Občas je mateřství náročné na psychiku

Vždycky jsem snila o dvou dětech, dvou hodných holčičkách, které se budu snažit vychovat ke slušnému chování, občas je to však velmi těžké. Čím více nad tím přemýšlím, tím více si říkám: Jedno dítě, žádné dítě, dvě děti, hotový uragán všech možných emocí, od dojetí z prvního slova, krůčku až po neuvěřitelnou zlobu a vztek, že starší dcera opět neposlechla a počmárala celou židli fixkou.

DSC05233.JPG DSC05233.JPG

Klárka byla jako dítě docela hodná, jediné, co s ní bylo za celou dobu náročné, bylo zvykání na spaní v místnosti bez nás. Tou dobou jsem se stěhovala tehdy ještě ke svému příteli (nyní už manželi), Klárce bylo 16–17 měsíců. Chtěli jsme ji naučit, aby s námi nespávala v posteli (dnes vím, že to byla opravdu zásadní chyba nechávat ji s námi spát).

Podle nějakého článku o samostatném spaní dětí jsem se s ní večer rozloučila a odešla do ložnice. Samozřejmě začala hrozně hystericky brečet. Takže o 5 minut později tam jdu znovu, opět se rozloučím a mizím zase do ložnice. Opět šílený řev a pláč. Tentokrát za ní přijdu za 10 minut, zase rozloučení, pusa na tvář a odchod. Každý den jsem tento odchod a příchod opakovala max. 4×, vždy se zvyšujícím se rozestupem. Dokonce mi i několikrát vyzvracela večeři, jak brečela, ale stálo to za to. Po necelém týdnu stačilo, abych se s ní rozloučila jen 2× a sama bez pláče usnula.

Později nastal problém s jídlem, nechtěla jíst, snědla sotva pár lžiček a najednou nic, začala brečet. Nucení nepomohlo, tak jsem jí jídlo dávala 10 minut, nesnědla, dojedla buď později, nebo jsem ho vyhodila, a byla hlady až do svačiny. Asi tohle vypadá jako drastická výchova, ale mně tohle všechno přišlo správné, nechtěla jsem, aby si vymýšlela, co bude jíst, nebo spala s námi v posteli do svých 7 let, než nastoupí do školy. Všechno má své meze.

A teď, od doby, kdy se narodila Simonka, je to ještě náročnější. Klárka ji neustále provokuje když jsou spolu v místnosti, bere jí hračky. Nejhorší a nejnáročnější po psychické stránce (pro mě) je návštěva obchodu. Dnes jsme šly na poštu, odeslat balíček. Přede mnou na každé přepážce 3–4 lidi. Tedy čekám, docela rychle přijdu na řadu, Klárka si tam mezitím pobíhala (nikdy nevydržela stát na jednom místě a držet se kočárku), Simonka spokojeně seděla v kočárku a za mnou čekali další 4 lidi. Když jsem stála u přepážky, přinesla mi Klárka nějaký leták, že si ho vezme. Říkám: „Jo, vem si ho.“ Pak tam zase pobíhala mezi lidmi.

Při odchodu ji napomenu, aby šla se mnou. „Mamííí, já tam mám leták,“ říká naléhavě Klárka. „Klárko, je tu plno lidí, nemůžeš jim překážet,“ oznamuji. Najednou začíná mít ten svůj výraz, kdy má nastat hysterický pláč a slova: „Mami, ale jááá chciii.“ Bože, zase to samé a ty samé scény… ufff. „No tak si ho vem ale honem.“ Jde a vezme si nový leták. Lidi na ni koukají, protože jim evidentně není příjemné dítě, které jim překáží v cestě. Dobrá, jdeme tedy do obchodu. První cestu jsme zvládli.

