj oslabená psychika. Doma skoro není, ne, že by mi to vadilo, aspoň je klid". Ale mamka se prostě trápí a já pak kvůli ní taky. Dost to odnáší i brácha, dřív za ním mohl jít a poradit se, teď chodí spíš za mnou a mamkou, nebo to drží v sobě. Nedávno, když jsem se mamky zastala, mi řekl, ať si nemyslím, že mi nemůže natáhnout, když jsem těhotná. Ale já to beru s rezervou, vím, že to nemá v hlavě v pořádku.
Jediné, co mamku tak nějak drží nad vodou je to, že se jí za 3 týdny narodí vnouček. Z porodnice půjdeme ale s přítelem do nového a já mám strach nechávat tu mamku samotnou. Vím, že by jí bylo kolikrát líp, kdyby bydlela bez něj, ale ono bydlet sama někde v pronájmu, je těžké, zvlášť po 20 letech manželství, a ještě když se jí tu líbí a je tu zvyklá. My s přítelem budeme bydlet jenom o 5 km dál, takže se budeme dost vídat, ale stejně.
Hrozně mě to mrzí, jak to tady dopadlo, kolikrát si říkám, že by bylo lepší, kdybychom se tenkrát nestěhovali a žili si jen já, mamka, brácha a náš gaučák Bessi. Třeba se to s příchodem malého zlepší, ale kdo ví. Už budu radši končit, aby to vůbec někdo dočetl do konce. Bylo by to ještě nadlouho. Budu ráda i za názory, jak mamce pomoci a sama se nezbláznit. Snad to není moc zkomolené.
Přečtěte si také
Přítel chce v posteli věci, které mi vadí. Navrhla jsem mu raději trojku
- Anonymní
- 08.11.26
- 2439
Je mi 25 let, přítele miluju a náš vztah mi až donedávna připadal téměř dokonalý. Jenže v poslední době se naše intimní představy začínají dost rozcházet. On by chtěl experimentovat způsobem, který...
Za bráchu jsem platila tisíce. Pak jsem zjistila, co o mně vykládá doma
- Anonymní
- 08.11.26
- 1841
„Pošli mi to, prosím tě, až budeš doma. Teď u sebe nemám kartu,“ řekl mi brácha Patrik, když jsme stáli u pokladny v supermarketu. V košíku měl nákup za skoro dva tisíce, včetně drahého alkoholu a...
Syn mi ve třech letech řekl, že už jednou umřel. Pak popsal svou smrt
- Anonymní
- 08.11.26
- 1099
„Maminko, já už jsem jednou umřel. Ale potom jsem se narodil tobě.“ Když mi tohle řekl můj tříletý syn, nejdřív jsem se zasmála. Myslela jsem, že si něco vymyslel nebo opakuje scénu z pohádky....
Zeť zabavil dceři klíče: Dokud nebudou vyžehlené košile, nikam nepůjdeš!
- Anonymní
- 08.11.26
- 1386
Rodina by měla být bezpečný přístav, místo, kde vás druzí podporují a kde se cítíte milovaní takoví, jací jste. Jenže někdy se z domova stane vězení a z partnera dozorce, který si diktuje pravidla...
Šlápla jsem v metru na nohu bosému cestujícímu. „Jste jako slon!“ Ječel
- Anonymní
- 08.11.26
- 1212
Ranní spěch v pražském metru dokáže prověřit nervy snad každého cestujícího. Když k tomu přičtete zpožděný vlak, tepovku na sto dvaceti a vidinu prošvihnuté ranní porady, jednáte ve zkratu. Jenže...
Cizí ženská sahala na mou dceru v kočárku. Moje reakce ji pořádně zaskočila
- Anonymní
- 07.11.26
- 3279
Někteří lidé mají opravdu zvláštní pocit, že když se jim líbí cizí dítě, mohou si k němu dovolit úplně všechno. Moje roční Anežka je roztomilá holčička, a navíc hodně kontaktní. Od chvíle, kdy jsem...
Cizí muž mě v obchodě seřval, že nehlídám dítě. Vůbec nic mu do toho nebylo
- Anonymní
- 07.11.26
- 2539
„Paní, vy si snad děláte legraci? Místo abyste hlídala dítě, čumíte do telefonu!“ ozvalo se za mnou tak hlasitě, že se otočila snad polovina obchodu. Stála jsem u regálu s drogerií, v jedné ruce...
Synovi bude třicet a nikdy neměl ženu. Pak jsem pochopila, proč se jí vyhýbá
- Anonymní
- 07.11.26
- 4332
Mému synovi bude za pár měsíců třicet a ještě nikdy neměl přítelkyni. Žádnou vážnou známost, žádný vztah, dokonce ani obyčejné rande, o kterém by mi vyprávěl. Dlouho jsem si říkala, že je jen...
Odsoudila jsem rodiče dětí bez snídaně. Pak mi syn vrátil moje vlastní slova
- Anonymní
- 07.11.26
- 15071
Do rodičovské skupiny jsem napsala, že připravit dítěti snídani snad ještě není nad lidské síly. Za deset minut mi přišlo jedenáct souhlasných reakcí. Připadala jsem si jako jediná, kdo se nebojí...
Přijímačky se mají zjednodušit? Takže se pak na gympl dostane každý hlupák!
- Anonymní
- 07.11.26
- 1125
Dneska jsem na internetu narazila na článek, který mě opravdu nadzvedl ze židle. Viděli jste ten nápad, že se přijímačky od Cermatu budou zjednodušovat? Já to prostě nechápu. Absolutně ne.