Porod k narozeninám
- Porod
- Jája1986
- 16.01.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Je to už skoro tři měsíce, co jsem porodila Adámka, ale k psaní jsem se dostala až dnes. Doufám, že můj další porod bude takový, jako byl tento.
Byla středa 31. 10. 2012 můj narozeninový den, termín porodu jsem měla stanovený na 23. 11., tak by mě ani nenapadlo, že to bude už za pár hodin. Sice jsem byla už na prst otevřená, ale paní dr. říkala, že to vypadá tak na půlku listopadu cca o týden dřív, že to určo vydržíme
Bylo půl 4. ráno a jako každá těhule před porodem jsem chodila co hodinu čurat a protáhnout ukrutně bolavá záda, no a najednou si po návratu z wc uvědomuji, že mám pravidelné tvrdnutí (břicho mi tvrdlo od 4. měsíce i 100× denně, ale magnésko to jistilo), no, ale tohle tvrdnutí bylo jiné, pravidelné, stupňující se a zase povolující se, prostě jiné, tak jsem asi hodinu měřila a chodilo pravidelně po 8 minutách (hlenová zátka mi odešla 29. v pondělí po kontrole na gyndě, ale ta může odejít i měsíc pře porodem, říkala jsem si.
No, u toho měření jsem usnula a vzbudila se o půl 9., a to už bylo tvrdnutí po 5 min, ale trvalo jen 10 vteřin, tak říkám, nebudu plašit, jsou to jen poslové a šla jsem dělat velký úklid, čekala jsem k večeru gratulanty, no během úklidu jsem se musela zastavovat a prodýchávat, můj chlap už chtěl jet, já že nééé, že je brzy, že to jsou jen silný poslové. U oběda už to bylo po 3–4 minutách a trvalo to i 20 vteřin. Říkám, no, jdu si dát spršku a uvidíme, po spršce jsem ožila a bolesti se opět protáhly až po 8 minutách, tak jsem se vyfikla a vyrazili jsme na nákup a na pizzu, abychom to do 19 hodin stihli (rodiče přišli gratulovat).
No, v obchodě mě chytaly takové bolesti, že jsem nejdřív pizzu zavrhla, že radši jedeme domů, jenže pak jsem si říkala, mám narozky a chci si je užít, tak to nějak přežiji a tu mojí milovanou pizzu si dám, no snědla jsem asi tři sousta a měla jsem žaludek jako na vodě, tak jsme zbytek nechali zabalit a frčeli raději domů, tam se na mě vrhli mužovo rodiče a já neměla na gratulování ani trošku náladu. Šla jsem zase do vany, ale to už bolesti nepřestaly, ale v poho jsme koukli na filmek a já šla v deset do pelíšku, že to zaspím, ano, zaspala jsem, ale o půl 12. mě vzbudil průjem
, že jsem to skoro nestihla:-), takhle jsem se nepos… už dlooouhoo, a jak jsem se po…, tak začaly bolesti nabírat grády, už byly po 3 minutách a trvaly 40 vteřin, tak šup do vany, oholit, umýt vlasy, namalovat a obléci. Byla 1 hodina po půlnoci, taťka vychrupoval, tak jsem k němu už tak nachystaná ještě přilehla, že ho nechám vychrupat a normálně jsem zabrala, ale ve čtvrt na 2 lupnutí a rupla mi voda. Vyvalilo se jí snad sto litrů
Můj chlap vylétl z postele a křičel, co má dělat, tak mu jen říkám, že jdu do sprchy a pojedeme.
Voda ze mě lila celou cestu do porodky, máme ji 10 km od baráku. Jeli jsme asi 150, ještěže byla hluboká noc a nikdo nikde nebyl. Když jsme přijeli, sloužila moje kamarádka porodní asistentka, tak jsem byla šťastná, že u toho bude ona. No, šoupla mě na přípravnu, otevřená jsem byla na 6 cm, a že prý to do hoďky bude, jen jsem valila oči, vždyť ty bolesti se dají v poho rozdýchat a všichni říkají, jak to ukrutně bolí (jooo, to jsem nevěděla co mě čeká
, na monitoru kopce jako kráva, kontrakce po 2 minut, tak jsem šla skákat na balon a vyprdět se po klystýru, mužík byl celou dobu se mnou, i na přípravně i u záchodu
, asi díky té kámošce, jiná asistentka by ho asi nepustila. Ve 3 jsem byla už na 8 cm a odešla jsem normálka po svých na porodnické křeslo a tam mi dopíchla vodu, a pak to začalo. Musela jsem být na boku, než malej dorotoval, bylo to peklo, chtěla jsem tlačit a nesměla jsem, tohle peklo trvalo 10 minut a já jsem dvakrát ztratila vědomí, pak už přišla konečně dr. a šlo se tlačit.
Tlačila jsem a řvala tak, že to na blízkém hřbitově vzbudilo snad všecky mrtvoly, ale po 9 těch nejhnusnějších kontrakcích, kdy jsem myslela, že mi praskne zadek, přišlo mi, že malej leze zadkem
, předek mě nebolel
, mě doktorka šmikla, nic jsem necítila a pak už mi kámoška jen hupsla na břicho, mužík přitlačil hlavu k prsům tak, že mi málem zlomil krční páteř a Adámek doslova vylít ven jako špunt z lahve. Začal hned ječet jako siréna a mně bylo v ten moment tak krásně, tak nádherně, že to už mám za sebou.
Sestra z novorozeneckého ho ošetřila a dali mi ho na prsa. Narodil se ve 3:44 s váhou 2940 g a délkou 49 cm v 37. týdnu těhotenství. Hodinu a kousek po příjezdu do porodnice. Doktorka mě zašila, sice stehů jako krá…a, ale ten malej za to stál. ta nejhorší bolest, kdy jsem řvala, že to prostě nezvládnu, trvala 10 minut, do té doby to bylo všecko v mezích přežití, i jsem se usmívala a vtipkovala
Nejdřív jsem o dalším mimi nechtěla ani slyšet, ale teď bych šla rodit klidně znovu, byla to rychlovka a všem bych takový porod přála. Malýmu je 11 týdnů, má 6 kilo a 64 cm a je to můj milovaný otesánek, ten nejkrásnější dárek k narozeninám.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1598
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 940
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1635
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 687
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20612
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2605
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2594
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1753
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....