V obchodě. „Klárko, nesahej tu na nic.“ Klárka obhlíží zboží a konečně chvíli poslouchá. Jenže to by nesměla sedět v koši Simonka, která evidentně musí vybalit z košíku naprosto vše. Jen se otočím a vezmu jednu věc z regálu. Otočím se k Simonce a sáček s rohlíky v jejích rukách mě překvapí, samozřejmě, na zemi se válejí 3 rohlíky. No to snad ne! Seberu rohlíky, hudruji. Už abychom byly doma. U pokladny Simonka shodí ještě bonbony (ještě, že to nebyly kondomy, to by se asi prodavačka na mě dívala jak na úchyla), a když ji nedovolím si s nimi hrát, spustí srdceryvný pláč. Co jsem komu udělala? Křičí a brečí a křičí… vyskládám zboží na pokladnu, zaplatím a urychleně mizím z obchodu, jinak bych asi opravdu už byla zlá.

To je jen zlomek všeho, co se u nás děje. Jestli jste někdo dočetli až do této fáze, gratuluji. Tento deníček jsem vytvořila pro maminky, jež mají stejné či podobné zážitky, aby viděly, že se to neděje jenom u nich.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Jaruschk
3926
13.11.12 09:47

Buď vklidu, mám dceru skoro 5 let, a s usínáním je to u nás peklo na zemi…řev hysteráky na denní pořádku…stejně každou noc přileze, a co aby měl člověk klid, tak ji prostě pustí do své postele…a je naštvaný sám na sebe že zase uhnul, před děckem…ted máme 2měsíční mimino, a to povalí jakmile se přestane kojit, do pokoje k dceři, snad ji to pomůže aby spinkala konečně celou noc v pokojíčku…přeju pevné nervy

  • načítám...
  • Zmínit
bini851
328
13.11.12 10:09

No a s věkem se to zhorší, starší ted 9let už byla teda naučená na spaní sama. mladší cca necelé 4roky se učila spinkat se starší v pokojíčku, tak 2-5krát do měsíce je v naší posteli, ale když nejsem líná, tak vstanu a odvedu zpět, povětšinou z ní vyleze noční můra, tak potulíme a uložíme, jindy zima, tak přitopíme topením a přikryjeme a spinká. Ale to, že se to zhoršuje jsem myslela na tu starší, jsou hodiny, kdy malé vše bere, mlátí jí, nadává apod.pak jsou světlé chvilky, kdy jsou nerozlučné kámošky a když má starší zaracha, tak mladší chodí a přimlouvá se za ní. ale do obchodu, vyřizovat úřady apod.se mi chodí lépe s malou, která poslechne na slovo, než starší, ktará ještě rozdivočuje malou, tak asi tak. Držím palce, at se u Vás s věkem vše zlepší a ne jak u nás. :pankac:

  • načítám...
  • Zmínit
vifina79
13.11.12 10:31

Já mám 2.kluky staršímu byli 4.roky a mladšímu 7.měsíců a musím říct že jeto pakárna. Oba dva kluci jsou nespavci, špatně jedí, mladší od 5.měsíců chodí kolem nábytku takže všude padá, všechno vytahuje, a havně pořád a pořád brečí :( se starším je to taky hrozné, protože doteď se sám nenají. Prostě na to nemá čas a ještě by se zamazal (hlavně když je špinavý od bláta to mu nevadí). Je to strašně těžký období musím fungovat od 6ti od rána do 22hodin do večera a to se mě škvrně budí v noci tak 3× na kojení. I když je to stresující a namáhavý období, tak je ale miluju a za nic bych je nevyměnila.

