NOVÉ SPORTOVNÍ DISCIPLÍNY... Bývala jsem malá obtloustlá holčička (ne, že bych teď nebyla obtloustlá, ale malá holčička už opravdu nejsem). Aby toho nebylo málo, byli mi naděleni dva sourozenci. Bratr a sestra. Oba hubení. Oba žraví. Dodnes ve mě dřímají malé dětské křivdy k Mikuláši jsem pravidelně dostávala ovoce a musli tyčky, kdežto jejich balíčky bývaly plné čokolády a jiných dobrých (pro mě nevhodných) věcí. Kdykoli si při jídle přidali oni, byli pochváleni, jak hezky jedí. Když jsem si přidala já, sice nikdo nic nahlas neřekl, ale pohledy mojí mamky byly jasný. :)
P. S. T. M. - 58
Snažení- Missorka
- 10.01.05
Pak jsem dospívala a opravdu to byly muka. Pořád jsem se snažila hubnout
a většinou neúspěšně. Moc to nepotěší. Zvlášť když vaše poslední
jídlo v 17 hodin byla okurka s bílým jogurtem a musíte koukat na vaši
hubenou sestru, která přijde v devět z rande a namaže si dva kedry se
škvarkovou pomazánkou…
V ruku v ruce s obezitou jde i můj vztah ke sportu. U nás v rodině
se nadělovalo sportovní nadání vrchovatě, jen poněkud jednostranně,
takže abych to zkrátila - tak 80% dostal brácha (výsledkem je, že mu jde
úplně každý sport, na který jen šáhne) a od malička dělá závodně
basket. Ještě si pamatuju ty houfy roztleskávaček co u nás vyzváněly.
20% dostala ségra, je šikovná, hraje volejbal, jezdí na kole, s manželem
si pořídili inliny. Ano, počítáte správně - 80% + 20% je dohromady 100% a
tudíž je jasné, že na Péťu zbývá čistá nula!
Ne, že bych se nesnažila. Ale od malička jsem prostě dřevo dřevoucí, uvedu pár příkladů, aby to bylo jasný. Na základce mě nikdy nikdo nechtěl do družstva na vybiku. vždycky jsem zbyla jako poslední a museli mě jednomu ubohému družstvu „přidělit“. Při hodu kriketovým míčkem jsem málem zranila spolužáka (stál ZA MNOU, docela to všechny překvapilo). Jak mi narostly prsa (zpětně mám pocit, že to bylo snad už v 5. třídě, ale uznávám že jsem negativně subjektivní) byl konec úplně. Pořád se nějak divně hejbaly a pohybovat se rychleji bylo fakt obtížný. Živě si vybavuju svoji didkusi s tělocvikářem na gymplu, že prostě nemůžu hrát ve volejbalu bagr, protože ty ruce přes ty prsa nedám k sobě… (Ano, byl to ten samý tělocvikář, co jsem mu při pokusu o výmyk odkopla brýle z ksichtíku tak, že letěli přes půl tělocvičny a zastavily se až na žíněnkách).
Mám spoustu přátel, kteří jsou sportovně založení a snažili se mě zlákat. Používali ty svoje teorie o endorfínech, které sport vyplavuje a po nichž se budu cítit jednoduše báječně. Nefunguje to!!! Mám možná nějakou hormonální poruchu (zní to líp, než napsat, že jsem prostě lemra lemrovatá), ale nikdy jsem nezažila co jsou to endorfíny. Třeba vůbec neexistují a všichni jenom strašlivě kecaj!
Použili dokonce nátlakovou akci a snažili se mě přemluvit na pěší turistiku. Její smysl moc nechápu. Pořád někam jdete a na konci vidíte, jaké to tam je. No nic. Jela jsem do Slovenského ráje. Kamarádi měli mapu. Plánovali trasy. To se jim to plánovalo, když ubohá Péťa netušila co jsou to vrstevnice. Uf. Vypadalo to asi následovně. Deset minut po opuštění výchozího bodu jsem se začala ve frekvenci asi pěti minut dotazovat kdy už tam budeme. Pak jsem se ptala, jestli už jsme za půlkou, ještě později museli přísahat, že teď už ale opravdu nepůjdeme do kopce, no a ke konci jsem jim už jenom sprostě nadávala. Jsou to hodní přátelé, stále se se mnou stýkají, ale pokusy o sportovní vyžití už myslím vzdali. Stejně jako moje sestra, která mě jednou vzala na volejbal, který hrajou s partičkou každou sobotu v místní sokolovně. Vyvrkla jsem si kotník a vyfasovala na tři neděle sádru. Abych nezapomněla - úraz se mi nestal při hře, ale když jsem šla pro míč.
Po narození Vojtíka se něco změnilo. Objevily se totiž nové sportovní disciplíny, ve kterých, nebojím se to říct, jsem fakt dobrá!!! Jen namátkou - umím skvěle držet bradou flašku a oběma rukama provádět jiné činnosti. Díky skvělé ohebnosti svých kloubů umím za jízdy na:,–(it Vojtovi na zadním sedadle dudlík, aniž bych odtrhla oči od vozovky. Je spousta činností, které umím jednoruč, v některých případech se to rozhodně dá považovat za nové sprotovní disciplíny. Umím skvěle a rychle aportovat hračky, výborně tančit se řvoucím miminem a chodím plavat (a ještě u toho říkám básničky). Jsem přebornice v rychlé přípravě Nutrilonu. Dokážu dostat něco jako chobotnici do kombinézy. A to Vojta neleze. Až se tak stane, mé sportovní obzory se jistojistě významně rozšíří. Dám vám vědět!
Peta, Zdeněk, Vojta, Klíšťátko a kočky
Jsem prga!!! Sice sem vůbec nepatřím, ale i tak si to vítěztví vychutnávám:-)
Moc jsem se pobavila a kdyby mi tu na klíně hystericky neřvalo dítě, napíšu i víc. Zatím jsem svou novou disciplínu (udržet řvoucí mimčo jednou rukou na klíně a druhou psát na emiminu) holt ještě nevypilovala.
Hezký večer
Jana + řvoucí Kačenka 26dní
Missorko:)
Jsi hrozná!!! Jdu do Jarňátek do deníčku za „svýma“ holkama, rozhodnutá než si David udělá „první“ budíček sepsat veeelký příspěvek s pokudmožno reakcemi na všechny Jarní maminky. které od včera měli tuze napilno a píšou jak divé…a zase jsi mi to udělala…Tvůj nový deníček si drze visí na stránce emimča hnedle nahoře, takže jsem neodolala a musela, prostě musela nakouknout…zvlášť když má tak zajímavé téma:)))
Nejvíc se mi líbí tvé sportovní disciplíny, které jsi objevila po narození Vojtíka:) Např. tu jak nacpat chobotnici do kombinézy, tu znám, ta je super:))) Buď ráda, že skřítek ještě nelozí, pak to bude disciplína: jak nacpat chobotnici ve stádiu těžkého epileptického záchvatu do kombinézy , předtím do svetru, ještě předtím do punčošek a ještě předtím do bodyčka…nemluvím už o zapnutí plenky, to je disciplína sama o sobě dosti náročná, zvlášt když chapadýlka seznají, jak se lepítka od plen dají krásně odlepovat… Jdu s fantazií ještě dál a opravdu vůbec nejsem škodolibá, hihi, ale myslím, že po narození Klíšťátka si tento deníček bude zasluhovat pokračování a ty si ten čas budeš muset udělat, protože sis začala a každá práce se má dodělat a já už se strašně těším na ty sportovní kreace, které nastanou s ročním a něco Vojtíkem a mimískem Bertíkem:))) Nebo Bertičkou:))))
No jdu, musím za cholkama, hele, fakt dost dobrý a díky, pusu těm tvým zlatíčkům:)
Diny a Davča od vedle:)))
Ahojky!
