Trápení s mámou
- O životě
- maky 1993
- 12.10.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Na jednu stranu smutek, trápení a výčitky. Na druhou ale těšení se z našeho malého pokladu, který už bude brzy mezi námi.
Píši svůj první deníček, takže moc nevím kde začít. Naši se seznámili, když jim bylo 20, už tehdy byl taťka takový jako teď (ale k tomu se dostanu), jenže po třech měsících jejich vztahu mamka otěhotněla, a tak se nakonec v prosinci vzali, v květnu se jim narodil můj brácha a o rok později já. Jelikož neměli kde bydlet, tak jim bydlení poskytli mamky rodiče. Tam jsme bydleli až do mých 14 let. Naši se dost hádali, taťka moc s babičkou nevycházel a tak, když mi bylo 12, se odstěhoval. S mamkou se i potom vídali.
Asi rok a půl na to jsme začali rekonstruovat společně rodinný domek, do kterého jsme se před Vánoci nastěhovali, a tak jsme byli zas všichni spolu. Jenže… ono se to postupně vrátilo do starých kolejí. Byly chvíle hezké, ale i ty, kdy táta mamku vyhazoval, na odpověď, že se teda odstěhuje jí řekl: kam bys jako měla chodit. A tak to jde pořád dokola. Teď je to ale ještě horší. On se snad zbláznil, chová se jak puberťák.
S mamkou jsme jezdili k jedné paní, co mamce pomáhala dát se zas dohromady, a ta říkala, že je u něj oslabená psychika. Doma skoro není, ne, že by mi to vadilo, aspoň je klid". Ale mamka se prostě trápí a já pak kvůli ní taky. Dost to odnáší i brácha, dřív za ním mohl jít a poradit se, teď chodí spíš za mnou a mamkou, nebo to drží v sobě. Nedávno, když jsem se mamky zastala, mi řekl, ať si nemyslím, že mi nemůže natáhnout, když jsem těhotná. Ale já to beru s rezervou, vím, že to nemá v hlavě v pořádku.
Jediné, co mamku tak nějak drží nad vodou je to, že se jí za 3 týdny narodí vnouček. Z porodnice půjdeme ale s přítelem do nového a já mám strach nechávat tu mamku samotnou. Vím, že by jí bylo kolikrát líp, kdyby bydlela bez něj, ale ono bydlet sama někde v pronájmu, je těžké, zvlášť po 20 letech manželství, a ještě když se jí tu líbí a je tu zvyklá. My s přítelem budeme bydlet jenom o 5 km dál, takže se budeme dost vídat, ale stejně.
Hrozně mě to mrzí, jak to tady dopadlo, kolikrát si říkám, že by bylo lepší, kdybychom se tenkrát nestěhovali a žili si jen já, mamka, brácha a náš gaučák Bessi. Třeba se to s příchodem malého zlepší, ale kdo ví. Už budu radši končit, aby to vůbec někdo dočetl do konce. Bylo by to ještě nadlouho. Budu ráda i za názory, jak mamce pomoci a sama se nezbláznit. Snad to není moc zkomolené.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1768
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1041
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1860
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 766
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 440
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 21594
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2661
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2937
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2648
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1788
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....