  • Upravit
Katýsek81
32
13.11.12 10:50

Ahojky, no vidím, že je to všude stejné :) Mám dvě holky, jedna bude mít tři toky a druhá šest a jít s nimi nakupovat je fakt super zážitek, takže znám :cert: Holky si krásně umí hrát spolu ale i být na sebe ošklivé, tak jako většina sourozenců. Se spaním taky válčíme, hlavně u té mladší. Sice spí obě v pokojíčku, ale malá se budí, chce zakrýt, pejska, čurat, napít atd. takže já v noci nachodím kilometry na trase ložnice - dětský pokoj. Furt si říkám, že se to s věkem zlepší, ona je od malička takový nespavec zlobivec :roll: Ta starší zase se spaním problém nikdy neměla, leč je zase krásně vztekací, tož co bychom chtěli, že :hug: Takže pevné nervy, jsou to jen děti, ono je to přejde. A pokud ne, tak skončíme v blázinci my :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
binki_79
13.11.12 11:04

Nákupy jsme vyřešili jednoduše tak, že malej mi s nakupováním pomáhá. Podává věci z regálu a pokud jsou nerozbitný, má je dovolený házet do košíku. Dřív jsem ho taky celé nakupování jen napomínala, bylo to psycho. Nudil se, popojížděl mi s košíkem, což fakt nesnáším, vytahoval věci z regálu, nejlíp spleničky a podobně a já jsem byla na nervy. Teď sám navrhuje, co ještě máme nakoupit, zkouší si vzpomenout, ve kterém regálu to je a je to celkem v pohodě. Zabaví se a tím pádem nemá čas na zlobení. Malá (8 měsíců) sedí v sedátku co je v košíku a tím pádem na nic nedosáhne a nemusím ji řešit. Je mu teda 2,5 roku. Nevím, kolik je tvé holčičce, ale třeba by to taky zvládla a tobě by se ulevilo.
A taky na tvém místě v případě, že nastane hysterák bych rozhodně neustoupila a trvala na tom, že si ten leták nevezme. Takhle jsi jí jen ukázala, že hysterákem si vydobude to, co chtěla.
A na lidi bych se vykašlala. Ať si myslí, co chtějí.

  • Upravit
Mollybert
277
13.11.12 11:40

Zatím mám teda jen jedno dítko a ještě ji nejsou ani dva měsíce, takže takové věci ještě neznám, ale věřím, že to chce mít pomalu svatozář, aby se z toho člověk o chvíli nezbláznil nebo nezačal řvát přes celý obchod :lol:. Ale holčičky jsou nádherné, moooooc se povedly.

  • načítám...
  • Zmínit
evick2
3540
13.11.12 11:58

Tohle jsem psala kamarádce dneska asi tak v půl 11 :D
no nakoupeno, vypráno, uvařeno, uklizeno částečně, nandaný propriety do pekárny, mezi tím uklidnit dítě co se praštilo do hlavy dvířkama který otvíralo, uklizení obalů od propriet, utišení kvílejícího dítěte co jsem ho přestala utěšov domnívaje se že už je utěšený, uspání zmíněného dítěte a postavení na kávu a minimálně deset minut mi dejte všichni pokoj :D
Chápu a věřím se dvěma dráčkama to musí být ještě echtovnější :D
Takže ženám a pevný nervům zdar :pankac:

  • načítám...
  • Zmínit
Silky123
13.11.12 12:07

Právě jsem poznala světice ;), držte se, holky! :mrgreen:

  • Upravit
Tamara90
14
13.11.12 13:54

Já mám syna 2,5 roku a v únoru se mi má narodit další kluk. Malý udělá sem tam hysterický záchvat, řve, válí se po zemi, brečí a to i před lidma. Obvykle ho ignoruju, když je na bezpečném místě, lidi ať si myslí co chtějí. On se za chvíli uklidní a dělá co chci já. V obchodě, hlavně ve frontě u pokladny taky zlobí, bere co nemá, přiznám se, že si pokaždé může vybrat nějakou drobnost, kterou mu schválím jen tak na chuť. Špatně jí, skoro nic mu nechutná, ovoce a zeleninu nechce a já pokaždé podlehnu a dám mu svačinku, takovou, která mu chutná i když nesnědl oběd, jsem měkká a pak nevím jak vy, ale já mám pořád pocit viny, že se mu málo věnuju, na začátku těhotenství mi bylo dost zle a byla jsem na něho hodně nepříjemná.

