Porod Lukáška v 32+0

Rozhodla jsem se že se s vámi podělím o předčasný porod mého prvorozeného syna Lukáše. Začnu tedy uplně od začátku. Když jsem se zasnoubili s přítelem, bylo to přesně v den Vánoc, tu noc jsem se domluvili, že vysadím prášky a začneme se snažit o miminko, ale netušili jsme že to nebude tak jednoduché.

172639_185876398115424_100000791946037_400006_341594_o.jpg 172639_185876398115424_100000791946037_400006_341594_o.jpg
172639_185876398115424_100000791946037_400006_341594_o.jpg

Pár hodin po narození

172639_185876404782090_100000791946037_400008_3611788_o.jpg

Tady mám 14 dní

013.JPG

4 roky

  • 1

Snažení bylo den co den a plynuly měsíce a stále nic. Uplynul rok a stále nic, doktor po odebrání krve zjistil sníženou funkci štítné žlázy, tudíž jsem byla poslána na internu, kde mi pan doktor dopodrobna vše vysvětlil, začala jsem brát léky a ejhle po roce a 1 měsíci jsem zjistila, že jsem těhotná. V té době jsem měla dobrou práci, ale rizikovou, takže na neschopenku. Celé těhotenství probíhalo tak jak mělo, všechny testy byly v pořádku a já si začala užívat těhotenství naplno.

Byl červen, opravdu nádherně, ale já byla hrozně zateklá, vůbec mě nenapadlo, že by to mohl být problém. Jedno pondělí jsem šla do porodky, kde mi sestřička řekla, že jsem hrozně zateklá, ať nesolím a nepiji minerálky, ale to já jsem v tom teple nedělala, ani jsem na nic neměla chut. Při vstupu k panu doktorovi mi bylo řečeno, ať nežeru, že moc kynu.

Ten den jsem se cítila až moc dobře, ale cestou mi plno lidí říkalo, jak mám bříško už moc nízko, jen jsem se tomu smála se slovy, že mám plno času. Ještě musím podotknout, že pár dnů před tím mi máma říkala, jestli bych se už nechtěla nachystat, že nikdy nevím, co se může stát. Samo, že jsem neposlechla :) Večer, když jsme se s přítelem ukládali do hajan ,mi tak hrozně luplo v břiše, až jsem se ulekla, ale usnula jsem. Celou noc jsem spala bez probuzení, už to bylo divné. Přítel vstal do práce a já na něj se slovy, jak jsem se nádherně vyspala, ale v tom jsem si kýchla a ze mě čůrek.

Vyděšená, že jsem se počůrala, jsem se zvedla a chtěla jít na záchod, a v tom ze mě vytekl snad lavor vody. Tak a co teď? Rychle se nachystat a razíme. Bolesti jsem neměla, takže jsem byla klidná. Dojeli jsme do porodnice a tam na mě koukali nevěřícně, že si nemyslí, že by to byla voda. Až když viděli, jak mi voda teče po nohách, obrátili a ještě mi vynadali, že jsem měla jen do porodnice pro dříve narozené miminka, vtom mi bylo do breku, ale přišel moc milý pan doktor, který mě vyšetřil, změřil miminko a po konzultaci s rizikovou porodnicí usoudili, že to zvládneme tam :) Byla jsem moc ráda, ale vystrašená, co se bude dít.

Dva dny mě píchali injekci na uzrání plic a pak se šlo na věc. Dostala jsem tabletku na vyvolání, pak druhou. Ale nic se nedělo ,po dlouhém monitorování a čekání přišla zas jiná doktorka a za ní asi čtyři sestry, a to vám byl fofr. Vůbec jsem nevěděla, co se děje (hned oholit, vycévkovat) a jelo se :( Až ve výtahu mi sestra řekla, že malému se daří špatně a že musí hned ven.

Vtom mě přepadla taková bezmoc, slzy mi tekly jak hrachy, kolena se mi klepala, nedalo se to zastavit. Pak už si nic nepamatuji, vzbudila jsem se na pokoji, kde byl přítel a hladil mě a plakal. Moje první slova byla: „Jaké má vlasy“? Přítel se začal smát a ukázal mi fotku. Celou noc jsem na ni koukala a nemohla se vynadívat. Nebudu popisovat, jaké bylo to ráno, co přišly sestry a bez milosti vás začnou zvedat a hnát do sprchy, jedním slovem: HROZNÉ! Ale zase je to jejich práce a můžu říci, byla jsem rychleji v kondici než maminky které nespolupracovaly :)

Poprvé jsem se mohla jít podívat na našeho malého syna, který ležel na JIP v inkubátoru, samá hadička, přístroje. Málem jsem se zhroutila, ale bylo mi vše vysvětleno. Že malý je šikovný, že dostává jen antibiotika, dýchal sám. Vážil 1980 kg a měřil 44 cm. Byl malinký ale šikovný :) Moc jsem si přála kojit a tím, že jsem měla mléka hodně, chodila jsem odsávat i pro jiné miminka. Lukáška jsem si přiložila poprvé až po 14 dnech. Měli jsem strach, že nebude chtít, ale byl statečný a přisál se hned napoprvé. A vtom jsme měli vyhráno. V nemocnici jsme pobyli 33 dnů. Lukáškovi budou teď, 10. 6., 4 roky a je vývojově stejný jako jeho vrstevníci.

