Porod Sofinky vexem

Svůj první porod jsem si představovala úplně jinak. Jako dychtivá prvorodička jsem si o porodu zjišťovala snad všechno. Po samovolném potratu ve 14. tt v únoru 2012 byla Sofinka vymodlené miminko. Jak moc jsem se těšila, tak se zdálo, že Sofince se zrovna moc nechce. Přehoupla jsem se přes předpokládané dva TP a hrozilo vyvolávání. Toho jsem se bála. Nakonec se umoudřila.

Celé těhotenství probíhalo bez komplikací a já jsem se i po tělesné stránce cítila výborně. Těhotenství jsem vnímala jako dar a zázrak, když jsem po prodělaném potratu v únoru otěhotněla v dubnu znovu. Od ukončeného čtvrtého měsíce jsem pravidelně docházela na těhotenské cvičení, chodila plavat, s pejskem na procházky, absolvovala společně s manželem předporodní kurz, a proto jsem si asi myslela, že porod bych mohla zvládnout relativně dobře. Je pravda, že jsem ho zvládla, ale zážitek to byl neskutečný. Asi jako všechny porody :-)

První TP byl 22. 1., nic se nedělo. Druhý TP 25. 1., stále nic. Následující den mě už kontrolovali v porodnici, kde mi udělali Hamiltona. Myslím, že to byl čtvrtek. Pokud bych neporodila přes víkend, šla bych v pondělí v 7:00 na vyvolání. V tu chvíli jsem byla ráda, že se konečně miminka dočkám. Nakonec se v pátek v půl jedenácté večer vše rozeběhlo samo. Praskla mi voda. Jupííí, zajásala jsem. Už ve vaně se mi voda zdála dost kalná. Zavolala jsem své PA, která měla akorát službu a řekla, ať se pomalu nachystám a do hodinky dorazím do porodnice. V jedenáct jsem začala mít kontrakce už asi tak po 10 minutách. Opravdu se to dalo vydržet. Dobalila jsem pár drobností a s manželem jsme vyrazili. V autě už mi bylo trošku hůř.

V půl dvanácté mě v porodnici přijmula má PA a natočila kardiotokograf. Kontrakce slabé a stále branka. Prosím? Nevěřila jsem. Už to bolelo poměrně dost. Dostali jsme svůj porodní box, kde jsme byli až do samého konce. Asi za půl hodiny se kontrakce prodýchávaly opravdu poctivě. Musela jsem pořád chodit. Sedět jsem nemohla, stát jsem nemohla, pomalu ani koukat. Manžel sledoval hodiny. Kontrakce po 5, někdy po 3 minutách. PA mi doporučila, abych si lehla a zkusila usnout. Nevěřila jsem svým uším. Copak to šlo?! Nemohla jsem ani sedět, natož ležet. Další křivky už probíhaly v leže na porodním křesle. Šílené. Bolesti byly nesnesitelné. Napouštíme vanu, ze které musím po 5 minutách vylézt, nepříjemné, velmi (a to vodu miluji nadevšechno). Konečně bez branky.

Už se to hnulo, prohlásila PA. Otevřená na 4. A já už si myslela, že každou chvíli budu muset rodit. Další chození, kontrakce po 1 minutě. Křivka, kontrola, PA se rozhodla pro epidural (s mým svolením). Před vpichem obrovská kontrakce vsedě, prodýchávám. Žádnou bolest v zádech jsem ani neucítila a těšila se na chvilkové uvolnění, které mělo přijít. Jenže nepřišlo. Kontrakce téměř v kuse. Kontrola miminka neustálá. Otevřená na 8. Můžeme tlačit. I pocit na tlačení se dostavil a já jsem konečně cítila malou úlevu.

Tlačila jsem opravdu kvalitně, ale nic nenasvědčovalo tomu, že by se miminko posouvalo porodními cestami ven. PA mě otáčela z boku na bok, z boku na záda. Obrovské bolesti do zad a nohou neustupovaly a do toho přicházelo nutkání tlačit. Něco se děje. PA si šeptá s personálem. Nechápu. Jsem unavená. Manžel mě stále drží za ruku a dává po doušcích napít. Miluji ho. Byl úžasný. Přichází další dvě PA a ve čtyřech se střídají na mém břiše a silou se snaží dostat Sofinku níž. Bez úspěchu. Nevědí si rady, já upadám téměř do mdlob. Kyslík! Necítím rozdíl. Jen mám pocit stále víc a víc na tlačení. Volá se doktorka. Po půl hodině, co se nemohla sehnat, se volá jiná. Díky bohu po 40 minutách přichází.