  • načítám...
  • Zmínit
mišakryštof
62
13.11.12 15:42

Ahojky :) uplně ti rozumím, mám zatim jednu dceru, ted 2roky a čtvrt, včera se válela po zemi v kavárně kde mají hračky a to proto, že jsem ji nedovolila vzít si je domů, za dva měsíce čekáme chlapečka, už ted mám nervy jak se k němu bude sestřička chovat :roll: :lol: a jak je oba dva zvládnu :srdce: :srdce: no myslím si, že občas rupnou nervy každé mamince :D tak se drž!!!Míša :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
Jůlinka T.
4961
13.11.12 16:53

Děkuji pánubohu za dva skvělé kluky, jeden šest, druhý skoro dva a hysteráky jsem nikdy nezažila. Mladší akorát, když se snaží něco vynutit, většinou na procházce, a já to nechci dovolit, klekne a pak si lehne na břicho a leží. Nejlépe když je po dešti.Super.Ale jinak si nestěžuji, starší je vcelku kliďas, tak to mladší od něj odkoukává. Taky se snažím moc si jich nevšímat a zasáhnout jen když je potřeba. Říkaáse, že čím línější rodiče, tím více samostatné jsou děti. :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
Sanantonio
164
13.11.12 20:21

Ja mam neksy take pcit, ze z toho revu nevyjdeme.Mam dva kluky blizko u sebe a bud pistej nebo narikaj nebo maji hysterak nebo rvou z legrace, coz je nejlepsi varianta.Ted si zrovna druhy den uz hazim masli, tak mi tvuj denicek prisel k dobru…

  • načítám...
  • Zmínit
ostlužina
2468
13.11.12 21:37

Holky, taky to máme doma. Nakupování je v pohodě, ale doma…Máme tříletou divošku a 16timěsíčního chlapečka. Malá do něj strká, přikrývá mu hlavu peřinou, bere hračky. On na oplátku ječí, tahá ji za vlasy, kouše a teď začal i bouchat. Já si připadám jak špatná matka, na dceru hodně často řvu, jinak mě neposlechne. Kolikrát mě tak vytočí, že se až klepu.Ale mám ty naše divochy ráda.:-)

  • načítám...
  • Zmínit
ostlužina
2468
13.11.12 21:38

Holky, taky to máme doma. Nakupování je v pohodě, ale doma…Máme tříletou divošku a 16timěsíčního chlapečka. Malá do něj strká, přikrývá mu hlavu peřinou, bere hračky. On na oplátku ječí, tahá ji za vlasy, kouše a teď začal i bouchat. Já si připadám jak špatná matka, na dceru hodně často řvu, jinak mě neposlechne. Kolikrát mě tak vytočí, že se až klepu.Ale mám ty naše divochy ráda.:-)
Se mi to vložilo 2×