Jako vždy jsem se výborně pobavila. Ano, sporty jsou skvělé téma! Já sice
něco do vínku dostala, ale velice vyhraněně a jednostranně. Šla mi
gymnastika (taky se udržím na vodě), ale zbytek dost tragédie. Když jsme
hráli volejbal všichni řvali smíchy neb jsem stylově propínala špičky
jako při gymnastickém výskoku, abych si pak při dopadu málem zlomila palec
nebo při bagru vyrazila zuby, ať již míčem nebo rukama. Ovšem titul
„absolutní nemohlo“ bych nepochybně získala v disciplíně sportovní
střelba. Jsa ročník poněkud postarší, ještě jsem zažila branná
cvičení a vzduchovka, malorážka - ovšem i hod granátem na cíl - se pro
mě staly noční můrou. Ale tělocvikář mě jich sám, rád a dobrovoln
zbavil po té, co jsem mu kladla nějaký zcela tupý dotaz ohledně mušky a
míření a přitom jsem na něj mířila odjištěnou malorážku. K zemi se
vrhnul ve světovém rekordu a já zůstala až do konce školy bez malorážky,
vzduchovky ba i obyčejného praku. Mohla bych pokračovat - hod koulí, skok
do výšky, běh přes překážky… Ovšem díky dětem jsem rovněž zvládla
skvěle některé nové disciplíny, poslední dobou piluji hlaně tu dohnat
šelmu, která se vadala za pravý roh a neztratit tu, která je rozhodnutá
zmizet za levým. Plavání spojené s verši nám jde rovněž skvěle.
Nakrmit Matýska jednou rukou, Sofince pomáhat druhou a bradou posunout
skleničku, v tom jsem hotová šampionka. Zanedbatelná není ani disciplína,
jak vykoupat dítě a zabránit tomu, aby druhé - již vykoupané - do vany
nevlezlo znovu nebo si alespoň nezmáčelo úplně nové a čisté pyžamo.
Ano, Peto, i já doufám, že lety a narůstající praxí budu zvládat
podobných sportovních disciplín stále více a stále bravurněji. Tudíž se
loučím halasným pokřikem „NOVÝM SPORTŮM ZDAR“,
nakukovatelka Jindra + šelmičky
Ahojky,
no super. Já si se sportem taky moc nerozumím. Akorát mám celkem dobrý
rytmus v těle, takže tančím. Tančím pořád, skoro všude, všechno a
strašně ráda. A ostatní sporty? Katastrofa. Potopím se pouze se zacpaným
nosem a zavřenými očky, nejraději bych si zacpala i uši, ale tolik ruk
nemám. Nelyžuju, když se podívám z kopce dolů je mi mdlo. Míčové hry
nehraju. Neskutečně přitahuju míč - obličejem, a to i jako divák. Při
skoku přes kozu jsem si natrhla ucho - dodnes nepochopím jak. Ale turistiku
mám celkem ráda, jenom těch kopců by nemuselo být tolik.
Pro jistotu posílám ještě příspěvek z minulého deníčku.
Ahojte holciny, tak se hlásím ještě ve starém deníčku, naposled???
Peto, co Supersar to miminko? Jsem zvědavá jek budeš stíhat až bude Česko hledá Superstar 10:-))))) Jak to, že se svadba zase odkládá??
Příští středu jdeme poprvé plavat. Já se tak těším. Snad bude Kubíček nádherně vysmátý jako Vojtíšek.
Danko, tak už to svoje tělíčko přemluv, ať poslouchá. Vždyť se to musí povést!!!!
Kačko, krásně si odpočiň, zalyžuj a 3× zdar snaženíčku.
Těším se na tajemstvíčko Mamutíka, prozradíš??
Radka a Kubula (zrovna nakojo a brumlo,brumlo )
Ahoj Missorko,
to je fakt super, ty bys mohla psát scénáře, to je jak z filmu .
Také se přidávám mezi přeborníky v nových disciplinách, zatímco to
píšu, plazí se po mě Tobík a po zádech mi leze Kuba!
Měj se hezky Katka (od Filutků)
Missorko,
skvěle napsané, výborně jsem se zasmála, bezva pobavila!
Lila z podzimátek + Tom 4r + Petr 3m
To je SUPER ČLÁNEK!!! Nic víc se nedá napsat.
Snad jen k Tvému potěšení, že sporty mi taky nejdou, prsa mám č.8 a
ještě k tomu si stále často připadám jako neschopná se postarat
o dítě manžela a domácnost.
Třeba se zlepším.
SPORTU ZDAR!
Veronika z Podzimního očekávání
A co teprve až budeš mít dva potomky, to budou disciplíny!! Třeba
takový běh do třetího patra s jedním 14 kilovým dítkem pod levou a
druhým 9 kilovým pod pravou paží!! ) Když zvládneš tašku s nákupem unést
v zubech a doběhnout aniž bys něco upustila, vyhlásím speciálně pro Tebe
novou olympiádu!!!
)
Alice
Péťo,jako vždy,brilantní deníček.
Docela se v něm poznávám,ještě teď trpím,když si vzpomenu,jak jsem
byla(a zůstala)naprosto nemožná.
Ač velmi štíhlé postavy(myslím na ZŠ a SŠ:o),nikdy jsem sama neudělala
výmyk,skok přes kozu byl pro mě utrpením,roznožku jsem provedla jedinkrát
v životě(1-!!!!!!!!) a to jen proto,že mě holky-záchranářky vlastně
vyzvedly nahoru.
Vybika pro mě byla děsně stresující záležitost,také jsem zůstávala
mezi posledními,koho si velitelé družstev žádali.A volejbal?Vzhledem
k mému odporu k míči to byl děs,pro diváky asi zábava.Kdykoliv na mě
letěl míč,dávala jsem ruce místo před sebe před oči,v lepším
případě jsem naslepo předhodila ruce do bagru a zavřela oči.
I ty pitomý kotouly mě strašily…na základce jsem při kotoulu letmo kopla
tělocvikářku do zubů.Fakt sportovní talent......
Nezbývá než doufat,že naše děti zdědí kousek sportovního ducha po
tatínkovi.To on mě přivedl k lyžování.Já,takový tele a teď umím
stát na lyžích a dokonce celkem obstojně sjedu červenou sjezdovku.To on mě
ukecal,ať jedem s přáteli na vodu(mmch,je to super!).Tuhle na mě zkoušel
něco o bungee jumpingu,ale to už fakt neeeeee.
Papa a sportům náááááááázdar!
Zdar,zdar,zdar!!!!!
Hanka a spol.
Aho Péťo,
jako vždy skvělý deníček. Moc jsem se nasmála. Ale nikoliv
škodolibě.
No sice se při rozdělování sportovního nadání ve vaší rodině na Tebe
nedostalo, zato v oblasti spisovatelstkého umu jsi pobrala 100%
Vojta a Klíšťátko mají skvělou maminu.
Mějte se krásne,
Martina a Janina (13. měsíců)
Missorko
super deníček. Můžu tě ubezpečit, že i když nejsei sportovní talent
(já při mých 50 kg taky ne - s váhou to totiž vždycky nesouvisí), máš
úžasnej smysl pro humor a až jednou vydáš knížku povídek, budu první,
kdo si ji koupí. Máš skvělej styl a tvoje deníčky jsou vždycky plný
optimismu a schopnosti dělat si legraci sám ze sebe, a to i v případech,
že ne všechno jde hladce…
Přeju hodně energie do nových disciplín!!!
Esterka z Květňátek 2005
Ahojky!
Jéé,to jsem ráda,že je na tom někdo podobně,jako já.Jsem tayk něco jako
sportovní antitalent.Při pohledu na lyže je mi zle,balónem dostanu tak
maximálně po hlavě a o raketě ani nemluvím.
Jediné,co mě fakt baví a docela mi to jde,je jízda.A je jedno,jestli an
kole,nebo na koni.Koně miluju a je to fakt nádherné sedět na hřbetě a
cíti ho pod sebou.A to mám taky postavu trochu jako droběna z Popelky.
Tak sportu zdar a tomu maminkáckému zvlášť.
Nafteta od Matýsků
Ahojda,
nový deníček mě opět nezklamal, je prostě bombový. Vždy se moc těším
co se dočtu a řeknu Vám, že člověk může mít špatnou náladu, ale Péti
deníček vždy člověku vykouzlí úsměv na tváři. Souhlasím s Esterkou,
že až to jednou sepíšeš a vydáš, tak budu mezi prvními kdo si knihu
koupí.
Dana od holek z diskuze Těhule
Tak to je geniální deníček!!!!!!!!!!!!
Opravdu jsem se pobavila!!Já jsem se sportem zhruba na těch dvaceti procentech
a možná ještě míň, ale ty buď ráda, že když jsi byla obtloustlá,
alespoň ti narostly prsa!!!!!To mi nešel ve škole žádný sport nebo jsem
aspoň v žádném nevynikala a ještě se mi smáli, že jsem jak serfařské
prkno!:-)Prsa mi začly růst někdy ve třetí třídě a víš, kde jsem
dneska ve svých 23? Ve čtvrté!!Takže ty jsi k vůli nim nemohla pořádně
sportovat a já jsem k vůli nim „radši“ nesportovala!
