Plná náruč
- Rodičovství
- Kattynka000
- 16.10.16
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Spousta lidí mi psala a vyžádala si šťastné pokračování mých dvou deníčků Jednou si tě zase pochovám a Maminko, posílám ti andílka. Tak tady ho máte, jeden krásný Happy end. :)
- 5
- 4
3.10.2016 (pondělí)
Rok se s rokem sešel, předevčírem by měl Matyášek první narozeniny. A já najednou sedím na poslední kontrole v porodnici.
„Tak, maminko, vše v pořádku, 6.10. v poledne příjem a v pátek ráno uděláme sekci.“
Najednou mi to dochází, 367 dní pláče, strachu, snahy si užít, že se blížíš na svět TY. Vše mám v mlze, jako bych se dívala na divný film a ne na poslední rok svého života. Najednou jsi jen Ty, žádný smutek, strach, bolest, jen Ty, já a tatínek. Vidina toho, že za 4 dny budeš s námi a budeme kompletní rodina.
5.10.2016 (středa)
Nervozita přichází, mlha opadá a mě dochází, co se vlastně děje. Neskutečně se na Tebe těšíme, pořád nevěřím, že za 48 hodin už budu v nemocnici čekat na Tvůj příchod. Nervozní je i táta, těžko říct, jestli z toho, že poprvé tak dlouhou dobu budeme od sebe, nebo že je tohle poslední večer, kdy na Tebe mluví do bříška a ty se v klidu vrníš.
Opět dostáváš škytavku, tak jako každý večer, naše malá škytka, říká ti tatínek, směje se a já jen vidím lesknoucí se slzy štěstí v jeho očích. Miluje tě tak moc a tak moc se bojí, aby zvládl být dobrým tátou pro svou malou opičku. Tatínek spokojeně usíná, já nemůžu, jsem až moc nervozní, tak tě jen hladím přes bříško, dokud nepřestáváš škytat.
6.10.2016 (čtvrtek)
Je půl páté ráno, táta právě odjel do práce a já už nemůžu usnout. Píšu Tvým tetám z říjňátek, babičkám Radunkám a po 250. přerovnávám tašku. Dnes je to náš poslední den, kdy my dvě tvoříme jedno tělo. Poslední den, kdy vnímám každý Tvůj pohyb. Cháronek cítí, že se něco děje, nehne se od nás ani na krok, jakoby se bál, že odejdeme napořád. Strašně rád leží u bříška a poslouchá, jak si v něm plaveš už od prvních dnů, co ses začala vrnět. Bude to pro Tebe ten nejlepší parťák, kamarád a ochránce.
Po obědě přijíždí táta domů. Dáváme si poslední jídlo jako budoucí rodiče, jen my dva, dostává poslední pokyny a vyrážíme směr porodnice. Dlouhé slzavé údolí při loučení na pokoji, nechce se mu od nás, nejradši by byl s námi nonstop, aby měl jistotu, že jsme v pořádku. Oba máme strach, oba jsme nervozní, plní lásky vůči tobě. Tak moc tě milujeme, opičko naše.
Tatínek odjíždí domů, přijede hned ráno, ještě před porodem, aby s Tebou byl od prvních chvil. Jdu na poslední vyšetření a dozvídám se, co bude. V 8:30 plánovaná sekce, pak 24 hodin na JIP a pokud bude vše v pořádku, tak v úterý domů. Vše bude v pořádku, vím to, v úterý pojedeme domů a budeme šťastní.
Tatínek s babičkou a dědou budou celý víkend chystat Tvé věcičky, montovat postýlku a slavit ten velký zázrak Tvého příchodu na svět. V úterý půjdeme domů a začneme žít náš nový život, ve kterém na Tebe bude dohlížet shora andělský bratříček. Bratříček, o kterém ti jednou budu vyprávět, jak moc byl krásný, vůbec neplakal, měl stejný nosánek jako ty. Jen spinkal tak moc, že po dnech usnul nadobro, ale abychom se netrápili, tak nám do roka poslal Tebe. Tebe Klárinko, kterou tak moc zbožňujeme a pro kterou žijeme od doby, co jsi měla 2 mm.
Tohle je náš poslední večer. Ráno mi tě dají do náruče a já slibuji, že se o Tebe vždy postarám, vždy v naší náruči budeš v bezpečí. Slibuji, že budu dobrá máma, tak jako babička byla dobrou mámou mě, nedovolím, abys někdy byla nešťastná a nebo ti někdo ublížil.
Dobrou noc, opičko naše, zítra, už zítra změníš tento svět.
7.10.2016 (pátek)
Je půl 6, chystám se na přípravu. Za chvíli jsi tu. V 8 přijde paní doktorka z anesteziologie, ptá se na důvod císaře. Vyprávím ji o Tvém bráškovi a svém velkém strachu o tom, že by se něco při normálním porodu pokazilo. Je úžasná. Sice mi hned vymluví spinální anestezii a doporučí celkovou, ale vše mi vysvětluje. Sice tě uvidím až po dvou hodinkách, ale tatínek tě bude mít celou dobu u sebe. Poslouchám ji.