Příspěvek upraven 13.11.12 v 21:40

  • načítám...
  • Zmínit
ddinna
17124
13.11.12 21:46

No a k tomu všemu si přidám to, že jakmile vyjdeme z domu. Dvouleták natáhne ruce, že chce pochovat.Po dobrém ani po zlém si nedá už 8měsíců-co se narodil bráška vysvětlit, že ho chovat nebudu a nemůžu. Nastane většinou hysterický řev, kdy stojí na místě a odmítá se pohnout, zatím co já potřebuji jet-bud proto aby usnul bráška nebo třeba proto že musíme na tu poštu nebo nakoupit-tam pak následuje, to cos popsala :lol: :roll: :roll: Proč to dělá, nechápu :jazyk: :jazyk: V kočárku nechce být už od roka, do narození brášky jezdil na odrážedle a pak bum-a chovaaaaat :zed: Nechce skejt, dvojkočár by neměl smysl-chce vzít na ruku. Někdy rezignuju a zcela vyřízená se ploužím ulicemi, tlačím kočárek, na ruce starší dítko a mířím do obchodu, kde mě čeká nejspíš jedna scéna za druhou :mrgreen: :mrgreen: Ovšem-abych se jí vyhla-stačí si nechat navýšit nákup o několik dobrůtek a mám naději, že se dostanu k pokladně bez hlasitých projevů hysterie, které pobouří další zákazníky nebo vzbudí spícího brášku. No je to veselý. tak pevný nervy :pankac: :lol:
Ale kromě těhle stížnosti-kluci si spolu konečně začali hrát :potlesk: :potlesk: :palec: Mají se neskutečně rádi a to že mu starší krade hračky a podobně-to k tomu patří :nevim: Sice jsem zralá velmi často na Chocholouška a hodně se u nás křičí-jsou to prostě Moji smrádci :pankac: :pankac: :srdce: :srdce: :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
Karleon
6499
13.11.12 22:04

No jo, nakupování a návštěva pošty asi není to pravé pro děti :-) Jasně, že vyřídit se to musí, ale nemůžeme počítat s tím, že to ty dětu bude bavit :-) Tak klid a nohy v teple, děti jsou radost mimo to všechno okolo :-D

  • načítám...
  • Zmínit
juchinka
722
13.11.12 22:31

I takto vipadá mateřství :lol: Nedá mi to a podělím se když je pomale před těmi vánoci :mrgreen:. Zakladatelce pevné nervy. I já mám malou 6 letou potížistku :oops: a 10měsíční mimčo. Někdy je to děs a nic jiného než ty pevné nervy nezbývá.
Návod na pečení cukrový.
Ukliď z linky umatlané skleničky, lego a papíry od bonbónů. Připrav si suroviny, vylouskej ořechy, odměř mouku a cukr. Vyndej z mouky puzzle. Odežeň děti a umyj z nich mouku. Vezmi vejce. Podej manželovi pivo. Vrať se, odežeň děti, utři rozbitá vejce, vytáhni jiná a vyklepni je do mísy. Zvedni telefon. Odežeň děti, vymeť střepy z mísy, vytři podlahu, vezmi jinou mísu a zaděl
ej nové těsto. Najdi rum, odejmi rum manželovi. Odežeň děti, umyj z nich těsto. Plech vytři tukem. Podej manželovi tlačenku. Vrať se, sundej z plechu ořechové skořápky. Podej manželovi noviny. Vrať se, vyžeň kočku dojídající zbytek těsta. Zavolej veterináře. Vezmi si prášek. Umyj podlahu, stůl, židle, nádobí, ledničku, sporák, děti i kočku. Vypni troubu a vypij rum. Cukroví zajdi koupit.

  • načítám...
  • Zmínit
LucieŘ
3683
14.11.12 00:22

Ahoj, my máme 2letého chlapečka, a asi jsme na tom stejne. Nemám na to když neposlouchhá, jsem až zlá, to si říkám vždy když spinká, že jsme byla zase zlá, ale když mu 3× řeknu třeba že nemá šahat na vejce, stejně to chce, řve, vteká se, už začnu řvát…

Být matkou je pro mě iópravdu těžké-vždy jsem si říkala jak budu mít hodné díťatko…A hele, máme takovýho syčáka…Přítel říka kdyby byla soutěž o syčakoství-tak by to nai nemohl vyhrát… :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
Baruna123456
14.11.12 03:02

Všechny možné stesky matek chápu, ale učit dítě spát samo až tak, že ho nechám opakovaně až poblít, nepochopím nikdy. Jinak pevné nervy.