Papa nakukovatelka Vendelina ze Zebřiček a Adopce
Ahoj Peto!
Zas opet super denicek!!!Pripojuju se k holkam- az vydas knizku- urcite si ji
koupim:-)
Taky jsem sportovni netalent:-)Plavat neumim, lyzovat se me snazili naucit na lyzaku v 7.tride (po 4 dnech marne snahy a asi 150 padech z vleku to vzdali), pri bobovani jsem si zlomila nohu, pri skoku do vysky natrhla sval na lytku, pri brusleni znicila kolena, pri inlinech troje kalhoty, pri jizde na kole si rozbila bradu- proste expert:-))
Ale ty maminkovske discipliny zvladam docela dobre, vcera jsem sla z nakupu a v naruci nesla 10kg tasku, ktere se utrhla ucha a jeste vlekla asi 12kg syna- pohled pro bohy:-))
Mej se krasne, pohlazeni detem…
Zuzka a Filipek od Suldu
ahojkááááá
já prostě umííírááááááááááááááám smíííííchy !!!
tak tohle PETO nemá asbsolutní chybu !!!! Sedím tu
v křeči a když si Tě představím v určitých akcích již popsaných,
tak mám pocit, že se nestačím ani nadechnout
Prostě fakt super !!!!!
Jdu něco zařídit a pak napíšu víc. zatím papap
Kačka
Ahoj Peto,
dalsi super denicek. Mas opravdu talent, ctu si je vsechny. Ale ted mi to neda
nezareagovat.
Sportovni talent opravdu s tloustkou nesouvisi. Ja jsem byla sice hubena, ale
sikovna asi jako poleno. Navic na tebe vsichni koukaj, jakto ze ti to nejde,
kdyz jsi hubena a na hrazdu se musis vyhoupnout sama. A jak je nekdo schopny
napr. vydrapat se na kluzkou vysokou tyc (splh), to nechapu doted. V dospivani
jsem pak nasla zalibu v turistice a nekterych jednodussich sportech (jizda na
kole bez kopcu, inline brusle), ale na skole pro me taky telocvik patril
k nejvice traumatizujicim zazitkum (jeste s kreslenim a hudebkou). A muzu te
ujistit, ze tenkrat bych dala nevim co za to, aby mi uz narostla prsa, jeste na
stredni jsem vypadala jak 13 leta skolacka a prsa mi poradne nenarostla doted
(ale ted uz mi to nevadi a dokazu pochopit vyhody).
Uzivej si svych novych dovednosti a trenuj dalsi, usmev Vojtika a posleze
i Klistatka ti urcite vsechna prikori z detstvi vynahradi.
Bohunka, snazilka od Zebricek
Boze, jako bych viděla sama sebe!!!(jenom bez těch prsou:-)
Jako další úžasnou disciplínu vymyšlenou pro nás „nadané“ přidavám
šplh - na tyči nabo na laně, je to jedno, stejně mě vždycky čekalo pár
trapných pokusů o výskok, než učiteli došli, že se tam fakt nedoškrábu
a jenom zdržuju ostatní.
Při výmyku mě nahoru rvalo 6 (slovy šest!) holek + tělocvikář - dále bez
komentáře…
Hod krikeťákem mě zastihnul jen jednou, nicméně můj výkon byl naprosto
fantastický -14metrů, hurá! (pro upřesnění jiní házeli kolem 40)
Běh - jakýkoliv sprint nebo 1500 - já měla vždycky rezervačku na poslední
místo. Tak nějak si na to všichni zvykli, akorát jsem jednou způsobila
jedné spolužačce trauma, když jsem jí předběhla a vyfoukla jí její
oblíbené předposlední místo.
Naštěstí se tělocvikář nade mnou ustrnul a neznámkoval výkony ale snahu,
za což mu patří mé celoživotní díky.
Jediné mé trochu sportovní nadání je v tanci (větším zadkem se přece
jenom kroutí líp). Manžel se mě snažil sportovně trochu vylepšit, takže
vlastním tenisovou a squashovou raketu, občas si jdu zaplácat, ale žádná
sláva. O mých pokusech zvládnout in-line brusle raději pomlčím,
investovala jsem do nich poměrně slušnou částku, načež jsem zůstala
navždy zapsána v paměti pořadatelů in-line party noční Prahou, kde mě
zachrańoval safety car poté co jsem jela několik stanic tramvají
v ponožkách s naraženou prdelí a nudlí u nosu.
Tak sportu zdar a homoru zvlášť!
Ivča z jarňulek (27tt)
Ahoj Péťo.
bude se opakovat po všech přede mnou,ale opravdu tvé deníčky jsou naprosto
kouzelný!!!!!
Jo a když si tady líř´čila jak se těšíš na druhé miminkoa já si
klepala na čelo ještě jsem netušila že mě to taky pohltí.Už se tším na
nové bříško,rádi bychom s manželem Elišce pořídili sourozenečka
k jejeím druhým narozkám.
Binky+Eliška
Ahoj Peťo a všechny PSTM
Deníček se opravdu jak jinak než povedl a člověk se fakt pobavil,
zvlášť když si vzpomněl jaké podobné trable měl na ZŠ i on. Teda
nevím čím to je, ale vždycky jsem si myslela že to největší nemehlo jsem
jenom já a docela mě potěšilo, že v tom nejsem sama. I pro mě byl totiž
tělocvik něco jako noční můra, zvlášť pokud se začalo vyndavat
nářadí na gymnastiku. To mě málem omývali a když se dělala řada,
snažila jsem se vždycky být co nejvíc na konci jen aby se na mě nedostalo.
Taky jsem totiž nepatřila mezi ty nejhubenější a o prsou ani nemluvím.
Zadek jsem měla těžkej jako valach a zkuste ho přehoupnout přes tu hnusnou
tyč a udělat výmyk.
A na druhou stranu co mě docela bavilo, byly ty míčové hry…v těch jsem
nemusela dělat hvězdy a podobné ptákoviny
Takže koukám, že jsme to měly všechny těžké
Každopádně na nové maminkovské disciplíny už se moc těším a doufám,
že i ze mě pak bude přeborník v oblékání chobotnice apod.
Takže všem disciplinám ve kterých jsme dobré zdar nazdar
Tessie + Mamutík
(nebojte, pokud se nám ukáže, určitě to nabonzuju
Ahojky Peťko,
opětovně musím napsat: „Kam Ty na to chodíš?????“ super, super, super…přesně jsem zvědavá na
sportovní disciplíny se dvěma dětmi.
papa VAT
čaute kočky,
tak jsem tu, abych se taky pořádně vyjádřila k tématu
Jak někteří vědí můj vztah ke sportu je více než kladný !!! Sport je
prostě můj život a strašně mě to baví a musím říct, že mi pomáhá
i po psychické stránce. Člověk se hned cítí líp právě, když se mu
vyplavují ty ENDORFINY do krve Je to super zážitek. hihihi. A pak že
neexistují. A holky víte jaký je parádní pocit, když si pořádně
zacvičíte a druhý den cítíte jak Vás tělo krásně bolí ??
No prostě super.
Na ZŠ jsme měli také pár podobných adeptů jako je Peta. například jedna
holka takový trošku nemehlo, vymlátila druhý holce přední zuby při hře
zvané baseball !!! Napřáhla se s tou pálkou ( a měla pěknou páru ) ,
chtěla odpálit míč a jak po něm máchla, tak jí pálka vylítla z ruky a
letěla přímo na holku za ní. A jelikož se ta holka smála cizímu
neštěstí, tak jí to vymlátilo ten její krásný úsměv. Trošku
kaměňákovej hunor, protože díky tomu jsme s touto hrou museli nechtěně
skončit všichni . Je to divný, ale holt i při
sportu se musí přemýšlet.
JEN JE JEŠTĚ VÉÉÉÉLIKÁ ŠKODA, ŽE PETA NENAPSALA KOMENTÁŘ OHLEDNĚ
LYŽOVÁNÍ To bych se asi pobavila ještě
víc
TESSIE : strašně moc Ti budu držet palečky, aby bylo vše ok a jsem
napnutá jak kšandy, aby jsi nám ve čtvrtek nahlásila co se to v bříšku
schovává !!! Jinak jsi nic co se mého snažení
týče nepropásla. neúspěchů už bylo dost, tak tajně doufám, že třeba
ted z hor si přivezeme nějaký dáreček
DANCUL : no holka kde jsi ?? Už jsi v nové firmě ? Moc na Tebe
myslím
Jdu zase pracovááááááát
Zatím papa
kačka
Ahoj sportovkyně,
se asi po 100 letech ukazuju v deníčku (pozdrav do nového roku se
nepočítá) a všechny Vás zdravím.
