Nový rok a nová naděje
- Snažení
- davle
- 04.01.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
S příchodem nového roku, který nemá zrovna šťastné číslo na konci, začínám znovu doufat, toužit a věřit, že „nešťastná“ třináctka bude tím pravým rokem pro splnění našeho snu, miminka.
A takhle to vše začalo: na jaro 2011 jsme si s manželem naplánovali krásnou dovolenou v Itálii, kterou jsme „křížem krážem“ procestovali a zároveň „plánovali“ počít naše miminko. Ve Vatikánu jsme zapalovali svíčky a žádali „toho nahoře“, ať nás v našem přání vyslyší.
Po prvním roce snažení, kdy veškerá dostupná „literatura“ píše, že rok snažení je „normální doba“ pro početí, se opět nic „zázračného“ nestalo. Kromě toho, že akt milování se stal „naprogramovanou opakující se činností“, a to pouze ve dny, kdy měla být největší pravděpodobnost „k početí“. Sladit touhu po miminku, s „vhodnými dny“ a momentálním rozpoložením a náladou nás obou bylo někdy vyčerpávající. O tom snad ví každá z nás a nemusím se více rozepisovat.
Po necelém roce snažení jsem se obrátila na svou gynekoložku, která poslala manžela na vyšetření, kde se zjistilo, že je vše ok!
Následovala „moje léčba“ Clostilbegytem a Utrogestanem, ale bez výsledku. Následně proběhlo vyšetření průchodnosti vejcovodů, vše ok, ale výsledek pořád žádný.
Manžel mi často říkal, že to mám v hlavě, že jsem prostě „bloklá“ psychicky, ale to už jste taky všechny slyšely snad milionkrát – nemysli na to, nech tomu volný průběh atd. – kecy, kecy, kecy. Na tohle se prostě nedá jen tak přestat myslet – člověk pořád jen počítá dny a „blbne a blbne“ ![]()
Postupem času jsem se ale opravdu začala zabývat mojí možnou psychikou „blokádou“. Začala jsem chodit na rehabilitaci a cvičila metodu L. Mojžíšové (moje „akční nasazení“ ale vydrželo pouhé 3 měsíce) a v rámci tohoto jsem dostala kontakt na jednu paní, která se zabývá „kraniosakrální terapií“. Po prvním objednání jsem si myslela, že jdu na nějakou „masáž“. Ve skutečnosti jsem se potkala s úžasnou paní, která se zabývá tím, proč člověk trpí určitými nemocemi, problémy atd., že to vše souvisí s psychikou atd.
V rámci této terapie jsem se dostala až do minulého vztahu, který trval dlouhých 7 let a neskončil zrovna pěkně. Objevila jsem v sobě obrovské „trauma“, které jsem tehdy před okolím potlačovala a snažila se působit, že jsem v „pohodě“ (a to už je to skoro 5 let a pořád to tam někde ve mně bylo!) Paní Lenka mi úžasně pomohla (přejít přes to všechno a „naprogramovat“ i mou „dost narušenou“ psychiku z nepodařených pokusů o otěhotnění do pozitivna). Byla jsem z toho všeho fakt v šoku. Co všechno v sobě člověk potlačuje a nese si životem s sebou. Celá terapie mi moc pomohla, každou další periodu jsem najednou vnímala tak, že je to vlastně dobře, že mé tělo pracuje jak má, jen to chce čas.
Paní Lenka mi navíc hned na první hodině terapie řekla, že „moje dušička tam nahoře na mě už čeká, jen chce ke mně přijít, až budu mít vše z minulosti vyřešeno“ což mě teda fakt „pohladilo po duši“. V rámci této terapie jsem měla doporučeno 4 měsíce se nesnažit, ať se mi dá psychika do „pohody“.
Manžel měl napřed z mého dalšího pokusu terapie pochybnosti, ale když pak viděl, jak jsem v pohodě, „netlačím na pilu“ a jsem vyrovnanější, tak byl hodně mile překvapen. K paní Lence už chodím jen sporadicky a cítím sama na sobě, že jsem momentálně fakt „jiná“
(uvidíme, co napíši v závěru roku 2013
) Po skoro 5měsíční „snažící přestávce“ se znovu těším na „nové začátky“ ![]()
Takže do nového roku 2013 vplouvám s velikou nadějí a s pozitivním naladěním, že letos to vyjde!
A ty „naše dušičko“, jestli tohle čteš, tak věř, že se na tebe s „tatínkem“ už moc těšíme a doufáme, že se brzy staneš naším splněným snem a přijdeš za námi ![]()
Všem snažilkám přeji v novém roce 2013 pozitivní mysl a dvě čárky na těhotenském testu!!!
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1834
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1079
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1942
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 793
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 470
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 21896
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2676
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2963
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2675
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1800
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....