Nesmírná úleva
- Porod
- Kakami
- 21.11.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Těhotenství jako nejkrásnější období života ženy? No, já si to nemyslím. Je to 2 a půl roku zpátky, co jsme vysadila HA (vlastně jsem ji vysadila v den svatby), že si s manželem pořídíme miminko, tak moc jsem ho chtěla.
- 1
- 2
No dobře, šupky dupky do postýlky, ať už je to tu. Ty jo, měsíc… nic, půl roku… nic, rok? Nic, hm, někde bude chyba. Samozřejmě že mnou to být nemohlo, jo houby. Muž dle spermiogramu nadsamec, hihi 
Takže já? Hm, jo, anovulační cykly. Ach jo, proč já? U nás v rodině stačilo ženským se trenek jenom dotknout a byly v tom Ale mně ne.
Půl roku mi moje mudra píchala Agolutin na zpravidelnění menstruace. „Cože? Půl roku? Já měla za to že otěhotním hned po nějakém prášku.“ Jaké zklamání. Ha, poslední injekce a jdeme na to. Vyfasovala jsem hormonální prášky, že si pak mám přijít pro včeličku do zadečku a pak honem s mužem na šupec. Ten den jsem si koupila první bodýčko pro mimiv:-) Měla jsem to za hotovou věc, že otěhotním… ale? Ne.
Dobře pokus číslo 2. Zase nic… 3? Nic… 4? (mimochodem prý 3× je maximum ) No, ještě nevím. Dostala jsem v ten samý den čtvrtého pokusu doporučenku do CARu. Jak jááá to ořvala, a to jsem ještě neviděla ceny všech zákroků, uff. Paní doktorka si mě prohlédla, proštourala, dost to bolelo, a že tedy ať přijdu na nějaké testy asi 10. den po menstruaci. Ale menstruace nikde. Ano, byla jsem konečně „V TOM“ Jaká úleva, jaká radost a hlavně… těch ušetřených peněz 
No a už to jelo, nevolnosti, krvácení, bolesti stydké kosti, pánve a všeho tam dole, co s tím souviselo, žlučníkové záchvaty, stavy na „sebevraždu“. Božééé, ať už je konec. To mám za to, jak moc jsem chtěla být těhotná. Ale vidina úlevy se blížila, dle mudry do termínu nevydržím. Supér. Hm, Hamilton číslo jedna a balila jsem tašku Nic, Hamilton číslo 2, tak sakra, nic… 3? Taky nic. Ach jo, každá hodina, každá minuta, sekunda času, kdy mě sžíral ten malý netvor zevnitř, byla tak dlouhá a já se pomalu smiřovala s tím, že to jen tak nebude.
V den termínu mě zavřeli v porodnici pro podezření z preklampsie. Hm, to mi ještě chybělo, fakt jsem si těch nemocnic za celé těhu užila málo. Já nasr…, postel tvrdá, všechno mě bolelo. Tak jsme se s mužem domluvili, že na ně vlítneme asi 3. den pobytu, ať mi porod buď vyvolají nebo ať mě pustí. No a v ten den, ve 2 ráno? No jasně, bylo to tady.
„Auuu, co to bylo? No dobře, spím dál… za chvíli zase a najednou mi něco teče po stehnech.“ Tak rychle, jak jsem v tu chvíli z té postele vyskočila, tak se mi to nepodařilo snad za celé těhu Jo, je to voda, to je jasné. Šílená radost ale, ježiši, vždyť já jdu rodit, poprvé 
Najednou se ve mně z pocitu radosti urodil pocit šíleného strachu.
Šla jsem na porodní sál, s lahví vody v ruce. To bylo to jediné, co mě napadlo si vzít sebou Nohy se mi třepaly, jak jsem se blížila. „Tak maminko, toto je váš porodní pokoj“ Hm hezký. PA mi hodila na zem žíněnku, ať si na ni lehnu, že mě vyšetří. Jak za komárů Na 3… přišel doktor, monitor… „no nějaké kontrakce tam jsou, to bude tak na 12 hodin, vzhledem k tomu, že jste prvorodička.“ A v tu ránu byl se mnou amen.
Přijel manžel a že dáme sprchu. Vlezla jsem tam, bolelo to, ale dalo se. Asi po 3/4 hodině vylezu a že mě PA vyšetří. „Prosím, prosím, ať jsem alespoň na 6.“ A byla jsem na 8. V tu chvíli jsem myslela, že radostí porodím Říkám: „tak a nějaký klystýr nebo něco?“ PA: „vždyť vy jste nechtěla.“ Jááá? „Aha, tak to byla paní vedle“, říkám, no dobře, tak to se tam stopro pos… vzhledem k mojí asi 4denní zácpě. Tak že si mám pomalu lehnout na postel a malinko protlačovat a že se za mnou pak přijdou podívat, že je ještě čas a že se musí věnovat holce vedle, co tam pěkně hysterčila.
Tak jsem si protlačovala a manžel: „Co to je? Hlavička ty vole.“ Přiběhl pan doktor, já zatlačila znovu a Nikolka byla venku Bez nástřihu, bez známky, že jako leze ven. Mimochodem, měla 3950 gramů a 51 cm, tak si dovedete představit tu díru Ale hrozně se mi ulevilo. To jsem teda ještě nevěděla, co mě čeká u šití. Vzhledem k tomu, jak jsem byla potrhaná, nešlo to znecitlivět, takže šití byla nejhorší část mého porodu, naprostá šílenost. I muž, který bravurně zvládal celý porod, u toho málem omdlel No ale zvládli jsme to.
V tuto chvíli mi v postýlce spinká moje už 4měsíční holčička a já jsem šťastná že ji mám. Tímto bych chtěla vzkázat všem budoucím maminkám, že ať už čekání na těhu a pak následné těhu probíhá jakkoliv, výsledek si vychutnáte Nicméně to, že těhotenství je nejkrásnějším obdobím každé ženy, si opravdu nemyslím
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1593
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 938
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1630
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 685
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20596
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2602
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2592
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1751
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
tak to to na konci byla teda rychlovka 
gratuluji a přeji hodně zdraví 
Takže já si žiju na obláčku rajského plynu a mám to za nejkrásnější období 
a hod sem přídavek od porodu do 4.měsíců 