Jsem vyřízená, dnes jsem nespala ani minutu…včera jsem byla v divadle a
samozřejmě nepřipadá v úvahu jít po divadle domů, takže 1 zastávka
mexický bar, dále pak za tancem...... bylo to super, ale když jsem dorazila
dom asi kolem 3 hod., což je celkem přijatelná hodina pro fungování
v následujícím dni - teda pro mě, tak mi začalo být pěkně blbě..... (
pouze 3 mojita a jeden gin + tonic v pruběhu 7 hodin - tak mi připadá, že
jen alkoholem to nebylo - no nevim) a mě když je blbě, tak nespim, takže
jsem asi po 5 letech viděla takový ty pořady jako „dobré ráno“,
„snídaně s Novou“ teleshopingy na nově atd....... no nic… dál to
nebudu pitvat, chtěla jsem Vám jen říct, že super sport je i tanec a sex a
to si myslim, že je celkem nenásilnej sport )))) co? Já jinak vždy se sportem kamarádila,
ale ted neni moc čas, takže to dohánim právě jen tim sexem a tancem
) !!!!
Jinak pěknej deníček Péťo - no jak jinak že jo )
tak se mějte všichni krásně
papa Sabina
Ahoj holky,
U nás se mamince a tatínkovi taky narodila holčička, která ve třech
letech byla taaak tlustá, že se známí a sousedi děsili a vyslovovali
opatrná varování: nezkrmte to dítě na prase. Ale rodiče dobře věděli,
že mě jen tak nějaká potrava neunikne, schovávali marně, já věděla kde
hledat a ze své dětské jídelní židličky jsem měla rozhled jak paša a
jen jsem vždy v nestřeženém okamžiku hmátla buclatou pěstičkou a švih
a mrsk, tátovi zmizel párek z talíře … :--)) Holčička ale rostla a
rostla i z tloušťky, takže do první třídy šla už docela normal,
dokonce uměla psát a číst, ALE to ještě nevěděla, co jí čeká ze zrady
v hodinách tělocviku!!! Totiž kromě zdravého NEnadání k jakémukoliv
sportu jí dal kdosi do vínku i panický strach, a to téměř ze všeho.
Začlo to dětskou kluzavkou, na které seděla nahoře tři hodiny a ječela
tak úpěnlivě, že ji na hřišti ztrapnělý otec nakonec stejně se:,–(il,
na vršku kopce na lyžičkách taky nebylo nic jinýho než vřeštění a
zabejčení se že NIKAM nejedu a ten strach se se mnou táhne celý život.
Historek ze základky nepočítaně, při přeskoku zde oblíbené kozy jsem
zlomila kamarádce malíček u nohy, dodnes nevím jak, při tréninku vybiky
s kamarádkou, abych následně ?překvapila? třídu jsem si zlomila malíček
levé ruky, no historka za historkou.
Nejhorší ale bylo, že obezita se u holčičky vytratila postupně zcela a
holčička rostla a rostla až byla skoro nejvyšší ze třídy. Kdokoliv jí
potkal, tipoval basketbalistku, volejbalistku, atletku, sprinterku a podobné
NESMYSLY. Prostě jsem si zvykla mechanicky opakovat: Né, opravdu ŽÁDNÝ
sport nedělám, nikdy jsem nedělala a dělat nebudu, nejde mi to a nepůjde.
Stejně mi nikdo nevěřil. Výška měla jednu výhodu, jaksi jsem se ani
nemusela moc snažit a ve skoku do dálky i výšky jsem byla najednou první a
trefit na basketu koš fakt taky moc práce nedalo, takže se začaly ještě
přidávat našeptávačské hlasy že bych ten sport teda fakt dělat měla.
NIGDI !!! Naštěstí či bohužel se k výšce brzy přidala i váha a dneska
myslím nijak přehnaně sportovně nepůsobím.
Odříkaného ale největší krajíc, takže můj manžel je … mimo jiné…
lyžařský instruktor, který dělal snad všechny bojové sporty co existují,
hrál fotbal, vrhal koulí, reprezentoval školu na všech sportovních
kláních a k jakémukoliv sportu se postavil, okamžitě začal budit dojem
?tohle už dělám pět let a jsem vlastně poloviční profík?. Takže ani
nevím jak, ale musím konstatovat, že půl zimy teď trávím s lyžema na
nohou, doma již mám tenisovou i squashovou raketu a po několika lekcích
v squashové herně jsem zatím neskončila na JIP ani nerozbila údajně
nerozbitné plexisklo kurtu ( pchá, ještě není všem dnům konec). Sport je
moje věčné téma a jakmile se schyluje k další hodině aktivity jen se
modlím, kdy už mě konečně nějaký to miminko vysvobodí a zbaví útrap a
dá mi možnost přejít na sporty mateřské jako zdvih dítěte do Xtého
patra. Zatím stále nic.
Abych nezapomněla na nejvytrvalejší fobii, tou je strach z vody, nicméně
plavu, ale nepochybuju, že ta instruktorka co o mě před 20ti lety málem
zlomila tu od břehu odstrkávací tyč by si mě nepamatovala!!!
Jo, ještě musím napsat že o žádnejch endorfinech NIC nevím, zatím jsem
je nepotakala! Dneska se snažím trápit rotoped a když po vymezeném čase
masochismu odpadám do bezvědomí, mám chuť tak akorát brečet co jsem to za
poleno a že to cvičení stejně nemohlo vyplavit tu dvousetgramovou Milku ze
včera. (která mimochodem přinesla euforii nesrovnatelně větší)
Tanec a vůbec jakýsi smysl pro rytmus mě minul ZCELA, v životě nepadalo
v úvahu abych se zúčastnila něčeho jako hodina aerobiku, teda já byla tak
naivní, že jsem i učinila několik pokusů a zmítajíc se zcela mimo rytmus
ještě tak tři kroky pozadu oproti ostatním a zjišťujíc, že buď zapojuju
jen nohy nebo jen ruce jsem to vzdala. S mou tanečně hudební koordinací je
prostě někde ?chyba? v matrixu, ale když si doma naplno pustím něco fakt
tanečního a v okruhu tak 100m není živé duše, to byste měli vidět ten
rokec!! A mimochodem, manžel k těm
sportům ještě i tancuje a to jsem úplně opomněla taky dost tristní
kapitolu Taneční, které jsem absolvovala celé a on ani lekci.
Ahoj Claudie
P.S. pro Missorku ? Péťo jako vždy excelentní deníček a k Tvýmu
komentáři vedle v deníčku-chacha, provařená, ty jsi
nejprovařenější!!!!
Ahoj
Claudie
Ahojky,
Tak já taky přidám svou trošku do mlýna. Peto nevěř, že za tvé
?nadání? může váha a nějaký prsa. Já mám slabých 50 kilo živé váhy
(a to jsem ztloustlá po těhotenství), tomu odpovídající pidiprsa a jsem na
tom v mnohém ohledu dost podobně.
Umím v zá:,–(ě jen tři sporty: plavu dobře prsa, lyžuju a bruslím. Jedná se tedy o dost sezónní záležitosti, takže většinu roku jsem vyřízená. No a mou oblíbené sporty taky obvykle nebývají náplní hodin tělocviku. Co mi fakt vůbec, ale vůbec nejde, jsou míčové hry a běh. Na základce byla mou noční můrou již několikrát zmiňovaná vybika, protože mám jednak panickou hrůzu z míče a jednak jsem nebyla schopná přehodit tělocvičnu ? nekecám. No a když mě viděla běžet nová tělocvikářka (ještě mě neznala), tak se neudržela a začala se smát. Já jsem ale veselá nátura a nebrala jsem to osobně, jinak byh taky mohla mít trauma dodnes, že jo. Na gymplu, kde hitovkou byl volejbal, jsem jako jediná ze třídy měla od naší tělocvikářky generální pardón, že v průběhu hodiny můžu sedět v šatně a číst si. Tomu pochopitelně předcházelo několik hodin, kdy se mě snažila naučit alespoň spodní podání (ostatní trénovali přesně namířená podání vrchem ? já se snažila jen přehodit tělocvičnu, seč marně) a aby předešla svému psyhickému zhroucení, vzdala to. Postupně se moje pozice upevňovala, takže jsem se už ani nemusela převlékat do cvičebního, natož chodit na nástupy na začátku hodiny. Ironií je, že moje nejlepší kamarádka z gymplu hrála volejbal závodně:-)
S manželem jsem se seznámila na horách, kde jsem působila prudce sportovně, takže chudák netušil, co ho čeká. Následně zjistil, že nesnáším jízdu na kole, nesnáším a nezvládám volejbal, nezvládám tenis a svíjím se smíchy u pingpongu. Novodobé sporty jako squash jsem ani nikdy nezkusila. Naše manželství zachraňuje jen to, že ráda turistím (ale do kopce mi to taky moc nejde) a manžel není naštěstí velký sporotvec.
