O mém porodu
- Porod
- BetynkaJidunka
- 15.12.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Chtěla bych vám popsat svůj porod. Možná dodám odvahu nějaké budoucí mamince, která se bojí stejně, jako jsem se před 8 měsíci bála já. Věřte ale, že když jsem to zvládla já, tak to zvládne každá.
Porodu jsem se bála už od té doby, kdy jsem se dozvěděla, že jsem těhotná. Čím víc se termín blížil, tím větší strach jsem měla. Bylo 19. 4., přesně 3 týdny před porodem. Ten den jsem byla na kontrole, nic se nedělo, miminko bylo v pořádku, doktor mi vysadil magnesko a už jsem nemusela dodržovat klid na lůžku, byla jsem šťastná jak blecha (celé těhotenství jsem měla nakázaný klid). Bylo 20:00, říkala jsem si, že vyvenčím psa, to jsem ještě netušila, že za pár hodin porodím. Byla jsem venku hodinku, a když jsem se vracela, cítila jsem silnou bolest v podbřišku, jako kdyby mi tam někdo vrazil nůž, myslela jsem, že jsem to prostě s procházkou přehnala.
Doma jsem si vlezla do vany a začala zvláštní bolest v kříži. Ne, to určitě není ono, uklidňovala jsem se, nijak to neustávalo. Když jsem vylezla z vany, přidaly se takové tlaky v podbřišku (nevím, jak to popsat), koukla jsem na hodiny a bylo 22:30. Už jsem si byla jistá, že rodím, takže zabalit tašku a kontrolovat, zda jsou bolesti pravidelné, cože? Po 3 minutách. Volám mamce, že budu rodit, nikdo ale telefon nezvedal. Strašně jsem se bála a volala do nemocnice, že asi rodím, že mám bolesti po 3 minutách a nemá mě kdo odvést, hm, pošlu sanitku, nebojte, říkala nějaká paní. Do deseti minut tu byla sanita, sanitářka se mě ptala, proč mě neodvezl přítel. On se se mnou rozešel, když jsem byla ve 4. měsíci. Paní se soucitně podívá, nesnáším ten pohled. Máte bolesti? Ano, po 3 minutách. Svíjím se na lehátku v sanitce.
Přicházím do vstupní haly hradecké porodnice. Přebírá si mě sestra a nechává mě v místnosti bez oken je tam jen wc a sprcha. Pak přijde doktor, kontroluje mě a říká pouze klystýr a hned na sál, budeme rodit. Volám ještě sestře: Tino, rodím. Co? Já to nestihnu. Mám bolesti, zavěšuji. Když už jsem byla na sále, bylo 23:30, dostala jsem kapačku, prosím PA, aby mě dala něco proti bolesti, ona ale říká: maminko už rodíte, to by vám nestačilo zabrat. Přišla sestra a vyčítala mi, že jsem jí zašpinila krví lehátko, píchla mi vodu a měla jsem zůstat na podložce, abych nešpinila lehátko. Vypadněte, křičím na ni, já si porodím sama, vypadněte. Vtom vešel doktor. Maminko, copak, bolí to, nebojte se, zatlačte, už to bude.
Na tři zatlačení byl Benjamin venku, celý modrý, nebrečel, a hned ho odnesli. Proč nebrečí? Nebojte, bude. Slyším pláč, a tak nějak vím, že brečí Ben. Všichni odešli, já ležím sama na lůžku a taky se cítím sama a smutná, bojím se, co je s malým, vchází sestra vyplňuje se mnou papíry. Ptám se, co syn, ona mi podává kartičku, na které je obtisk nožičky. Benjamin, narozený 20. 4. ve 3:37, váha 2700 g, délka 46 cm. Vchází druhá sestra a nese maličké zabalené miminko. Maminko, tady máte Benjamínka. V tu chvíli jsem byla nejšťastnější na světě, byl tak maličký a krásný. Závěrem bych chtěla říci, že nejhorší nebyl porod, ale to čekání, až mi donesou miminko (čekala jsem hodinu). Porod bolí, ale ty bolesti nejsou tak zlé. Tak takhle si svůj porod pamatuji já.
