Ostravský deníček č. 10
- Rodičovství
- Radina
- 03.11.04 načítám...
Ahoj holky ostravačky. Jsem stálá nakukovatelka do všech deníčků a tak, když se objeví nějaký deníček bez názvu a inspirace, přijde mi to trošku líto, tak jsem se se svolením Slysil a k mojí velké radosti toho dnešního ujala. Já vím, že už nemáme tolik času jako když jsme se staraly jen o svá kopající bříška, ale je tu s vámi pořád fajn a ze mne se stala závislačka na emiminových deníčcích. Původně jsem měla vymyšleno docela jiné téma, než to, které dnes napíšu. Inspiroval mne totiž takový bleskový nápad, který na mne přišel po cestě k rodičům.
Jelikož jsem cestovala autem s téměř šestiletým synem a tříměsíční dcerkou, bylo potřeba nějak je v autě zabavit. Mám ve zvyku pořád vymýšlet nějaké hry a čím je syn starší, tím jsou složitější a rafinovanější. Baví mne pozorovat jak syn nabývá vědomosti a dovednosti. Připadá mi to jako malý zázrak, že ten tvoreček, který ještě nedávno nepoznal koně od krávy už dokáže skládat slova do rýmů. A tak jsem skládala verše, on k nim hledal rým. Třeba: U babičky slepička snáší krásná??.. . Tak jsme se bavili téměř celou cestu. U našich mne pak napadla jedna zvláštní myšlenka ? jak mi kdysi rodiče říkali, že mám básnické střevo. Najednou se mi vybavilo, že přece někde musí být ten sešit, do kterého jsem si od mala psala své básničky! Sešit s mými prvotinami i druhotinami a básničkami, které jsem pak sládala jako zamilovaná puberťačka a pak jako rádoby zralá žena. Pustila jsem se do hledání a světe div se, našla jsem ho. U našich nebyl čas se probírat tou haldou materiálu, ale pak doma, když jsem dala děti na kutě, jsem se úplně ponořila do těch už téměř zašlých řádků a z hlubokých vzpomínek mě probrala až dcerka hlásící se o svoji porci kojení. Až mě udivilo, kolik krásných slov, vět a myšlenek dokázala moje fantazie splodit. Od té první ?pejsek Alík maličký, spadnul dnes do loužičky??.., jsem se dostala k básničkám, které psala holka v hlubokých stavech deprese, občas okouzlení, rozčarování. Nutí mě to přemýšlet nad tím, kam se podělo to básnické střevo, pokouším se napsat nějaké kloudné verše o tom, jaké štěstí teď prožívám a ono to nejde. Určitě v tom nejsem sama. Snad každá holka ve škole si psala takový ten deníček kam si lepila fotky svých idolů, všelijaké vychytávky a první návody na to, jak se malovat, oblíkat, jak sbalit toho zaručeně pravého kluka. Věřím tomu, že tyto deníčky opatrujete jako oko v hlavě, jsou to přece nádherné vzpomínky na mládí. Určitě se v těch deníčcích najdou také nějaké veršíky z vaší vlastní tvorby a bylo by škoda nechávat je zapomenuté někde na dně skříně. Vím, existuje spousta serverů, kde se člověk může dosytosti vybásnit lidem, kteří mají pro stejnou věc pochopení, ale co si takhle udělat básnický deníček tady a teď? A tak se možná trochu pochlubím, možná přispěju svojí troškou do mlýna, jen mne probůh nesuďte, moje cesta ke štěstí byla moc dlouhá?..
OVER DOSE
Nějak jsem uvázla
v tvý posteli, miláčku.
Zase jsem nezvládla
k ránu odejít, jak noc
z pokoje v levným hotelu.
Mám spoustu času,
matka už na mne dávno nečeká.
Jenže
já odejít chci!
Nedal jsi mi až tak moc
abych tu musela trčet
do příštího rána.
Bejt děvka,
ležím už dávno ve vaně
plný chladnoucí vody
a z půllitru usrkávám
podruhý přelitý kafe
s hromadou sladkejch kostek ve tvaru srdce. Říkala bych tomu
Nápoj lásky
a usnula po něm
jak kdybych si
práskla Zlatou?..
Trošku depresivní, takže to hned napravím:
PASTELKOU
načmárám
zmatený sen o zrození
Chrám ticha,
sloupy odevzdané času,
hlas holubů,
z jejich peří sníh.
Sluncem sežehnutou zem
Tebe
Mne
a
naše děti.
A co, vy ostatní? Operaci na básnické střevo ještě nikdo neprovedl, určitě je ještě máme. Tak pište.
Radka
Přečtěte si také
Děti tři hodiny vyhlíželi babičku, zatímco tchyně hlídala „oblíbenější“ vnučku
- Anonymní
- 03.05.26
- 2814
Tuhle situaci zná asi každá máma. Telefonát od tchyně: „Odpoledne se stavíme!“ A v tu ránu se kolotoč rozjíždí. I když jsem si slibovala, že to nebudu hrotit, stejně mi to nedá. Rychle vyluxovat...
„Volníčko, co?“ Sousedka mě obvinila, že se flákám, zatímco můj chlap dře
- Anonymní
- 03.05.26
- 2114
Můj ranní rituál je pro mě svatý. Manžel učí, takže v 7 ráno naloží děti do auta, hodí je do školky a pokračuje do školy. Já pracuji na home office, a než v osm usednu k monitoru, využívám tu...
Syn se cítí jako dívka a zvažuje operaci. Já se s tím vůbec nedokážu srovnat
- Anonymní
- 03.05.26
- 1016
Nevím, jak mám tohle jako matka vůbec přijmout. Říkala jsem si, že kdyby mi syn řekl, že je na kluky, asi bych to zvládla. Ale když mi sdělil, že uvažuje o operaci a chce být ženou, je mi z toho...
Moji rodiče nenávidí mého přítele. Když jsme je pozvali na oběd, nepřišli
- Anonymní
- 02.05.26
- 7248
Jako jedináček jsem měla s rodiči vždy hezký vztah. Jenže až v dospělosti jsem pochopila, že se mě vždy snažili předělat k obrazu svému. Měli se mnou velké plány. Studovat medicínu, stát se skvělou...
Manželka chce děti učit doma, což se mi nelíbilo. Tento argument mě přesvědčil
- Anonymní
- 02.05.26
- 3763
Máme šestiletá dvojčata, holky, které mají v září nastoupit do školy. Jenže manželka je od začátku proti. Už do školky chodily spíše sporadicky. Žena je přesvědčená, že jim škola mnoho nedá. Já...
Když lékaři oznámili diagnózu našeho syna, manžel to nezvládl a odešel
- Anonymní
- 02.05.26
- 2925
S Tondou jsme spolu žili deset let, z toho čtyři roky jako manželé. Myslela jsem si, že spolu zůstaneme navždy. Když se nám narodil Tobík, byli jsme šťastní. Zdálo se, že svět nemůže být růžovější....
Máma se o svém zdraví radí s umělou inteligencí. Tahle „rádkyně“ ji málem zabila
- Anonymní
- 01.05.26
- 1864
Jsem strašně naštvaná, ne ani tak na mamku, ale na to, kam jsme to jako společnost dopracovali. Máma tedy nikdy doktory v lásce neměla. Vždycky říkala, že člověk přijde do čekárny s rýmou a odejde...
„To dítě je nějaké opožděné,“ prohlásila tchyně o mém synovi na rodinné oslavě
- Anonymní
- 01.05.26
- 4066
Moje tchyně opravdu stojí za to. Co slovo, to perla. Tentokrát se zase ukázala na rodinné oslavě, když před celou rodinou prohlásila, že můj šestiletý syn je opožděný. Přitom ví, že má problémy s...
Jedna zpráva bývalé kolegyni odstartovala události, které mi zničily život
- Anonymní
- 01.05.26
- 3573
Dodnes si ten večer pamatuju úplně přesně. Bylo ticho, venku pršelo a já bezmyšlenkovitě projížděl staré kontakty v telefonu. Narazil jsem na jméno ženy, se kterou jsem kdysi pracoval. Dlouhé roky...
„Paní učitelka mi řekla, že jsem blbá,“ oznámila mi pětiletá dcera jakoby nic
- Anonymní
- 01.05.26
- 8221
Lucinka chodí do školky už druhým rokem. Letos jí bylo pět, příští rok už bude předškolačka. Občas mi začne vyprávět nějaké zážitky ze školky, kterým se spolu většinou zasmějeme. Snažím se to brát...