Teď mě čekají maminkovské sporty-už si zvykám:-)
Sportu zdar
nakukovatelka Jana+Kačka 27 dní
Teda kočky, vy jste toho naplkaly… Moc mile se to čte, škoda, že není víc
času, aby se dalo reagovat na všechno. Sedím tu s mokrou hlavou, drak zdá
se usnul - na první pokus (nechápu!) a klasicky a tradičně místo úklidu
jdu smolit komentář.
Pak ale musím jít vyrobit blivajs, tak
doufám, že to všechno stihnu.
Especially pro Kačku ad lyžování - poprvé jsem stála na lyžích
v sedmé třídě a když se rozdělovalo do sružstev, měl se sjet kopec a
podle stylu jízdy nás asi hodlali rozčlenit (stejně jim to muselo bejt
jasný už od začátku, ne?). Pod kopcem byla silnice, za silnicí potok.
Vyučující byli v pohodě neb na silnici nebyl sníh, tudíž sjetí do
potoka nehrozilo. Ha ha ha. To mohli vědět, že se absolutní náhodou trefím
na ten kousíček sněhu co tam byl a do toho potoka dojedu. Další historky
o tom, jak jsem zastavila vlek už snad ani nemá cenu popisovat…
DINY - vždycky tě ráda vidím. Je pravda, že chobotnice ve stadiu
epileptického záchvatu musí bejt žůžo! Pusu Davčovi a ať je občas taky
hodnější a jak to dopadlo s hlídací tetou?
Bertík je čím dál tím hodnější, zlatej
druhej trimestr co za chvíli začne…
JINDŘIŠKO - ty jsi teda kalibr! Na tělocvikáře jsem nikdy malorážkou nemířila, ale chuť jsem měla často, to teda jo!
BUDULÍNKU - tanec já taky ráda a ačkoli moje ségra závodně tančila a
moje nejlepší kámoška rovněž, nějak to nepovažuju za sport… Můj muž
ovšem netančí. Mám slíbenej tanec na svatbě, ale tu jsme zase odložili,
takže je zatím v suchu. Nicméně toho slibu si moc vážím, asi mě fakt
miluje!!!
VERONIKA6 - TAK POZOR! pODLE MĚ JEDINEJ ČLOVĚK CO MÁ VĚTŠÍ VELIKOST PRSOU NEŽ JÁ JE hALINA pAWLOWSKÁ!!! Ale jestli máš osmičky, tak jsi druhá… I když ta moje velikost v písmenech zní taky dost nechutně, skoro na konci abecedy.
HANA ZANA - BUNGEE JUMPING??? hm, tak do toho bych taky nešla. Já vím, že
i hubený lidi mají problémy se sportem, ale vypadaj u toho tak nějak líp.
Nic se jim netřese a nevypadá to, že za to může ta tloušťka. Pusu Artíkovi.
VENDELÍNO - JÁ VŽDYCKY CHTĚLA MALÝ PRSA. A taky kudrnatý vlasy a zelený oči a sexy zadek… a vůbec. Radši se nebudu zasnívat! Hodně štěstí přeju, do denmíčku nakukuju a držím palce.
ZUZKO OD ŠULÁNKA - jsi vzpěrač? to bych neunesla ani náhodou. Moje možnosti končí u Vojty v autosedačce, ale asi se budu muset začít trénovat, neb je čím dál tím těžší!
A pokračování příště. Máme budíček.
Peta a spol.
Ahoj,
Péťo, opět skvělý deníček, chechtám se )))Můj vztah ke sportu není teda nijak horký,
hlavně jsem líná. Endorfíny sice znám, ale dopracovat se k nim
) Teď s 15 kg nadváhy by to teda už bylo
záhodno, zatím se vymlouvám na kojení. Na cvičení nejsem schopná si
udělat čas a dobré jídlo si teda neodpustím. Ale slíbila jsem si, že až
začne Vítek s příkrmy tj. někdy začátkem dubna tak se do toho hubnutí
pustím, to už by konec kojení nebyl tak hrozný. No uvidíme… Jinak jsem se
naučila dělat taky dost činností nohou - vozit košík s Vítkem a přitom
jednou rukou vařit kaši a druhou např. vyměňovat vodu naší malé
malířce. Nebo sebrat ze země různé části oblečení apod. Taky je celkem
sportovní výkon vystrkat do kopce kočár + Míšu na stupínku.
Jinak dnes jsme byli s Vítkem na 3 měsíční kontrole tak má 5,77 kg a
60 cm. Dostal do každé nožky pigáro, to bylo řevu. No a přesně jak
předeslala doktorka - za 4 hodiny reakce. Levé stehýnko celé rudé a
neutěšitelný řev. Takže studený obklad (tvaroh nemám :-/) a paralenový
čípek. Teď chudáček můj malinký spinká. Takovou reakci teda Míša
zdaleka neměla, ona vlastně neměla skoro žádnou kromě mírné protivnosti
a větší spavosti. Tak uvidíme jak bude Vítek vypadat až se probudí a jak
rychle ho to přejde. Asi přece jen zvážíme tu lepší vakcínu.
Zdravíme všechny maminky a miminka a těhulky a snažilky a čekatelky takže
vlastně celé emimi )
Katka
Ahoj holky, zdravím všechny do deníčku P.S.T.
Hlásím návrat!!!!!! ((((((((((((((((-:
Moc se mi po vás stýskalo a až se nám podařilo dostat PC do takového
stavu, abych se mohla přihásit - ale ještě není to pravé ořechové,
protože mi to stále padá, tak uvídíme, jestli se mi pozdrav vůbec podaří
odeslat. ((((((((((-:
Missorko - jako vždy perfektní!!!! Opravdu není co dodat - znám to na
vlastní kůži - mám velmi podobné vzpomínky - jen mám kliku, že na
střední škole už jsme tělák neměli ((((((((((((-:
JInak zdravím všechny, se kterými jsme se tady v loňském roce scházeli -
posílám pozdravy i od Magdíska - 17 už jí bude půl roku - to je fakt
hrůza, jak to letí (((((((((-: Už se nám začíná klubat zub.
Katcho - my jsme si připlatili na lepší vakcínu - a jsem moc ráda - Mag.
zvládala všechna dosavadní očkování v pohodě - bez teploty - jen byla
spavější.Takže je asi opravdu lepší si připlatit - i když jsou to
opravdu nekřesťanské peníze!!!!
Tak se holky mějte prima - my jdeme zítra s Magdískem na vítání
občánků - tak vám pak napíšu, jak to probíhalo a jaké to bylo
(((((((((((((-:
Tifani + Mag. (skoro půl roku)
Ahojky Missorko,měla jsem dneska takový smutný a nanicovatý den.. do chvíle než jsem si přečetla Tvůj článek. Hlavně poslední odstavec mě dostal . Děkuji.Babule
Ahojte holčiny,
Kubíček má dneska 4 měsíce a dal mi obróóóvitánský dárek,
nepletete se, on mi -SPAL CELOU NOC BEZ PROBUZENÍ . Já jsem tak šťastná, i kdyby to už
nepokračovalo, tak jsem se nádherně vyspala a načerpala fůru energie.
Včera jsem ho o půl osmé nakojo a vzbudil se až o půl šesté. Pravdou
je, že tak od dvou jsem ho často kontorolovala. V pět jsem se vzbudila
v kaluži mlíka a šla odstříkat.
Já jsem Kubíčkovi dala šátek na nošení. Dneska se budeme učit vázat a
strkat dovnitř. Jsem zvědavá.
Missorko, vidíš, takový strach jsem měla, aby Kubík nechyběl v seznámku miminek 2004 a stejně tam není. CHjóó. No nic, tak jsem ho dopsala do komentářů.
Mějte se
Radka a Kubíček
Teda, chci taky takovej dárek!
To je mi líto, ale já seznam posílala komplet!
Šátku zdar, u nás to byl úspěch.
