Porod Kubíka
- Porod
- Klarinka2007
- 13.10.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jsem docela mladá holčina a možná někdo z vás si řekne, že jsem s miminkem měla ještě počkat, ale já jsem se na to cítila a miminko si moc přála.
Hned po narození, 2850g, 47cm
Přítel se synem
malej xichtík :-)
u maminky :-)
Kubík už krásně čistej, zachumlanej u mamky na...
- 2
Po příjezdu z porodnice
- 4
smíšek malej :-)
- 5
3,5 měsíce a paseme :-)
- 4
skoro 4 měsíce, náš skřítek :-)
Zachumlanej na výlet :-)
u mamky je nejlíp :-)
Je mi 20 let a když mě v červnu 2012 nevyšla maturita, tak jsem byla velice zklamaná, protože jsem nemohla jít na moji vysněnou vojenskou školu. Nevadí, v září jsem si to zopakovala a to už mi vyšlo. Jenže měla jsem po vysoké škole, tak jsme se s přítelem domluvili, že se pokusíme o miminko. Já i přítel jsme miminko moc chtěli.
První měsíc nám to nevyšlo, ale koncem října jsem si udělala první test a ejhle, byl tam malý dušík. 2.11. jsem měla dostat MS, ale nic, nedorazila. Tak jsem si 3.11. udělala další testík a najednou tam už byly krásný 2 čárky. Nemohla jsem tomu uvěřit, tak jsem šla další den do lékárny pro další test - byly tam //. V tu chvíli se mi rozbušilo srdce a začala jsem štěstím brečet. Večer jsem tuhle krásnou novinu oznámila příteli. Ten se hned taky štěstím rozbrečel a začal mě hladit bříško a děkovat.
Někdy v půlce listopadu jsem šla k doktorce a ta mi to jen potvrdila, byla jsem nějak v 5. týdnu. Jenže teď nastal problém, jak to říct mým rodičům. V sobotu 24.11. jsme s přítelem udělali oběd a večer jsme si všichni sedli do jídelny. Naši si nalili víno a v tu chvíli jsme to řekli. Čekala jsem nějakou špatnou odpověď, ale vzali to dobře. Mamka už říkala, jak se těší, a taťkovi to trvalo dýl, než se s tím smířil. Přeci jen jsem jeho nejmladší holčička. 
Termín porodu měl být 13.7.2013. Celé těhotenství probíhalo v naprostým pořádku a hodně dlouho to na mě ani nebylo poznat. Jediný problém, co se vyskytl, že se mi hodně rozjel atopický ekzém - a to tak, že jsem v únoru skončila v nemocnici.
Všechna vyšetření ale jinak vyšla na 1, ve 14.týdnu nám řekli, že to bude holčička. A ve 20.týdnu, na velkém UTZ, nám řekli že to bude chlapeček.
15.6. jsme na zahradě chystali bazén, protože měly být strašný vedra a já si ještě chtěla užít bazén. Tak jsme čistili plachtu, protože tam byl po zimě vodní kámen, tak jsem celý den klečela v bazéně a drhla. Noo a ejhle, v neděli ráno jsem se vzbudila a měla jsem zašpiněné kalhotky. Pak jsem se celý den necítila úplně nejlíp, ale pořád to bylo snesitelné, bolesti jsem měla asi po 20-30 minutách a pěkně šly rozdýchat, tak jsem to neřešila. Jenže k večeru se to začalo zhoršovat a bolesti byly častěji. Ve 22 hodin jsme si šli s přítelem lehnout a najednou jsem se začala kroutit a prásk - ležela jsem v mokrém. Praskla mi voda.
Začala jsem lítat po baráku a křičet, že ještě je brzy, že ještě není nic připraveno. Co nejrychleji mi přítel zabalil kabelu, protože ani tu jsem ještě neměla nachystanou, oblíkla jsem se a jeli jsme do porodnice. Bolesti jsem v pohodě zvládala, ale bolely.
Do porodnice jsme dojeli nějak po 23 hodině, přijala mě příjemná, mladá porodní asistentka. Prohlídla mě a řekla, že jsem tak na 2 cm otevřená, napojila mě na monitor a dala mě papíry na vyplnění. Asi půl hodiny jsem čekala, než se uráčí dojít doktor, ale dočkala jsem se. Prohlídl mě a najednou jsem byla na 4 cm otevřená. Sestra mi dala klystýr, ale myslela jsem si, že to nezvládnu - bolesti a ještě v sobě držet vodu.
Sestra mě zavedla na porodní box, byl moc pěkný, vana, míč, prostě hodně věcí na to, aby mi pomohly od bolestí. Dala jsem si sprchu, ta trochu pomohla, pak přišla sestra a podívala se na miminko. Krásně to postupovalo a řekla mi, že až ucítím tlak, tak jí mám říct a můžu začít tlačit.
Bylo kolem půlnoci a já začala tlačit. Celou dobu byl u mě přítel a držel mě za ruku. Myslela jsem si, že mu tu ruku rozdrtím. Jenže malýmu se nějak nechtělo, přišla druhá sestra a začala mě tlačit na břicho a na 4 zatlačení byla hlavička venku. Jenže Kubík se otočil (abdominální rotace), tak hned volali doktora. Ale na další 4 zatlačení byl Kubík už venku. Dali mi ho na břicho, ale asi tak na 5 sekund. Kubík neplakal a jak mi ho vzali a položili na ošetřování, začal modrat. V tu chvíli mi začalo tlouct srdce a ptala jsem se, co se děje. Museli ho odsát a trochu rozmasírovat. Najednou jsme slyšeli krásný pláč. Začala jsem štěstím plakat a přítel mi strašně děkoval.
Kubík přišel na svět ve 37. týdnu, 17.6. v 1:10 s mírami 2850 g a 47 cm.
Porod jsem měla rychlý a víc pro mě bylo stresující šití. Doktor mě šil tak půl hodiny a nehorázně to bolelo, porod byl pro mě jednodušší a méně bolestivý.
I když Kubík po narození trochu stávkoval, tak to vše krásně zvládl a má se čile k světu. Dnes mu jsou 4 měsíce a je to nejúžasnější mimnko, nesmírně ho MILUJI. 
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1593
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 938
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1630
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 685
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20596
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2602
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2592
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1751
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
takhle rychlí porod bych si taky představovala 
už abych ten svůj uzlíček taky měla u sebe a průběh porodu závidím 
