Leontýnčin deníček
- Rodičovství
- tessika
- 06.07.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Když byla Leontýnka malinká, tak jsem jí začala psát deníček jejímy slovy. Poté jsem na nějakou dobu přestala, ale nyní bych opět ráda začala. A tak mě napadlo, že si to vlastně nemusím nechávat pro sebe, že třeba někdo mou tvorbu ocení. Sice už je nám 7 měsíců a první deníčky jsou z počátku jejího života, ale i tak to snad někdo ocení. Pokud bude mít deníček kladné ohlasy, tak sem pravidelně budu vkládat další a další a další... Takže začínáme na necelých 2 měsících.
Ahoj, všechny Vás tu ráda vidím. Maminka s tatínkem se nevím proč rozhodli mi psát. Asi usoudili, že když je o můj život obrovský zájem, tak by to mohla být legrace a hodně lidí by to mohlo potěšit (obzvláště když je moje milovaná rodina rozeseta po celé České republice a jen tak se mnou nepřijdou do kontaktu - natož, aby mě pochovali).
Sice si myslím, že už se sama umím moc dobře vyjadřovat a mohla bych sem psát sama, ale maminka mi vysvětlila, že mé řeči, která se skládá z nepřeberného množství zvuků a výkřiků, rozumí jenom ona, ale bude tak hodná, že Vám všem to tu bude překládat.
Usoudila jsem, že máma bude mít asi tentokrát pravdu. Mimochodem to se jí moc často nestává - většinou se mi snaží něco vysvětlit, ale já jí svými neprůlomnými argumenty (dle mámy nesnesitelným jekotem) přesvědčím, že pravdu mám vždy já. Nejčastěji se takhle hádáme, jestli už je čas na papání. Mamča mi tvrdí, že mi častěji než po 2 hodinách dávat nebude, že si pak připadá jak dojná kráva (nevím, co to znamená, ale asi to bude něco úžasného, když to dává mlíčko častěji než mi chce máma dopřávat), ale potom po mém oslňujícím monologu ustoupí a stejně mi dá napapat.
Ale to jsem se už nějak moc rozpovídala (a to teprve poznáte, jak já jsem ukecená). Takže ještě jednou - všem, kteří tu budou aspoň virtuálně sdílet můj život (samozřejmě, že Vás všechny raději uvidím osobně) moc děkuji a budu ráda za všechny vaše názory a komentáře.
Pro dnešek přeji dobrou noc ![]()
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1826
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1077
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1930
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 789
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 464
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 21851
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2676
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2960
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2670
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1799
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....