Peta
Ahoj děvčátka, hlásíme se s novinkami z velkého UTZ
Jak jistě víte, včera byl náš velký den…ultrazvuk ve 20tt (teda u me
ve 21+4tt) na který jsme se s manžou hrozně těšili, jednak že toho
našeho mrňouska zase uvidím a hlavně proto, že pro manžu to byla
slibovaná premiéra.
Takže ráno jsme vyrazili k doktorce, nejdřív proběhla klasická poradna,
kde jsem se úspěšně zvážila na té podivné váze se kterou jsem
v životě sama nemanipulovala, ale přece jsem se nějak dopídila toho, jak
to asi funguje. Takže nějaké to kilko jsme zase nabrali takže,
z posledních 76kg už máme skoro 80kg Ale břicho teda moc velké nemám, aspoň mi to
moc nepřijde (až bude čas, tak vám tam šoupnu novou fotečku). No pak mi
vzali krev na protilátky…dneska prý nabíraj krev i u těch co mají 0+,
takže jsem jim tam málem vykrvácela, protože jsem si to pustila a začala ze
me crčet krev
No holt jsem expert.
No a pak uz jsem šupajdila do ordinace za doktorkou a hurá na UTZ. Zdenda
čekal poslušně v čekárně až ho zavolají, ale ono to všechno nakonec
dopadlo úplně jinak
Z UTZ jsem neviděla vůbec nic, protože to celé sledovala doktorka sama a
pořád do toho monitoru mžourala a něco si povídala pro sebe, jako že se
jí to špatně ukazuje apod. a pak prohlásila, že jsem asi málo průhledná
No naměřila si všechny ty míry s tím, že
všechno odpovídá tomu 21-22tt, ale stejně z toho byla taková furt nesvá
protože nemohla najít 3 cévy pupečníku a nakonec prohlásila, že bude
lepší, když mi ten UTZ udělají ještě u Apolináře. Že by tam taky
mohlo být míň plodovky a že víc očí víc vidí. Takže mi napsala
žádanku k Apolináři, a řekla že mám na ně udělat psí oči aby mě
vzali bez objednání. Manžovi vzkázala, že když pojedeme k Apolináři,
takže se může podívat tam, takže zase chudák z toho nic neměl a jen si
odseděl hoďku v čekárně
Ten se hned začal vyptávat co se dějě a když jsem mu to s naprostým
klidem vylíčila aniž bych ho něčím děšila, tak si hned připravil
tragickej scénář a začal se děsit, že to není jen tak když me posílá
do nemocnice No a aby toho nebylo ještě málo,
tak stejně černě to vylíčil i své máti
No tak abych to zkrátila, tak jsme dorazili do Apolináře, vzali mě celkej
bez řečí a jen řekli, že si budu muset počkat. Což znamenalo, že manža
zase houby uvidí protože už pospíchal na pracovní schůzku. Jenže to jsem
netušila, že jakmile odejde, tak si mě zavolaj dovnitř…no holt se nedalo
nic dělat, tak snad příště.
Byla tam moc hodná PA, která se mi představila a řekla mi co se bude
dít…nejlepší bylo, že tam měli ještě jeden monitor, na kterej jsem
mohla koukat i já a tak jsem si to aspoň užila. Je fakt, že ta viditelnost
nebyla nic moc a sama říkala, že do někoho je holt vidět víc a do někoho
míň. Každopádně všechny ty míry měla změřené během chvilky i když
teda nechápu, jak například mohla poznat z takové velké šmouhy stehenní
kost No ale všechno dopadlo dobře, plodovky je
dost, všechno bylo naprosto v pohodě a když jsem tam byla, tak jsem
samozřejmě nezapomněla na otázku co to bude a tam mi bez váhání řekli,
že to
bude.............................................................................................................................................................................................NO
PŘECE KLUUUUUUUUUUUUUUUUUK!!!!!
Všichni nás většinou typovali na holku, takže i já jsem byla z toho
trochu překvapená, ale manža byl evidentně štastnej a potěšenej, protože
s holkou se tak nějak smiřoval, ale kluka si přál
Takže je to skutečně Mamutík
Takže teď jsem se totálně vyčerpala, doufám že jsem Vás nezahltila
informacema a kdyžtak se omlouvám, ale mám radost, že člověk tak nějak
ví, na co se má těšit. Teda doufám
Pěkný den všem přeje
Tessie + klučík Mamutík
No super zpráva!!!!
Hezky si to těšení užívejte!
Peta (taky s horším výhledem na UTZ, maj mít lepší přístroje, že
jo?
Tessie,
no super zprááááva !! obrovská gratulace !!! Já už jsem si říkala kde jsi. Už jsem byla na trní jestli se něco nestalo !!! hurááááááá huráááá hruáááá !!
Krásně si to užívej a pořádně pohlad bříško !!!!
papa Kačka
Ahoj Tessie,
to je skvělé, že rozšíříte řady chlapečků! V našem okolí se rodí
dost dětí, ale samé holky!!!! S kým si ten náš šmudlík bude hrát???
I když podle seznamu loňských miminek je chlapců dost, no holt ne našim
známým ani v rodině Vítka bude pérovat ségra a sekundovat jí
budou 2 sestřenice, už teď je mi ho líto, jsou to všechny 3 pořádné
dračice.
Takže ať Mamutík hezky roste! A co jméno? Nebude mít v občance Mamutík,
že ne?
Katka
ahoj holky,
som desne unavena, ale dalo sa cakat po 1/2roku nicnerobenia. ale ma to
pozitivum. moj mozog je tak odychnuty, ze mi staci vsetko povedat iba 1× ). takze je to na oddeleni marketingu -
asistentka sefke, ale skor by som povedala ze som clen do timu. minolta
konica.
takze k sportu. VOBEC SA MI NECHCE!! ale ako viete moj vztah je kladny. rada nicim svoje telo unavou. a potom samoska idem na chladene pivo.
ked som bola na zakladke chalani ma moc nebrali, lebo som bola silnejsia, rychlejsia, lepsia v sporte a o 2hlavy vyssia. aj ked sa to nezda najsirsia cast mojho tela boli kolena. ale len do 1. ms. a aj teraz nie ze by ma chalani neznasali, ale neveria mojim schopnostiam - napr. squash. ale v praci som sa uz dohodla s kolegom. su tam iba take 2 tintitka co so sportom asi nic.
a co sa tyka figury. ja a myslim ze vacsina zien sa musia echtjo namakat aby
to deko islo dolu. u mna to fungovalo ked som trenovala denne minimalne 4h. a
samozrejme zivila sa doplnkami vyzivy a inym nekalorickymi chujovinami.
momentalne jem salat s kadecim. chalani totiz vymysleli ze v septembri ideme
na tyzden na jachtu. tak to musim nejako vypadat. )
bolia ma nohy z toho sedenie, ale hlavne nemozem nosit do prace tenisky.
tessie: gratulujem k chlapcovi ))
peta: co chces si dobra sportovkyna. ja sice viem plavat, ale basnicky teda nula bodov. ako vzdy super dennicek. tak som nevydrzala az do piatku. totiz internet na sukromne ucely mame zakazane. tak stala chodim k nasim.
kacka: prajem ti krasnu dovolenku. dobre si zasportuj a prevetraj hlavu.
saba: sportovci su najvacsi alkoholici )
inac vsetko po starom. ziadna zmena. aspon si myslim.
majte sa krasne
danka
Ahoj:)
Po dlouhe dobe se ja ostuda ostudna dostavam k tomu neco napsat… nejak vubec
nezvladam.
Denicek je super, jako vzdycky:) Moje sportovni discipliny se omezujou jenom na
vzpirani a sprint, ve ctvrtek jsem si k tomu pridala i vzpirani ve vode:)) Jo
a malem bych zapomnela na kroceni zvere, i kdyz to ani neni sport, spis
masochismus:)) Dneska to probehlo treba tak, ze jsem jednou rukou tlacila kocar
a druhou se snazila zabranit psici Kacene, aby me obesila na voditku pote, co
v dalce zmercila kocku:)) Kvili u toho jak smecka sakalu, bizarni
podivana…
Jinak u nas byla velka udalost, v sobotu…8.1. Matysek oslavil rok!
Oslava byla super, zucastnil se skritek Vojta s Missorkou a Zdenkem, Julinka
s Taninou a Magrata, bohuzel bez delfinka Krystofa:( Darky byly uzasny!!! Peto:
Matysek desne rad prostrkava zviratka z farmy dirou ve strese chlivku:)) Porad
ted neco nekam strka a zkousi, co k sobe pasuje.
