Porod Lukáška
- Porod
- Luciján
- 01.11.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Rozhodla jsem se napsat tento deníček proto, aby budoucí maminky věděly, že každý porod není tak zlý. Přítel si musel dost dopředu naplánovat dovolenou, protože v jeho práci je to nutnost. Naplánoval si ji na den porodu 19. 7.
Do poradny jsem chodila pravidelně jako každá budoucí rodička. Kolem 6 měsíce mi doktor řekl, že jsem připravená k porodu a že mám odpočívat a nic nedělat. Přijela jsem domů a radši jsem si zabalila věci do porodnice. Týdny utíkaly a já byla stále 2v1. Najednou byla poslední poradna den před porodem a tam mi doktor řekl, že miminko je dost dole, ale bylo mu divné, že nemám žádné kontrakce, a tak mi napsal zítra nástup do porodnice, to mělo být v den termínu porodu.
Doma jsem hned volala do porodnice, abych se domluvila na nástupu. Bylo mi sděleno, že mám nastoupit až další den po termínu, protože zrovna otevřeli nemocnici a že mají plno a k tomu nepřenáším. Večer jsem si šla lehnout jako každý den. Kolem 0.3O hodin jsem se probudila na toaletu a začala jsem špinit, zase jsem si šla lehnout, ale už jsem nemohla usnout a přítel také ne. Hodinu na to začaly první kontrakce po 7 minutách, slabé, ty trvaly hodinu, po další hodině začaly po 5 minutách, a to jsme si ustlali, že vyrazíme do nemocnice. Nakonec jsme zůstali doma a čekali, kolem čtvrté jsme se vydali do nemocnice, protože se nám zdálo, že už je čas.
V nemocnici mě vyšetřili a natočili kontrakce, nepravidelné. Poslali mě kolem 5. hodiny na pokoj, ale nejprve jsem šla příteli říci, že má jet domů, že se prý dnes někdy rozrodím. Než přišla doktorka v 7.30, dala jsem si dvakrát sprchu. Zeptala se mě, jestli už mi dali klystýr a pak mě vyšetřila, a její slova zněla, že už rodím. Bylo to pro mě překvapení a také radost, že to budu mít za sebou. Voda mi nepraskla a tak mi ji museli píchnout. Cestou na porodní sál jsem volala příteli, že rodím, ať okamžitě dorazí. Bydlíme asi 10 minut autem od nemocnice, ale těch 10 minut pro mě bylo strašně dlouhých.
Přítel dorazil v 7.5O a mě mezitím píchli vodu a nejednou kontrakce přestaly. Slezla jsem dolů a čekala na další. Objevily se a já jsem vylezla zase nahoru a mohla konečně začít tlačit. Lukášek se narodil v den termínu, 19. 7. 2011 v 8.14 hodin po 5 zatlačeních, s mírami 47OO g a 53 cm. Tato váha byla pro mě a mou rodinu velkým překvapením.
Přeji budoucím maminkám spokojený porod.
Přečtěte si také
„Ty můžeš zůstat.“ Protože nemám děti, jsem v práci vždycky ta poslední
- Anonymní
- 16.07.26
- 44
Nikdy jsem netvrdila, že rodiče to mají jednoduché. Naopak. Obdivuju každého, kdo zvládá práci, školku, kroužky, domácnost i probdělé noci. Jen mě už unavuje být automaticky tou, která všechno...
„Nejste na dovolené, slečno.“ Z ordinace gynekologa jsem odcházela se slzami
- Anonymní
- 16.07.26
- 111
Byla to obyčejná preventivní prohlídka. Aspoň jsem si to myslela, když jsem ráno odcházela z domu. Je mi třiatřicet a ke gynekologovi chodím pravidelně. Nikdy to není příjemné, ale beru to jako...
Manžel mě opustil, když jsem onemocněla. Prý už vedle mě nedokázal žít
- Anonymní
- 16.07.26
- 103
Nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu přemýšlet nad tím, jestli mě opustila nemoc, nebo manžel. Možná obojí přišlo ve stejnou dobu. A také bych nevěřila, kolik toho člověk unese, když musí.
Pronesla jsem větu, kterou jako rodič na cestách nesnáším
- Anonymní
- 16.07.26
- 118
Po deseti letech jsme s manželem vyrazili na pořádnou horskou túru jen ve dvou. Těšila jsem se na ticho, klid a čas bez neustálých dětských otázek. Nakonec jsem ale byla právě já ta, kdo položil tu...
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1875
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1120
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 2005
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 820
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 497
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 22236
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.