Vzápětí chápu, proč mi to doporučila. Jen co vidím sál, rozklepou se mi nohy, vytrysknou slzy a mám chuť utéct. Odpusť, že jsem tě nedokázala porodit normálně Klárinko, že mi to strach nedovolil, ale právě proto, že tě už teď miluji víc než vlastní život, ten strach překonat nedokážu. Paní doktorka je úžasná, okamžitě si se mnou začne povídat o něčem jiném, vypráví mi své vtipné historky, klidným hlasem popisuje, co se bude dít, jako bych šla na vyndání zubů. Přichází lékaři, přeje mi dobrou noc a já usínám.
„Paní M., vstávejte, Klárka je v pořádku, je moc krásná, 2830 g a 49 cm, teď ji má tatínek, až se pořádně proberete, tak za vámi po kontrole přijedou.“
Probírám se, vidím na chodbě tvého tátu. Jak brečí štěstím, hned mě chytá za ruku, doprovází do výtahu, uklidňuje, že je vše v pořádku, líbá na tvář a já znova klidně usínám. Přijde za námi odpoledne a budeme spolu všichni.
Probouzím se na JIP, hned přichází doktoři, jsou skvělí, jen mě kontrolují a dávají pokyn..
JE TO TADY. Přivážejí tě. Jsi tak nádherná, dokonalá, nejkrásnější miminko, jaké jsem kdy viděla. A jsi tak moc podobná bráškovi. Dávají mi tě do náruče, mluvím na Tebe a ty se ke mně hned choulíš. Přijíždí tatínek, brečí štěstím, nemůžeme uvěřit, jak moc jsi dokonalá.
Vozí tě vždy po dvou hodinách, hodinu mi tě nechají, zkoušíme kojení, mazlíme se, pak odpočívám. Nemůžu se dočkat, až půjdeme domů.
**8.10.2016 (sobota)*
Hned ráno zkouším vstát, ale tělo neposlouchá a já omdlívám. Kvůli tomu nemůžu hned za Tebou, ještě dnes musím bohužel zůstat tady. Je mi to strašně líto. Odpoledne ale přijíždí zase tatínek, přivezl i babičku s dědou. Slzavé údolí č. 2. Nejradši by tě samou láskou snědli. Návštěvy mě nabijí energií, jen co odejdou, tak s pomocí porodní asistentky vstávám a zvládám sprchu. Bolí to, ale žene mě touha být už s Tebou. Hned ráno jdu díky tomu na pokoj a budu tě mít u sebe. Hurá! 
Hodinu mi večer prospíš v náručí, nemůžu se dočkat rána. <3 Odnášejí tě a já usínám. Dobrou noc, má princezno. <3
9.10.2016 (neděle)
Zlobí mě tlak, ale zvládám to! Vyndavají mi dren, cévku a kanylu, je 10 ráno a já jedu za Tebou. <3 Zvládám se vykoupat a hned jsi tu. Přikládáme, saješ, jsi skvělá, ale trápí tě bříško, takže poprvé slyším, jak moc umíš křičet. Na oběd přichází doktorka, zeptat se na Tvého bratříčka, aby pohlídali, co vše navíc hrozí, ale jsi naprosto v pořádku. <3 Odnesou tě, jen na chvilku, ať se můžu v klidu najíst, prý tě jen přebalí, dokrmí, protože ubýváš, pomůžou od prdíků a hned přivezou.
V klidu si vybalím, najím a jdu psát slíbený deníček „Rok se s rokem sešel“.
10.10.2016 (pondělí)
V noci jsi se zvládla nakojit přes klobouček, je úžasné, jak jsi hodná, spíš, jíš, prdíš, nic jiného. Nejklidnější jsi, když přijede táta a vezme si tě do náruče. Už abychom byli všichni doma. Tak moc se těšíme, až budeme sedět v obýváku, drbat Cháronka a koukat, jak chrníš. Nebo spíš chrápeš? Jsi opravdu celá tatínek.
11.10.2016 (úterý)
Jdeme domů! Je to jak sen, obě jsme na 100 % v pořádku, ty se máš krásně k světu, sice to kojení není stoprocentní, ale prospíváš a můžeme jít. Počkáme jen na papíry, mně zkontrolují jizvu a můžeme jet s tatínkem domů. Tam už čeká babička s dárky a Cháronkem.
Balím se, dáváme tě do auta, zavírám dveře a nasedám k Tobě.
Nový život právě začíná, jedeme domů.
Po roce prázdna máme plnou náruč štěstí.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1170
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 699
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1215
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 506
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 308
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 19108
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2523
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2751
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2474
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1655
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
ohromna gratulace ke krasne a zdrave holcicce a moc se tesim, az vas s Adelkou uvidime 
uz na vás dohlédne a bude se těšit ze je jeho rodina zase konečně šťastná. Klarka je opravdu krásná 