Tímto bych chtěla moc, moc poděkovat znojemské porodnici, že jsem s malým mohla po celou dobu zůstat a plně kojit :)

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Iwi
3379
10.5.11 09:42

krasny denicek, jste sikovny oba dva, preju hodne lasky, stesti a zdravi do zivota :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Staninka30
17925
10.5.11 09:49

Lukymaty-Moc krásnej deníček jsi napsala :kytka: :srdce: .
A malej Lukášek je krásný velkí klučina ať vám dělá samou radost :wink: :kytka: :lol: :palec:
I když se narodil maličký byl šikovnej hned od narození moc se snažil bít svámi doma :wink: .
Gratulace.

  • načítám...
  • Zmínit
Marsi86
752
10.5.11 10:30

take moc gratuluji k Lukáškovi :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Jankaxx
2899
10.5.11 11:25

Gratuluji :mrgreen: :palec: a přála bych nám víc takových porodnic :wink:

  • načítám...
  • Zmínit
Zuzka06
18
10.5.11 11:50

Krásně napsané, a moc vám fandím, zvládla jsi to skvěle a jsi jistě výborná maminka, a váš klučík je tedy opravdu velký bojovník!!! A narodil se ve stejný den jako já :) 10.6. Přeji vám, ať se vám daří :D

  • načítám...
  • Zmínit
natašimi
1159
10.5.11 12:02

Mony po přečtení tvého deníčku jsem přesně viděla sebe před rokem.....pro tebe to skončilo tím nejkrásnějším koncem a strašně moc ti ho přeju…já takové štěstí neměla ale ty to víš…
Lukáškovi přeju hodně štěstíčka a hlavně zdravíčka a tobě tu vytouženou holčičku :lol: :hug:

Příspěvek upraven 10.05.11 v 12:03

  • načítám...
  • Zmínit
Terez85
755
10.5.11 12:04

Připadala jsem si jako bych četla o sobě, když jsi zmiňovala ten rychlej přechod v porod (cévkování…) … Já to měla sice naopak, přenášela jsem, ale taky z ničeho nic se špatně dařilo a šup na sál na císař… Přesně jak říkáš, v mžikz slzy jako hrachy! … Až mi znovu naskočila husí kůže… Ale v obou případech vše dobře dopadlo a to je nejdůležitější! :srdce: Hodně štěstíčka do života celé rodince! :huban:

  • načítám...
  • Zmínit
nataluska
7250
10.5.11 12:38

Moc hezký deníček.A malý bude šikula a bojovník,jelikož dcerka se narodila taky 10.6.,teď jí budou dva roky a je to velký bojovník.

  • načítám...
  • Zmínit
barme
6
10.5.11 13:26

Nádherný deníček, až mě rozplakal :srdce: :srdce: :srdce:

Lukáškovi přejeme vše nej, nej, nej k narozeninám !

Bára s dětmi

  • načítám...
  • Zmínit
softvelvet
10.5.11 19:09

Pěkný deníček a velmi čtivý. Tak naštěstí vše dobře dopadlo, ale určitě to byly nervy. Kamarádka taky teď „porodila“ (císařem) malého chlapečka. Měl 1800 g!!! Užila si také své. Včera šla domů.
Zrovna nedávno jsem v televizi (a vy určitě také) viděla, že pan ministr navrhl, že se o předčasně narozené děti nebudou starat, že to stojí moc peněz!! Na netu jsem podepisovala nějakou petici. Jak je tohle možné? Ten chlap je bezcitný sviňák!!!

  • Upravit
Simoncicak
589
10.5.11 21:36

Krásný deníček :palec: :palec: je to super že Vám to tak dobře dopadlo.. :hug: :mavam: :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
barme
6
10.5.11 23:49

Nádhera :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
DanMaj
8413
11.5.11 22:10

LUKY: dobře to dopadlo :palec: A ten očistec na JIPce… ten jsem zažila 2× a vždy jsem ho podstupovala dobrovolně, sice se slzou v oku, ale s radostí, protože jsem věděla, že čím dřív to budu mít za sebou, tím dřív budu s miminkem :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář