Porod Nikolky
- Porod
- baflinkaa
- 03.06.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Když vidím, kolik maminek sem píše zážitek z porodu, tak jsem se rozhodla, že ho napíši také. Jako těhotná jsem si články ostatních maminek pročítala, abych alespoň věděla, do čeho jdu. Třeba můj deníček taky někomu trošku pomůže.
Celé těhu jsem měla bez problémů. To, že to bude holčička, jsme se pořádně dozvěděli až ve 30. týdnu, do té doby to nebylo moc znatelné, tak radši nikdo nic neříkal. Termín porodu jsem měla 27. 11. 2011 s tím, že mi řekli, že to může být i dřív. 14 dní před termínem jsem doma gruntovala, co se dalo, prý to pomáhá na urychlení porodu, ale mně to nezabralo. Taky jsem pila maliníkový čaj.
Den 27. 11. 2011 byl za mnou a nic se stále nedělo. Sem tam nějaký poslíček byl, ale nepravidelný a slabý. 29. 11. 2011 jsem šla do poradny, kde mi udělali i UTZ. Doktorka mi řekla, že půjdu na vyvolání, tak někam volala, a pak mi sdělila, že mám přijít zítra (30. 11. 2011) v 7:30. V tu chvíli mě to zaskočilo, čekala jsem, že to bude až tak na konci týdne. No nic, tak jsem to v čekárně řekla mojí mamce, kterou to taky zaskočilo tak, že nebyla schopná slova. Dojela jsem ještě příteli nakoupit jídlo a jela si domů odpočinout. Šla jsem brzy spát a kolem 4. jsem začala cítit kontrakce po 15 minutách, řekla jsem si, že to do těch 7:30 vydržím a vydržela jsem.
Ráno jsem popadla tašku a přítele a s kontrakcemi po 12 minutách se jelo směr porodnice Příbram. Na příjmu se mnou sepsali papíry, vyšetřili mě (otevřená na 1 cm) a připojili na monitor, čáry už na něm slušně skákaly. Šla jsem zpátky do čekárny počkat, než papíry dodělají a připraví pokoj. V čekárně jsem byla s přítelem a mamkou. To už jsem měla kontrakce silnější a po 10 minutách. Nejlépe se daly vydržet, když jsem chodila. Dělala jsem si pořád srandu z toho, že je to v pohodě, že se to dá vydržet a že jsem to čekala horší ![]()
Kolem 9. mě vzali na pokoj. Přišla doktorka, která říkala, že mi zavede vyvolávací tabletku a že tak za 3-4 hodiny by měla pořádně zabrat. Přítel u porodu být nechtěl, a když pak slyšel, že se to může narodit až večer, tak odjel domů. Mamka tam zůstala se mnou. Dostala jsem tedy tu vyvolávací tabletku. Mamka mi vyndala z tašky časopisy, že si budu číst, ale časopisy skončily jen na posteli a pak na stolku.
Začala jsem mít kontrakce po 8 minutách, to už jsem ale myslela, že tam rozkoušu postel. Tak jsem začala chodit po pokoji, šla na záchod, přišla doktorka, a pak mi sestřička poradila, ať si vlezu do sprchy na míč a pustím si na břicho tu nejteplejší vodu, jakou snesu. Mamka všechny kontrakce prodýchávala se mnou a najednou jsem je měla po 6 minutách. Ve sprše jsem myslela, že překousnu hadici a chladila jsem si čelo kohoutkem na spuštění studené vody. Máma si všimla, jak se mi v té sprše z ničeho nic roztáhla pánev.
V 11 se na mě přišla podívat doktorka a sdělila mi, že to jde rychle, že jsem otevřená na 6 cm. Došla pro sestřičku, která mě oholila a udělala klystýr (to byl fakt mazec) a řekla mi, že si mám dojít na záchod a vykoupat se, že se za mnou ve 12 přijde podívat někdo z doktorů. Došla jsem si tedy na záchod a tam byla skoro půl hodiny (měla jsem pocit, že do mě napustily celý barel
).
Najednou jsem měla hrozný tlak na konečník, tak jsem to řekla mamce a ta letěla pro sestru. Sestra přiběhla a řekla, ať hlavně netlačím a vylezu si na postel. To už jsem měla kontrakce po 2 minutách. Řekla, že epidural už nestihneme a já na ni, že ho chci, no holt jsem měla smůlu. To už mamka začala brečet, že už se to blíží. Sestra mi píchla vodu (takové vody, a to jsem si v těhu myslela, že bych to nepoznala, až by mi praskla) a poslala druhou sestřičku pro doktora, se slovy: „honem, ať to stihne“.
Doktor přiběhl zplavený a začal samotný porod, nástřih jsem vůbec necítila. Mamka začala brečet ještě víc, protože křičela, že už vidí hlavičku. Hodně jsem tlačila a doktor pořád říkal, ať netlačím, a když jsem měla tlačit, tak už jsem nemohla
Potom jsem cítila, jak prolezla hlavička a pak jsem zatlačila ještě jednou a Nikolka vylezla celá. Pak ještě jednou na placentu, to už bylo v pohodě. Malá vážila 2650, měřila 48c m a narodila se v 11:48.
Dostala jsem malou na bříško a pak ji šli zabalit a doktor mě začal šít. Jelikož jsem měla spodek hodně nateklý, tak jsem to šití dost cítila. Prý jsem dr. i v té chvíli tykala a říkala, ať to už kouká došít
Měla jsem pocit, že mě látá jako ponožky:-) Volaly jsme novopečenému taťkovi a nedalo se mu dovolat, tak jsme volaly tchánovi a ten ho šel probudit, on šel chudák spát, protože si myslel, že to bude až večer
Za 2 hodiny nás přestěhovali na šestinedělí, kde jsme byli do 3. 12. 2011.
Děkuji těm, kteří vydrželi až sem, do konce ![]()
PS: Budu dále informovat, jak rosteme.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1607
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 942
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1649
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 689
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 399
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20659
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2612
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2881
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2597
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1756
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....