Od chvíle, kdy jsem začala tlačit, uběhly dvě hodiny. PA se mi střídají na břiše a opravdu to dost bolí. Jsem vyřízená a Sofinka taky. Ztrácí se. Stále si všichni něco šeptají. Z posledních sil se ptám, co se děje. Odpovědi se mi nedostává. Jen, že je vše v pořádku. Nakonec se p. doktorka rozhodne pro nastřižení, i když není Sofinka tam, kde měla už být. Aby se k ní dostala, musí si udělat cestu. S použitím vexu po chvíli dostane Sofinku ven. Cítím řezavou „úlevovou“ bolest a nic… DLOUHÉ NIC, DLOUHÉ TICHO. Z dálky zaslechnu tichounkyý pláč a spadne mi kámen ze srdce. Manžel brečí a já se přidávám. Oči mám tak napuchlé, že ji sotva vidím. Ukážou nám ji jen na chviličku a odnáší pryč.

Vše ostatní mi je už jedno. Moje holčička je zdravá a krásná. Narozena 28. 1. 2012 v 7:22 s mírami 51 cm a 3510 g. Za dvě hodinky odcházíme na pokoj pro šestinedělky a Sofinku vidím až po obědě. Je vlasatá a chodí se na ni dívat celá oddělení. Je zdravá a já taky.

Zjistilo se, že holčička byla otočená hlavičkou k páteři a nerotovala, proto ji nebylo možné vytlačit. K tomu zkažená plodová voda, které se nalokala. V sobotu jí byl týden a my už jsme doma. Je úžasná a moc hodná. Děkuji mladé doktorce a všem zúčastněným. A hlavně mému manželovi, byl skvělý.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
lúlinek
666
12.2.12 08:34

Hlavně že jste to zvládly holky, přeju hodně zdravíčka :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Maudn
85
12.2.12 09:52

A copak je to ten Hamilton?

  • načítám...
  • Zmínit
Dankár
252
12.2.12 10:26

Statečné holky,ať se vám daří :D

  • načítám...
  • Zmínit
prudusinka
522
12.2.12 10:37

ahoj, taky máme za sebou vex. Bylo to skoro jako u vás (až na tu vodu, porod jsem měla za 5 hodin za sebou). Teď má malá 3 a půl měsíce a otisk po vexu není skoro vidět :kytka:

Příspěvek upraven 12.02.12 v 10:38

  • načítám...
  • Zmínit
Afrodité
215
12.2.12 11:33

To je dobře, že to tak krásně dopadlo. Hodně štěstí a zdravíčka do života celé rodince! :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Saroya
17629
12.2.12 17:33

při epidurálu se bohužel často stává, že dítě nedorotuje, zvlášť pokud to do té doby šlo pomalu, prostě takové tempo naráz možná nezvládla…tak hlavně, že to dobře dopadlo..gratuluju

  • načítám...
  • Zmínit
masinka9
5358
12.2.12 20:31

Nechápu, proč doktoři nevyužijí techniku a neudělají ultrazvuk, když porod při tlačení nepostupuje. Švagrová měla porod vyvolaný, taky špatná pozice dítěte, nakonec akutní CS. Zbytečně ji i vás trápili.
Pravdaže já jsem taky tlačila asi půl hodiny a nakonec to bylo v pohodě, ale přesto..
Hodně zdraví a gratulace statečné mamince! :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Simoncicak
589
12.2.12 22:16

no měla jsi to dost dramatický ale hlavní je že jste obě v pořádku a doma :potlesk: :potlesk: :potlesk: jsi statečnááá ženskáá a gratuluji k dcerunce :* :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
martext
2182
12.2.12 23:41

ahoj, ja zazila neco podobneho. Rodila jsem dvojcata prirozene a po dvou hodinach ´bezvysledneho tlaceni, museli pouzit kleste a vytahnout jednoho. Pak jsem tlacila dalsich 20 minut a zase nic, druheho prcka vytahli pumpickou.

Hlavne ze vse nakonec dobre dopadlo :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
Fífule
4875
16.2.12 16:47

taky mám za sebou porod vexem…ale nenechali nás trápit takhle dlouho. Miminku klesali ozvy a měl krátkou pupeční šňůru, takže bych ho ani nevytlačila :( Asi po měsíci měl hlavičku krásně kulatou a po vexu ani stopa :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
Leenulka89
30.5.13 22:56

Závěr porodu mi moc připoměl můj porod…Brečím jak želva :,( ;)

  • Upravit
Vložit nový komentář