Porod našeho "drobka" Šimonka
- Porod
- jednapovídalka
- 23.08.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Tento deníček bude o mém prvním porodu, který byl vyvolávaný. Omlouvám se za mírnou zmatenost popisu, je to již 5 let.
Termíny porodu jsem měla dva, dle UT byl 24.6 a dle MS byl 1.7. Ano, takový jsem měla rozdíl. Miminko bylo dle UT o týden starší/větší.
Bylo 24.6.2009 a já měla již druhou kontrolu v porodnici. Nejdříve jsem vystála frontu na ozvy, pak jsem si vystála druhou k lékaři - a tady začal můj vyvolávaný porod.
Lékař zkontroloval ozvy, změřil mi pupek, zkonstatoval „To je teda pupek.“ a přeměřil mi tlak. 160/100. Pak jej ještě přeměřil se stejným výsledkem a poslal mne zpět do ordinace kde se měří ozvy s tím, že pokud i zde naměří tlak stejně nechají si mne již v nemocnici, abych byla pod dohledem a pokud se nerozjede porod sám bude se vyvolávat. Já jako vyjevená prvorodička a odpůrce nemocnic jsem se před ordinací rozklepala a při sdělování manželovi, co se bude dít, i rozbrečela - a to nejsem hysterka ani extra citlivka.
V ordinaci na ozvech mi naměřili samozřejmě tlak stejný, začali mi vypisovat papíry a začal koloběh vyšetření ze všech možných stran. Konstatovali, že dole to vypadá, že je vše nachystané a při pohmatu břicha i že chvilkami tvrdne, ale já nic necítila. Manžela jsem poslala do auta pro tašku, kterou jsem měla pro jistotu s sebou, a s rozbolavělým spodkem po vyšetření mne poslali na pokoj na gynekologické oddělení. Po hodině mi byl kontrolován tlak po 2 až 4 hodinách ozvy.
Druhý den ráno mi byl udělán UT a odhad váhy miminka, který byl 3500 g, takže vyvolávání může začít. Přišel pan primář, vše mi vysvětlil a zda chci tabletku na vyvolání. Já nevědomá (rozumněno nenačetlá z internetu), co vyvolávaný porod obnáší, souhlasila.
V 11 mi tedy zavedli tabletku, pak následovalo oholení, můj první klystýr a přesun na porodní box. Ve 13 hodin jen mírné spíše žádné kontrakce a další tabletka, která též nezabrala, a tak jsem tedy byla opět přestěhována na pokoj na gynekologické oddělení, celá dole bolavá od neustálého vyšetření, holení.
Druhý den už byl nález lepší, a tak jsem dostala tabletky jen část a absolvovala si úžasný klystýr znovu. Ale to už začaly kontrakce a pekelně bolestivé… a mně došlo, že pokud to bude trvat 12 hodin a déle, jak u prvních porodů bývá, takže to rozhodně nemohu přežít.
To bylo kolem 10 a já se dožadovala manžela, aby tam mohl být už konečně se mnou a abych měla svou oporu a podporu. PA byla sice trošku nepříjemná, že je ještě brzy, ale já jsem si to nenechala vymluvit.
Po příchodu manžela se mi trochu na chvíli ulevilo, ale kontrakce začaly nabírat grády a já po cca dvou minutách klidu měla dvě minuty nesnesitelné bolesti. PA mě posílala na záchod a do sprchy, ale mě, než jsem slezla z lehátka, chytla kontrakce. Nešla rozchodit a pak mi nešlo se zase nazpátek vyšplhat na lehátko. Tak jsem zůstala na lehátku v leže a zakousnutá do polštáře až do konce. Kontrakce byly cca po minutě.
Bylo kolem půl jedné a PA mi při vyšetření píchla bez mého souhlasu vodu. To již kontrakce byla jen jedna, neustálá bez pauzy. Já už byla na omdlení, nešlo prodýchávat, pomalu se ani nadechnout. Po vyšetření, jak jsem otevřená, PA zkonstatovala „Ještě tak hodinku a máte to za sebou“. Tak jsem si pomyslela, že ještě hodinku a mám to za sebou úplně, že to opravdu nepřežiju.
Pak už mám vše v mlze. Píchli mi kapačku (z papírů z porodu to byl oxytocin), aby vše popohnali. Za chvilku PA volala manžela, ať se jde podívat, že už jsou vidět vlásky. To manžel raději odmítl a nehnul se mi od hlavy, kde mi držel mokrý hadr, který chodil neustále na mé povely namáčet. Byl mi opravdu velkou oporou, i když si chudák přišel úplně bezmocný, že mi nemůže pomoct. PA rychle zazvonila na doktorku a už se šlo na tlačení. Ještě chyběl lem, jeho ruční přetažení. Byla pro mne opravdu z celého porodu největší bolest.
PA říká „Až budete mít další kontrakci, tak zatlačte.“ Ale já měla stále jednu v kuse. Někde tady byl i nástřih, ale ten jsem nějak nepostřehla, nebo si už přesně nevzpomínám.
Tak jsem prostě začala tlačit a na 3 zatlačení byla venku hlavička. Pak kontrakce polevila a mně došly síly. Chvilku jsem protestovala, že už opravdu nemůžu, ale pak jsem pobrala poslední síly a zatlačila. Nejdříve jsem cítila ohromnou bolest a pak ohromnou úlevu. Tlak mi ze 160/100 klesl ihned na hodně nízký.
Náš „malý“ Šimonek se narodil 26. 6. 2009 ve 14:35 s 4435 g a 53 cm. Byl to opravdu kus chlapa, jak pravil pan doktor z dětského. Manžel šel fotit a mě čekaly další dvě hodiny bolestí.
Jak šel malý ven, tak mne celou potrhal, měl k velké váze i široká ramínka, ztratila jsem spoustu krve. Šití bylo zdlouhavé a přes opíchnutí proti bolesti to bolelo a bylo hodně nepříjemné. Chtěli mne vzít na sál a zašít pod narkózou, ale já jsem to zvládala za bděla - s pochvalou doktorky a pak i pana primáře, že jsem statečná.
Děkuji všem, kteří dočetli až sem, a omlouvám se za délku. Příště napíši, jak probíhal můj pobyt na šestinedělí a rekonvalescence po porodu i s kojením, protože to je též na dlouhé vyprávění.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1260
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 743
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1305
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 543
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 330
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 19260
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2534
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2772
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2494
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1671
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Dnes už to je velký kluk, tak ať Ti dělá jenom radost. 
Musela jsi si teda užít když jsi se dávala dohromady. Zajímalo by mě jestli je tvůj Šimonek pořád větší než průměrné děti, totiž jak moc souvisí porodní váha a výška s dalším vývojem jedince. Já se narodila malá a drobná a to trvá pořád. Ale třeba můj bratranec se narodil taky malý, drobný a teď ve třiceti je z něj hodně vysoký a statný chlap.
(a hlavně vzhledem k termínu porodu o 6 týdnů dřív než měla). Ale vážila obě dohromady méně(asi o půl kila), než váš chlapeček 
. Anonym, aby si někdo datum narození s našimi dětmi nespojoval 
.
.
Takze ja uz muzu jen gratulovat k sikovnemu petiletackovi 