  • Upravit
Angua
50725
14.11.12 09:13

Je to narocne obdobi, znam to moc dobre. Ten mym dvema vzdycky rikam, ze jsou jak klubko hadu :lol: Ale smarja, proc si to jeste ztezujes tim, ze resis, co reknou lidi? (na poste, ze si vezme decko letak, aby se nepos,,, prodavacka - ty kondomy jsem nepochopila, myslis, ze pani nesoulozi(la)? :lol: )

V obchode zkus misto negativniho „na nic tu nesahej“ dat nejaky pozitivni pokyn - at si vezme kosik a rikej ji, co tam ma dat, at vybere jogurty treba, jake ovoce, nechat zvazit… Uvidis, ze bude nadsena, zvlast kdyz pouzijes mirne priblbly entuziasticky ton :lol: A mladsi vraz do ruky rohlik :lol:

A neodpustim si, ze spani s detma je to nejlepsi, co jsem v jejich vychove udelala. Nekdy me utiskujou, ale celkove mam spanek lepsi, nez kdybych kvuli vsemu musela vylezat z postele. Taky pujdou casem do sveho, starsi snad uz brzy, ale rozhodne ho tam nebudu drzet nasilim, zvykne si proste postupne. A co si budem rikat, proc je od sebe odhanet v tak ojedinely a vzacny okamzik, kdy spi a tedy nevresti, nevztekaji se, nechteji se prizabit, o nic se neskubou a vubec jsou hodnoucci, roztomiloucci a clovek by je laskou sezral :srdce: :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
Angua
50725
14.11.12 09:21

Jeste me napada - nevidim vek deti, ale nakupy hodne resim i tak, ze vezmu malou do Erga a maleho nacpu do voziku (chce tam), ac teda prekracuje vahovy limit :lol: On je rad, ze se veze, mala, ze ma rozhled - a kdyz zacnou mrcet, tak jim rozpulim rohlik :lol: A fakt je to v klidu, nakupy jsou docela nejklidnejsi cast dne, pac na sebe nedosahnou :lol: Pokud mi teda syn (typicky u chladaku, takze nejhloubeji v obchode, jak to jde) neoznami, ze nutne potrebuje curat :zed: :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
Gladys
31594
14.11.12 09:26

@juchinka zapomněla jsi napsat „rozbij flašku od rumu manželovi o hlavu“ :evil:
Správný popis tvorby v kuchyni je následovný:
potřebné propriety - vyvýšená postel, která vytvoří tzv. domeček, případně stan.
Muž přichází z práce. Horko těžko si stíhá sundat kabát a starší už ho táhne se slovy „tatínku, pojď do domečku“. Mladší ještě mluvit neumí, tudíž se mu věší na nohu a dožaduje se zvednutí. Všichni tři mizí v patře v pokojíčku v domečku. Rázem jsem tu sama :jazyk: po cca hodině podezřelého ticha se v kuchyni zjevuje mladší. Jdu nahoru, starší mastí nějakou hru na mužově telefonu, muž pokojně spí v domečku s plyšovým slonem pod hlavou. :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
PetaP
19200
14.11.12 09:43

Přijde mi to jako normální běžný den (ano, dítě mám samozřejmě jen jedno tak nemůžu soudit..) ale nebrala bych to jako stěžování si, ale prostě fakt, buď ráda, že jsou děti zdravé ;) Jinak hodně sil, někdy je to náročné, ale stojí to za to..
A s tím spaním, Estvila jsem zkusila na „doporučení“ 2 noci, Domča plakal v pokoji, já v obejváku. Pak jsem litovala, co jsem mu to udělala. Dneska spíme v pohodě, po obědě klidně v mojí posteli, v noci, když má ošklivé sny tak taky, pak přenáším (muž se strašně mele, tak aby mu neublížil), ale kolikrát mám takovou chuť si ho z té postýlky vyndat a mazlit se s ním, i když spí. Nenechala bych ho už plakat (a aby se pozvracel kvůli tomu :roll:), je to to nejkrásnější co máme, jednou nás bude mrzet že už k nám do postele nechtějí ;)