Akorat jsme podcenili nacvik zfoukavani svicky, ale do dortu si hned
hmatnul:))
Takze uz mame doma batole, to je fofr!!!
Tessie: moc gratuluju ke klukovi, to je paraadaaaa!!! A co to jmeno???? A dovedela ses to 13. to je taky naprosto super!!! To me bylo 30 …to uz moc super neni:)))
Kacko sice uz pozde, ale prece: uzij si poradne dovcu a doufam, ze bude uspesna:))
Snad se sem zitra nejak dostanu, nikdy moc nereaguju, jsem proste ostuda, no!:)
A co je horsi, musim se zacit ucit… a vubec ale vubec se mi nechce!!!!!!!!!!! Nemate nejaky navod, jak bezbolestne zacit?????
kacii&rocak Matysek
Ahoj holky
Předem moc děkujeme za gratulace.....to víte potěší to, když se
můžete podělit o radost. A co se týče jména, tak do občanky mu
Mamutíka samozřejmě nedáme, ale rozhodli jsme se, že aspoň něco musíme
nechat jako překvápko, takže do porodu se budeme prezentovat jen jako
Mamutík Takže vydržte do května,
protože já to musím taky vydržet.
Jinak u nás nic moc nového se neudálo, v pátek jsem likvidovala
vánoční stromeček a byl z toho úklid na celý den. Ruce jsem měla
slušně popíchané a toho bordelu, ani nemluvím. Takže jsem ztrávila
i víkend uklízením, aby to u nás nevypadalo jak u cikánů.
Taky mě začínaj popadat nakupovací mánie…v sobotu jsme jeli do
Hypernovi, tak jsem byla natěšená jak tam Mamutíkovi něco koupím a
houby…neměli tam vůbec nic…teda nic co by mě uchvátilo. Všude teď
vyprodávaj jen zimní kombinézi a to by se nám na léto nehodilo Takže jsem se svou shopovací maníi rozhodla
ukojit dnes a vyrážím do města na nákupy
Tak doufám že něco přinesu.
Kacci - tak to Matýskovi moooooooooooooc gratulujeme a přejeme všechno nej
nej nej. Teda letí to neuvěřitelně, vidím to sama na sobě, ale přijdou
chvilky, kdy mi to přijde zase za děsně dlouho Tak si pak vyber viď. A tak koukám, že leden
oslavující, takže samozřejmě všechno nejlepší i tobě a třicítka je
přece krásně kulatý číslo.....holt jses v nejlepších letech
Všem posíláme moc pozdravů a opatrujte se!!!
Páááá Tessie + Mamutík 22+2
Ahoj kočky,
uvidíme, kolik mě toho dítě nechá napsat, i když teoreticky teď spí, ale to se může každou chvíli změnit, známe se, že jo…
A jsme vzhůru a to nekecám! Tipuju to na další zuby. Ach
jo, ještě nám jich chybí 17.
DANKA - už chápu, proč mě sport neber, bude to patrně proto, že nepiju
pivo! Hodně štěstí v nové práci, akorát
s tím přístupem na internet mě teda ti tvoji zaměstanavatelé moc
nepotěšili - asi nevědí, že odreagovanej zaměstnanec = spokojenej
zaměstnanec!
Jo a plavací básničky tě klíďo
naučím, teda ža je budu umět, zatím po plavací instruktorce papouškuju
tak každý třetí slovo, nicméně Vojta je spokojenka!
KACII - to je fajn, že si farmy aspoň občas všimne… Třicet je mooooc hezký číslo, čeká mě
příští rok. Jo a jaký bylo plavání? Taky básničkujete? A taky si
připadáš tak trochu jako magor? Já docela dost…
TESSIE - fajn, aspoň bude nějaký překvápko, možná bysme mohly tipovat,
ne?
Musím letět za krakenem, Sezamová ulice už mu zdá se nestačí, hlavně taky končí, že jo…
Peta a spol.
Ahoj holky,
pokusím se trochu oživit deníček, třeba se některá chytnete na nový
komentář ;o)
U nás se teda nic převratného neděje. Nebo to nestíhám ani postřehnout,
čas mi hrozně letí, žiju tak nějak v poklusu. Vítek roste jak z vody,
očekávám, že se co nevidět převrátí ze zad na bříško. A to bude
řevu, na břiše ho to totiž neskutečně štve ))) S Míšou jsme včera byly zase plavat. Co
se týče těch básniček tak jsem se ze začátku styděla, ještě horší to
bylo s písničkama. Ale ani ostatní maminky nejsou zrovna zpěvačky takže
mi to dávno už ani nepřijde blbý. Teď s námi chodí do kurzu plavat
i tatínkové a taky někteří recitují i zpívají - pokud teda znají.
Včera jsme měli hodně potápěcí hodinu a to i rodičové. Některé mamky
z toho byly celkem otrávené, ale ona je to větší legrace. Já jsem
vycvičená už od loňska, taky mě to štvalo, že si namočím vlasy, které
pak dlouho schnou. Takže mám apartní čepičku a fakt mi to sekne -
obtloustlá chobotnice
))) Včera jsme např proplouvali potopenou
obručí - jsem se bála, že se tam s Míšou nevejdu - vešly jsme se.
Akorát že Mišula moje nadšení nesdílela a ukončila spolupráci, ani se
nerozloučila s dětmi a instruktorkou.
Dneska jsme se rozhodly, že se už připravíme na jaro takže jsme nakoupily
několik keramických obalů na květináče. Žluté a zelené ať to tu máme
veselé ) Zelené do ložnice, žluté do
pokojíčku, zbytek bytu zůstává střízlivý.
S manželem jsme konečně dali na rady babiček a dědečků a od února
začne Míša chodit do školky. Nejspíš se doma už trochu nudí a možná
trochu žárlí takže když se vyblbne s dětmi, bude to snad lepší. Takže
až najdu tel. číslo tak tam zavolám abych si ujasnila co všechno bude
potřebovat.
Junior už na mě haleká, chce si povídat a polochtat. Je totiž pěkně
lochtivý a když ho šimrám tak se směje nahlas DDD
Takže se mějte všechny moc hezky!
K a V a M
Ahojky Petko,
díky! Právě jsem si o několik let prodloužila život díky smíchu, když
jsem četla tvůj deníček. Je skvělý!
Eva a Babu od Šuldy
Ahoj Missorko!
Ty fakt nezklameš! : - )))) Musela jsem se u toho smát nahlas… Ač jsem
postavy celkem útlé, sportovní vlohy jsem do vínku též nedostala (manžel
se děsí toho, až nás syn začne mít nějaké touhy po sportovním vyžití,
jelikož já nechytím ani hozený balón nemalé velikosti : - )))). Vybavila
se mi rovněž jedna historka z tělocvičny na gymplu, kdy jsme měli
těhotnou tělocvikářku, která si zakládala na tom, jak je dobrá a chtěla
zřejmě porodit v tělocvičně (prostě nám pořád vykládala, jak se
cítí dobře, těhotenství není nemoc atd. a odmítala nějak furt odejít na
mateřskou : - ))) ). Její chyba byla v tom, že tele jako já nutila skočit
skrčku. Ve velké panice, kdy jsem se s rozběhem blížila ke koze, si moje
tělo nějak vše rozmyslelo a já skočila roznožku. Tělocvikářka
dávající mi záchranu tento zvrat neočekávala a její obrovské břicho
dostalo patřičný zásah. Fakt jsem z toho pak měla výčitky, ale to se
prostě nedalo ovlivnit… Doufám, že to nijak negativně neovlivnilo plod a
má stejně geniální dítě jako se cítila být ona sama : - )))).
Ahojda
Nakukovatelka Ivča od Veroniky a Adámka
Ahoj Claudie!
Tak u tvého příspěvku jsem se dobře pobavila : - ). I já vlastním
manžela, který vyzkoušel snad všechny možné i nemožné sporty, dokonce i
„horolezl“, závodil na motorce a takovou tu klasiku -tenis, fotbal,
volejbal, hokej, squash, plavání, lyžování atd. zvládá levou zadní (a co
je horší - v polovině těchto sportů dá se říct vyniká nad ostatními :
- ) ). Snažil se mi namluvit, jak by bylo prima, kdybych se naučila tenis a
mohli jsme si jít občas zahrát spolu. Když viděl, že nejsem schopná
strefit se ani po deseti pokusech raketou do míčku,své úsilí vzdal za
účelem zachování si svého psychického zdraví : - )))). Neskrývám, že
jsem tomu ráda… To jsou nápady, honit se v potu tváře po kurtech : -
).
