Osud mi to vrací
Osud mi vrací moji nevěru, kterou mi přítel loni odpustil. Poznal jinou ženu a zatemnila mu mozek. Trápím se, brečím a nemám chuť dál žít.
Poznala jsem, že se něco děje. Uhodila jsem na něj, že má v mobilu podivné sms a ať mi poví pravdu. Vše je platonické, jen sms a telefonáty. Prý si rozumějí. Imponuje mu, že mají společné zájmy a celkově je spíše zaujat jejími vlastnostmi než vzhledem. Není to prý o tom, že by ho tak šíleně přitahovala, že by s ní chtěl spát. Má jen potřebu s ní být v kontaktu a kdyby jsme spolu prý nebyli, chtěl by s ní zkusit něco více.
Že její kontakt potřebuje minimálně udržet pracovně, což bych i překousla. Ale ona mu píše „dobrou noc sluníčko moje“. Prý že mu řekla, že nedokáže opětovat city někoho, kdo má partnerku. Pak po měsíci přišel s tím, že mu napsala, že ho má ráda a že tam jsou nějaké city a že se shodli na tom, že by se někdy rádi viděli.
Viděli se jen párkrát, když přijela pracovně do zaměstnání mého přítele.
Dvakrát jsem se pokusila podřezat si žíly, abych ukončila to trápení. Nedokážu překousnout to, že já loni své kontakty s milenci ukončila, ale on to udělat nechce, protože si s ní rozumí.
Zoufalá jsem se s tou slečnou spojila a jsme v kontaktu. Ale stále nejsem klidnější a ráno jsem měla zase pocity nechutenství k životu.
Miluju ho a nedokážu se sebrat a odejít…
Přečtěte si také
Celé roky jsem si myslela, že mě tchyně nesnáší. Nakonec mi nejvíc pomohla
- Anonymní
- 11.07.26
- 20
Když jsem poznala Filipa, bylo mi pětadvacet a byla jsem přesvědčená, že když si rozumí dva lidé, mají z poloviny vyhráno. Nenapadlo mě, že mnohem složitější bude vyjít s jeho maminkou.
Na rodinné dovolené jsem zjistila, kdo je pro manžela důležitější než my
- Anonymní
- 11.07.26
- 32
Když jsme letos vyrazili do Chorvatska, věřila jsem, že nás čeká deset dní, kdy konečně vypneme. Manžel poslední měsíce pracoval od rána do večera a doma jsme spolu zvládli prohodit sotva pár vět....
Kamarádka mi nevzala jen partnera. Začala žít život, který měl být můj
- Anonymní
- 11.07.26
- 89
Když jsme se s Michalem rozešli po pěti letech, říkala jsem si, že horší už to být nemůže. Brečela jsem celé týdny a snažila se smířit s tím, že některé vztahy prostě nevydrží. Netušila jsem, že ta...
Na fotbal nežárlím. Jen mám pocit, že manžela ztrácím a hodně mi chybí
- Anonymní
- 10.07.26
- 941
Děti vyrostly, jenže fotbal se hraje pořád. Teď navíc i po nocích. Myslela jsem, že budeme trávit večery spolu, místo toho manžel chodí brzy spát, aby mohl v noci koukat na mistrovství.
Byla jsem mladá babička a neměla na vnučku čas. Dnes svého sobectví lituji
- Anonymní
- 10.07.26
- 1105
Když jsem se stala babičkou, bylo mi 43 let. Mé jediné vnučce je dnes už 15 let a já si její dětství vlastně vůbec neužila. Byla jsem naštvaná na dceru, že otěhotněla tak mladá, ale zároveň jsem...
Čtyři roky jsem věřila jeho slibům. Stačila jedna návštěva a všechno se změnilo
- Anonymní
- 10.07.26
- 1739
Nikdy jsem si nemyslela, že se zamiluju do ženatého chlapa. Vždycky jsem tvrdila, že přesně tohle bych nikdy neudělala. Jenže pak jsem se seznámila s Petrem. Byl starší, pohledný a neuvěřitelně...
Nechtěla jsem být mámou. Přítel mě přemluvil a realita je horší, než jsem čekala
- Anonymní
- 10.07.26
- 2477
Do Tomáše jsem se bezhlavě zamilovala. Od začátku jsme si slibovali, že na dítě nebudeme spěchat. Jenže po pár letech začal o miminku mluvit čím dál častěji. Zatímco já byla stále přesvědčená, že...
Manželka nechápe, že je pro mě MS ve fotbale důležité. Fotbal je můj život
- Anonymní
- 10.07.26
- 665
Pro manželku je fotbal jen další sport v televizi. Nejde mi jen o velké akce jako je aktuální MS 2026, mám ten sport rád od malička. Jenže vysvětlit doma, proč kvůli zápasu vstávám uprostřed noci,...
„Mami, on říká, že jsem ošklivá.“ Nikdy jsem se necítila tak bezmocná
- Anonymní
- 09.07.26
- 3032
Když dcera letos odjížděla na letní tábor, těšila se snad už od Velikonoc. Nové kamarádky, koupání, bojovky, spaní v chatkách. Ještě z autobusu mi mávala s úsměvem a já měla radost, že si užije...
Myslela jsem, že jsem konečně našla toho pravého. Dokud jsme neměli rande
- Anonymní
- 09.07.26
- 7158
Po rozvodu jsem si několik let říkala, že chlapa ke štěstí nepotřebuju. Mám práci, dospělého syna i dceru, vlastní byt a klid. Jenže člověk si zvykne na samotu jen do chvíle, než mu začne chybět...