  • načítám...
  • Zmínit
Angua
50725
14.11.12 10:09

@Gladys u nás se domeček bohužel brzy omrzel :cert: Ale tu vyvýšenou postel chci stejně - stále doufám :jazyk:

  • načítám...
  • Zmínit
Bábi Zlopočasná
20730
14.11.12 11:06

Asi je uz pre Teba neskoro, ale ja som svoju ucila od malinkata v obchode na nic nesiahat, a teraz (2 roky) jej staci povedat vrat do regalu, toto nekupujeme. A vsetko rozbalujeme az sa to zaplati. Teda, rocna mavala hodne zarputily vyraz, pokial rovno neplakala, a pokladnicky sa mracili na mna, ale teraz je pre mna strasna ulava ze staci povedat - daj do voziku, musime zaplatit - a slecna si pochoduje po obchode a do zblaznenia opakuje „musime zaplatit“.

Ale to spanie nezvladame a nezvladame :oops: u nas je bezny hystericky rev do pol jedenastej, ze nemoze a nebude spat, a to dokonca aj ked je vsetko pohasene a cela rodina od osmej pod perinou. Ale myslim ze je to dietatom a nie vychovou, starsia to robila od narodenia, mladsia o siedmej vecer vytuhne a spi do siestej do rana. (Pravda, s prestavkou na kojenie a prebalenie, ale to sa o nu postaram, vratim do postielky a je klud)

  • načítám...
  • Zmínit
Loki01
8814
14.11.12 11:16

Ahoj, my z nakupovani udelame malemu hru. A kdyz je hodny tak si u pokladny muze vybrat neco dobreho. A funguje to.
No a s tim jidlem to podle mne delas dobre. Jak jinak by se to dalo delat? A krute to urcite neni:)

  • načítám...
  • Zmínit
Petka333
14.11.12 15:15

Musím s tebou souhlasit, jedno dítě žádné dítě… Někdy je to fakt hodně náročné, i když nám to děti určitě vynahradí těmi pěknými chvilkami. Manžel mi ted týden hlídá sám a už se omluvil a uznal, že „dovolená“ to opravdu není:-)) Ale má to i svá poztiva, třeba figuru mám ted díky nim lepší než v 16:-))

  • Upravit
Angua
50725
14.11.12 23:11

@Bábi Zlopočasná nechci ti brát iluze, ale to je i věkem :mrgreen: My jsme měli období, kdy miloval banány a jejich přidání do košíku opětoval hysterickým jekotem. A já, měkká matka, jsem v Kauflandu (po zvážení) loupala banán už v oddělení ovoce :oops: :lol: Pak jsme přešli na rohlíky, kdy ten rohlík taky musel mít hned. Nebo pití. Jak se mi zdálo, že malinko bere rozum (kolem toho druhého roku), začala jsem říkat, že musíme nejdříve zaplatit a úplně normálně to pobral, už dokázal pak vydržet a je to též úplně v klidu… Akorát ten rohlík teda dávám, aby neotravovali :oops: :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
Mama11
1490
15.11.12 15:51

Mám dceru 21 měsíců, zatím si v obchodě vystačíme s rohlíkem :-), ale souhlasím s tím, že dítě se musíme snažit nějak zabavit (teda dřív, než se začne vztekat), ten fígl v obchodě je dobrý :-), budu si ho pamatovat „na potom“.
Jinak malou uspávám denně ve své posteli (nevydržím ji nechat plakat a volat mama, mama) a pak ji přenesu do její postýlky. Trvá to někdy dlouho, ale když mě chytne za ruku, upře na mně ospalá očička, poslouchá jak ji vyprávím pohádku, někdy se i přitulí a pak v klidu usne, zapomenu na všechno nepohodlí a jen si vychutnávám ten nádherný pocit..no a spinká celou noc.

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Jak nenaletět

Můj život bez kamarádek