Porod mojí Naomi
- Porod
- iliska87
- 02.02.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Těhotenství uteklo velice rychle. Ve 38. týdnu jsem odjela do Česka, protože jsem chtěla rodit v mé rodné zemi. Ve 39. týdnu jsem byla na kontrole, prý otevřená na špičku prstu. Jen jsem si pomyslela: tak to budu rodit určitě až po termínu. Termín byl stanovený na 13. 9. 2012.
Ráno 7. 9., dva dny po kontrole, se probudím asi okolo 9.00 a cítím menstruační bolesti, tak se v klidu obleču, nachystám a jedu do města za kamarádkou, se kterou jsem měla domluvený sraz. Menstruační bolesti ale nezmizely a během dne se opakovaly po půl hodině, tak jsem se jen koukala na hodinky, po jaké dlouhé době přichází.
S kamarádkou jsem chodila po městě, sháněla dárek pro tchyni a nakonec jsme vybraly parfém, ještě jsme šly pro kytici, nechala jsem udělat rovnou dvě. Přišla další bolest, už mi nebylo tak moc příjemné stát, tak jsem se procházela a čekala, až kytice udělají. Kamarádka si všimla, že kontroluji hodiny a bolí mě břicho, tak říká: Mám té odvézt domů, nebo do porodnice? Říkám jí, ať se uklidní, že bych řada do cukrárny na něco dobrého. Šly jsme a já jsem si dala větrník a roládu, ona taky. V klidu jsme dojedly, ještě pokecaly a dohodly se, že mě odveze domů, souhlasila jsem, bylo okolo 14.30.
Mamka byla už doma z práce a nachystala mi oběd. Řekla jsem jí o bolestech a ona na to, že je to jasné a do půlnoci porodím. Koukala jsem na ní a říkala, že si to nemyslím a nevím, jestli jsou to kontrakce, a mamka mě ujistila, že porodím dnes.
Bolesti se zintenzivňovaly, a tak mě mamča odvelela do vany. Řekla mi, ať si dám vřelou, nebo tak teplou, jak vydržím. Bylo mi fakt vedro, voda byla hodně teplá a já jsem si v klidu ležela ve vaně a přilévala a odpouštěla vodu tak, aby byla stále horká, jenže už mě to nebavilo, tak jsem šla do pokoje, chtěla jsem zkontrolovat po jaké době přichází kontrakce, protože v té teplé vodě jsem je necítila. Takhle jsem to opakovala třikrát, ve vaně jsem vždy vydržela asi 2 hodiny a napotřetí, když jsem tam byla, už byly cítit kontrakce. Vydržela jsem to, co nejdéle to šlo, vylezla jsem a mamča zavelela, že do půlnoci pojedeme.
Bolesti ale byly už opravdu nesnesitelné, bolela mě jak záda, tak břicho, takže jsem při kontrakcích vykopávala nohy a nevěděla, jak se mám kroutit, kontrakce byly už po 10, 8, 7 a 5 minutách. Když to mamka viděla, tak řekla, že pojedeme už raději dříve. Já jsem se mezi kontrakcemi kroutila, a když odezněly, začala jsem se oblékat a chystat i tašku, mamča mi samozřejmě pomáhala, a jelikož porodila 4 děti, tak jsem věděla, že vše, co mi radí, je dobře. Uf, sbaleno, šup do auta směr porodnice, máme ji asi 5 minut od domu, takže na mě přišla další kontrakce. Sestra nás hned přijala a já jsem šla hned na monitor, bylo asi 23.30.
Sestra se vyptávala na normální otázky typu, kdy mám termín, jestli rodím poprvé atd. Přišla doktorka, zkontrolovala to dole a koukala, že už jsem na 7 cm, tak nechápali, prý prvorodičky nejezdí takhle chviličku před porodem. Nechali mě bez klystýru a řekli mi, ať jdu do sprchy a pak hned na sál. Tak jsem byla v šoku, jak bez klystýru, jak na sál?
Ve sprše to už nepříjemné, ještě jsem volala příteli, že jdu rodit, nechápal, protože předtím jsem mu jen řekla, že mě pobolívá břicho. Stejně by ale nestihl přijet, měl to 15 hodin cesty. Takže přišla sestra, že mám jít na sál, mamka mi pomáhala se usušit, byla se mnou místo přítele.
Na porodním sále byla krásná rohová vana, ještě mě napíchli na monitor a řekli, že mi ještě nepraskla voda, takže za chvilku přijdou, prasknou ji a já pak půjdu ještě do vany. Moc jsem se těšila, protože ta vřelá voda mi opravdu pomáhala, necítila jsem tak ty bolesti. Jenže přišla tak silná kontrakce, že jsem si řekla, že už nemůžu, cítila jsem teplo, jako by mi něco prasklo a vyletělo ze mě… konečně mi praskla voda, mamka na ně volala že už.
V tom přišla porodní asistentka a řekla: jdeme na to. Všechno se začalo chystat, byla tam porodní asistentka, dětská doktorka, někdo na anestezii a těsně předtím, než se narodila malá, přišla i doktorka. Neuměla jsem dýchat, ani jsem nevěděla, jak se tlačí atd., tak jsem měla trošku potíže s hlavičkou, protože mě ani nenastřihli. Tlačila jsem, ale nedala do toho všechno. Při prvním tlačení jsem pak zabrala, snažila se a hlavička začala lézt. Ještě musím podotknout, že jsme se i zasmáli, jelikož malá byla venku teprve po nos a už bylo slyšet, jak tam brble, takže se sestry začaly smát, že to ještě neslyšely, že malá ještě není venku a už si tam brblá.
Mně to ale v tu chvíli zas tak směšné nepřipadlo, když sem v bolestech tlačila, že jo. Když jsem konečně vytlačila hlavičku, tak pak už to šlo velice rychle, hlava mi dala ale zabrat, co si budeme vykládat, když to bylo bez nástřihu.
Malá se narodila 8. 9. 2012 v 1.11 hodin ráno, s porodní vahou 3130 g a délkou 48 cm.
Všem, které se teprve chystají a jsou prvorodičkami jako já, přejí hezký a rychlý porod. Můžu jen doporučit tu vřelou vanu, která mi opravdu pomohla, abych necítila ty bolesti tak silně. Ano, porod bolí, ale když mi dali malou na hruď, tak jsem nechápavě hleděla jako: to už jsem porodila, už je to za mnou? Ještě teď nevěřím tomu, jak rychlé to bylo, a tak strašné to taky nebylo.
Doufám, že jsem to napsala alespoň trošku srozumitelné, nejsem spisovatelka, jen jsem se chtěla podělit o svůj první porod.
Přejí všem miminkám a maminkám hodně lásky a zdraví!
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1597
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 940
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1635
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 687
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20611
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2605
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2594
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1753
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
a za nedlouho bude těm našim štěstíčkům půl roku 
Závidím ti tu vanu. Mně nepomáhala ani ta vana. 
byl to krásnej a pohodovej porod..
To budete mít doma veselo když tak brzy začala brblat. 
No, každý máme tú svoju… 
