Ostravský deníček č. 10
- Rodičovství
- Radina
- 03.11.04
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj holky ostravačky. Jsem stálá nakukovatelka do všech deníčků a tak, když se objeví nějaký deníček bez názvu a inspirace, přijde mi to trošku líto, tak jsem se se svolením Slysil a k mojí velké radosti toho dnešního ujala. Já vím, že už nemáme tolik času jako když jsme se staraly jen o svá kopající bříška, ale je tu s vámi pořád fajn a ze mne se stala závislačka na emiminových deníčcích. Původně jsem měla vymyšleno docela jiné téma, než to, které dnes napíšu. Inspiroval mne totiž takový bleskový nápad, který na mne přišel po cestě k rodičům.
Jelikož jsem cestovala autem s téměř šestiletým synem a tříměsíční dcerkou, bylo potřeba nějak je v autě zabavit. Mám ve zvyku pořád vymýšlet nějaké hry a čím je syn starší, tím jsou složitější a rafinovanější. Baví mne pozorovat jak syn nabývá vědomosti a dovednosti. Připadá mi to jako malý zázrak, že ten tvoreček, který ještě nedávno nepoznal koně od krávy už dokáže skládat slova do rýmů. A tak jsem skládala verše, on k nim hledal rým. Třeba: U babičky slepička snáší krásná??.. . Tak jsme se bavili téměř celou cestu. U našich mne pak napadla jedna zvláštní myšlenka ? jak mi kdysi rodiče říkali, že mám básnické střevo. Najednou se mi vybavilo, že přece někde musí být ten sešit, do kterého jsem si od mala psala své básničky! Sešit s mými prvotinami i druhotinami a básničkami, které jsem pak sládala jako zamilovaná puberťačka a pak jako rádoby zralá žena. Pustila jsem se do hledání a světe div se, našla jsem ho. U našich nebyl čas se probírat tou haldou materiálu, ale pak doma, když jsem dala děti na kutě, jsem se úplně ponořila do těch už téměř zašlých řádků a z hlubokých vzpomínek mě probrala až dcerka hlásící se o svoji porci kojení. Až mě udivilo, kolik krásných slov, vět a myšlenek dokázala moje fantazie splodit. Od té první ?pejsek Alík maličký, spadnul dnes do loužičky??.., jsem se dostala k básničkám, které psala holka v hlubokých stavech deprese, občas okouzlení, rozčarování. Nutí mě to přemýšlet nad tím, kam se podělo to básnické střevo, pokouším se napsat nějaké kloudné verše o tom, jaké štěstí teď prožívám a ono to nejde. Určitě v tom nejsem sama. Snad každá holka ve škole si psala takový ten deníček kam si lepila fotky svých idolů, všelijaké vychytávky a první návody na to, jak se malovat, oblíkat, jak sbalit toho zaručeně pravého kluka. Věřím tomu, že tyto deníčky opatrujete jako oko v hlavě, jsou to přece nádherné vzpomínky na mládí. Určitě se v těch deníčcích najdou také nějaké veršíky z vaší vlastní tvorby a bylo by škoda nechávat je zapomenuté někde na dně skříně. Vím, existuje spousta serverů, kde se člověk může dosytosti vybásnit lidem, kteří mají pro stejnou věc pochopení, ale co si takhle udělat básnický deníček tady a teď? A tak se možná trochu pochlubím, možná přispěju svojí troškou do mlýna, jen mne probůh nesuďte, moje cesta ke štěstí byla moc dlouhá?..
OVER DOSE
Nějak jsem uvázla
v tvý posteli, miláčku.
Zase jsem nezvládla
k ránu odejít, jak noc
z pokoje v levným hotelu.
Mám spoustu času,
matka už na mne dávno nečeká.
Jenže
já odejít chci!
Nedal jsi mi až tak moc
abych tu musela trčet
do příštího rána.
Bejt děvka,
ležím už dávno ve vaně
plný chladnoucí vody
a z půllitru usrkávám
podruhý přelitý kafe
s hromadou sladkejch kostek ve tvaru srdce. Říkala bych tomu
Nápoj lásky
a usnula po něm
jak kdybych si
práskla Zlatou?..
Trošku depresivní, takže to hned napravím:
PASTELKOU
načmárám
zmatený sen o zrození
Chrám ticha,
sloupy odevzdané času,
hlas holubů,
z jejich peří sníh.
Sluncem sežehnutou zem
Tebe
Mne
a
naše děti.
A co, vy ostatní? Operaci na básnické střevo ještě nikdo neprovedl, určitě je ještě máme. Tak pište.
Radka
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1607
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 942
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1646
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 689
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 399
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20656
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2612
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2881
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2597
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1756
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....