Odchod
- Rodičovství
- lindicka
- 01.12.04
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Milá Šárko, Zdeňku, Emimino, prosím o zveřejnění tohoto článku, i když svým obsahem nepatří mezi typické deníčky.
Aktivně jsem se 2 roky účastnila virtuálního života zde, měla zde svou virtuální rodinu, do které jsem se vracela vždy když jsem měla chvíli volného času. Díky Vám všem za to.
Nyní ale nějak uvnitř sebe cítím, že nastal čas skončit zde. Vedou mě k tomu převážně osobní důvody, několikeré pomluvy a různá obviňování a hašteření mezi lidmi, něco bylo vztaženo vůči mě, něco vůči blízkým kamarádkám. Zatím jsem to vždy navenek ignorovala, ale včera došlo k poslednímu „konfliktu“, kdy mi bylo vytknuto, že obsahem svého soukromého nekomerčního webu kopíruju obsah, témata, použitou literaturu atd. webu jiné z aktivních účastnic zdejšího života. Jde o banální věc, přesto jsem v noci téměř nespala, ptala se proč ta zbytečná rivalita. Těžko lze očekávat, že pokud máme obě malé děti, veškerý volný čas trávíme zde a zajímáme se o tématiku rodiny, mateřství apod., a poznaly jsme se zde, kde je tato tématika číslem jedna, budeme mít odlišné soukromé zájmy. Přesto se omlouvám, pokud někdo nabyl toho pocitu, že je vše tak jak mi bylo dáno na vědomí.
Vzhledem k převážně osobnímu zaměření tohoto i ostatních „kofliktů“, nerada bych zde vytvářela jakékoliv ospravedlnění.
Mým cílem bylo dát vědět spoustě lidí, které jsem na těchto stránkách znala, že už mě zde dále nebudou nacházet. Budu chodit číst jak se máte, ale nebudu nadále jakýmkoliv způsobem přispívat ani se objevovat na chatu. Děkuji za pochopení.
Ráda bych se omluvila holkám od Špuntíků, kam jsem psala asi nejvíc, že už dál nebudu psát deníček. Jste fajn holky a zvládnete to hravě i beze mne!
Budu moc ráda, pokud se mnou kdokoliv z vás zůstane i nadále v kontaktu, prostřednitvím emailu melounek@melounek.cz nebo našich webových stránek. Věřím, že můj odchod z Emimina nebude ukončením přátelských vztahů, které zde vznikly.
Není to pro mne jednoduché, ale k tomuto rozhodnutí jsem dospívala dlouho, takže přijít muselo.
Nakonec bych ráda poděkovala rodičům EMIMINA za skvělý nápad a přeji mnoho úspěchů do dalších let!!!
Olča a Matýsek (17 měsíců)
Přečtěte si také
„Už na mě nesahejte!“ Na tchyni jsem vyjela před rodinou a pleskla ji přes ruku
- Anonymní
- 09.05.26
- 3177
Možná jsem to přehnala. Jenže po měsících, kdy moje tchyně ignorovala, že mi její neustálé sahání na břicho vadí, ve mně při jedné rodinné návštěvě něco prostě prasklo. A reakce, která přišla,...
Děti jsem si vysnila. Realita mateřství je pro mě ale velkým zklamáním
- Anonymní
- 09.05.26
- 1839
Vždycky jsem chtěla být mámou. Celý život jsem se těšila, až budu mít děti. Také mě stálo hodně úsilí vůbec otěhotnět. Věřila jsem, že mateřství bude krásné a naplňující, přesně tak, jak o něm...
Pokladní okomentovala moje vložky tak nahlas, že se otočila celá fronta
- Anonymní
- 09.05.26
- 1248
Chtěla jsem jen rychle nakoupit pár běžných věcí. Jenže když pokladní u pásu nahlas okomentovala balení vložek, které jsem kupovala, otočila se za mnou skoro celá fronta. A já měla chuť z toho...
Shodila jsem prvních pět kilo. Podle manžela je to jen „šroubek z tanku“
- Anonymní
- 09.05.26
- 717
Mateřství mi dalo dvě nádherné děti, ale vzalo mi mou postavu. Po porodu mi zůstalo dvacet kilo navíc. Dvacet kilo, která pro mě nejsou jen číslem na váze, ale těžkým batohem únavy, hormonálních...
Život na vedlejší koleji (4. díl)
- Anonymní
- 09.05.26
- 758
Dva týdny. Přesně tak dlouho trvalo, než se můj život smrskl do dvanácti banánových krabic a jednoho podepsaného papíru s hlavičkou „Dohoda o vypořádání společného jmění“.
Dědictví po tátovi: Jeho družka mi nadává a vyhrožuje. Prý jsem ji okradla
- Anonymní
- 08.05.26
- 2635
Smrt rodiče je chvíle, kdy by se měl čas zastavit, aby člověk mohl v tichosti truchlit. Místo tichého sbohem ale prožívám nejhorší noční můru svého života. Táta zemřel po dlouhé nemoci, a zatímco...
Pět let bydlíme u rodičů a opravujeme dům. Teď nám zakázali i dovolenou
- Anonymní
- 08.05.26
- 3542
Říká se, že stavba nebo rekonstrukce domu je největší zkouškou vztahu. Jenže v našem případě je to i zkouška trpělivosti mých rodičů, u kterých už pátým rokem bydlíme. Jsme tam všichni – já, manžel...
„To už spíte?“ Tchyně nám vtrhla do ložnice v půl osmé večer a budila dceru
- Anonymní
- 08.05.26
- 2969
Můj dům, můj hrad. Znáte to, ne? Tak u nás to včera večer vzalo za své a co k tomu stačilo? No jeden drobný detail. Můj muž zapomněl zamknout vchodové dveře, zatímco sekal trávu na druhém konci...
Po narození vytouženého dítěte se náš vztah začal rozpadat. Tohle nás zachránilo
- Anonymní
- 08.05.26
- 1094
Dítě jsme si s Markem přáli dlouho. Tři roky čekání, zklamání, naděje a znovu pády. Když se konečně podařilo otěhotnět a já donosila zdravého chlapečka Tobíska, měla jsem pocit, že všechno zlé je...
Chtěla jsem zvládnout dítě i kariéru. Pak mi práce přestala dávat smysl
- Anonymní
- 08.05.26
- 1502
Dítě a kariéra, to přece nemůže být problém. Stačí si vše dobře naplánovat, rozdělit role, nastavit režim a ono to půjde. Takhle jsem o tom přemýšlela ještě předtím, než se mi narodila dcera. Moje...