Přečtěte si také
Byl jsem zamilovaný do její kamarádky. Pak přišel první máj a všechno bylo jinak
- Anonymní
- 28.10.26
- 575
Měl jsem v tom naprosto jasno. Byl jsem zamilovaný do Ivety a věřil, že právě ona bude mou první velkou láskou. Na prvního máje jsem jí připravil romantickou schůzku pod rozkvetlou třešní. Jenže...
Sestra chtěla dát sousedům lekci. Kvůli její pomstě skončilo dítě v nemocnici
- Anonymní
- 28.10.26
- 551
Moje sestra už nemohla vystát hlučné sousedy. Vadil jí pláč jejich miminka, nepořádek na chodbě i věčné hádky. Snažila jsem se jí domluvit, jenže jednoho rána jí došla trpělivost. Rozhodla se...
10 let jsem čekala na návrat syna. Pak přijel s manželkou a všechno bylo jinak
- Anonymní
- 28.10.26
- 1510
Deset let jsem čekala, až se syn vrátí ze zahraničí. Když konečně přijel s manželkou, těšila jsem se, že náš dům zase ožije. Jenže Klára si během pár dní získala manžela, psa i kocoura. A já si...
V Turecku jsem se ztratila na obřím bazaru. Manžela jsem našla až po setmění
- Anonymní
- 28.10.26
- 959
Na romantický výlet do Turecka jsme se s manželem těšili několik měsíců. Děti tentokrát zůstaly u babičky a my si konečně mohli užít pár dní bez starostí. Jenže hned druhý den se naše dovolená...
Koupili jsme vysněný dům. Sousedé nám začali dělat ze života peklo
- Anonymní
- 28.10.26
- 511
Mysleli jsme si, že budeme mít klid, grilovat s přáteli a užívat si soukromí. Jenže sousedé odnaproti se s námi rozhodli za každou cenu soutěžit. Ať jsme udělali cokoli, museli nás trumfnout. Brzy...
Měli jsme vztah ve třech. Když jsem nakonec otěhotněla, zůstala jsem sama
- Anonymní
- 27.10.26
- 1889
Když jsem jim oznámila, že jsem těhotná, partner mě objal, ale Klára se zvedla od stolu a odešla do koupelny. Tehdy jsem ještě netušila, že za pár týdnů budu sedět sama v bytě, dívat se na...
Pomohla jsem kolegyni v nouzi. Ona pak mou práci prezentovala jako vlastní
- Anonymní
- 27.10.26
- 1008
Když vás někdy kolega v práci poprosí o laskavost, obvykle v tom nehledáte zradu. Uděláte to s úsměvem a v duchu si říkáte, že v tom přece plaveme všichni společně. Jenže pak narazíte na člověka,...
„To u přijímaček nebude.“ Syn je v devítce a ostatní předměty už neřeší
- Anonymní
- 27.10.26
- 1062
Devátá třída sotva začala a můj syn už má jasno v tom, čemu se bude věnovat. Češtině a matematice. Když přinesl špatnou známku z dějepisu, vysvětlil mi, že ten teď není důležitý. Chtěla jsem mu...
Přisedl si ke mně ten nejhezčí kluk z celé konzervatoře. Jediná věta mě zničila
- Anonymní
- 27.10.26
- 4054
Od září jsem hrdou studentkou Pražské konzervatoře, konkrétně oddělení Klasického zpěvu. A řeknu vám, je to celkem prestižní záležitost, co si budeme nalhávat. Člověk má takový ten hřejivý pocit,...
Manželka začala dostávat květiny. Nevěděla od koho
- Lavi.P
- 27.10.26
- 1147
První kytice přišla ve středu. Velká, krásná a s malým vzkazem, ve kterém stálo jen pár slov o tom, že některé věci stojí za to chránit. Manželka vypadala překvapeně a tvrdila, že vůbec netuší, kdo...