Máme krásnou holčičku z České Lípy
- Porod
- pupííííček
- 16.09.10
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Tak jsem myslela že neporodím. Doktor a sestry si snad nakonec mysleli, že jsem herečka a bolesti si vymýšlím a to jsem už přenášela 40+5... Nakonec vše dopadlo v pořádku, máme doma krásnou holčičku..
Tak ve čtvrtek jsem byla v porodnici na kontrole, jak to se mnou vůbec vypadá. Už jsem přenášela 40+4… Byla jsem stále čilá jako rybička a dohánělo mě k šílenství jen to, že snad neporodím a břicho budu mít do konce života. Moc sem si malou už přála vidět, bála jsem se i toho že se zkazí plodová voda a malé se něco stane.
Pan doktor na mě kouknul, šáhnul do mě a že to prý trochu bude nepříjemné… No udělal mi hamiltona. Bylo mi řečeno jestli se porod nerozjede sám, tak v sobotu na monitor a jinak v pondělí mi porod vyvolají…
Po příjezdu domu z kontroly, jsem šla na WC. Začala mi odcházet hlenová zátka, věděla jsem že nemám vyhráno, hlenová zátka muže odejít mnohem dřív než se porod rozjede.
Ale tak nějak jsem tušila že to co nevidět přijde. =)
V pátek ráno, kolem 5hod mě začaly bolesti, asi po 10-15min. Nebylo to nic strašného. Hned jsem volala manžovi do práce at je připraven kdyby náhodou.. Byl na noční..
Vstala jsem a udělala si snídani, říkala jsem si kdybychom museli vyrazit at se ještě najím=D
Manža přišel z noční a já měla tak nějak nepravidelné bolesti, tak šel spát.
Na večír asi kolem 7hod mě začali bolesti po 5 min a zesilovaly, to už jsme vyrazili do porodky. Dali mě na monitor , pan doktor do mě šáhnul a poslal mě domů… Pry sem málo otevřená. Ale vůbec je nezajímalo, že mě to fakt už bolí.
Dojeli jsme domu, mimochodem cesta autem nám trvá 30min do porodky. Takže dojeli jsme domu a já byla dost nervozní, bolesti zesilovaly a začaly být po 3min… To už jsem řekla že fakt jedem a snad si mě tam už nechají.
Po příjezdu do porodky mě dali opět na monitor a koukali na mě jak na blázna že prý mám malé kontrakce a na porod to nevypadá, v tu chvíli jsem myslela, že si snad doktoři ze mě dělají srandu, že mě tam znova vidí a zkontroloval jak na tom jsem. Modlila jsem se at jsem už otevřená.
No a nic, otevřená jsem byla na 1cm… Sestra mi dala injekci na spaní at to prý zaspím a ráno se uvidí. šla jsem se rozloučit s manžou, že jdu na pokoj si hajnout a kdyby něco, že mu zavolám.
Setra mě odvedla na pokoj a já si lehla.
Za hodinku jsem měla takové bolesti že jsem se z toho málem posr…
Odešla jsem teda na sesternu a řekla že to se nedá vydržet. Sestra mě poslala do sprchy a takhle to chodilo pořád dokola asi 1hod.
V půl noci jsem šla za sestrou už fakt vytočená že nemůžu spát a sprcha mi nepomáhá, ta mi vzdělila že jsem hloupá že nespím že budu ráno unavená. V tu chvíli co to dořekla jsem myslela že jí jednu vrazím. Nakonec mě teda vyšetřila i když se jí do toho moc nechtělo. Prej „jéééé vy jste otevřená na 2cm“ no a odkráčela jsem na sál… Tam mi dali klystýr i když jsem měla připravený Yal gel… prej klystýr je lepší. Narvali to do mě a za 3min šla na záchod. Nedalo se to vydžet. Pak jsem chodila kolem postele a svíjela se. Setry chodili, neustále kontrolovali a co kontrola to jsem byla vždy o něco více otevřená… Pak mi praskli vodu a to už se rozjelo opravdu rychle. Měla jsem bolesti tak šílené že jsem řvala jak lev.
Manžovi jsem zavolala ať už dorazí že za chvilku rodím. Taky to mále nestihnul, došel mu benzín… Ale vše dopadlo v pořádku. Přišel a pomohl mě se setrou odvést na porodní sál na křeslo… Nebýt jedné sestry tak asi neporodím, byla fakt super hodně mi pomohla, radila s prodejcháváním, no prostě ta byla uplně nej… Za minutku přišel pan doktor že budeme už rodit. To bylo už 5hod ráno. Jenže jak jsem uviděla doktora, přestali mě bolesti. Sem se ho trochu lekla, protože měl na hlavě květák. Šáhnul do mě a už to šlo samo. Začala jsem spolupracovat, prodejchávat a malá už lezla ven. Pan doktor mě nastřihnul, to mě pěkně bolelo. Hlavička už byla skoro venku když jsem najednou cítila jak jsem ještě k tomu praskla… Hlavička byla venku, manža byl hotovej a já přestala tlačit, doufala jsem že mimi ze mě už jen vytáhnou… Pěkně jsem se mýlila… Musela jsem tlačit ještě chvilku malá byla nakonec venku.. Pak ještě placentu, to byla uleva největší, takové teplíčko.
Malou hned odnesli a pak ji dali manžovi ten s ní přišel ke mě a to mě už doktor šil… Byla fialová a moc nádherná… moje první slova po porodu byla, že má pusinku jako já. Byl to nakonec nádherný porod… Aspon ted mám z toho takový pocit… Máme doma nádhernou holčičku jménem Carol a máme z ní velkou radost i když v noci pláče…
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1593
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 939
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1631
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 686
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20598
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2604
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2593
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1753
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....