Ahoj Ivča, naprostý sportovní antitalent (ale zase jsem byla královna
diskoték, mám rytmus v těle : - ))))))))))))) )
Ahoj holky!
Koukám, že to tu fakt žije:) No, říká to ta pravá. Takže přiznávám,
že čtu poctivě! A pro oživení tu zítra něco sesmolím (ať se propadnu
do západního německa, jestli kecám:)))) ale dnes ne, dneska si to
promyslím, hrubý plán by byl:)
Mimochodem, není tu taky nějaká dušička, která je obvykle zbloudilá, že
by nám o sobě dala vědět? (Šarlotka, Sabča - ta teda psala, Bolero a
vůbec všechny, které tu tvořily tu bezva partu. Je mi vcelku dost líto, že
nám některé duše odpadly:()
Zatím pa
Gabča a Barča
Ahoj,
tak Gabčo, těším se na komentář, ať mám co číst ;o) Jinak si nedělám
iluze, v pátek to bývá vždycky ještě slabší.
Za chvíli konči Kouzelná školka takže mám malinko času. Pak by bylo
záhodno převléknout se z pyžam… Míša musí trénovat sama, moc jí to
ještě nejde a hlavně neba, Vítek se se mnou pere při každém oblékání,
prostě bezva začátek každého dne /
Mááámííí!
No jo, tak já mizím.
Katka
Tak včera jsem si samozřejmě nenapsala body, o který jsem byla
přesvědčená, že napíšu a tak to budu psát rovnou, jak mi myšlenky
padnou do ruky. Takže toho zas polovinu zapomenu, protože píšu pomaleji než
myslím.
Takže k tématu deníčku .Peťo, výborně. A jak jsem se pobavila:) A já
a sport? No asi takhle, jdu do toho s nadšením a většinou to stojí taky za
to…sranda pohled na mě:) Nepatřím k hubeným ani tlustým, něco mezi
(dovoluji si to tedy tvrdit…samochvála…smrdí, ano, ale je fakt, že se
nechválím, moc spokojená nejsem, ale jsem líná:)))) Párkrát, než jsem
chodila do školy, jsem chodila do sokola. V první třídě gymnastika -
stačilo si div neurvat ucho při kotoulu (naušnice a koberec) a jednou si při
hvězdě div né zlomit ruku a bylo po ptákách. Ve druhé třídě jsme na to
šly od lesa…začala jsem opět do sokola, připravovala jsem se na
spartakiádu. Byla jsem na pražské, ale ouha. Byla jsem nemocná. A na
celostátní na Strahov mě mamka nechtěla pustit, i když už jsem byla
zdravá:( Dodnes jsem jí to neodpustila:) Pak následovalo dlouhé nic, jen co
se dělo ve škole. Tělák byl vcelku oblíbenej, pokud se týkalo míčových
her (vybika, volejbal, basket), když jsem byla v sedmičce v ozdravovně, byl
to fotbal (nejbolíbenější bylo, kdo víc zkope primáře…hrál s náma,
bylo to super). Pak ve škole jsme místo cvičení hráli pink-ponk, vrhali
koulema. Na střední jsem se dostala k basketu a volejbalu do doby, než jsme
si zaběhali coopera (pro neznalé - 12minutový běh v prašné dráze) - mě
to stálo dva měsíce ležení doma po astmatickém záchvatu a od tý doby ve
škole nic. A vlastně i mimo školu. V prváku jsem zkoušela aerobic,
plavčo, tanec. Holky já toho vyzkoušela a prd z toho. Jak říkám,
nadšení by bylo, ale…Ve druháku poprvé na lyžích - s manžou. Ječela
jsem na celý Krkonoše, když jsem se rozjela. Fakt, všichni ze mě museli
mít srandu. A pohled na to, jak jsem brzdila? Nebo jak mi nešlo sednout na
vlek? Jak kvůli mě zastavovali asi 4× po sobě? Nebo jak jsem nahoře
sestupovala, naučila jsem se opírat o hůlku, abych nehodila „držku“ a
tak jsem tu hůlku zohybala. No, po týdnu jsem tam lítala jak drak -
snowboardisty (teda ty začátečníky, ta sjezdovka byla pro ty menší:)) a
ty, co tam jezdili přímo (jezdila jsem obloučky) jsem míjela obloukem a ten
strom uprostřed…chyběly jen milimetry…Co vám budu povídat, sranda se
mnou je:) Teda aspoň někdy a někde. Teď se zmůžu tak na kolo (ovšem to si
vybírám počasí) a jinak na mě čekají ty maminkovské disciplíny.
Tak nejtěžší disciplína mi přišla utišit pláč, hlavně po návratu
z porodnice. Časem se přidala, jak myslím Diny psala, chobotnice
s epileptickým záchvatem - jo, oblíknout plínu, fakt slast…zapínám asi
na desetkrát, protože je B furt nějak divně pokroucená a utíká. Teď jsme
coby léčebnou proceduru použili trošku mrkvičky - no, nedopadlo to
nejhůř, i když v prskání se Bára zlepšuje (měla průjem). Občas je tu
disciplína chytání hovínek, hledání dudlíků, oblékání…no však to
znáte.
Doufám jen, že ty opravdové sportovní aktivity se u nás zlepší spolu
s tím, jak B poroste. V nejbližší době plánuju plavčo (pro mě to bude
opravdu jak sport - vodu sice miluju, ale neumim v ní pořádně dýchat a
navíc z přírodních vod se vždycky bojim, že se mě něco pod vodou
dotkne:))))
Jo a ještě něco, jestli bude počasí jako je a bude pokračovat zvedání
vody, nacvičím si nejspíš i plavání na divoké vodě… Tolik
o sportu.
A co je u ns nového? No, tak zmiňovaný průjem způsobil, že B za 14dní
od poradny přibrala pouhých 16dkg (6,47kg), ale dr říkal ,že je to v poho,
hlavně, že neubrala. Jsem z toho nesvá. Sice je mi jasný, že nebude furt
přibírat kilo za měsíc, ale tohle byl docela skok. Ale B kadila tak dvakrát
do hodiny, takže neměla zčeho přibrat. Kojim po 2 hodinách ve dne v noci
(tak by se to už sakra mohlo podepsat na tý váze a to směrem dolu!), takže
B s náma poslední dobou od půlnoci spí. Ve středu dostala kočka
včeličku, takže mi předvedla, co to je pláč (a já si myslela, že už to
vím - prd vím). A v úterý odpoledne jdem na naušnice (to mi teprv
ukáže, co v ní je ještě skryto). Jinak pohoda. B už konečně pase a na
bříšku se jí konečně líbí, až na výjimky už usíná docela
pravidelně kolem 9hodiny večer a pospáváme tak do 8-9, ale s těma pauzama.
Kojim po těch 2hodinách a po 7hodině si s ní chvíli musím povídat, pak
zabere a pak už vstáváme. Spí čím dál míň, i v kočáru se budí, ale
zapla´tpánbu moc neřve, jen občas. V postýlce se točí, tuhle si tam
hrála a nechala nás zasexovat.
No budu končit, protože nevim, co jsem psala a co ne, takže event. přečtu a
dodám, abych něco nekonila a nepsala víckrát, na to jsem expert:)
Tak zatím pa a pište pište
Gabča a Barča, 16t a 3d
Ahojte holky,
tady nepřihlášená cestovatelka Kačka !!!!
Jen v rychlosti Vám chci dát vědět, že jsem zdravá a se všema
končetinama na svém místě zase doma Bylo to super a víc napíšu
v pondělí.
PETO : hele , tak já nevím, Bud jsem slepá nebo jsi nedala fotku
Klíštátka na net. Hledala jsem dneska skoro celý den a nikde nic. Tak já
fakt nevím. A já jsem tááák natěšená
Holky všem krásný víkend a ozvu se v pondělí z práce.
PAPA KAČKA !!!!!!!
Jsem tě vypátrala!!!
Hele, ono na tý fotce je něco vidět jen silou vůle… Ukážu ti ji
naživo a pak uvidíš, ale jakmile to oskenuju bide to zajímavý černošedý
abstraktní obraz!
Peta (se špatným výhledem přes špeky)
Všechny deníčky uživatele
Provozovatelem tohoto serveru je MAFRA, a.s., se sídlem Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČO: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Společnost MAFRA, a.s., je členem koncernu AGROFERT.